Because of you...
Vložil T.e.s.s, Ne, 2009-09-20 18:47 | Ninja už: 5400 dní, Příspěvků: 201
Kelly Clarkson - Because of you (video)
I will not make the same mistakes that you did.
I will not let myself,
cause my heart so much misery.
I will not break the way you did,
you fell so hard...
I've learned the hard way,
to never let it get that far
I will not let myself,
cause my heart so much misery.
I will not break the way you did,
you fell so hard...
I've learned the hard way,
to never let it get that far
Já nebudu dělat ty stejný chyby, který jsi dělal ty.
Nenechám samu sebe,
působit mému srdci tolik trápení.
Nebudu se chovat tak, jak ses choval i ty,
byl jsi tak tvrdý...
Naučila jsem se obtížnou cestu,
nenechat to nikdy zajít tak daleko
Nenechám samu sebe,
působit mému srdci tolik trápení.
Nebudu se chovat tak, jak ses choval i ty,
byl jsi tak tvrdý...
Naučila jsem se obtížnou cestu,
nenechat to nikdy zajít tak daleko
Pamatuju si, jaké to bylo na akademii.
Všichni jsme na sobě hodně pracovali a chtěli jsme se stát geniny... Pamatuju si, jak si vždy stál vzadu a tvrdě trénoval. Vždy jsem stála za Tebou, možná, že to ani nevíš, ale vždy jsem tu byla jen a jen pro Tebe. Občas jsem se dokonce ptala sama sebe, jak to můžeš zvládnou, jak můžeš vydržet tu bolest a trénovat bez přestání dál – jít za svým snem.
Ano, Tvým snem stát se hokage. To bylo pro Tebe snad úplně nejdůležitější. Důležitější, než všechno ostatní. Když se ale Sasuke, tvůj přítel z teamu, připojil k tomu slizounovi, ptala jsem se, jestli jsi se ho snažil dostat zpět kvůli tomu, že to byl tvůj teamový partner, nebo protože jsi to slíbil Sakuře, anebo protože pro Tebe skutečně něco znamenal?
Hloupé otázky, já vím, ale jen by mě zajímalo, jestli by si se snažil dostat zpět mě, kdybych místo něj odešla já... Ta, o které jsi až do teď ani nevěděl, že existuje. Ta, pro kterou jsi vždy hodně znamenal...
Všichni jsme na sobě hodně pracovali a chtěli jsme se stát geniny... Pamatuju si, jak si vždy stál vzadu a tvrdě trénoval. Vždy jsem stála za Tebou, možná, že to ani nevíš, ale vždy jsem tu byla jen a jen pro Tebe. Občas jsem se dokonce ptala sama sebe, jak to můžeš zvládnou, jak můžeš vydržet tu bolest a trénovat bez přestání dál – jít za svým snem.
Ano, Tvým snem stát se hokage. To bylo pro Tebe snad úplně nejdůležitější. Důležitější, než všechno ostatní. Když se ale Sasuke, tvůj přítel z teamu, připojil k tomu slizounovi, ptala jsem se, jestli jsi se ho snažil dostat zpět kvůli tomu, že to byl tvůj teamový partner, nebo protože jsi to slíbil Sakuře, anebo protože pro Tebe skutečně něco znamenal?
Hloupé otázky, já vím, ale jen by mě zajímalo, jestli by si se snažil dostat zpět mě, kdybych místo něj odešla já... Ta, o které jsi až do teď ani nevěděl, že existuje. Ta, pro kterou jsi vždy hodně znamenal...
Because of you
I never stray too far from the sidewalk.
Because of you
I learned to play on the safe side so I don't get hurt.
Because of you
I find it hard to trust not only me, but everyone around me.
Because of you
I am afraid...
I never stray too far from the sidewalk.
Because of you
I learned to play on the safe side so I don't get hurt.
Because of you
I find it hard to trust not only me, but everyone around me.
Because of you
I am afraid...
Kvůli tobě
jsem nikdy nezabloudila moc daleko od chodníku.
Kvůli tobě
jsem se naučila hrát si na té bezpečné straně, takže mi nikdo neublížil.
Kvůli tobě
mě přišlo těžké věřit nejen mě, ale také všem okolo mě.
Kvůli tobě
se bojím...
jsem nikdy nezabloudila moc daleko od chodníku.
Kvůli tobě
jsem se naučila hrát si na té bezpečné straně, takže mi nikdo neublížil.
Kvůli tobě
mě přišlo těžké věřit nejen mě, ale také všem okolo mě.
Kvůli tobě
se bojím...
Dívka se procházela okolo jezera, kam chodila vždy, když chtěla být sama. Nikdo sem nechodil, proto to tu měla nejraději. Pro ten klid a samotu.
Slunce pomalu zapadalo za obzor a začínalo se pomalu stmívat. Už by měla vyrazit domů, ale dnes se jí tam nechtělo. Chtěla tu zůstat navždy - jen ona a její myšlenky. Myšlenky, které jí nikdo nevzal a nemohl je změnit, myšlenky, které patřily jen jí a ona měla jistotu, že tu vždy budou a nikdy se jí nikam neztratí...
Ještě naposledy se podívala na jezírko a vydala se pomalými kroky zpět do místa, kterému všichni, které kdy poznala, říkali domov. Jen ona mu tak neříkala. Ale jak by ho teda měla nazvat? To nevěděla, ale věděla, že jestli pro něj nějaký název je, tak domov to tedy rozhodně není... ani nevěděla, jestli se vůbec do toho místa chce ještě vrátit...
Mířila si to zpět do Konohy, chtěla se ještě dnes naposledy projít městem, než bude úplná tma.
Šla opět tím svým pomalým krokem, který jí každou chvilku svobody prodlužoval...
Slunce pomalu zapadalo za obzor a začínalo se pomalu stmívat. Už by měla vyrazit domů, ale dnes se jí tam nechtělo. Chtěla tu zůstat navždy - jen ona a její myšlenky. Myšlenky, které jí nikdo nevzal a nemohl je změnit, myšlenky, které patřily jen jí a ona měla jistotu, že tu vždy budou a nikdy se jí nikam neztratí...
Ještě naposledy se podívala na jezírko a vydala se pomalými kroky zpět do místa, kterému všichni, které kdy poznala, říkali domov. Jen ona mu tak neříkala. Ale jak by ho teda měla nazvat? To nevěděla, ale věděla, že jestli pro něj nějaký název je, tak domov to tedy rozhodně není... ani nevěděla, jestli se vůbec do toho místa chce ještě vrátit...
Mířila si to zpět do Konohy, chtěla se ještě dnes naposledy projít městem, než bude úplná tma.
Šla opět tím svým pomalým krokem, který jí každou chvilku svobody prodlužoval...
I lose my way.
And it's not too long before you point it out.
I cannot cry,
because I know that's weakness in your eyes.
I'm forced to fake,
a smile, a laugh everyday of my life.
My heart can't possibly break,
when it wasn't even whole to start with.
And it's not too long before you point it out.
I cannot cry,
because I know that's weakness in your eyes.
I'm forced to fake,
a smile, a laugh everyday of my life.
My heart can't possibly break,
when it wasn't even whole to start with.
Zabloudila jsem.
A není to dlouho předtím, než jsi na to upozornil.
Nemůžu brečet,
protože vím, že ve tvých očích je to slabost.
Přinutils mě předstírat úsměv,
smích každý den mého života.
Moje srdce se možná ani nemůže zlomit,
když to nebylo všechno s čím začít.
A není to dlouho předtím, než jsi na to upozornil.
Nemůžu brečet,
protože vím, že ve tvých očích je to slabost.
Přinutils mě předstírat úsměv,
smích každý den mého života.
Moje srdce se možná ani nemůže zlomit,
když to nebylo všechno s čím začít.
Nevím, co mám teď dělat.
Už tu nejsi, abys mi poradil, jak si to vždy dělal. Ale ty bys na to přišel sám, stejně jako na všechno ostatní. Já ale taková nejsem. Vždy mně někdo vodil za ručičku, jak se říká, dnes tomu ale tak není a já toho snad poprvé v životě lituju. Jak bych také měla vědět to správné řešení, když jsem nikdy nic nezkusila vyřešit sama? Jak dokáže být život krutý...
Cítím, jak se celá třesu. Je to zimou či strachem? Kdo ví... Cítím, jak se mi v očích objevují ty slané kapičky. Rychle zamrkám, protože vím, co bys mi na ně asi řekl, kdybys tu ještě byl.
Tys je vždy považoval za znak slabosti, ale když mi padají z očí, cítím spíš úlevu, jak je to možné? Jak je možné, že stejnou věc cítí každý člověk, každý živočich jinak? Je tu zase tolik otázek, ale nikde nevidím odpověď ani na jednu... Co se to tu se mnou děje?
Už tu nejsi, abys mi poradil, jak si to vždy dělal. Ale ty bys na to přišel sám, stejně jako na všechno ostatní. Já ale taková nejsem. Vždy mně někdo vodil za ručičku, jak se říká, dnes tomu ale tak není a já toho snad poprvé v životě lituju. Jak bych také měla vědět to správné řešení, když jsem nikdy nic nezkusila vyřešit sama? Jak dokáže být život krutý...
Cítím, jak se celá třesu. Je to zimou či strachem? Kdo ví... Cítím, jak se mi v očích objevují ty slané kapičky. Rychle zamrkám, protože vím, co bys mi na ně asi řekl, kdybys tu ještě byl.
Tys je vždy považoval za znak slabosti, ale když mi padají z očí, cítím spíš úlevu, jak je to možné? Jak je možné, že stejnou věc cítí každý člověk, každý živočich jinak? Je tu zase tolik otázek, ale nikde nevidím odpověď ani na jednu... Co se to tu se mnou děje?
Because of you
I never stray too far from the sidewalk.
Because of you
I learned to play on the safe side so I don't get hurt.
Because of you
I find it hard to trust not only me, but everyone around me.
Because of you
I am afraid...
I never stray too far from the sidewalk.
Because of you
I learned to play on the safe side so I don't get hurt.
Because of you
I find it hard to trust not only me, but everyone around me.
Because of you
I am afraid...
Kvůli tobě
jsem nikdy nezabloudila moc daleko od chodníku.
Kvůli tobě
jsem se naučila hrát si na bezpečné straně, takže mi nikdo neublížil.
Kvůli tobě
mi přišlo těžké věřit nejen mě, ale také všem okolo mě.
Kvůli tobě
se bojím...
jsem nikdy nezabloudila moc daleko od chodníku.
Kvůli tobě
jsem se naučila hrát si na bezpečné straně, takže mi nikdo neublížil.
Kvůli tobě
mi přišlo těžké věřit nejen mě, ale také všem okolo mě.
Kvůli tobě
se bojím...
Děvče stálo před velkou budovou a rozhodovalo se. Je ještě čas si to pořádně rozmyslet... nebo snad už ne? Věděla to. Teď, nebo nikdy. Ale jak to má být správně?
Nemá moc času, skoro už žádný. Ví, že jestli tam půjde, jestli se jenom přiblíží k té budově, udělá to a možná toho bude do konce života litovat, ale jestli to neudělá, nejspíš se zblázní. Už nemůže vydržet tu hroznou bolest tady, za klíční kostí, tam, co se nachází lidské srdce...
Tohle je nejdůležitější otázka jejího života – ta, která rozhodne o všem. Rozhodnutí, které může učinit jen ona. Ví, že jestli do té budovy vkročí, bude rozhodnuto.
Pár lidí jí bude sice chybět, ale bude ona chybět i jim? Ne, určitě ne.
Všimnou si vůbec toho, že je pryč? Pochybovala i o tom. Vždyť se o ní nikdy nikdo nezajímal, tak proč by tomu teď nemělo být jinak?
Nemá moc času, skoro už žádný. Ví, že jestli tam půjde, jestli se jenom přiblíží k té budově, udělá to a možná toho bude do konce života litovat, ale jestli to neudělá, nejspíš se zblázní. Už nemůže vydržet tu hroznou bolest tady, za klíční kostí, tam, co se nachází lidské srdce...
Tohle je nejdůležitější otázka jejího života – ta, která rozhodne o všem. Rozhodnutí, které může učinit jen ona. Ví, že jestli do té budovy vkročí, bude rozhodnuto.
Pár lidí jí bude sice chybět, ale bude ona chybět i jim? Ne, určitě ne.
Všimnou si vůbec toho, že je pryč? Pochybovala i o tom. Vždyť se o ní nikdy nikdo nezajímal, tak proč by tomu teď nemělo být jinak?
I watched you die.
I heard you cry every night in your sleep.
I was so young...
You should have known better than to lean on me.
You never thought of anyone else,
you just saw your pain.
And now I cry in the middle of the night
For the same damn thing...
I heard you cry every night in your sleep.
I was so young...
You should have known better than to lean on me.
You never thought of anyone else,
you just saw your pain.
And now I cry in the middle of the night
For the same damn thing...
Koukala jsem se, jak umíráš.
Slyšela, jak brečíš každou noc v tvém spánku
Byla jsem tak mladá...
Měl jsi to spíš vědět , než se o mě opírat.
Nikdy jsi nemyslel na nikoho jiného,
viděl jsi jen svou bolest.
A teď brečím uprostřed noci
Kvůli té stejné zatracené věci…
Slyšela, jak brečíš každou noc v tvém spánku
Byla jsem tak mladá...
Měl jsi to spíš vědět , než se o mě opírat.
Nikdy jsi nemyslel na nikoho jiného,
viděl jsi jen svou bolest.
A teď brečím uprostřed noci
Kvůli té stejné zatracené věci…
Jsem už zase tady. V místě zvaném domov. Opravdu jsem to dokázala? Opravdu ta osoba, co provesla tu větu, to přání, jsem byla já? Nejspíš ano, ale jak?
Na tom už nezáleží, chybí mi ještě pár věcí a budu muset vyrazit.
Najednou se zastavím. Otočím se a vyhlédnu z okna. Stojí tam, skrytý pod rouškou tmy, ale já ho stejně vidím – člen Anbu, který mě má za pár minut odvést na základnu, kde začnu nový život. Přesnější by bylo spíš říct novou etapu života, nebo spíš jen její náhražky?
Otočím se zpět a sáhnu po dalším kousku oblečení, které následně strčím do tašky. To je snad už všechno, nebo ne?
Narovnám se a rozhlédnu se naposledy po pokoji. Prohlížím si své věci, ale oči se mi zastaví až na jedné fotce v rámečku. Na té na nočním stolku. Povzdechnu si a vezmu ji do ruku. Tehdy jsem byla šťastná. Měla jsem přátele a nejen je. Byls tam i Ty. Byls tam a já v Tobě vyděla svůj vzor. Byls pro mě víc než přítel. Tak proč jsi odešel? Proč? Proč?!
V očích se mi objeví zase ty kapky, ale tentokrát je nezadžím. Začnou mi stékat po tvářích. Jedna, druhá, třetí,... už je ani nestačím počítat...
Na tom už nezáleží, chybí mi ještě pár věcí a budu muset vyrazit.
Najednou se zastavím. Otočím se a vyhlédnu z okna. Stojí tam, skrytý pod rouškou tmy, ale já ho stejně vidím – člen Anbu, který mě má za pár minut odvést na základnu, kde začnu nový život. Přesnější by bylo spíš říct novou etapu života, nebo spíš jen její náhražky?
Otočím se zpět a sáhnu po dalším kousku oblečení, které následně strčím do tašky. To je snad už všechno, nebo ne?
Narovnám se a rozhlédnu se naposledy po pokoji. Prohlížím si své věci, ale oči se mi zastaví až na jedné fotce v rámečku. Na té na nočním stolku. Povzdechnu si a vezmu ji do ruku. Tehdy jsem byla šťastná. Měla jsem přátele a nejen je. Byls tam i Ty. Byls tam a já v Tobě vyděla svůj vzor. Byls pro mě víc než přítel. Tak proč jsi odešel? Proč? Proč?!
V očích se mi objeví zase ty kapky, ale tentokrát je nezadžím. Začnou mi stékat po tvářích. Jedna, druhá, třetí,... už je ani nestačím počítat...
Because of you
I never stray too far from the sidewalk.
Because of you
I learned to play on the safe side so I don't get hurt.
Because of you
I try my hardest just to forget everything.
Because of you
I don't know how to let anyone else in.
Because of you
I'm ashamed of my life because it's empty.
Because of you
I am afraid...
I never stray too far from the sidewalk.
Because of you
I learned to play on the safe side so I don't get hurt.
Because of you
I try my hardest just to forget everything.
Because of you
I don't know how to let anyone else in.
Because of you
I'm ashamed of my life because it's empty.
Because of you
I am afraid...
Kvůli tobě
jsem nikdy nestála moc daleko od chodníku.
Kvůli tobě
jsem se naučila hrát si na té bezpečné straně, takže mi nikdo neublížil.
Kvůli tobě
jsem se moc tvrdě snažila prostě na všechno zapomenout.
Kvůli tobě
nevím, jak si k sobě pustit někoho jiného.
Kvůli tobě
se stydím za svůj život protože je prázdný.
Kvůli tobě
Se bojím...
jsem nikdy nestála moc daleko od chodníku.
Kvůli tobě
jsem se naučila hrát si na té bezpečné straně, takže mi nikdo neublížil.
Kvůli tobě
jsem se moc tvrdě snažila prostě na všechno zapomenout.
Kvůli tobě
nevím, jak si k sobě pustit někoho jiného.
Kvůli tobě
se stydím za svůj život protože je prázdný.
Kvůli tobě
Se bojím...
Stála a ani se nehnula.
Všude kolem ní bylo ticho. Sklonila se a prstem přejela přes jméno vytesané na náhrobku.
Po tváři jí stekla slza – jedna jediná, a také poslední, kterou spatřil svět, ve kterém až do teď musela žít. Nasadila si masku, ovšem slzu si z tváře neutřela.
„Sbohem.“ zašeptala postava, která se následně otočila a zmizela v temnotě noci.
Teď už bude mít klid od všech, které znala – jen ona a její myšlenky.
„Sbohem.“ zašeptala stejná slova postava, která vše sledovala z povzdálí, postava, kterou svět už přestal znát...
Všude kolem ní bylo ticho. Sklonila se a prstem přejela přes jméno vytesané na náhrobku.
Po tváři jí stekla slza – jedna jediná, a také poslední, kterou spatřil svět, ve kterém až do teď musela žít. Nasadila si masku, ovšem slzu si z tváře neutřela.
„Sbohem.“ zašeptala postava, která se následně otočila a zmizela v temnotě noci.
Teď už bude mít klid od všech, které znala – jen ona a její myšlenky.
„Sbohem.“ zašeptala stejná slova postava, která vše sledovala z povzdálí, postava, kterou svět už přestal znát...
Poznámky:
Další povídka, doufám, že všichni poznali, o kterou postavu se jedná...
Ani nevím, jak mě tohle napadlo, prostě jsem jen surfovala po netu, až jsem náhodou narazila na tuhle písničku. Po pár dnech jsem se k ní vrátila, začala psát a nakonec vzniklo tohle.
Doufám, že se to bude líbit aspoň trochu, snažila jsem se tam dát co nejvíc myšlenek a možností, ale stejně je to takové... ani nevím, jak to nazvat. Není tam sice moc děje, ačkoliv jsem se o něj opravdu snažila, ale mě se to stejně líbí a doufám, že i Vám...
(15 hlasů)
Nadherný ne...ne ... překrásný!! opravd sem se rozbrečela ^^
I'm Sorry but.... I LOVE YOU!!
Hezky s to napsala. Bylo to takové... přecítěné? 5
*****
bez váhaní
Alea iacta est – Kostky jsou vrženy (Caesar)
Moc děkuju, něco takového autora vždycky potěší, ještě jednou děkuji
Come into my world, see through my eyes. Try to understand... Přijď do mého světa, podívej se mýma očima. Snaž se pochopit...
Moc pekné
Takže, rozhodla sem se, že u tebe zanechám pár řádků.
Tvé povídky mě přinejmenším velmi zaujali. Píšeš krásně procítěně, skoro jakoby si v povídce vystupovala Ty sama. To je jedno velikánské plus!
Tahle povídka? Moc pěkná, šplháš se výš a výš! Jen tak dál slečno!
Do povídky se pokaždé zkouším vžít, ale někdy to podle mého názoru vůbec tak nevypadá. Že píšu procítěně? To bych skutečně neřekla
Děkuju za komentík
Come into my world, see through my eyes. Try to understand... Přijď do mého světa, podívej se mýma očima. Snaž se pochopit...
tuhle písničku mám moc ráda xD moc se ti to povedlo xD umělecké dílo xD skoro mě to i rozbrečero xD
příště se opravdu vynasnažím, aby to skutečně někoho rozbrečelo, to na sebe budu neskutečně pyšná xD
že by to bylo umělecké dílo, to bych neřekla, ale jsem ráda, že se i tak líbilo, děkuju moc
Come into my world, see through my eyes. Try to understand... Přijď do mého světa, podívej se mýma očima. Snaž se pochopit...
tuto písničku mám děsně moc ráda,stejně tak se mi moc líbila tato SF,protože jsem měla takovou přijemnou husinu a navíc v ní bylo něco,co mě skoro nutilo brečet....prostě moc krásný
tak to je poprvé, co slyším, že by moje pokusy o povídku málem někoho rozbrečeli, natož aby se to stalo, ale jsem ráda, že se to líbí
budu se snažit, aby se takhle povedla i další moje výtvory
Come into my world, see through my eyes. Try to understand... Přijď do mého světa, podívej se mýma očima. Snaž se pochopit...
jejdáá, je to sKvělýý, opravdu moc pěkný..
_naRazila jsem na tuto SF náHodou a nelitujuU..moc se mi líBíí..;)
jsem ráda, že se to líbí, děkuju
Come into my world, see through my eyes. Try to understand... Přijď do mého světa, podívej se mýma očima. Snaž se pochopit...
moc krásné, opravdu se to povedlo
děkuju moc
Come into my world, see through my eyes. Try to understand... Přijď do mého světa, podívej se mýma očima. Snaž se pochopit...
Já taky doufám, že jsem poznala tu správnou xD
Because of you... tuhle písničku jsem dřív poslouchala skoro pořád. Mám ji ráda...
Ale toho děje je tam celkem dost. Mně se líbí, že je to takový "vyprávění", takový hodně vzpomínkový.
Jo, to je ta nejhezčí poznámka! Ale mně se to stejně líbí! Když si za tím budeš stát, bude se to i o to víc líbit čtenářům.
. • V noci jsou všechny kočky černé.
. ♪ Some days, some nights...
Myslím, že postava jde podle toho začátku poznat, kdyby tam nebylo psáno o jeho teamu, mohl by to být vlastně kdokoli...
Já si budu stát vždy za svýma povídkama, stejně jako každý spisovatel a povídkář, vždyť ty si taky za nima stojíš...
Poslední dobou jsem vzpomínala na to, jaké to bylo v nížších třídách, spolužáci byli úplně jiní a to je teď v tom posledním ročníku hodně vidět, každý se kdysi bavil s každým, ovšem teď už při sobě drží jen někdo, vše se zkrátka od základů změnilo a to mě taky vedlo k téhle povídce... Děkuju, Aku
Come into my world, see through my eyes. Try to understand... Přijď do mého světa, podívej se mýma očima. Snaž se pochopit...
Nie je tam moc deja, ale je tam veľa myšlienok...
A tie tvoje SF sú proste skvelé
Autori poviedok čítajte Pravidlá FF!!
Inak vaše poviedky skončia na našom externom blogu ^^
A takisto čítajte aj Důležitá sdělení pro spisovatele a čtenáře FanFiction!!!
Ak si nie ste istí písaním, nájdite si nejakú betu - Inzertní FF nástěnka.
----
Čiarka, taká maličkosť, ale dokáže úplne zmeniť význam vety.
Nezabúdajte na to.
Jsem ráda, že se to aspoň někomu líbí, o děj jsem se opravdu moc snažila, ale nějak mi to tam prostě nejde... děkuju
Come into my world, see through my eyes. Try to understand... Přijď do mého světa, podívej se mýma očima. Snaž se pochopit...