Poezie

Apokalypsa - svět po ovládnutí Akatsuki
Motýl v prachu prudce se obrací
Slunce zapadá ve žlutých oblacích
skroucen smrtí k zemi se sesmekl
smrt vše zabila v tajném to převleku
černé bahno, rozlité moře pustá zem
nezbylo hoře rudá obloha smrtící spad
mrtvoly všude a hrozný pach
Země temná hábitem se přikryla
zbytečně se miliony let tvořila
pak přišel člověk, neznaje cit
za pár tisíc let zničil ten klid
zpustošil nádheru, oázu vesmíru
modli se bídníče, trest je ti na míru
trest který vyřkl sis jenom ty sám

Sakuro, jsi jako růže

Má milá, jsi jako nejkrásnější růže,
jsi tak skvostná a tak vznešená,
leč o tvé trny srdce poranit se může,
tvé rty jsou jak růžička červená.

A ta tvá jemná a sladká vůně,
která mou hlavu a duši omámila,
z které mé srdce láskou stůně,
když jsem si přivoněl mě okouzlila.

Tvá krása je věčná a nikdy nezvadne,
tvůj květ celý svět v ráj mění,
každého člověka pak určitě napadne,
že nic tak krásného na zemi není.

Jsi jako růže, růže v očích krásy,

Padlý anděl

Vzali ti křídla a svatozář,
nechali ti jen tvoji tvář.
Na nohy připevnili závaží,
abys viděl, jak si tě neváží.