Romantika

To, co se stalo, si Tobi samozřejmě nenechal pro sebe. Jakmile dostal příležitost, všechno svým spolubydlícím řekl. „Ten prcek z toho má radost, jako kdyby se podruhý narodil,“ poškleboval se Itachi.
„Se divíš? Taky bych nebyl proti,“ zachechtal se Hidan.
„Pozor, pane nesmrtelný! To by byl incest!“ upozornil ho červenovlasý mladík.
„Co zas kecáš, Sasori?“ vyjevil se bělovlasý.
„No,“ Loutkář se nadechl a vyzývavě hleděl do očí ninji, který tentokrát neměl u sebe svou nepostradatelnou kosu. „Přece byste byli otec s dcerou, ne?“

Hinata musela neustále svádět boj se svým vnitřním já, které by nejraději pořád jásalo a výskalo, jakmile se Uzumaki objevil v modrovlásčině blízkosti. Jistě, obdivovala ho už od útlého dětství a obdiv se časem přerodil v tiché zbožňování, ale… bude vůbec schopná mu to někdy říct?
Uzumaki se objevil těsně za ní. Vypískla a vyplašila hejno ptáků, které se jako na povel vzneslo do vzduchu a začalo zběsile mávat křídly. Skupinka se po ní otočila.
„Prozradíš nás!“ zasyčel Kankurou.
„Já… ale já…,“ zapípala a ucouvla.

Nebezpečná mise
„ Váš úkol zní: Vrátit nebo zabít Sasukeho Uchihu,“ řekla Tsunade. Sakuřina tvář se proměnila v grimasu šoku. Z oka jí pomalu vytekla slza. V její tváři se začalo něco měnit. Po chvíli se v tom dalo poznat odhodlání. Zelené oči jí divoce zajiskřili.
„ Přijímám!“ řekla rozhodným hlasem. Naruto i Tsunade si oddechli.
„ Jdu do toho!“ ozval se Naruto.
„ Výtečně! Vyrašte co nejdřív. A spěchejte! Čas je náš nepřítel!“ vyzvala je Tsunade. Sakura odhodlaně přikývla.

„Na co koukáš Kakashi?“ zeptala se mě Anko.
„Zkouším zapomenout, ale stále to nejde.“ odpověděl jsem jí utrápeně, poté se ke mně přitiskla a já cítil obrovskou úlevu a podporu.
Hlavně když mi právě řekla : „Neboj se už nikdy nebudeš sám, jsem tady já, Naruto, Sakumo, Sakura a také ostatní, kterým na tobě záleží a mají tě rádi . Jsi přece ten nejlepší .“
Jak to dořekla tak se na mě vyzývavě pousmála, ale když jsem se jí chystal políbit položila mi prst na rty a řekla : „ Ještě máš spoustu práce, potom možná .“

Chvíli se na ni lítostivě díval, poté si ji opatrně přitáhl do náruče. Položila mu hlavu na hruď a popotáhla.
Položil jí tvář na temeno hlavy. „To ne, neplač, neplač,“ šeptal tiše a hladil ji po vlasech.
„Když mně je Dakena tak líto, Kabuto-senpai…“
Krátce vzdechl. „Za prvé, nemáš důvod ho litovat, darovala jsi mu nový a taky o hodně lepší život. A za druhé… Ta tvoje oslovení nesnáším, nejdřív san a teď senpai, to spíš já bych ti měl říkat senpai!“
Slabě se uchichtla. „Tak promiň, Kabuto-kun.“

Hadí ninja odnášal dievčatko do svojho úkrytu. Zaspala mu v náručí.
„Kabuto!“ Zvolal, keď vošiel do podzemia. Veľkou miestnosťou sa rozniesli kroky.
„Áno, Orochimaru-sama?“
„Mám materiál na ten pokus. Poď, pomôžeš mi.“
„Iste, pane.“ Spiace dieťa netušilo, čo sa na ňu chystá...

Sareth opovržlivě zvedl hlavu jak se na ně z té výšky díval, mávnul rukou a najednou se zahalila obloha šípy. Všichni s hrůzou sledovali jak se tahle vlna ostrých hrotů k nim blíží. V poslední chvilce se nad nimi objevil obrovský štít z písku který udělal Gaara.
„O útoky na dálku se postarám,“ zakřičel.
Nakonec se všichni rozběhli do útoku a boj začal, z pod hradeb se taky vyrojila horda nemrtvých. Sareth se postavil k portálu rozevřel ruce a v neznámé řeči vyslovoval zaklínadlo.

2. Pravda

Když vešel do bytu svlékl se a osprchoval, vyšel z koupelny a v jeho bytě seděl Uchiha Itachi.
„Co tu chceš?!“ vyjel na něj Naruto a chytal nerva.
„Klid Naruto. Přišel jsem sem na poslední přání tvého otce a zároveň ti podat nějaké informace o Akatsuki,“ řekl klidně Itachi a koukl na Naruta, který byl mimo.
„Naruto?“ zkoušel to Itachi, ale nic tak vstal a dal mu menší ránu, to už se Naruto probral.
„Hm? Co je?“ zeptal se.
„Chceš abych ti to řekl nebo ne?“ zeptal se Itachi.

Začátek
Byla noc. Noc plná zářících hvězd. Sakura pevně věřila, že každá z nich představuje jednoho člověk. A věřila, že když hvězda padá, někdo umírá.

„Kabutooooooooo!“ zakřičela Hinata jméno kluka, který by udělal cokoliv jen pro to, aby mu byla za něco vděčná, zatím co zdrhala před Sasukem, kterému se momentálně kouřilo z podrážek, jakou rychlostí za ní upaloval.
„Tak to jsi mě na*rala. Teď si to odskáčeš!“ přidal rychlost, která dosáhla 220 km/h.
„Heh, super, takže jsem ho naštvala. No, moc ráda bych si s ním dala bitku, ale udělám něco lepšího.“ připravovala plán Hin mezitím, co zdrhala před tím emo.

Společně jsme uháněli lesem. Porost kolem nás houstnul a čím více jsme se vzdalovali vesnici, tím více krajina divočela. Díky lokátoru, který mi před odchodem věnoval Kisuke jsem měla být schopná najít reiatsu hollow na několik kilometrů. Zatím se ale neukázala žádná činnost. Ichigo celou cestu mlčel a s vážným výrazem si jen prohlížel okolí.
Konečně se ozvalo osvobozující zapípnutí přístroje, který jsem držela v ruce.
„Co to bylo?“ zeptal se mě okamžitě můj přítel.

Po rozhovoru uprostřed bojiště nastal všude všeobecný ruch. Všichni chtěli vidět dívku, která téměř zabila nejsilnějšího ANBU. Aki se Sanou brzy poté opustili bojiště, bylo jasné, že jsou obě přijaty. Procházeli davem přihlížejících, Sana slyšela jednoho muže zašeptat:
„Teda, taková kočka, ale nechtěl bych s ní bojovat.“
Obvykle by vyletěla vzteky dva metry vysoko, ale teď to nechala být. Za chvilku je dohonil Minato.

Nastalo hrobové ticho. Zatímco jsme se s Peinem stále vítězoslavně šklebili nad svým ziskem, nikdo z ostatních ani necekl. Zřejmě tu novinu ještě zpracovávali.
„Nuže dobrá, od nynějška se stáváš oficiální členkou Akatsuki,“ pronesl Pein téměř slavnostně, chyběly už jen fanfáry a ohňostroj.
„Cože?!“ spustilo se v tu chvíli ze všech stran.
Beru zpět, ohňostroj dorazil, akorát že nadávek.
„To je jenom ňákej blbej vtip, ne?! Takovou č**ku tu ani za nic nestrpim!“ řval Ulízanec a výhružně pozvedl kosu.

„Aaa...tu si Ino-san...“, odrazu sa ozval hlas copatého chlapíka menom Shikamaru.
„Už idem...“, odpovedala mu a bez jediného slova odo mňa odišla. Vtedy som netušil, že ju dlhý čas neuvidím.
„Čo sa deje?“, spýtal som sa, pretože som vonkoncom netušil, čo sa odrazu stalo.
„Volali ju do nemocnice. Majú vraj nejaký naliehavý prípad. A mimochodom, čo ste tu vy dvaja vlastne robili?“
„Ale nič.“, odvrkol som so snahou zatajiť svoj zámer. Ino medzi tým už odišla.

Shenai se v sídle už skutečně cítila jako doma. Navíc… Itachi se choval jako opravdu vzorný manžel. Kdykoli mohl, trávil s Keiko čas, jinak trénoval s Kisamem, nebo plnil mise. Hnědovláska se stala neoficiální členkou organizace, nosila z vesnice zprávy a své vyzvědačské výpravy kamuflovala procházkami s dcerou. Čerstvý vzduch oběma prospíval. Žena v černém, tak jí říkali, protože nikomu neprozradila své jméno a kdykoli šla ven, měla tvář zahalenou závojem.

Tajný zápas

Odvedli ji opět do jejího “pokoje“ a odešli. Posadila se na postel, kolena přitiskla k tělu a obejmula je rukama. Její mysl byla zase obklopena Itachim. V hlavě jí stále dokola přemítala ta věta, co řekl Deidara- Je pod Itachiho ochranou. Vždyť on sám jí řekl, že ji unesl pro její lékařské techniky a ne pro...ne, na to slovo si netroufala ani vzpomenout. Potom její mysl opět ovládla vzpomínka na Sasukeho.
„Už tě asi nenajdu, už tě asi nepřivedu zpět,“ řekla si tiše pro sebe a do očí se jí nahrnuly slzy .

Konan otevřela oči. Nad ní se skláněla čísi postava zahalená v temnotě. Vyjekla a chtěla si zakrýt rukou obličej. Kdosi jí prudce strhl paži stranou. „Už je ti líp?“
„Aha, to jsi ty, Sasori,“ vydechla úlevou.
„A cos myslela? Nebo jsi čekala, že čistě jen kvůli tobě se sem bude obtěžovat nějaký dobrý duch?“
Modrovláska si vzpomněla na ranní zážitek a otřásla se.
„Jsi moc měkká, Konan,“ ušklíbl se loutkář. „To kdybys viděla Zetsua za jeho mladých let, tak by tohle byl proti tomu čajíček.“

Sayuri: