Romantika
.
Konoha
V Konoze se schyluje ke Geninským zkouškám a na akademii se připravují studenti aby předvedli co se za roky studia naučili.
Mezi nimi jsou tři studenti kteří vynikají nad ostatními.
Prvním z nich je mladý a nadějný ninja z klanu Uchiha.
Uchiha Irai, dokonce se u něj předpokládá že je možným kandidátem na nového Hokage, po současném Yondaime, Namikaze Minatovi.
Láska ze Suny
3. kapitola
Návrat domů
Ráno se vzbudila a slunce už dávno svítilo.
Po troch mesiacoch ako Itachi odišiel s Konohy, Iruja sa konečne spamätala. Iruja s výchovou Sasukeho nemala žiadny problém a aj Sasuke bol veľmi rád, že sa oňho stará.
V jeden deň prišiel Sasuke za Irujou,
,,Iruja?´´
,,Áno Sasuke? Čo potrebuješ?´´
,,Chcel by som sa prihlásiť do Ninja Akadémie. Môžem?
,,Sasuke si si istý? Vážne je to to čo chceš?´´
,,Áno. Musím sa pomstiť Itachimu zato čo spravil.´´
,,Sasuke, keby si vedel, že to není jeho vina, keby si to len vedel.´´ zamyslela sa Iruja a začala aj plakať.
[i]Dva jashinisté vycházeli z úkrytu. Jedna žena, jeden muž, tak, jak je Jashin přidělil. Neznali se, ale věděli, jaké je jejich poslání. Jestli se stanou přáteli bylo jen na nich, to už jejich bůh nepožadoval. Lidské pocity mu totiž byly víceménně u zadku.
Teprve čtrnáctiletá dívka se mírně ošila.
„Jména?“ Zeptala jsem se zmateně.
Mladík se jen zasmál. „Tvoje a tvé vlčice.“
„Aha, Já jsem Noriko a tohle je Yasuo.“ Na chvíli jsem se odmlčela, než jsem se zeptala: „Proč tě zajímá její jméno? Ještě jsem nepotkala nikoho, kdo by se zajímal i o ni.“
„Zajímám se všeobecně o zvířata, ale musím přiznat, že nejvíc přirozeně o psy.“
Když jsem byla venku z budovy Kage, zklidnila jsem se natolik, že jsem byla konečně schopná pořádně myslet a má sebedůvěra se pomalu vrátila.
Opět v lesích Konohy...
Sasuke a Sakura se dívají do tváře muži kterého si oba přáli už nikdy nevidět.
Sasuke pustí Sakuru z objetí a postaví se před ni v obraném gestu.
"Čekal bych kohokoliv, ale tebe ne," pronese a v očích se mu na vteřinu mihne Sharingan.
Sakura se dívá muži přímo do očí.
"Ale, Sasuke - kun, nebuď tak nepříjemný, přeci jen, jsem skoro jako tvá rodina," řekne úlisně postava.
Kankurou si viditelně oddychl a Gaara pobaveně sledoval Narutovu reakci.
Mladík nejprve vykulil oči na kytici v Sakuřiných rukou a až po chvíli k ní přišel a políbil ji.
Se smíchem dodal: „Je nám souzeno zůstat spolu nebo máš někoho jiného?“
„Jenom tebe.“ A s úsměvem mu polibek vrátila.
„Suiton: Mizu rappa!“ len čo to vyslovila z jazera sa začala dvíhať vlna, mierila na svoj cieľ a nevyzeralo, že by niekedy mala prestať narastať.
[i]Kiba táhl Nejiho ulicemi Listové, které snad nikdy neviděl.
„Kam to jdeme?“ zajímalo ho.
„Počkej a uvidíš...“ usmíval se stále tajemně Kiba. Nakonec se vynořili na skrytém dvorečku.
Ze všech stran se ozvalo strašné ječení.
„Ííííííííííííííííííííííííííííííííííííííí!“
„Kdo se opovažuje narušit naši tajnou schůzi? Kibo, slíbil jsi, že o nás nikomu neřekneš!“ Neji se rozhlédl kolem. Dvorek byl plný holek.
Za oknami sa zablyslo a zahrmelo.
„Sakura,“ ozvala sa po chvíli ticha Tsunade „Sasuke sa nevrátil. Je nezvestný.“
„Čože?“ zašepkala ticho Sakura a nohy sa jej zachveli.
Do pokoje ji donesli na žralokových zádech. „Co se jí stalo?“ zajímal se Itachi, který na podivnou trojici narazil v chodbě.
„Není trénovaná,“ uchechtl se Deidara. „Běhali jsme a… nezvládla ani půlku.“
„A řekneš mi proč?“
„Sasori si myslí, že potřebuje tu horkost, co má v sobě, dostat pryč. Hledáme ten správnej ventil.“
„No, nejsem si moc jistý tím, že drill bude pro ni to pravé.“
Blonďáček s ním nesouhlasil. „Hele, je to teprve první den. Žádnej učenej z nebe nespad.“
Bol nádherný deň. Lee a TenTen akurát mali svoju pravidelnú prechádzku okolo jazierka Myoku. Pozreli sa na ich kmeň, a spomenuli si, aké to bolo smutné, keď ešte nemali jeden druhého. Bolo tak krásne a tak slnečno. Lúče zo slnka odrážajúceho sa v jazierku im svietili v očiach. Už sa schyľovali k bozku...
„Nedělej to!“ můj křik se nesl krajinou, ale k němu se zřejmě nedostal. Pořád stál na samém konci útesu, ruce rozpažené, oči zavřené. Chystal se skočit. Vztahuji k němu ruku, jako kdybych ho i na tu dálku mohla zadržet. Bezmocně křičím, i přes časté pády se stále zvedám a pokračuji dál.
„To – snad – ne!“ Zblednul Naruto, „To nás poveze Aloe vera?!“
„Pšššt!“ Ztišila ho Konan. „Na to je háklivý,“ vysvětlila.
„Druhou možnosťou je, že tým hadom je Biseki! Vzhľadom na to, že mám dnes narodeniny a trávim ich s tebou a nie s ním, je to tiež dobre možné.“ odpovedala so zvláštnym tónom v hlase.
„Chceš povedať, že tvoj frajer by bol schopný niečoho tak zmagoreného, to sa mi nezdá!?“ skonštatovala nedôverčivo.
„Môžem ťa uistiť, že je toho nielen schopný, ale priam sa v takýchto veciach vyžíva.“ odporovala Minata.
Když se ti dva dostavili do sálu, Tsunade se na ně vážně podávala a spustila: „Přivedete mi Kakashiho.“
Ti dva na ní jen nevěřícně zírali a přemýšleli nad tím, k čemu ho vlastně potřebuje, jenže během chvilka sama odpověděla.
„Bude totiž hrát lékárníka, ta role je totiž pro něj jak stvořená, už ho v ní vidím,“ rozplývala se dál.
„Jenže, co když nebude chtít přijít?“ ptal se zmateně Izumo.
„Prostě ho donutíte, prostředky už nechám na Vás.“
Pohladíš mě ještě někdy? Pošeptáš mi ještě pár posledních slůvek? Heh, hádám, že ne. Slíbil jsi mi tolik věcí. Tolik moc jsme toho měli před sebou. Ty…. Měl jsi se vrátit. Blbe! Já ti věřila. Tak moc jsem chtěla uvěřit tomu, že se vrátíš zpátky… živý…
Co si to vůbec nalhávám? Věděla jsem to. Když jsi se otočil, bylo mi jasné, že je to naposled. Že naposledy vidím tvůj houpavý krok, slyším tvůj bezstarostný smích.
Slzy sa mi tlačili do očí a celé telo sa mi triaslo od hnevu a žiaľu. Myslela som si, dúfala som, že on nie je taký. Myslela som si, že on by nikdy nebol schopný podviesť. A už len to, že tam bol s Tarou ma viac rozplakalo. On, hral sa na niečo čo nie je. Prečo som mu uverila. Všetko čo mi povedal boli len klamstvá a tie som chcela počuť. Chcela som zatvoriť oči a spať. Myslieť si, že to bola len nočná mora, že sa zobudím a všetko bude v poriadku. Len čo som zatvorila oči, vynorila sa mi tá scéna. Sklonená Tara a Gaara držiaci ju za plecia.
Oba dva se na něj otočí a hlavou jim proletí stejná myšlenka.
Je tohle vůbec možné?
Matsui teprve teď mohla porovnat podobnost syna s otcem a Itachi v chlapci okamžitě viděl charakteristické rysy Uchiha klanu.
„Večer zlato. Teď pojď sem.“ Zavolá na chlapce Matsui, a když přijde k ní, vezme si ho na klín. „Tohle je můj syn.“ Zdůrazní slovo můj. „Pozdrav.“ Pošeptá mu do ucha a malý Itachi skloní hlavu a nahlas pozdraví. „Tohle je můj starý kamarád, dlouho jsem ho neviděla.“
[i]Muž rychlým krokem vyrazil za ní, v náruče stále držel vyděšeného chlapečka. Z toho šoku co zažil nemohl ani vydat hlásku, jen se dál držel mužova oděvu s domněním, že u něj bude v bezpečí.
„Pospěš si dřív než nás vystopují,‘‘ okřikla ho žena a chytla ho za loket, aby ho popohnala.
