manga_preview
Boruto TBV 07

Poslední z klanu Akame III. - Na rybách

Akame3.png

„Kakashi, spíš?“
„Ne,“ začalo se to pomalu stávat tradicí. Pokaždé když se vyskytl nějaký problém nebo něco, co ji trápilo, musela o tom v noci přemýšlet. Jakmile vyvodila závěry, chtěla se o ně podělit, takže ho chodila budit. Po měsíci společného soužití si na to začal zvykat jako na spoustu jiných jejích zvláštností. S nikým kromě něj a Gaie příliš nemluvila, s ním si mimochodem skvěle rozuměla, protože byli oba stejní podivíni. Pokud něco nutně nepotřebovala, všechny kolem ignorovala. Znala po městě několik obchodníků, jimž prodávala byliny a koření. Váže se k tomu docela zajímavá historka, která se udála hned první den, kdy si ji vzal k sobě.
Bylo ještě velice brzy, Kakashi byl vzhůru a pozoroval Touazuki. Zatím ještě spala. Neměl doma nic k jídlu, musel pro něco dojít. Je to jen přes ulici, doběhne tam a bude hned zpátky, ještě než se probudí. Netušil, jak moc se plete. Když se vracel, všiml si inzerátu na sloupu před domem, kde nabízeli pronájem bytu jen o patro výš, než bydlel. Nájem mu přišel rozumný a navíc měl dva pokoje, kuchyň a koupelnu. Tím by se vyřešil problém, protože jeho současný byt byl pro oba dost malý. Rozhodl se zaskočit tam, než ho někdo předběhne. Právě někdy v tu dobu se Touazuki probudila a zjistila, že je sama. Měla nesnesitelný hlad a nikde nic nenašla. Věděla, že s tím musí něco udělat, a tak se vydala na výpravu za jídlem. V obchodech se musí platit. To ji naučili, ale ona žádné peníze neměla, což pro ni nepředstavovalo problém, stačilo vyrazit mimo vesnici a něco si najít. Neznala okolí, ale ani to nepotřebovala, i v neznámé krajině dokázala najít, co potřebovala a trefit zpátky už bude snadné. V kapse měla svoji nouzovou zásobu, byla tu čepelka, křesadlo, vlasec a drátek, zbytek věcí chyběl. Stejně jako její uspávací lektvar a lahvičky se základními protijedy. Dokonce zmizela i sůl. Nejspíš jí všechno vzali. Bude muset věci nějak nahradit včetně nového oblečení a hlavně bot. Byla zvyklá chodit bosa a ráda cítila, jak ji tráva šimrá na chodidlech, ale ulice byly tvrdé a plné ostrých kamínků a špíny.
Našla si šikovný klacek a seřízla ho do špičky. Pak stačilo jen najít vodu. Postavila se do řeky a číhala. Věděla, že když bude trpělivá, objeví se i ryby. Nebylo těžké je ulovit, stačilo sledovat zelené a žluté linky, které kolem sebe šířily a potom ve správné chvíli udeřit. Téměř nikdy neminula. Nachytala jich dost pro sebe a taky pro Kakashiho. Chtěla mu nějaké dát, jako poděkování. Vykuchala je a naplnila jim břicha bylinami a opekla je nad ohněm. Jednu si snědla a zbytek zabalila do velkých listů a přidala cedrovou větvičku. Teď když byla najedená, musela se zaměřit na další problém, konkrétně jak sehnat nějaké peníze.
Kakashi byl spokojený, povedlo se mu během krátké chvíle získat nový byt a oni se mohli druhý den stěhovat, což znamená spoustu zařizování. Touazuki bude potřebovat spoustu věcí a novou postel a kdoví co ještě. Bude ji muset probudit, aby všechno stihli. S takovými myšlenkami vešel do dveří a zamířil rovnou k posteli. S překvapením zjistil, že je prázdná. Nedalo mu moc práce prohledat jeden pokoj.
„Mám to dítě první den a už ho ztratím, to snad není pravda,“ vyběhl ven a nadával si, že ji tam nezamknul. Nemohla přece dojít daleko, nic tu nezná. Ptal se lidí na ulici, ale nikdo si jí nevšiml, jak je možné že někdo přehlédne dítě v noční košili, které se samo prochází po městě. Zbývala mu jen jediná možnost. Vrátil se zpátky domů.
„Kuchiyose no Jutsu“
„Co potřebuješ, Kakashi?“ zeptal se malý hnědý psík.
„Potřebuju najít jednu holku.“
„To už před tebou ženy utíkají?“
„Tohle je malá holka, moje neteř.“
„Ty máš neteř?“
„Teď se tím nezabývej a rychle ji najdi.“
 
„Jak poroučíš,“ sklonil hlavu k zemi a začal čenichat. Postupně prošli celou vesnicí, až vyšli ven a pokračovali do lesů. U řeky ztratili stopu, protože se kus cesty brodila vodou. Zdálo se, že se jen tak motá z místa na místo. Nejspíš se ztratila a neví, kudy se vrátit, myslel si. Ale pletl se postupně znovu blížili k vesnici, až se nakonec vrátili druhou stranou. Pakkun ho dovedl do obchodní čtvrti. Zastavili se u jednoho stánku.
„Zdravím, neviděl jste tady náhodou takovou malou holku se stříbrnými vlasy?“ zeptal se muže u stánku s kořením.
„Jo, jedna taková tu byla. Pěkně vyčůraná je ta holka, ale byliny má prvotřídní.“ Kakashi vůbec nechápal o čem mluví.
„A co u tebe chtěla?“
„Vždyť ti to říkám, prodala mi byliny a neřekla si za ně málo. No, dal jsem jí to, protože za to stály, to se jí musí nechat.“
„Prodala ti byliny?“ co ksakru ta holka vyvádí.
„Přesně, až ji uvidíš vyřiď jí, že bych koupil další.“
Došli znovu před dům, kde začali hledat. Pakkun ho vedl zpátky a tam před jeho dveřmi seděla.
„Co tady děláš?“ zeptal se nevěřícně Kakashi.
„Je zamčeno,“ odpověděla. Bylo to poprvé, co ji slyšel promluvit. Pakkun mezitím došel až k ní a zvědavě ji očichával.
„Jé, ten je tvůj?“ chtěla ho pohladit.
„Nesahat,“ zavrčel na ní. Touazuki vypadala překvapeně.
„Viděla jsem převrácenou maringotku i čápa bruslit, ale mluvícího psa jsem ještě neviděla,“ při těch slovech vstala, došla až ke Kakashimu.
„Něco jsem ti přinesla,“ podávala mu balíčky ryb.
„Kde jsi vzala boty?“ zeptal se než od ní dárek přijal.
„Přece jsem si je koupila.“

A tak to s ní bylo pořád. Neustále ho něčím překvapovala. Někdy mile, jindy hodně nemile. Třeba když začala provádět svoje experimenty. Většinou na sobě, takže už se jí povedlo se přiotrávit, popálit a jednou ji naskákala svědivá vyrážka. Nakonec jí musel zakázat nosit jedovaté věci domů, protože měl strach, že je oba zabije. Taky neznala hodiny nebo jim spíš nevěnovala pozornost, domlouvat se s ní na něčem byl celkem problém. Nemohla pochopit některé základní věci, jako že nemůže chodit bosa, nebo že se tady na veřejnosti lidé nekoupou nazí, lázně jsou oddělené pro muže a ženy a v knihovně se nemohou přepisovat informace do svitků, i když jsou chybné. Rozhodně se poslední měsíc nenudil.
„Tak, co tě trápí tentokrát?“ zeptal se rozespale Kakashi.
„Víš, já jsem o tom přemýšlela a myslím, že do žádné akademie nepůjdu. Je to ztráta času.“
„Ale ty tam musíš jít,“ odporoval jí.
„Proč bych musela, když nechci.“
„Protože jinak nemůžeš být shinobi, nikdy nebudeš chuunin ani jounin.“
„Kakashi, a pro tebe je to důležité, abych byla jounin?“ zeptala se Touazuki.
„Ano, je to pro mě důležité,“ nevěděl, jak jinak ji přesvědčit. Potřebovala se nějak sžít s vesnicí a být se stejně starými dětmi a on tohle viděl, jako dokonalou možnost.
„Sice mi to celé připadá na hlavu, ale když to chceš, tak tam teda půjdu.“
„Tak to jsem rád a teď už běž spát.“
Když ráno vstával, Touazuki už snídala, před sebou měla položenou knihu, papír a něco si zapisovala. Zázrakem se jí povedlo všechno stíhat. Kakashi si nalil z konvice podivnou zelenohnědou tekutinu, která vypadala sice dost podivně, ale měla příjemnou vůni i chuť. Byl to posilující čaj, který připravovala a on si zvykl ho každé ráno pít. Jeho pozornost upoutala sklenice s hnědým práškem.
„Neboj se, není to jedovaté, ale raději to neotvírej,“ rozhodl se to nekomentovat.
„Příští týden ti začíná výuka,“ změnil téma. Trochu ho překvapilo, že se bez problému dostala do Akademie. Nebyl si jistý, jestli v tom nemá prsty Třetí.
„Hmmm,“ odpověděla prostě.
„Musíš se trochu zcivilizovat.“
„Co tím myslíš?“
„Třeba se učesat.“
„Češu se jen vepředu, vzadu to neumím, to mi česala máma. A taky mě dělala cop,“ upřela na něho oči.
„Já jsem ti říkal, že cop neumím,“ pokoušel se o to několikrát, ale bez úspěchu. Připadalo mu to složitější než Suiryuudan no Jutsu.
„To nevadí, já taky ne. Něco s tím provedu,“ jak řekla, tak provedla. Takže druhý den ráno Kakashi prožil šok. Touazuki opět vše provedla po svém.
„Co si to udělala?“
„Říkal jsi, že se mám učesat, ale nešlo to rozčmodrchat.“
„Přece jsi nemusela dělat tohle,“ ukázal na její hlavu. Ostříhala si vlasy, ale naprosto neodborně. Měla na hlavě obrovské zuby, kam si dosáhla byly vlasy úplně kraťoučký a v jiných místech zůstaly výrazně delší. Vypadala jako zpola ostříhaná ovce.
„Teď už se nemusíš učit ten cop,“ zdá se, že ji její zjev vůbec nedělal starosti.
 

5
Průměr: 5 (5 hlasů)

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Akumu
Vložil Akumu, Út, 2021-03-23 20:03 | Ninja už: 1689 dní, Příspěvků: 87 | Autor je: Propadlý student Akademie

Mise Pro V: Touazuki je pravé dítě přírody, ta se vyzná. Kakashi to s ní asi bude mít ještě těžké, i když už se s ní trochu sžil. Alespoň má trochu odklad na ten cop, ale však ono to Touazuki brzo zase doroste hihihi

Obrázek uživatele Kutulumototo
Vložil Kutulumototo, Čt, 2016-12-29 21:50 | Ninja už: 2684 dní, Příspěvků: 582 | Autor je: Student Akademie

Kakashi to holt nemá - a ani nebude mít- jednoduché. Vychovat malého exota dá práci.Moc děkuji za komentáře a vůbec za to, že si povídku přečtete Laughing out loud

Seznam FF

Tady Laughing out loud

Obrázek uživatele Yuki Kaze-san
Vložil Yuki Kaze-san, St, 2016-12-28 11:23 | Ninja už: 5686 dní, Příspěvků: 7877 | Autor je: Moderátor, Vydavatel Icha Icha

Krása!! Úplně mi vzalo dech, jak Kakashi se učí vychovávat mladou slečnu. Smiling
Jen tak dál a těším se na další.

„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska

Obrázek uživatele Arashi
Vložil Arashi, St, 2016-12-28 10:58 | Ninja už: 2714 dní, Příspěvků: 257 | Autor je: Propadlý student Akademie

Chudák Kakashi! Laughing out loud Opět senzační povídka. Jsem zvědevá na pokračování, zda se podíváme i na dění v akademii. Snad si Touazuki v novém domově zvykne. Smiling

Obrázek uživatele Akumakirei
Vložil Akumakirei, Ne, 2016-12-25 18:26 | Ninja už: 5620 dní, Příspěvků: 2346 | Autor je: Editor všeho, Editor FF, Prostý občan

Viděla jsem čápa bruslit - pěkné xD
Chudák Kakashi, je vidět, že vychovávat dívku není vůbec jednoduché, zvlášť pokud je takhle zvláštní. Ale aspoň se nemusel učit česat ten cop Smiling

.Seznam FF, Poslední FF: Šampioni těžké váhy | Na kočku a na myš | Rozkaz zněl jasně | Bohům padají z talířů drobky
. • V noci jsou všechny kočky černé.
.Some days, some nights...