Které z Finalistek MISS NFFORPG 2014 chcete dát svůj hlas?

Jelikož jsme nezadali podmínky "motivačního příspěvku" a ani jednomu z autorů jsme nic neřekli o práci toho druhého, není se čemu divit, že to každý pojal po svém. Jen vy rozhodnete, jak se vám postavy líbí po vnější i vnitřní stránce a která ze tří dívek si zaslouží titul.

MISS NFFORPG 2014

Patrajzovy odpovědi na otázky:

Riu Hinamure

1.V jaké zemi bys chtěla žít a proč?
2.Jaké roční období máš nejradši a proč?
3.Čím bys chtěla být a proč? (Máš nějaký sen?)
4.Myslíš že Miss vyhraješ?
5.Co tě vedlo k tomu že jsi se přihlásila?
6.Přihlásila by ses do jiné soutěže?
7.Tvůj největší vzor?
8.Proč zrovna on/a?
9.Jaký předmět ve škole máš nejradši?

Volám sa Riu Hinamure mám 11 rokov žijem vo vesnici ukrytej v Mlhe.
1. Chcel by som žiť vo vodopádovej preto lebo som sa tam narodila a žila tam zo svojím dvojčatom.
2.Mám rada zimu keď je všetko zakrýte bielim snehom a keď je niekomu zima vždy sa vie zahriat ale keď niekomu je teplo tak nie vždy sa vie schladyť.
3.Chcem byť skvelá kunoichy, aby som sa zapísala do hystorie shinoby
4.5.Prihlasila som sa len tak zo zábavi ani som neočakávala že sa dostanem do finále.
6.Zalezalo by na tom aká je to sútaž a v čom by spočívala.
7. Môj najväčši vzor bol môj brat Hinamure
8. Lebo dokazal byť skvelou oporou pri každych mojích starostiach a vďaka nemu sme sa s dvojčatom stali shinoby
9.v škole ani jeden ja som ani do školy ani do akademie nechodila všetko sme sa s dvojčatom naičili sami a svojpomocne

Stráňův příběh

Několik minut před začátkem semifinále

„Ještě jednu, jednu poslední.“ ozvalo se od dveří dámských toalet.
„Hm?“ zpozorněla dívka sedící v jedné z kabinek a poslouchala jak se ladné kroky přibližují do kabinky sousedící hned s tou její. Nejdříve byla odhodlaná děvče od vedle ignorovat a dále se snažit vyrovnat s vlastní nervozitou, ale když se z vedlejší kabinky začaly ozývat podivné pípající zvuky, z kterých byla ještě více nervózní, tak to nevydržela a promluvila.
„Vůbec nevím, jak sem se do týhle soutěže dostala. Za to může určitě Ling.“ postěžovala si Lei a přemýšlela, jestli její účast na Miss byla opravdu Lingovou prací.
„Hmmmm.“ vydala ze sebe jen růžovovlasá Kaneko, přitom co sekala hlavy všemožným příšerám na své Game Girl.
„Ale když už jsem tady, tak bych to chtěla vyhrát.“ oddechla si Lei a zvedla se z prkýnka připravená na tu nejzákeřnější bitvu, které se kdy účastnila. Soutěž v kráse. Mezitím se ale přes stěnu její kabinky nahla růžová hlava druhé dívky, která teď stála na záchodě a pořádně se natahovala, aby přes stěnu viděla.
„Jak vyhrát?!“ zeptala se se vzrušením v hlase Kaneko a prohlížela si zaskočenou Lei a její jako vždy extravagantní šaty. Lei nebyla úplně nejbystřejší dítě, ale hned jak viděla výraz na tváři růžovovlásky, tak ji došlo, že právě potkala svou soupeřku. Za moment už obě stály před svými kabinkami a tak měla i pandí fanynka číslo jedna možnost prohlédnout si svou soupeřku. Kaneko mohla mít v podstatě jakékoliv šaty na světě a i přesto zvolila jednoduché, zato na ni dobře a elegantně vypadající. Když už začínala být situace divná, tak se na toalety přiřítil Ling, pandí válečník, gentleman a úch..no vy víte kdo.
„Lei, seš na řadě Lei!“ spustil nadšeně a tahal svou svěřenkyni za ruku pryč. Přitom očkem pokukoval po dívce ze Suny, která ho skoro jako každá dívka, hned na první pohled zaujala. Ling v černém obleku vypadal jako dívčin manager a Leiina představa o tom, jak se do Miss dostala byla teď už v celku zřetelná.
Kaneko se mezitím dostala do spáru své starší sestry, která se vždy pyšnila tím, že vyhrála jeden z předchozích ročníků, ale nikdy nedoložila žádný důkaz o svém úspěchu a tak ji Kaneko nevěřila.
„Tohle ti beru.“ vytrhla ji Game Girl z ruky a lehce ji strčila do zad směrem k pódiu, kde už bylo vše nachystané. Kaneko se jen smutně ohlédla po své konzoli a došourala se na jeviště. Proti ni se přibližovala Lei, která se na svých, pro ni až moc složitých botech, pohybovala poměrně nebezpečně. Obě zaujali postavení u dvou vysokých stolků a pozorovaly tu hordu lidí, co se na soutěž přišla podívat. Kaneko jako totálně nespolečenský člověk by v takové situaci nejspíš už dávno omdlela, ale přítomnost její sestry ji dodávala zvláštní klid a energii postavit se takovému davu. U druhého stolku stojící Lei byla v opačné situaci. Normálně měla lidi ráda, byla velmi kamarádská a nestyděla se. Teď tu však stála jako v tranzu a pro uklidnění si mezi prsty schovanými za stolečkem nechala proskakovat trochu té elektriky. To už ale moderátor soutěže odstartoval "otázkový" souboj mezi Konohou a Sunou, přesněji řečeno mezi Lei a Kaneko.
Kaneko se podívala do papíru jenž byl na jejím stolku předem připraven a na němž byly předepsané body a otázky, kterými by se dívky měli zabývat. V zákulisí ji bylo řečeno, že by měla začít a tak se pomalu nahla k mikrofónu, ještě se vyzívavě podívala na svou soupeřku a spustila.
„Máš ráda Rena Kurogamiho?“ optala se jen tak s plameny v očích své soupeřky z Konohy.
„Ne. Kdo to je?“ odvětila ji nervózně Lei. Doufala, že to není nikdo z popkultury a že se jeho neznalostí nezesměšní. Diváci však nechápavě mlčeli a tak si Lei mohla v duchu oddechnout.
„Neznáš. To je dobře. To je dobře.“ usmála se spokojeně Kaneko a v duchu se radovala, že se zbavila další možné sokyně v lásce.
Lei na nic nečekala a začala své kolo. Hlavně aby odtud co nejrychleji vypadla, oblékla se do teplákovky a běžela na tréningové hřiště. „Jaké je tvoje nejoblíbenější jídlo v Suně a proč je to písek?“ narážela na dívčinu nehostinou domovinu a rozesmála snad všechny lidi v sále, tedy kromě těch ze Suny. Napětí z ní trochu opadlo. Vinila za to humor. Na druhou stranu začala mít hlad jen co se zmínila o jídle. Byla strašný žrout, ale za to vděčný. Snědla cokoliv. Od nejlepších jídel z restaurací, přes jídla vařená hlavně na pivě z Pandárie až po ty blafy co vařila Yamako když někam cestovali.
„Řekla bych, že energetický tyčinky. Jsou už zabalený a proto jsou sand free!“ zahrála to Kaneko slušně a ukázala lidem, že si umí udělat srandu i sama ze sebe i když ji drzost tý pandí holky užírala. A energetické tyčinky jedla hlavně proto aby dokázala nespat a mohla tak po večerech sjíždět svůj Pony SlayStation.
„Jaký je tvůj level v "Ninjas vs Zombies"?“ zeptala se zákeřně Kaneko a užívala si pohled na zmatenou Lei.
„Ehhh.“ zmítala se za stolečkem. Tušila, že se jedná nejspíš o nějakou hru, ale takové věci šli mimo ní. Jednou v ruce držela pujčené ninjagotchi a to ji ihned pošlo v ruce. Tak skončilo nejedno kamarádství v Konoze.
„Měřím 153 centimetrů!“ vykřikla a zkušeně tak zametla otázku od její sokyně až někam pod pódium.
Nikdo nechápal co se děje. Já to taky nechápu, ale píšu dál.
„Jakou máš ráda hudbu? Posloucháš Rena Kurogamiho?“ pokračovala Lei v zavedeném trendu otázek věříc, že je Ren opravdu nějaká popová hvězda. Sama byla rockerkou a do jiných stylů se nepletla.
„Ale vůbec! To on bude poslouchat mě!“ věřila Kaneko ve spokojené manželství, tedy otroctví, se svým týmovým kolegou. Jeho hru na shamisen nesnášela. Musela najít způsob, jak se toho nástroje v budoucnu zbavit. „Já mám ráda elektro. Nejlíp se přitom sekaj hlavy!“ vrátila se k Leiině otázce a máchala před sebou rukama, jak kdyby stínala hlavy nemrtvím poníkům. Evidentně ji začínalo chybět hraní. Ach ta závislost.
„Jaké máš ráda zvíře Konožando?“ Kanečina ignorace prostředí a lidí kolem ní, způsobila, že nahrála Lei otázku přímo pro ní.
„Pandy! Jsou to pandy! Pandy jsou prostě nejlepší protože..“

o 14 minut a 29 sekund později

„..a přesně proto jsou pandy ty nejlepší zvířata na světě. Mír a lásku všem zůčastněným pandám!“ žádná z pand to bohužel neslyšela protože Ling u Leiina nudného vyprávění na chvíli usnul.
Kaneko neměla oblíbená zvířata i když musela uznat, že v koutku duše by fandila také pandám. Každej miluje pandy. Kromě pand, ty pandy nenáviděj. Kaneko jistě věděla jen to, že nesnáší pavouky. NESNÁŠÍ!

„Proč ses sem přihlásila?“ vyzvídala Lei poté, co dovyprávěla o Pandárii aby zjistila, jestli je tu Kaneko dobrovolně.
Rozhovor se po prvních ostřejších kolech teď vedl v přátelském duchu, jak už z Leiiny povahy a z Kanečina stoprocentního ujištění, že je její neexistující vztah s Renem v bezpečí vyplynulo.
„Přihlásila mě ségra, Kureha..“ vydechla už unaveně Kaneko.
„Mě můj panda..“ promluvila podobně Lei.
Obě dívky se otočily na své patrony, kteří teď stáli vedle sebe a vedli vážný rozhovor. Lei i Kaneko se k nim nenápadně přiblížily a i přes pobouřené reakce publika mohli slyšet jejich rozhovor. Ling a Kureha si ničeho nevšimli a nadšeně debatovali. Ling se samozřejmě díval ženě pouze do očí. Kdokoliv by tvrdil něco jiného, je lhář.
„Lei vyhraje a já vyhraju tuhle sázku! Přesně proto sme je sem přihlásili. Přesně podle naší dohody!“ - „V původní dohodě sme se vsázeli o peníze! Nemůžeš to jen tak změnit na to, že ti já ukážu prsa když Kaneko prohraje! Chlípnej pando!“ vztekala se Kureha na Linga, kterému hned poté z každé strany zaklepala děvčata naštvaně na ramena. Panda na ně vzal hned nohy, respektive se sesunul na všechny čtyři a pelášil pryč. Za ním létalo všechno možné. Od urážek, přes obsahy kabelek až po techniky a zbraně. Kureha se vypařila a tak se jedinou obětí mladých Missek stal pandí gentleman. Dívky se vrátily ke svým stolečkům a slova se jala Lei.
„Takže, už jsem vám vyprávěla o tom, jak jsem byla v Pandárii?“ poslední slovo nadšeně zdůraznila zatímco se u druhého stolečku Kaneko hlasitě plácla přes čelo, zabořila hlavu do stolečku a nechápavě s ní kroutila ze strany na stranu.