NFFORPG - Okolní svět
Vložil Jaden, Po, 2011-11-28 16:50 | Ninja už: 5908 dní, Příspěvků: 3462 | Autor je: Editor všeho, Moderátor
... zde se nacházíme ve všech ostatních zemích, které nepatří k velkým vesnicím. Jedná se o menší země, území či vesnice, které se rozhodly jednat na vlastní pěst a starat se o sebe samy...
(Tato místnost slouží adminům jako místnost pro plnění misí, pro mise, které se nedějí ve vesnicích či přilehlém okolí. Psát zde mohou pouze osoby, které se mise účastní, nebo admini. Jakékoliv nemístné komentáře budou okamžitě mazány a majitel komentářů bude potrestán!)
Renjiro Kaiba
Zbraňový sklad
Shin se zastavil na stromě kousek od Tokuneho a zamyšleně ho sledoval, pokukující po očku po svém okolí, aby ho nezaskočil nějaký nenadálý útok.
Chvíli to vypadalo, že na něho jde vánoční nálada a on sbírá lesní plody na pražení, ale když je začal házet po svém kolegovi, bylo jasné, že spíš než k jídlu je chce využít jako potencionální spouštěče pastí.
Žaludy padaly na zem do trávy vedle Tokuneho, pár jich Shinova kamaráda i trefilo s hlubším zvukem do čela, ale nic víc se nestalo.
Shin Mizukin
tým 26
muniční sklad
Nic,vůbec nic podezřelého Shin neviděl,přesto nepolevoval v ostražitosti a hodnotil Tokuneho situaci.Jeho kolega nevypadal moc dobře a potřeboval pomoct.Přesto ho Shin ještě pár vteřin upřeně pozoroval a pak se odhodlal k činu.
Povzdechl si a začal Tokuneho a jeho okolí bombardovat žaludy,které trhal ze stromu ,na kterém seděl."Jestli se na mě teď koukají ty mlžní,tak se dusí smíchy pche...".Zamumlal si a sledoval,jaký osud nebohé žaludy potká.
Naomi Al Tai-ko
Není všechno zlato, co se třpití
Naomi se snažila zapamatovat, co nejvíce věcí. Moc jí ani nešokovaly věci, které ji pan Takagi říkal, jen na ně lehce přikývla. Nechtěla bych naštvat Kosukeho staršího. blesklo ji hlavou. Přemýšlela nad něčím, když znova promluvil starší.
"Co?...Ovšem, asi jsem vás zdržela až moc dlouho. Děkuji mockrát." uklonila se jako správně vychovaná dívka. Sledovala pana Takagiho, při tom dovnitř trhli nějací chlápci v černém, a však před nimi nastalo pár výbuchů. Naomi chtěla pomoct staršímu, jenže ten už padl k zemi, díky nějakému chlapovi. Vyndala z boty kunai. Teď děkovala za své úžasné botky až ke kolenům. Přikrčila se a byla připravená na obranu proti dvěma, který k ní se blížili.
Satsuki Min; sokolovna
Satsuki sledovala dívku a jen tak tak ji stihal přeskočit, jenže to se na ni řítila ta druhá, která evidentně nějak porazila Yuuriyho. Doufala, že to pako není mrtvé. Potřebovala se k němu nějak dostat, jenže teď to bylo o hodně složitější. Dokud tu byla jen jedna, bylo to v poho, jenže jsou tu dvě, tak to má lehce zkomplikovaný. To je pako! To ho vážně odrovnala holka?! pak ještě měla pár připomínek na účet Yuuriyho ve své mysli.
Počkala si na dívku, která ji šla s kunaiem po krku. Čapla její ruku a stočila ji za záda, tudíž stála za rusovláskou. Mezitím, co ji čapla za ruku, dala na ni výbušný lístek. Pustila ji a kopla do ni a sama mířila zase za Yuurim.
http://www.zabavnetesty.sk/quizzes/user/351405 <-- testíky :3
Renjiro Kaiba
Zbraňový sklad
Shin šokovaně sledoval ustupující mlhu a přemýšlel, co dál. Nakonec se rozhodl pro obezřetný přístup a vyskočil do koruny stromu, načež se dal opičí cestou směrem k Tokunemu, který pořád ležel tam, co předtím.
Ze své korunní perspektivy nespatřil nic podezřelého. Žádná lanka, lístky, nebo maskovací plášť. Vše vypadalo docela nevinně a normálně. Blonďák proto bez problému dorazil až na strom, který byl už jen kousek od jeho vyřazeného kamaráda, který nevypadal o nic lépe, než předtím. Spíš naopak.
Shin Mizukin
tým 26
muniční sklad
Shin sledoval,jak se mlha pomalu ztrácela,až úplně zmizela."To mě podrž..."Pomyslel si Shin a přikradl se k okraji travnatého bojiště,avšak více vpravo,než kudy utíkal,takže teď byl o něco dál muničnímu skladu.Ale kromě Tokuneho,který tam stále ležel jako pytel brambor,nikoho neviděl.Cíl jejich mise tomu všemu dodával atmosféru a vrhal podivné stíny po celé délce.Shin chvíli pozoroval okolí ,ale nic podezřelého nezaregistroval.Za šumu moře z dálky a za jasných paprsků slunce si Shin dřepl a prozkoumával si cestu.Mezitím si zandal katanu a vytáhl zbývající kouřové bomby ."Tak tohle je dost špatný.Pochybuji ,že jen tak zdrhli."Řekl si a podíval se na Tokuneho.
Shin nejdřív napočítal do deseti,aby se uklidnil,zasoustředil svoji čakru a pak vyběhl po kmeni stromu nahoru ,kde pokračoval po korunách ostatních stromů na vzdálennějším obvodu bojiště z pohledu skladu.Po celou dobu běhu se snažil pozorovat a zkoumat bojiště."Odlesky od lanek,výbušné lístky,nesrovnalosti na pozadí kvůli kakuremino no Jutsu,....Musím být připravený na všechno!"Problesklo mu hlavou,když vybíhal.
Renjiro Kaiba
Zbraňový sklad
Když se Shin s obvázaným ramenem konečně rozhodl vrátit na bojiště, spatřil mlhu, hustou skoro jako mléko, plížící se k němu lesem jako slizský, studený had.
Po nějaké chvíli ale začal bílý závoj ustupovat a řídnout, díky čemuž se začalo travnaté bojiště, poseté stromy a keříky, znovu objevovat, se skladištěm zbraní a vybavení Skryté Mlžné v pozadí, vévodící tomu všemu jako kamenné tváře Konoze.
Skladiště byla hranatá, kamenná budova staršího slohu, široká asi 25 metrů a vysoká nějakých 15, s taškovou střechou typického japonského tvaru, obehnaná asi čtyřmetrovou železobetonovou zdí, kterou od budovy odděloval asi 10 metrů široký, dlážděný pruh.
Dvoukřídlá, dřevěná, avšak silně okovaná brána se nacházela ve zdi čelem k ploše, kde se ještě před několika minutami odehrával souboj geninů, s dřevěnými vraty do skladiště za ní.
Uprostřed bočních stěn skladiště bylo okno se zavřenou dřevěnou okenicí, a uprostřed střechy korouhev ve tvaru draka, líně se otáčející ve větru, který dnes foukal nezvykle slabě.
Uprostřed přední a zadní strany střechy byla dvojice úzkých, zavřených vikířů, sloužících patrně jen k větrání a vpouštění světla dovnitř, jak byly úzké.
Na to celé shlíželo z modrého nebe slunce, zvědavě sesílající na zem své téměř všudypřítomné paprsky, házející asi metrový stín zdi na trávu před vstupní bránou.
Mlha nakonec zmizela úplně, a spolu s ní zdánlivě i dvojice geninů z Kiri.
Ayano Chikanagare
Tým 3
Sokolovna
Kunai s výbušným lístkem našel svůj cíl. Výbuch chlapce zranil a ten už poté jen jednoduše dopadl na zem. Vypadalo to, že je v bezvědomí a nebo to byl prostě dobrý herec. Každopádně se musela přesvědčit.
Z pouzdra na levé noze vytáhla kunai a pomalým tempem se blížila k bezvládnému tělu. Nejdřív mu parkrát kopla do nohy, ale nebyla tu žádná odezva. Poté přistoupila k jeho hlavě a pozorně si ho prohlédla. Stále tu však nebyla jistota, že v bezvědomí je, takže musela udělat něco, čím by se chlapec prozradil. Něco jí napadlo, ale ta myšlenka se jí příčila. Nerada způsobovala bolest, ale tentokrát neměla na výběr. Nebojovala za sebe, bojovala i za ostatní, takže zatla zuby a přešla k noze soupeře. Z očí jí vhrkly slzy, když viděla, jaké následky způsobil výbušný lístek na chlapcově podrážce. Bylo však nutné pokračovat. Pomalu přesunula svou nohu nad tu chlapcovu a nejdřív mírně a potom silněji cukavým pohybem sešlápla jeho rány. Cítila se příšerně a slzy jí tekly proudem, ale nedalo se nic dělat. Musela nyní najít Shizu-sensei, ale dělala si starosti o Junnu. Rozhodla se jí tedy vyhledat. Musela si však dávat pozor, jelikož stále byli na nepřátelském území.
Po chvilce ji objevila.
Zrovna se pokoušela podrazit soupeřce nohu. Ayano si trochu oddechla, když se přesvědčila, že je Junna v pořádku, ale stále jí hrozilo nebezpečí. Ayano tedy přiskočila a rozzeběhla se proti soupeřce. V běhu si při tom vytáhla kunai, který uchopila do pravé ruky a kterým také sekla soupeřce po krku.
제발 좀 잘난 척하지 마
알고 보면 네가 제일 불쌍해
그래 날 더 자극 시켜봐
잠깐 재미라도 볼 수 있게
Shizu Aburame
Tým 3
Sokolovna
Shizu se odrážela od budov ve vesničce jako gumový míček a při boji na všech čtyřech dělala jednu otočku za druhou.
Teď se nemohla držet zpět. Použije své nejsilnější jutsu.
Při jedné otočce hodila kouřovou clonu, vzala si pár bleších larev a schovala je do svého copu. Proskočila velice blízko Natsuka, zatímco Sabimaru útočil synchronizovaně na nohy.
Raitonová čepel jí prosvištěla kolem hlavy. Ve vzduchu se otočila, takže její dlouhý cop, cvrnkl jejímu nepříteli o rameno.
"A je s tebou konec..." Prohlásila když dopadla na druhé straně.
Shizu i Sabimaru se zastavili na střeše jedné z budov a pozorovali jejich nepřítele zatímco se kouř rozestupoval, ten nejdřív nechápavě koukal co se děje a pak se vyděšeně chytil za břicho.
Výraz se postupně z vyděšeného měnil na tvář plnou bolesti. Ozval se strašlivý výkřik, když se první narostlé larvy prokousaly ven. V posledním pološíleném pokusu se Jounin pokusil larvy ve vlastním těle zabít svými meči a tak spáchal cosi jako seppuku.
Rychle klesl mrtvý k zemi. Když Shizu ucítila že z nepřítele vyprchal život, uklonila se uctivě mrtvole a vyrazila směrem k sokolovně.
Chtěla zkontrolovat holky, ale výkřik její oběti byl dost hlasitý, aby upozornil lidi v širokém okolí, takže musela jednat rychle, na úspěchu jejich mise závisely životy ostatních.
A chtěl bych vás všechny poprosit čtěte pořádně posty svých senseiú (zejména ohledně prostředí), svých soupeřů (bacha na útoky a počítejte s tím že něco může být skryté), kolegů a i vaše vlastní (pozor na nereálnost a přehánění).
Připomínám, že tohle je oficiální souboj mezi vesnicemi a jeho výsledek může hodně ovlivnit globální dění, takže je to docela důležité, tak se snažte ze sebe dostat to nejlepší.
Shin Mizukin
tým 26
muniční sklad
Shin ukrytý v křoví odvrátil oči od výbuchu jeho pasti.Pomocí náhrady se předtím vyměnil a jakmile se dostal do bezpečí zkoumal nepřítele ,který se bil s jeho klonem.Samozřejmě Renjiro přišel na jeho lest s tím,že jeho klonové nejsou vodní ,ale mlžní a přestal o klona jevit zájem."Hm takže jsi na to přišel."Promluvil klon u Renjiho."Bojovali jste dobře ,i když beze cti.Ještě se uvidíme a příště se nebudete moct schovávat za početní převahu nebo nečekané útoky,každopádně děkuji za tento souboj Sbohem..."Domluvil a rozplynul se v obláčky páry,které se rozletěly do kraje.
Skutečný Shin se mezitím odplížil s bojiště.Jeden nepřítel byl sice na chvíli oslepený,ale druhý pořád nebezpečný a Shinovi už toho moc nezbývalo.Mohl by samozřejmě využít pořád své klony a vydávat je za sebe,jenže těm už docházela životnost a všichni kuckali a trousili mlhu,když se hnuli.Snažil se nenadělat více hluku,než bylo třeba a postupoval dál do lesa.Po chvíli se opřel zády o strom směrem pryč od bojiště a ohlédl se ,jestli ho nepronásledují.Když to vyvrátil tak se ještě kousek plahočil,než našel strom s velkými kořeny vytvářejícími prostor,aby se tam mohl skrčit.Návaly adrenalinu a endorfinu měl už za sebou,byl slušně spocený a rameno mu pulzovalo,jako kdyby tam hrála nějaká rocková skupina.Odložil svoji katanu a ze své lékárničky vyndal hojivou mast a ruličku obvazů.Tu si dal do pusy a pravou rukou si za vyluzovaní tichých vzdechů vyndal ostny z ramene.Zakousnutý do ruličky si ještě do rány vetřel léčivou mast a obvázal si ji.Pak se pořádně nadechl,vzal si prášky proti bolesti a zapřemýšlel co bude dál.
"Kdybych pokračoval v boji tak bych určitě prohrál,ale...nemůžu tak Tokuneho nechat.Sensei,Daiki kde jste ,když je vás nejvíc třeba."A pak se rozhodl."NE tohle budu muset zvádnout sám!Nemůžu tam Tokuneho nechat na pospas nepříteli.Tentokrát žádné zdržování,jenom ho vezmu a uteču."Vstal pravou ruku čapnul svoji zbraň a vydal se opatrně směrem k bojišti.Stalo se však něco co nečekal.Jak viděl,z bojiště mezi stromy začaly pronikat bílé chomáče."Mlha?"Divil se,než mu to došlo."A do háje...."Pomyslel si a koukal se na mlhu,která se k němu lesem blížila ,jako se kořist dívá do očí dravce.
Nieje všetko zlato, čo sa leskne
Lin
Chichotanie sa ešte stupňovala a na tvári dievčaťa sa začal objavovať rumenec. "Nie, netrénujem. Nato som trošku ľavá." zvonivo sa zasmiala. Pri ďalšej otázke ale nasadila konečne normálny výraz. "Hej je to tu celkom super. Veľa peňazí za málo muziky, ak vieš čo myslím. Vlastne, vždy som len pomáhla v kuchyni, toto je teraz moja prvá veľká akcia. Ale baví ma to. V kuchyni ma k ničomu nepúšťajú. Študovala som za kuchárku, ale aj tak tomu nerozumiem. Niektorí chlapíci pripravujú jedlá z vecí ktoré som nikdy nevidela, huby a tak. Ale teraz tie útoky. Desné, najradšej by som šla späť k rodičom. Ešte šťastie, že sú tu takí siláci čo vždy dievčatá ochránia." žmurkla Lin na Hitsugayu.
Ren Takagi
"Kosuke starší bol jedna z pých krajiny. Cenil si tradície, ale bol to veľký biznismen. Bol ako tiger. Vedel k vám byť prítulný ako mačiatko, ale ak vás načapal keď pijete z jeho mlieka, mohli ste sa radšej dobrovoľne prebodnúť dýkou. Nebudem klamať, niektoré veci tu vtedy neboli zrovna legálne. Občas nejaký únos, vydieranie ale nič závažné. Nechcem vyznieť ako zástanca zločinu, ale niekedy to pre blaho treba. To chýba juniorovi. Je mäkký, vždy bol taký. Ale vekom sa to zhoršuje. Samomluva, námesačnosť, záchvaty zúfalstva... to všetko ho posledné mesiace trápi. Má šťastie, že je dostatočne dobrý herec aby si to nevšimol nikto iný okrem jeho najbližšieho personálu."
Majordómus si ale očividne uvedomil, že povedal asi dosť.
"Ospravedlňte ma, slečna, treba si plniť povinnosti." dodal nervózne, uklonil sa a zmizol v dave.
V sekunde nastal chaos. V oboch krídlach budovy sa ozvali výbuchy. Okná v hale sa rozbili a dnu dopadli zápalné fľaše. Oheň sa začal rýchlo šíriť. Ľudia začal vrieskať, na niektorých padli sutiny zo stropu. Cez rozbité okná dnu napochodovalo asi 10 mužov v čiernych uniformách, ktoré videli pred pár dňami keď začali túto misiu. Jeden z mužov skočil rovno za Lin, schmatol ju a ku krku priložil kunai. Ďalšia trojica začala mlátiť ľudí niekoľko metrov od Hitsugayovej pravice.
Robustný muž dobre mierenou ranou zrazil na zem pána Rena a ďalší dvaja sa pomaly približovali k Naomi.
Yui Endo
Muniční sklad
Moje první pusa! A ještě tak hnusná! byla první věta, která Yui napadla. Pokusila se ze sebe Shina sundat, jenže to nešlo tak lehce, jak by chtěla. Měla pocit, že se na ní válí kus dřeva.
Shin místo aby se zvedl, zůstal ležet. Ozvalo se pufnutí a Yui zjistila, že jí k zemi přišpendlilo poleno a v zápětí zahlédla už jen oslňující světlo.
Dívka vykřikla a rychle zavřela oči, ale bylo pozdě. „Kuso-nyan!“ zaklela a shodila ze sebe aspoň špalek. Slepě se převrátila na bok a přitiskla ucho k zemi. Zaslechla rychlé kroky. Je... po mně... napadlo ji. Než stihla dostat strach, zaslechla známý hlas pěkně blízko. Ty kroky patřily Renjirovi.
„Jsem,“ pípla a stiskla pěst. „Promiň, jsem k ničemu... Jak... jak to vypadá okolo? Nic nevidím...“
Sasaki Junna
Sokolovna
Junna zaslechla výbuch, ale odmítla se otočit. Místo toho sledovala veškeré pohyby její protivnice. Sáhla do kapsičky a něco vytáhla. Junna to nestihla rozeznat, ale zapamatovala si, že na levou ruku si musí dát pozor.
„Já nejsem,“ nadechla se Junna konečně a zaregistrovala pravačku s kunaiem, která se okatě napřahovala na zásah hrdla. Spěšně si s natočením přidřepla, přičemž využila setrvačnost, aby se obrátila okolo své levé nohy po směru hodinových ručiček, zatímco pravá noha mířila k Satsukiným lýtkům s jediným úmyslem: podkopnout ji. „Žádná překážka!“
Tím zároveň vyloučila možnost, že by se k ní dívčina záhadná levačka vůbec dostala.
Renjiro Kaiba
Zbraňový sklad
Shinův klon, útočící na Renjira, měl vítězství na dosah, ale nepřijal ho. Svůj útok najednou zastavil a kolem Renjira jen proběhl.
Renjiro chvilku jen stál na místě, než se pousmál. Jeho domněnka se mu potvrdila a on si mohl trochu oddechnout. Teď už si byl jistý, že je soupeř jenom klamal, a že jde o obyčejné mlžné klony. Kdyby tomu tak nebylo, proč by jinak klon zahazoval tak skvělou příležitost? Bylo to proto, že by jeho zbraň Renjirem prostě prošla, a on by se tak prozradil, což udělal stejně, tím, že útok zrušil.
„Používat na nás naše vlastní techniky... Jen si s náma hraje!“ ušklíbl se a chtěl se otočit, ignorující neškodného klona, co na něho znovu útočil, když tu koutkem oka zaregistroval záblesk. Nepřítel musel použít flashbang, protože takhle jasně výbušný lístek nezářil, a také by byl hlasitější.
Když se Renjiro konečně otočil a vyrazil ke skupince Shinů s Yui, zelenovláska se akorát válela po zemi, objímající špalek. Jinak ale vypadala naštěstí v pořádku.
„Náhrada?“ prolétlo Renjirovi hlavou a on se rozhlédl kolem. Jestli nepřítel použil náhradu, patrně se skryl. Nikde ho neviděl, mlžné klony nepočítaje, takže musel koukat po něčem jiném.
„V pořádku, Yui?“ šeptl k zelenovlásce, při čemž pořád bedlivě monitoroval okolí, po jakékoliv známce po nepříteli. Krátkou chvilku na to, když si byl jistý, že to později najde i poslepu, pokračoval.
„Kirigakure no Jutsu!“ složil Renjiro pečeť tygra a po pořádném nádechu vypustil do okolí z úst hustou mlhu, která v mžiku pohltila celé bojitě, takže za chvilku nebylo vidět pomalu ani na krok.
Když byl teď nepřítel fuč, pokusil se Renjiro alespoň vyrovnat stavy.
Shin Mizukin
tým 26
muniční sklad
Čtvrtý Shin byl ve vzduchu a Shinové se opájeli vítezstvím,když...Se stalo něco co nikdo nečekal.Čtvrtý Shin se totiž srazil s jejich protivnící a společně dopadli na zem v dost podivné póze.Vyděšená Yui ,pokud vůbec vnímala si mohla všimnout ,že Shin je nějaký tuhý.Teď se společně rozvalovali na zemi jako jedno.Yui mohla ještě cítit divnou vůni.Něco jako kdyby se pálilo?V tom se Shin rozplynul v oblak dýmu a Yui ocicmávala kus dřeva ,na kterém by uvázaný flashbang,který téměř okamžitě provedl svůj účel.Nezaujatý divák by si možná pomyslel,že výraz líbat jako dřevo je na místě.
Yui Endo
Muniční sklad
Yui si dovolila na vteřinku zkontrolovat prostor nad sebou a znovu sáhla do kapsičky. Yosh-nyan.
Výkřik za ní ji donutil se ohlédnout. Nic se nedělo!
Za tu chvilku nepozornosti ji Shinové stihli obklíčit a dívka se zamračila. Přikrčila se a začala se soustředit na chakru v nohách.
Shinové se rozběhli a dívka se chystala vyskočit vzhůru, jenže i v tomto směru spatřila Shina s napřaženou katanou. „Kuso-nyan!“
Sahajíce do kapsičky se odrazila a mezitím, co se pod ní katany zaklesli do sebe, ona vzhlédla k Shinovi a chtěla po něm hodit shurikeny. Jak se narovnávala, zjistila, že Shin je prakticky obličejem u ní a už není cesty nazpět.
Srazili se a setrvačnost je odhodila stranou. Yui dopadla na zem a Shin na ni. A co víc, jejich ústa se spojila. Yui vyvalila oči a vypískla.
Satsuki Min, sokolovna
Cestu ji však zatarasila nějaká holčina, která po ní hodila tři shurikeny. Jeden z nich vykryla dalším dvěma uhnula.
"Jasně beru si tuhle." usmála se na dívčinu. Trochu ji bylo líto, že pro ti ní jde, ale lítost musela jít stranou. Jakmile uslyšela výbuch, rozhlédla se po okolí. Yuuriy! Sakra, ta mrcha malá! Přikrčila se a rozeběhla se proti Junně.
"Promiň, ale spěchám, a ty mi stojíš v cestě!" rozeběhla se přímo na ni. Mezitím, co běžela vytáhla kapsy výbušný lístek, který si schovala do dlaně. Jakmile doběhla k dívce, pravačkou s kunaiem šla po krku, přičemž levačkou s výbušným lístkem dala Junně na hruď. Pak se ji pokusila od kopnout dál do sebe a sama odskočila od ní. Neměla moc času a chtěla najít Yuuriyho. I když to nedala na sobě znát, bála se o něj. Přeci nechtěla mít v týmu nějakého nového a při jejím štěstí by to byl někdo z nějakého klanu. Což nemohla dopustit.
http://www.zabavnetesty.sk/quizzes/user/351405 <-- testíky :3
Shin Mizukin
tým 26
muniční sklad
Mlžnačka se postavila do obraného postavení s bombou v ruce,což bylo trochu podivné,ale přesto to byla obrana.Krví posilněný Shin Yui oběhl a s výkřikem"Gēmuōbā!!" se hrnul k Yui a tím jistě upoutal její pozornost.Mezitím trojice Shinů skočila k sobě a utvořila jakousi zeď a v těsné blízkosti pokračovali.Těsně před Yui od sebe odskočili a Yui obklíčili.
Renjiro též udělal obrané postavení a očekával útok.Ten však nepřišel,protože útočící Shin sebou mrsknul na stranu a proběhl kolem jeho levé strany.Cestou zamával rukou a zastavil se kousek od protivníka.Důvodem toho bylo právě obrané postavení díky němuž mu Renjiro mohl vyrazil zbraň z ruky,kvůli tomu ,že Shin byl levák a svoji zbraň nyní třímal v pravé ruce.Z nějakého důvodu byl rozhodnut to skončit jediným úderem do kritických míst a na to se mu díky protivníkovým reakcím nenaskytla příležitost.Renji byl teď k Yui zády,né že by to Shinovi nějak pomohlo.Čepel Shinovi katany se opět zablýskla a sečně zamířila na levou stranu hrudi přímo na srdce.
Mezitím kloni u zelenovlásky vyrazili každý z jiné strany a zaútočili svými meči na dívku uprostřed chumlu.Čeho si mohla Yui ještě všimnout byl další Shin,který vyskočil do vzduchu a tím ji zamezil únik skokem.
Yuki Makura
Tým G
Na lodi, postel - nepostel
Poté co sensei zodpověděla poměrně příznivě otázky, položila Maku na palubě na lůžko donesené z kajuty, se slovy, že na měsíčním svitu se zotaví rychleji než v zasmrádlých kajutách. Maku nic nenamítala. Po instrukcích, že se nemá hnout z postele sensei pronesla ještě něco. „Gratuluju, ode dneška je z tebe ninja...“ Maku ta slova zahřála u srdce. Usmála se na sensei i když ta již očividně příliš nevnímala, protože se opět zabrala do své flašky a lehla si. Maku chvíli ležela a pozorovala hvězdy. Přišel za ní i Gorila, poděkoval jí a vrátil Maku katanu. Ta se ale už propadla do jakéhosi polospánku a tak ho nevnímala.
Probudila se asi po hodině. Byla ospalá, ale zároveň se jí už nepodařilo usnout. Na senseino varování nemyslela, snad nechtěla, snad zapomněla. Pomalu vstala z lůžka a došla až k přídi. Postavila se vedle Gorily, který bděl u kormidla. Stála vedle něj a nehnutě pozorovala nádhernou noční oblohu nad mořem.
"No, myslím, že je konečně čas, abys mi řekl jak se opravdu jmenuješ. Já jsem Yuki Makura. Ale můžeš mi říkat Maku."
Usmála se na něj.
Právě se koukám na novou sérii Sherlocka, takže pro mě mějte pochopení a odpusťte mi až se budu chovat jako psychický labilní narušený magor...
(Ups, tak se vlastně chovám pořád. Ehm ehm... no... eh, raději to nechme být.)
Tým G na cestách
loď
Maku se probrala a začala se vyptávat na to, jak to vše nakonec na lodi dopadlo. Marise se musela nad starostmi dívky pousmát. Zdálo se, že je to opravdu hodné děvče s dostatkem slitování i pro nepřítele. Marise doufala, že ji to snad v její životní cestě kunoichi nebude na obtíž.
„Kapitán je přivázanej na palubě. Ve městě kam tohle bohatství vezeme ho předáme spravedlnosti a ti už si s ním poradí. Nijak sem ho neošetřovala, ale měl by to přežít, do města je to už kousek.“ prozradila dívence, jak má v plánu naložit se zkorumpovaným kapitánem a znovu se pořádně napila. Tváře se ji rozzářily blahem, jak ji ten rum voněl. „No a ten velkej chlapák teď řídí loď. Myslím, že by si mohl ve vesnici najít nějakou práci. Budeme potřebovat aby nás ještě dovezl zpátky.“ jak to dořekla, tak sebrala Maku ze země a vratkou opileckou chůzí s ní došla až na palubu. Tam ji poté dotáhla jednolůžkovou postel z podpalubí a položila ji na ni.
„Sem toho názoru, že ležení při svitu měsíce tě zotaví rychlejc, než povalování se v těch smradlavejch kajutách. Teď tady v klidu lež a moc nemluv. Rána nebyla moc hluboká, ale jestli se budeš namáhat tak to moje chabý ošetření nevydrží a zase tady začneš krvácet. Až se vrátíme domů, tak tě prohlédnou v nemocnici.“ chytla Maku za ruku a pomohla ji chytit placatku s vodou. Svou druhou rukou si s ní ťukla lahví rumu a donutila Maku aby se napila ze své vody.
„Gratuluju, ode dneška je z tebe ninja..“ řekla ji k přípitku, přesunula se na lehátko, dopila lahev rumu, slamák si sklopila přes oči aby ji neotravovala záře hvězdné oblohy a za chvíli únavou a nebo možná opilostí usnula.
K Maku mezitím přišel Gho. „Děku-kuju, díky to-tobě jsem volný.“ položil ji k posteli katanu, kterou dívka předtím nechala na palubě a kterou v rámci boje nejspíš i někdo při bitvě "Marise vs. námořnící"použil. Poté se mlčky vrátil ke kormidlu a loď se zdárně přibližovalo svému cíli.
Renjiro Kaiba
Zbraňový sklad
Yui se dál potýkala s Shiny u ní, zatímco se Renjiro staral o klona před sebou. Ten se na něho vrhl s katanou, naznačil útok doprava, načež se vrhl doleva a ohnal se mu po krku svým mečem.
Mladík se zatvářil překvapeně. Nejspíš takovýto výpad vůbec nečekal a ve tváři se mu promítlo zaskočení se zděšením, jakoby se vážně obával, že ho klon zasáhne.
„Ngh!“ zatnul zuby s lehce vytřeštěným pohledem a naklonil se trochu do strany, při čemž před sebe nastavil do rány alespoň svoje ruce, levou dlaní, pravou kunaiem, jak lidem obranný instinkt obvykle velí. Vypadalo to, že přijde u levačky o prsty...
Yui Endo
Muniční sklad
Promíchali se? zapřemýšlela Yui a zalovila v kapsičce. Samozřejmě si všimla Shina, který se vynořil ze skupinky a snažil se dívku oběhnout. Pravděpodobně na ni bude chtít zaútočit zezadu.
Yui polkla a vytáhla další kunai, tentokrát s navázaným výbušným lístkem. Za pokus to stálo.
Chytila nůž, jako by se s ním chtěla bránit, a čekala, až k ní Shinové doběhnou. Tenhle boj se táhl už moc dlouho.
Možná že mezi těmi přede mnou je ten pravý. Proč by se jinak promíchali? Nebo ten co je za mnou? Co když je to chyták? Zatím se raději smířila s faktem, že ví, že nic neví.
Shin Mizukin
tým 26
zbraňový sklad
Šokované výrazy u obou protivníků po chvíli nahradily výrazy bojovné a Shin zjistil ,že jeho původní protivnice zase tak bezbraná a zlomená nebyla,jak se mohlo zdát a k tomu vidina nerovného boje ji pozvedla náladu.Mezitím co měl Shin výstup,si obvázala zraněnou ruku a studeně je zpražila ledovou poznámkou.
Pak znenadání zaútočila hozením kunaie."Chytrá holka k mojí smůle."Pomyslel si pravý Shin,na kterého kunai letěl,i když původně čekal další papírovou bombu.Uhnul skrčeným úkrokem do prava a ostatní Shinové,na které kunai neletěl se vydali dopředu směrem k Yui.Jak už jistě všichni poznali,tak to byl pravý Shin a ten se ke zbývajícím třem Shinům připojil a jakmile to udělal,všichni se okamžitě promíchali a roztáhli se do řady s rozestupy kolem dvou metrů.Poslední Shin ,který byl zaměřený na ženskou část týmu mlha a před tím byl vzadu,nyní obíhal celé dění zprava a nesnažil se na sebe nijak poukazovat,kromě několika škubnutí těla,které neovládal.
Mezitím mužský mlžný ninja,zase křičel a Shin naproti němu si pomyslel,že ho budou po dnešku bolet hlasivky,nijak ho však nelitoval po tom,co udělal Tokunemu.Shin se proti němu rozeběhl s katanou v ruce a na tváři nepřítele pak zahráli různé grimasy,ale čekal na místě.Když byl kousek od něj,znenadání naznačil pohyb vlevo,ale přeskočil do prava a s výrazným úšklebkem a katanou v ruce zaútočil na protivníkův krk."Baka."Pomyslel si a usmál se.
Yuuriy Ktebou
Sokolovňa
Po dopade som stál pevne na zemi. Zrazu niečo vybuchlo pod mojimi nohami. Bola to moja ľavá noha. Chystal k výskoku. Už som bol aj vo vzduchu, takže väčšina výbuchu teda vďaka priestoru smerovala do priestoru. Ale i tak mi výbuch odtrhol kus päty a 2 prsty. Výbuch ma takisto odhodil do stromu. Pristal som na vetvy. Okamžite som si dal dole batoh a vybral odtiaľ obväzy. Okamžite viazal nohu. Pekelne to bolelo, ale skúsol som rukoväť môjho noža, aby som nekričal. Vydýchol som, keď som to doviazal a urobil som si improvizovanú sandálu z obväzov. Noha však bola stále zranená a nemohol som chodiť. Počas toho mi okolo ucha presvišťal kunai s výbušným lístkom, trafil korunu stromu a padali na mňa konáre, našťastie, ma takmer všetky minuly. Chvíľu som vydychoval a potom som sa pozrel na súpera. Nevyzerala šťastne, pri pomyslení na moju nohu. Ostal som na strome a vydýchaval som bolesť.
Renjiro Kaiba
Zbraňový sklad
Stalo se něco, co Renjiro nečekal, a tak se podle toho i zatvářil. Jeho pěst Shinem prošla, což částečně čekal, ale nečekal, že to s tím klonem nic neudělá.
„Cože!?“ otočil se po klonovi Renjiro, když nabral znovu balanc.
„Tsk!“ sykl zlostně, když ho začal Shin poučovat. Ten klon, ostatně i ostaní Shinové, se chovali divně, a Renjiro si nebyl jistý, jestli to bylo kvůli tomu, že byl sám Shin podivín, či to byly pochybné pokusy jak je rozhodit, a nebo zda to nějak nesouviselo s jeho technikou.
Chvilku to vypadalo, že Shin na Renjirovu, z praktického hlediska ninjů, hloupou nabídku přistoupí, když se skupinka ve svém útoku na chvilku zarazila, ale to se nestalo, a blonďák pokračoval v útočení na Yui.
„Yui!“ vykřikl bělovlásek, obávající se o svou kamarádku, ale ta už se zase plně soustředila na nepřítele před sebou.
„Fajn! Jak chceš!“ zatnul Renjiro dopáleně zuby, sledující skupinku Shinů, útočících na zelenovlásku, ale klon u něho se na něj najednou vrhnul a vyžádal si tak Renjirovu pozornost.
„... Je možný, že...!?“ zamračil se Renjiro, stojící ve střehu, načež ho něco napadlo, a on sledoval klona, který se odrazil a řítil se na něho vzduchem. Čekal, co se stane, jelikož si chtěl něco ověřit, ale i tak si dával pozor, jak bude klon útočit, pro případ, že by se spletl a musel se bránit.
Yui Endo
Muniční sklad
Yui zaslechla křik a otočila se zpátky na Shina. Vůbec nechápala, co to ten kluk vyvádí. Zpět do reality ji přivedla rána ramenem do hrudi. Bolestně vykřikla a chytila se za prso. Náhle, jako by si uvědomila, kde je, se zase přikrčila. S hrůzou jí došlo, že se málem vzdala. Štěstí jí však přálo a ona dostala druhou šanci. Zamračila se a rychle si sundala bundu, kterou upevnila kolem zraněné ruky čelenkou, aby zpomalila krvácení.
„Vím, co znyamená mizu bunshin,“ odsekla chladně během obvazování. Pochopila, že není unavená tak moc, jako se cítila. Vše zapříčinil strach. Stále si připadala trochu vysílená, ale měla pocit, že ještě může bojovat. Stiskla kunai a odskočila dál, přičemž mrskla házecí nůž po Shinovi, který do ní před tím vrazil.
Yuki Makura
Tým G
Loď
Maku otevřela oči. Nad sebou uviděla skloněnou sensei, která jí zřejmě jakýmisi lékařskými technikami léčila ránu na hrudníku. Normálně by se Maku zřejmě zastyděla za poněkud potrhané tričko, ale když přejela ještě maličko rozostřeným pohledem přes oblečení sensei, jen se pro sebe usmála. Hrudník i ruce jí sice ještě dost bolely, ale po senseině vtípku si řekla, že to zřejmě nebude moc vážné. Tohle je vlastně moje první válečné zranění! Asi bych měla být vyděšená, ale já se prostě cítím najednou tak dobře! Na cestě za svými novými spoluninjy, se sensei a po prvním docela úspěšném boji, ano konečně jsem shinobi! Maku se prostě nemohla ubránit úsměvu. Byla sensei vděčná, že jí léčí, ale přesto byla už docela netrpělivá. Prostě Maku, no. "Sensei? Kapitánovi se nic nestalo, že ne? Já se sice v lékařských dovednostech vůbec nevyznám, ale pokusila jsem se mu nějak zavázat rány. A doufám, že jsem ho nepřetáhla moc. A co Gorila? Je v pořádku? A jak se nad tím tak zamýšlím, příště bych si asi mohla sebou vzít mojí katanu, nebylo zrovna moudré jí nechávat nahoře na schodech. Kunai proti meči se nebojuje moc prakticky." Proud slov z Makuřiných úst se opět rozjel. Zřejmě je jen otázka času, kdy se sensei vykašle na léčení a místo toho pořádně přetáhne toho malého modrovlasého blázna...
Právě se koukám na novou sérii Sherlocka, takže pro mě mějte pochopení a odpusťte mi až se budu chovat jako psychický labilní narušený magor...
(Ups, tak se vlastně chovám pořád. Ehm ehm... no... eh, raději to nechme být.)
Tým G na cestách
loď
Marise stála na palubě a fackovala posledního boje schopného námořníka.
„Všechno sem vám už řekl!“ snažil se přesvědčit Marise aby ho pustila.
„Já vím!“ odpověděla mu a ještě mu jich pár vrazila. Pak ho prostě vzala za flígr a hodila do moře. „To máš za to, že si mi koukal na prsa! Haha!“ pořádně si lokla a upravila si svůj obvaz, který ji zakrýval hrudník. Obvaz byl z bitvy potrhaný a tak Marise při boji ukazovala více, než by se na ženu slušelo. Na palubě teď byla už jen ona a Gho. Nějaké námořníky vyházela do moře a ty co nevyházela, ti radši vyskákali sami když viděli, že proti ní nemají v takovémto boji šanci. Marise sebrala ze země svůj klobouk, dopotácela se k Rillovi, ale ten ji ihned naznačil aby se o něj nestarala a šla se podívat po své žačce. Marise to tedy udělala, ale nejdřív ještě pověřila Rilla, který se sám sebe snažil ošetřit, řízením lodě. V podpalubí našla dívku ležet na chodbě hned před mahagonovými dveřmi. Byla celá od krve a Marise hned myslela na to nejhorší. Naštěstí nezačala panikařit, najednou jakoby úplně vystřízlivěla a zahájila první pomoc. Vyměnila dívce obvazy a přivedla ji zpět k vědomí. Poté ji na ránu na hrudníku přiložila svoje ruce a začala s jednoduchými lékařskými technikami, které se musela naučit když strážila u feudálního pána.
„Náročnej první den co?“ zavtipkovala před Maku aby trochu uvolnila atmosféru a pořádně si lokla z lahve rumu. Zadívala se na hromadu diamantů a napadlo ji, že by se dali krásně proměnit na alkohol. Dva její vodní klony zatím přivazovali kapitána lodi k hlavnímu stěžni na palubě a když to dokončili, tak se zase rozplynuli na vodu.
Shin Mizukin
tým 26
muniční sklad
"Hloupý podřadní mlžnáci.."Pomyslel si Shin."Bezpáteřní úskoční mlhočuchové!Přesně takový tupý hlavy co si hrají na tvrdáky a stěžují si na celý svět nenávidím pche.Od toho abychom se stali jenom tupými vražícími stroji co by cítili jenom lítost,nás dělí jenom naše myšlenka podstaty světa.A já se nechci tím stát,a proto mám svoje pravidla a hrdost,která mi pomáhají ničeho nelitovat."Mrknul na bezvládný pytel co byl jeho kolega."A tebe Tokune bych zemřít nenechal,jen mi dej chvíli se z tohohle dostat."S odstupem času si,ale uvědomil,že se měl zachovat jinak,protože tenhle soupeř na slova nedbá a jenom řve a mlátí,podle toho co se stalo před chvílí.
První zlom nastal,když ten impulzivní nepřítel znenadání praštil Shina ,který šel k Tokunemu.V budoucnu zasažený Shin vyčkával na reakci a postupně se blížil,když proti němu vyletěla pěst."No tak počk..."Poslední co stihl udělat bylo podivné zamávání rukou a pěst ho zasáhla.Pro Renjiho to však mohlo být překvapení,protože Shin se nesložil na zem v bolestech,nebo jako vodní klon se nerozpustil na kaluž vody,ale Rejni hnán silou svojí pěsti jím propadl,jako by tam Shin vůbec nebyl.
"Tomu říkáš férový souboj?Zneuctíš duel a bez upozornění napadneš mnohem slabšího bojovníka a ještě se tváříš jako hrdin...?"Zasyčel zasažený Shin a chytnul se za pusu,jako by měl každou chvíli hodit šavli na Renjiho.Ještě aby to nestačilo,slova hlasitého nepřítele vyrušila původní protivnici z koncentrace a ta se zastavila,mezitím co se na ní hnalo pět Shinových klonů s napřaženými katanami.Nastal shon,jak se všichni honem snažili zastavil a brzdit."Ženská pitomá chceš se zabít?!!Co to s váma je?"Vykřikli Shinové a jen tak tak to ubrzdili.Jenom jeden to však asi trochu nevyrovnal a nabral Yui Pravým ramenem do hrudi.
Nyní Byli Shinové opět na nohou a měřili si novou situaci."Jeden z mých posledních trumfů sakra.No alespoň si užijeme zábavu ".Pomysleli si Shinové a potom se z nich jeden rozesmál(Druhý z pětice stojící blízko Yui)."Nechtěl jsem to použít,ale fajn hehehe."Uculil se."Víš jmenuji se Shin Mizukin a mí kloni.."Začal mluvit Shin u Renjiho."Jsou tak trochu speciální a díky tomu,že jsou to vodní kloni a já mám vodu ve jméně ti to mohlo napovědět."Všem Shinům teď zaplálo divoké světlo v očích a třetí Shin u Yui pokračoval."Dokáží si ohromně znásobit svojí útočnou sílu za svoji životní energii."Teď zase začal mluvit Shin stojící u Renjiho."A jak jsi poznal není to naše jediná schopnost,takže buď budeme hrát fér oba nebo NIKDO!"Poslední větu vykřikli všichni naráz a vyrazili.Yui viděla jak se Čtveřice klonů začala pohybovat směrem k ní.To co však přes ně neviděla bylo,že jeden ze Shinů olízl Yuinu krev z jeho katany,něco zamumlal a párkrát sebou šklubl.Pak se usmál a vydal se směrem k Yui.Toho si mohl ze svého úhlu všimnout Renji ,ale také mohl postřehnout,že Shin stojící u něj se chystá na něj skočit.
Ayano Chikanagare
Tým 3
Sokolovna
Bylo to tu. Ayanin krok vyšel dokonale. Sice tu byla možnost, že by jeden ze soupeřů její plán odhalil, ale nestalo se. Štěstí, či dovednost? Nebyl čas o tom přemýšlet.
Dívka z Kirigakure se vydala na pomoc jejímu parťákovi a rozzeběhla se proti Ayano. Ta by se neměla proti rychlému útoku z boku jak bránit, ale včas zasáhla Junna, která dívku udržela dál od Ayanina těla. Následující chvilka byla asi nejdelší v jejím životě.
Chlapec, který jí oponoval se vyhl útoku pěstí, jak Ayano čekala a dopadl na zem. Poté vytáhl nějaký nůž a nejspíš se chystal na útok. Dívka jen o kousek odskočila a už to bylo. Výbušný lístek, který umístila při tom nenápadném a na první pohled nešikovném „Škrtnutí o podrážku“ právě na podrážku chlapce vybuchl. Ozvala se obrovská rána a do všech stran se rozlétly kusy masa a krve. Ayano se roztříštily oči. Co jsem to jen udělala? Pomyslela si dívka, když viděla to neštěstí a slzy jí začaly stékat po tváři. Musela však pokračovat. Chlapec by neměl v návalu bolesti a v šoku být schopen obrany, takže přišel čas na zakončení. Ayano vytáhla kunai s výbušným lístkem a hodila ho zhruba metr vedle chlapce.
제발 좀 잘난 척하지 마
알고 보면 네가 제일 불쌍해
그래 날 더 자극 시켜봐
잠깐 재미라도 볼 수 있게
Yui Endo
Muniční sklad
„Kuso-nyan,“ procedila skrze zuby Yui. Shin se výbuchu vyhnul a vytvořil klony, které se na dívku vzápětí rozehnaly. Zelenovláska se chystala bránit, avšak zaslechla Renjirovo zvolání. Možná byla unavená a roztěkaná. Všechno ji bolelo a adrenalin ji na dobro opouštěl. Motala se jí hlava ze stráty krve. Možná to zvolání kdesi v jejím srdci vyvolalo pocit, že všechno bude dobré. Konec konců, vidina dalších pěti protivníků ji vylekala. Nechtěla umřít.
Možná proto se po Renjirově hlase podívala, místo aby pořádně hlídala klony, které na ni běžely.
Renjiro Kaiba
Zbraňový sklad
Renjiro se zarazil, když Shin spustil svou řeč, mlčky ho poslouchal a nespouštěl z něho oči.
Čím déle Shin mluvil, tím pevněji zatínal bělovlásek pěsti, až mu zbělaly klouby.
Přesně kvůli takovým, jako je on, se vedou války!
Vážně ho žádal o fér souboj? Skutečně se tu s nimi chtěl prát jeden proti jednomu, zatímco tu z jeho kamaráda pomalu vyprchával život!? Jaký smysl mělo klást čest nadevše, když vám nezůstane nikdo blízký, kdo by to ocenil!?
Boj se znovu rozhořel a Renjiro toho už měl tak akorát dost.
Když k němu Shin došel, mladík se na malou chvilku odmlčel. Poté mu ale znenadání vrazil levačkou tvrdou ránu pěstí přímo do břicha, a zamračeně se na něho zadíval.
„CHCEŠ VYMĚNIT ŽIVOT SVÝHO PARŤÁKA ZA FÉR SOUBOJ!? FAJN!“ zařval Renjiro, částečně kvůli vzteku, částěčně proto, aby ty dva zastavil a získal si jejich pozornost.
„Já budu tvůj soupeř!“ řekl nesmlouvavě a zaujal bojový postoj, doufaje, že jak Yui, tak Shin situaci pochopili.
Yui se do toho nemá plést, a Shin se má věnovat Renjirovi. Jestli ale hodlal blonďák i nadále útočit na zelenovlásku, Renjiro to nenechá jen tak.