Typ
„Hádám, že nás někdo čekal,“ podotkl Kiba, který se zvedal ze země. Kasumi se chytila za pusu. „Snad to není pořád... ,“ vydechla šokovaně, když si vzpomněla na otcova potencionálního vraha. „Obávám se, že je Kasumi,“ řekla Kushina a sklopila oči.
Čtvrt hodiny co se Sasuke a Naruto rozdělili. Sasuke šel zničit úžinu a Naruto šel zachránit Sakuru.
"Sasuke...", ozvalo se v Sasukeově hlavě. Ten běžel dál a na nic se neohlížel.
"Musíš se tam vrátit... Záleží na tom existence Uchiha klanu.", zase se rozezněl hlas v jeho hlavě a Sasuke zastavil.
"Kdo jsi?", zeptal se a hlas mu odpověděl.
minulý díl : hledání Minata,Hokage zvolen.....
Naruto nyní prohlédl pokoj svím ninja smyslem. Přešel blíž ke zdi a nátahl ruku. Zatáhl zpět, byl tam schovaný Minato.
"A mám tě!" Řekl Naruto "Nevím co se tu poslední tři neby čtyři roky dělo ale jaktože si vůbec neuklízíš?"
"Uklízím" Odsekl Minato.
"A kdy naposledy?"Řekl víceméně zklidněným hlasem.
"Nevím, nepočítam to,tři nebo čtyři měsíce to budou."Jakmile tohle uslyšel Naruto věděl pokom Minato je.
"Dobrá, co děláš zítra?"Zeptal se Minata.
Není úniku..…(kap.01)
Je zvláštní že si ji připouštím tolik k tělu,i když ji znám sotva tři hodiny.Ale cítím z ní něco co mě nutí dělat to co dělám…pomyslí si Saku ,když stoupají do prudšího kopce.
„Tak tohle je můj dům,sice nic moc“ …odfrkne si …“ale jsem tu doma a je tu velmi útulno . oddychne si když vystoupaly namáhavý kopec.
Den pomalu vystřídá noc...
„Tady přespíme.“ Ukáže Shikamaru na malou skrytou mýtinu. A Naruto unaven cestou se zdrží všech připomínek.
„Jistě.“ Řekne Yamato a ze dřeva postaví malou budovou kde přespí.
„Budeme držet hlídku, o půlnoci mě přijde vystřídat Sakura, již jsme se domluvili.“ Řekne Shino vážně a posadí se před dům. Jeho brouci se rozlezou do všech stran.
Miss Konoha – legenda o krásných kunoichi pokračuje
Zatímco se Neji rozhořčoval nad přefeminizovaným světem, konferenční sál se pomalu vyprázdnil. Jiraiya s Kakashim se vydali nakupovat plavky, Hokage, Ebisu a Iruka zdobili školní telocvičnu růžovým krepovým papírem, Gai sprintoval do nejbližšího elektra pro zásobu baterek a paměťových karet do foťáku. Ibiki byl pověřen vylepováním plakátů, ovšem to bylo pod jeho úroveň. Tak to hodil na krk Kotetsu a Izumovi a šel radši sestavit program pro volnou disciplínu.
Není úniku….počátek
Tento příběh se bude odehrávat ,kde jinde než kolem Listové .Bude o dívce ,která je výjimečná a stane se někým kým chtěla být vždy.Konečně najde to co hledá a dá životu nový smysl.
„Co se stalo?!! ..co tady dělám..co se to děje?“.....vždyť jsem uprostřed hlubokého lesa,a….jak…se vůbec jmenuji???!!
Probudil mě šramot u dveří. „Akamaru ještě chvíli“ Akamaru se dožadoval své každodenní ranní procházky.
„Kibo! Okamžitě jdi s Akamarem ven!“ sestra na mě volala a k mojí smůle Akamara pustila dovnitř do pokoje. Ten okamžitě ke mně přiběhl a začal mě tahat s postele ven za rukáv pyžama. „ Pět minutek Akamaru..“ řekl jsem a převalil se na druhý bok. Akamaru začal strašně kňučet.
Když ji na nose pošimraly sluneční paprsky prosvítající špatně staženou roletou líně,ještě pořás se zavřenýma očima, se protáhla. Teprve po pár vteřinách se přecejen rozhodla vstát. A když už se rozhodla byla oblečená a umytá během několika málo minut. S úsměvem na tváři proběhla domem a stanula na rušné ulici. Ale co teď? Zakručení žaludku jí připomělo,že by se mohla nasnídat.
Míjela jednu restauraci za druhou až nakonec zastavila v sushi-baru.
…otevřu oči. Fialové čáry už dávno zmizely. „Našla jsi tam něco zajímavýho?“zeptá se mě provokativně Itachi. „Ani ne,“zašklebím se, „ty máš bráchu?“ „Jo mám, je o pět let mladší, pořád se mi snaží vyrovnat, mám ho rád,“směje se. Opětuju mu úsměv. Nějak jsme se k sobě začali přibližovat. Nemohla jsem se hnout. Mysl říkala ne, ale tělo chtělo víc. Letmo se dotkl jeho rty mých. Naprosto jsem si to užívala a naprosto si nepřipouštěla co vlastně dělám. Po pár vteřinách jsem se od něj odtáhla. Tvářila jsem se provinile.
Konoha, hluboká temná noc a mlžný ninja se svými asi deseti kumpány skáče po budovách míříc do lesa.
Najednou jeden z kumpánů zakřičí:,,Utíkejte!!!", a několik mlžných chunínů začne prchat po budovách.,,Utíkejte Žlutý Blesk z Listové utíkejte!!!!!"křičí stále chunin.
Jiraya a Yondaime na střechách zabíjejí mlžné ninji a hokage si všimne jonina se svitkem a hodí po nem dva shurikeny.
Jonin je však odrazí a hodí po Yondaimemu jehly.
Hokage ovšem použil výměné jutsu a útočí na ninju z koruny stromu.
Všichni se sešli u brány Konohy a vyrazili na misi.
„To zas bude otrava!“povzdechl si Kiba.
„Ha ha,někdo tady zeshikamarovatěl!Ha ha!“smál se mu Naruto.
„Ale já sem nezeshikamarovatěl!Já jen říkám že bude zas nuda!“řekl uraženě Kiba a dál se s Narutem nemínil bavit.
„Áááá!Hafánek se urazil!!Ha ha…..“ale Naruto se nedostal neboť ho Akamaru kousnul do zadku.
„Aůůůůůůůůůů!!!!“zavyl Naruto:,,Co to ten tvůj hafan dělá?Dávej si na něj pozor!“zařval na Kibu Naruto.
„Jen chrání svého páníčka!“ohradil se Kiba.
Once upon a time 21
tak pro všechny správný faníky další díl, takový odpočinkový
Nad Skrytou Listovou vstávalo slunce. Většina obyvatel se připravovala na nový den. Otevírali se obchody i restaurace. Prostě a jednoduše se vesnice probouzela po noci k životu.
Uběhl už týden od hádky před domem Hyuuga. Všichni ve vesnici věděli, co se stalo. Vědělo se i to, že Hinata čeká dítě Naruta. Všechny okolnosti vyšli na světlo. Někteří rodiče zainteresovaných to přijaly dobře, ale někteří ne. Například Shikamarova matka.
Je to můj první příběh, tak piště do komentářů co si o tom myslíte? Klidně i kritizujte jen abych pro příště věděla co např. nemám psát a co naopak jj?
„ Dobré jitro Sasuke", pozdravila Sakura Sasukeho, když se měli sejít ráno na mostě v Listové, aby se dozvěděli další misy, kterou měli dostat od Kakashiho. Sasuke mlčel a jen s posměchem řekl" jo." „ Sa…Sa…Sasuke, stalo se něco?" zeptala se znovu Sakura. Ale Sasuke zase nic neříkkal.
„ Sasuke ty se mnou nemluvíš?" chvilku oba mlčeli a Sakura zase začala.„ Sasuke!!!"
Zde je další pokračování Hokageho odvážného projektu. Vyvíjí se víc než slibně. Neváhejte a čtěte! :)
Zatímco na náměstí vypukly bujaré oslavy, Sandaime a jeho nohsledi (čti chuunini a jounini) se odebrali na radnici. Do konferenčního sálu si nechali přinést sváču skládající se z nízkokalorických sušenek (doporučuje devět z deseti členů „Hnutí za dobrou svačinku“), 100% přírodního pomerančového džusu a jáhlového nákypu. Když se všichni usadili a začali konzumovat zmíněné lahůdky, ujal se Třetí slova.
Atmosféra nebyla zrovna nejlepší. Kdyby Kakashi nezasáhl, jistě by nastala bitka. Sasuke stále Rio nepříjemně probodával pohledem a ta se mu snažila radši ani nedívat do očí. Tak ji to bylo nepříjemné. Naruto byl zase zmatený. Nervózně hleděl jeden na druhého. Kakashi se jenom podrbal na hlavě.
„Tak,“ začal, „Co kdybychom se navzájem představili?“
Sasuke jenom obrátil oči v sloup. Rio se na Kakashiho nechápavě podívala. Naruto vyštěkl.
„Ale Senseii! Jste pitomej nebo co? Vždyť se všichni známe!“
Naruto celý Šťastný vykřikne:
„Tak vyrazíme, nebo tu budem jen tak stát.“
tak teda vyrazí. Jsou na cestě asi teprve deset minut a Naruto má pocit jakoby je někdo sledoval.
„To nic není Naruto. Něco se ti zdálo.“
Uklidňuje ho Sakura.
„Ne. Něco nás sleduje já to vím.“
„Ovšem Naruto.“
Řekne Kakashi nevěřícným tónem.
„Ale já to cítím. Říká mi to instinkt ninji. A teď je to támhle.“
Řekne Naruto naštvaně a ukáže za strom.
„Sasuke.“
Sasuke se podívá na Naruta a čeká co z něj vypadne.
„Shuriken.“
Kniha se sune k okraji police.A už je tam!Padá dolů a……
„TŘÍSK!“ozvalo se z knihovny v sídle Hokage.
„Auůůůůů!!!“zavřískla Sakura když ji kniha spadla na hlavu.
„To bolí!Do p***le!!“ulevila si Sakura a ošetřovala si bouli na hlavě.
„Ty knihy mě jednou zabijou!“řekla si a dál pokračovala ve své práci.
,,Pohádky,scifi a lekářské praktiky a…?Počkat!Lekařské praktiky?Hmm,to může být zajímavé!“řekla si Sakura když se skláněla nad knihou lemovanou po okrajích zlatým leskem z hadí kůže.
Once upon a time 20
díky wi-fi je tu další díl , ale krapet kratsi
Naruto seděl na břehu řeky a díval se do dálky na zapadající slunce. Nohy nechal omývat tekoucí vodou a svoje myšlenky nechal také volně plout. Za ním byl tábor. U ohně seděl Kyubbi a díval se smutně na jeho záda.
„Tohle ho zabije,“ povzdechl si.
„Cože,“ zeptal se První. „Nerozuměl jsem.“
„Že ho to zabije,“ zopakoval svá slova. „Jeho srdce ho táhne zpátky do Konohy. Chce být tam a ne jinde.“
Ha…sesmolila jsem další díl s názvem Nepřátelé přichází,1.setkání!