Jednorázovka

Hrdinové z Naruta se vydali do ZOO. Jak se to stalo? Viz další řádky (P. S.: Omluvte chyby, kdyby jste tam nějaké našli, dejte mi vědět, opravím )

Z autobusu vyskákalo devatenáct lidiček, lišících se nejen vzhledem, ale vším možným. Všichni měli na zádech batůžky – ať už ve tvaru žáby, lvíčka anebo letadýlka. V čele stál pan učitel Pein a snažil se seřadit nezbedné dětičky (nevím nevím, jestli třeba Orochimaru je dítko) do řady a spočítat je. S úlevou zjistil, že jsou všichni, a vykročili do zoologické zahrady.

Tak čtěte, jak že to lidi v Narutovi slaví prázdniny (jenom btw: Nikdy, nikdy, ale vůbec nikdy nenechte Danieeru, aby řídila loď )

Gaara klepal prsty do volantu a nakvašeně čuměl přes sklo na silnici. Danieeru a Shirako vybíraly peníze a mile se při tom usmívaly. Když všichni nalezli do autobusu, zahodily svoje úsměvy za devatero hor a zabraly si sedadla za řidičem. Gaara nastartoval křachnu s názvem autobus a vyjel - směr Španělsko.

Ten bylo den 1.dubna.Den vtípků a zábavy.A jinak na tom nebyla i Konoha.Už od rána i lidé dělali různé vtípky ale byla to jen legrace.Například Kiba dal místo normálních psích granulí Akamarovi zelí.Akamaru se na to znechuceně díval ale pak se do toho teda nějak dal.To se pak dům Inuzuků otřásal v základech.Smíchy.

Tsunade se v jeden ten aprílový den rozhodla že na večer uspořádají ples.Program bude takový to:
1.Úvod
2.Tanec
3.Vtípky a zábava
4.Někdo na někoho něco prozradí
,,Shizune!“zahřímala Tsunade.

Moje první FF tady na Konoze...snad se bude líbit =)

Shirako s Danieeru se sborově podívaly po sobě, pak na vrcholek stěny. Nebyla vysoká, alespoň ne tak, aby se musely zamotávat do něčeho, čemu se říká - odborně - jištění. Dole pod stěnou byly žíněnky, do kterých musela být radost padat. Jenže chyba – oni koukaly jenom od země přímo nahoru. Až jejich pohledy sjely přes převis, kde byla stěna osázená kolíky jeden za tři metry čtvereční, smích jim z xichtíků pomalu ale jistě zmizel.

Fajn, máte tady něco jako pokračování na Pána Prstenů - Naruto vydání, tak si můžete počíst. Za komenty budu vděčná, a dokonce moc ^^

Pán Prstenů – nechť zlo zvítězí! Aneb: Zlá strana vrací úder
Vypráví: Danieeru
Tak, a teď toho mám dost, Prsten zase řádí…
… a myslí si, že my jsme rádi.

Bude se jednat o chvilku kde je Natano v nesnázi a hledá útočiště.Samozřejmě že ho najde u senseie který se jmenuje Kakashi. Pozve jí k sobě na čaj ale ona trvá na „Sakém“ no posuďte samy jak nocleh dopadne ( mimochodem je to ústřižek s příběhu „ Vyjímka z pravidel“ od Hanako-chan) Takže poděkujte i její báječné fantazii. Děkuji.

„Saké…vždyť ti není jednadvacet „ vyvalí na mě oko.
„ Nemyslíš že z toho budou problémy? Přece jen stále nejsi plnoletá.“…i když trochu

Tohle moje první povídka.
Tuhle povídku jsem si vymyslel jen tak pro radost.
Pusuďte sami

Stalo se to během poloviny shippudenu když, Naruto a ostatní zničili půlku Akatsuski.

Jednou po misy, se šel Naruto projít do lesa k jezeru, aby si odpočinul.
Našel si pěkné místo vedle velkého a mohutného stromu, tak si lehl do jeho stínu.
Lehl si a přemyšlel o životě a co bude muset ještě udělat, aby se stal Hokagem Listové vesnice.
Tu dobo,u když ležel tak se znrovna vracel tým Kurenai s Shinem,Kibou,Akamarem a Hinatou.

Všichni známe tu tolikrát omílanou historku o tom, proč má vlastně Gaara ty temné kruhy pod očima. Všichni jsme už mockrát slyšeli, že za to může démon, který je v chudákovi Gaarovi zapečetěn. Všichni jsme, ale byli oklamáni! Takto Gaara k těm kruhum pod očima vůbec nepřišel...

Takže, když se Pán Prstenů trochu ujal, tak bych sem mohla dát i tuhle blbinku. Tak si můžetě počíst, co se stane, když hrdinům z Naruta dojdou prachy.

„SASUKE!!!! SASUKE!!!“ křičela z plných plic Sakura. „Prosím … nedělej to,“ sjela na zem na kolena a v očích měla slzy. „Nedělej to … to nejsi ty,“ pak se ale vzpamatovala. Co to dělám?? Už jsem zase ta malá slabá holka?? Ne.Už ne. Zastavím tě, Sasuke, i za cenu svého života.
„Sakuro,“ došel k ní Naruto. „Děje se něco?“
„Děje?? Ne, nic,“ pousmála se mírně Sakura.
„Viděla jsi ho?“

Tak tohle je můj první článek (ale první FF na Naruta rozhodně ne) na Konoze.cz, zkoušela jsem to psát aspoň trochu vtipně, takže snad se to bude někomu líbit.

Vypráví: Danieeru
Přeskočme prolog, času je málo
A tak vám rovnou řeknu, jak se to stalo:

Tuhle povídku bych ráda věnovala svým přátelům, bez kterých bych dneska nejspíš umřela nudou. Nemůžu je jmenovat všechny určitě bych na někoho zapomněla, ale musím jmenovat: Satakeho, Natsumi, Karlose a Pargenessu (té se omlouvám, že jsem zkonila její nick). Jsem ráda, že vás mám lidi.

Mnoho lidí si klade otázku jak to bude v budoucnosti vypadat v Konoze. Tohle je jedna z možných variant. Číslo 45 126 547:

(poz. autora: Speciální "valentýnská povídka" věnovaná všem,kdo čtou Vyjímku z pravidel)

,,Nech mě být! " křičí černovlasá dívka na mladíka s havraními vlasy.
,,Nech mě to vysvětlit... prosím!"
,,Co bys chtěl vysvětlovat? Moc dobře sem vás viděla! Oba! tebe i tu blonďatou couru!" Slzy jí vystoupí do očí. Odvrátí se od něj,aby je neviděl.

Tahle povídka s názvem Don´t let me alone, Sasuke…. Je věnována Kankuro.
Dufám, že se bude líbit.

Don´t let me alone, Sasuke

[i]Tehdy, ano tehdy to bylo, že Sasuke? Tehdy jsi mi to řekl. Tu věc…udělal jsem si z tebe srandu, ale teď, teď mi umíráš v náručí a já to nemůžu zastavit. Sakura-chan tě zachránit nemůže, neumí to. Ale je to částečně i moje chyba, že? Nechal jsem tě jít! Nedokázal jsem tě přivést zpátky…a ani teď to nedokážu…

Takže, som sa pokúsila vytvoriť niečo čo by sa dalo nazvať paródiou...no ale toto je taký suchý humor že až. Snaha bola ale fakt to nieje žiadna výhra. Ale aj tak by som nechcela postavy z Naruta stretnúť na horách . Ale varujem vás že až na pár momentov, ktoré sú aspoň trochu vtipné, je táto poviedka fakt o ničom. Na to že som ju písala dva týždne, mohla byť lepšia aj dlhšia ale čo už Dúfam že sa aspoň niekomu bude páčiť.

Ahojky.Chtěla bych se nejdříve a hlavně omluvit Kankurovi, který tohle všechno musel strpit.Promiň Kankuro.A taky se chci omluvit vám.Je to moje první povídka na téma Naruto.Takže bych byla ráda kdyby jste mi napsali komentáře.Díky.

Kankurova minulost

Probudil mě šramot u dveří. „Akamaru ještě chvíli“ Akamaru se dožadoval své každodenní ranní procházky.
„Kibo! Okamžitě jdi s Akamarem ven!“ sestra na mě volala a k mojí smůle Akamara pustila dovnitř do pokoje. Ten okamžitě ke mně přiběhl a začal mě tahat s postele ven za rukáv pyžama. „ Pět minutek Akamaru..“ řekl jsem a převalil se na druhý bok. Akamaru začal strašně kňučet.

Po dnešní pařbě bude mít zítra pořádnou kocovinu... nějaký divný pocit, že ho někdo sleduje? Ne, to bude tím alkoholem... s klukama to fakt přepískli.

Slunce ozářilo louku posetou květinami všech druhů. Temari radostně zavýskla a rozeběhla se po louce. Tolik se jí na tomto místě líbilo. Usadila se doprostřed té nádhery a zkoušela marně uplést věneček. I když měla ruce zručné, bohužel šikovná byla jen na boj a tak jí tahle práce moc od ruky nešla. Po desátým pokusu udržet květinky pohromadě to vztekle vzdala a kdyby nebyla tak krásný, nejspíš by je i rozšlapala. Rozhlédla se, jestli jí náhodou někdo nezahlédl, před okolním světem svojí se svojí radost snažila skrývat.

Takže, takhle povídka bude krátká a podle mě smutná. Nevím, jestli umím psát smutné příběhy, tak kdybyste byli tak hodní a napsali mi to, co si o tom myslíte.

Leželi spolu v posteli. Byl vzhůru a hladil svou milovanou po ruce. Jeho prsteníček narazil na prsten, který ji dal. Pousmál se a zašeptal:

"Jednou si tě vezmu. Z lásky a ne proto, že bych musel." Usmála se a otočila se čelem k němu.

"Já vím," zašeptala a políbila ho.

"Nechci, abys šla na tu misi, Sakuro. Bojím se o tebe."