NFFORPG - Okolní svět
Vložil Jaden, Po, 2011-11-28 16:50 | Ninja už: 5909 dní, Příspěvků: 3462 | Autor je: Editor všeho, Moderátor
... zde se nacházíme ve všech ostatních zemích, které nepatří k velkým vesnicím. Jedná se o menší země, území či vesnice, které se rozhodly jednat na vlastní pěst a starat se o sebe samy...
(Tato místnost slouží adminům jako místnost pro plnění misí, pro mise, které se nedějí ve vesnicích či přilehlém okolí. Psát zde mohou pouze osoby, které se mise účastní, nebo admini. Jakékoliv nemístné komentáře budou okamžitě mazány a majitel komentářů bude potrestán!)
Riu Hinamure - tým C
Vesnica ukrytá v bažinách
Suyuki to celé zhrnula a povedala nám aké to má rizika. Hisagi zobral na seba úlohu navnadí namiesto Hikary.
"Tak ja som za poďme na to je to risk ale od toho tu sme aby sme riskovali svoje životy a chránili tak bezbranných" prednesie Riu a rozhodne prikývne že je pripravená a odhodlaná prijať riziko ktoré s týmto plánom príde.
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Hitsugaya Hyuuga
nie je vsetko zalto co sa leskne
Dopadol na zem a len otocil hlavu. Videl, ze jeho super je mrtvy a dalej to nerozvadzal. Bleskovo pozrel situaciu na bojisku a videl, ze Naomi ma zjavne problemy, kedze nema svoju zbran. Predpokladal spravne, o par sekund zacul jej hromzenie a tak sa bez meskanie rozbehol smerom k nej. ked uz bol blizko, skocil dopredu presne medzi nu a utociaceho ninju. Katana dopadla. Hitsuagya vsak len zdvihol pohlad a s úsmevom predniesol: ,,Hakkeshou:kaiten'' a roztocil sa na mieste, cim nepriatelskeho ninju zastavil a ochranil Naomi. Zaroven jej dal cas aby nepriatela mohla dorazit
Naomi Tai-ko, tým 14
Není všechno zlato, co se třpytí
Naomi se radovala, že jí plán krásně vyšel, však ninja nebyl tak hloupý jako modrovláska. Aspoň, že zmizel vodní žralok.
"C-co? Po-počknyááááááááááá..." zapištěla, když se ninja na ní rozeběhl s katanou.
"Kdybych měla meč, udělala bych z tebe suši!" pronesla v celku temným hlasem. Než stačila uskočit, probodla nepřítele očima. Počkala si na správný okamžik a uskočila doleva, načež se otočila, vyskočila a pokusila se kopnout ninju do hlavy.
http://www.zabavnetesty.sk/quizzes/user/351405 <-- testíky :3
Hisagi Shuusei
Vesnice skrytá v bažinách
Vyslechl jsem si všechny názory, a když mě Suyuki pochválila, musel jsem se blaženě usmát.
Pak Suyuki začala mluvit o možném riziku. Nevěděl jsem jak se k tomu postaví Hikari, a tak jsem se rozhodl nabídnout jako volavku sebe. "Já ze sebe návnadu klidně udělám, jestli se na to Hikari necítí. Všech rizik jsem si plně vědom. Navíc si myslím, že to je jediná možnost. Jinou cestu nevidím." Domluvil jsem a čekal na vyjádření ostatních.
Nie je všetko zlatom, čo sa leskne
Ninja pri Hitsugayovi
Hyuuga sa šikovne dostal cez jeho tigra a šokovaný oponent zaujal obrannú pozíciu. Tá však proti Hitsugayovej klanovej technike nemala žiaden efekt. Údermi mu dolámal značnú časť kostí a posledný úder ho dorazil. Ninjove nehybné telo odletelo pár metrov vzad a nakoniec vrazilo do steny sály.
Ninja pri Naomi
Dievčina ho začala pomaly vytáčať, no pri jej chabom pokuse oblbnúť ho sa len uškrnul. Hodil proti bunshinovi tri shurikeny ktoré ho zničili a zároveň odrazili letiaci kunai. Nanešťastie sa prestal sústrediť na svoju vodnú techniku a žralok narazil do podlahy, kde stratil formu a stala sa z neho len veľká kaluž.
Ninja vytasil katanu a so zúrivým revom sa rozbehol rovno proti Naomi.
.
.
.
Sousedi
Zatímco se jejich sensei potýkal s podvodníky z Mlžné, snažily se obě dívky vzniklý chaos alespoň nějak zmírnit.
Poblíž Midori stál nějaký malý chlapeček, vyjeveně se rozhlížel kolem, a z očí mu tekly slzy. Byl nejspíš tím vším tak zaskočený, že zapomněl strachy i křičet.
Z jednoho domu u Kasumi se pro změnu vyřítil nějaký muž s vidlemi a s trochu nepříčetným výrazem se chystal vtrhnout do kouře a zapojit se do bitevní vřavy. Na první pohled to byl nějaký zdivočelý sedlák, kterému ruply nervy.
„Du Vám na pomoc pane starosto!“ křičel muž a máchal kolem sebe vidlemi.
Kouř se mezitím už téměř rozptýlil a odhalil tak skupinku asi pěti mužů, rozestoupených kolem bojující dvojice Homury a starosty. Žádný z nich nevypadal, že by se chtěli zrovna dvakrát aktivně zapojovat, a spíše vyčkávali na vhodnější příležitost.
„Gh!“ hekl starosta, když schytal pravý hák od Homurovi hořící pěsti a za brzdění podrážkami bot odjel po zemi kousek dozadu.
„Teď když tu vesnici už získat nemůžeme, nemyslete si, že vám ji vrátíme v původním stavu, Konoho!“ zavrčel na Homuru starosta, načež se chystal dát svým mužům povel, aby se obrátili proti obyvatelstvu vesničky a jejich příbytkům.
Midori Hyuuga
Sousedé
Kasumi se soustředila tak, že jí ani neodpověděla. Popravdě ani žádnou odpověď nečekala. Ulici zahalil dým a Midori se na pobídnutí vydala blíž ke středu dění. Tam už se Homura odhalil a zřejmě rozpoutal bitku všichni proti němu. Ani si moc nemyslela, že by mohl prohrávat a kdyby, tak čekala, že pomoct mu půjde Kasumi a ona by se jenom pletla pod nohy. Snažila se vymyslet jak by mohla pomoct a proto se usmála, když na ní druhá Hyuuga křikla. Odběhla a hledala lidi, kterým se nepovedlo včas utéct aby je mohla nasměrovat pryč. Přitom se ovšem obezřetně rozhlížela, jestli náhodou někde není nějaký nepřítel aby jí nezaskočil. A občas pohlédla i do míst, kde sensei bojoval a co se tam asi tak děje.
Suyuki
Vesnice skrytá v bažinách
Jak Suyuki poslouchala, co její studenti vymýšleli, spokojeně si přikyvovala. Vypadalo to, že došli ke stejnému názoru jako ona sama. Také si myslela, že se s dětmi něco děje, protože to nebyla jen náhoda, že se ztrácela jen nějaká cílová skupina.
"Máš pravdu Hisagi... Také si myslím, že to bude něco jako obchod s lidmi, děti jsou skvělá cílová skupina, dají se mnoho naučit, nemají takovou sílu pro odpor a mnohé další. Otázkou ale je, proč to dělají!"
Praštila Suyuki pěstí do země.
"Omlouvám se... Co se týče vašich nápadů... Uvažujete dobře, ale je tady háček. Když jsem Hikari našla já, změnila se do své původní podoby a teprve poté jsem si všimla, že nás někdo sleduje. To znamená, že ona osoba mohla zpětnou přeměnu vidět a tím by byla použitá podoba nefunkční. Navíc je to velký risk, takhle ze sebe udělat návnadu, nemůžu vám nic zaručit, netušíme proti komu stojíme a jak silný protivník je. Víme jen tolik, že tady je."
Vysvětlila situaci.
"Pokud by ses ale i tak rozhodla Hikari, že chceš být volavkou, budeme to muset dobře naplánovat a hlídat tě na každém kroku, s tím, že se budeš muset proměnit v někoho z vesnice. Třeba v to dítě, které do nás narazilo, hned jak jsme vešli do vesnice. Domnívám se, že lepší kořist, než ztracené malé dítě v noci nejde vymyslet. Problémem však je, že je zde pár nevýhod. Máme sice faktor překvapení, naplánování a můžeme také zmapovat terén, ale pamatujte, že tohle není naše vesnice, všude tu jsou bažiny, ve tmě to bude ještě mnohem nebezpečnější a velkým otazníkem zůstává, kolik nepřátel proti nám bude vůbec stát. Ovšem... Tak jako tak, vidím tenhle nápad jako jedinou rozumnou myšlenku, když budeme jen čekat, ztratí se další dítě a to nemůžeme dopustit."
Rozohněně dořekla Suyuki a přejela pohledem své studenty, přičemž spočinula pohledem na Hikari.
"Tak co vy na to? Jdeme do toho?!"
~ Má chlouba, můj malý splněný sen ~
Kenta Sarutobi Tím 26
Lesy okolo muničného skladu
Dočerta! Toto nepôjde pomyslel si so stiahnutým hrdlom keď Tokune stále nereagoval na jeho podnety. Chlapec bol stále nažive, ale toto chcelo už špeciálnu pomoc, na ktorú Kenta nestačil. Jedinou možnosťou je Tokuneho sakra rýchlo preniesť do hlavného tábora Konohy, ktorý je ale kus cesty od ich momentálnej lokácie. Teraz však šlo o život.
Kenta vzal svojho študenta do náručia a ako víchor sa rozbehol smerom k hlavnému stanu. Bežal čo mu nohy stačili, no mal pocit že každou ďalšou sekundou sa mu chrbtica úplne rozpadne. Takúto šialenú bolesť dlho nezažil.
Ku koncu cesty už Kenta jednoducho nevládal a tak len dlhými krokmi pomaly postupoval vpred. V tom však konečne zbadal hlavný tábor. Opäť sa premohol a znovu nasadil bežecké tempo.
"MEDIK! POTREBUJEM MEDIKA!" reval už z diaľky. Keď sa konečne dotrmácali do tábora, položil Tokuneho opatrne na zem a sám od bolesti klesol do pokľaku.
Mikayo Yuki
Loď
Mikayo stále hleděla na mořskou hladinu a na obláčky mlhy snášející se okolo ní. Při každém výdechu jí od nosu šla pára a kůže ji příjemně studila. Ještě by mohlo sněžit, napadlo ji. Zezdola z kajuty k ní doléhal Tenshin křik, ale slova nerozeznávala. Bylo jí jasné, na koho dívka ječela. Přibližující se dupání ji v úvaze utvrdilo.
Zůstala se válet po zábradlí a povzdychla si. „Super, a jaký bude zejtra počasí?“ zeptala se jen tak. Tenshi jí neříkala nic, co by netušila. Žena se otočila, sjela zády po zábradlí a posadila se. Rukou poklepala vedle sebe, naznačujíc černovlásce, aby se posadila. „Víš, každej má právo na svojí pravdu a lidi jen těžko přijímaj pravdu těch druhých, když přijde na to, že oni sou ti, co se mýlí. Nevim, co ti řek, ale nic z toho ti vyvracet nebudu. Je to slovo proti slovu a je jenom na tobě, co uznáš za pravdu. Já ti nic nutit nebudu. Skutečná pravda, ta nad všema osobníma, se ukáže nakonec sama, netřeba plýtvat slovama. Stačí jen čekat a nebejt slepej, jak patrona.“
Tenshi Wakiya, tým A, loď
Zavrčela nespokojeně, když se začal celkem ironicky smát. Vrčení zesílilo při poznámce o panence. Radši už jen mlčela a nic mu neříkala, stejnak by to asi nemělo šanci. Zadívala se mu přímo do očí a ani nimi neuhnula. Celkem si i věřila. Jakmile ji rozcuchal vlasy, opět zavrčela nespokojeně. Sundala si čelenku, jakžtakž si je srovnala a vrátila zpět čelenku.
"Sensei, určitě taková není!" pořád se přesvědčovala. Když odešel modrovlásek, Tenshi okamžitě vystartovala z místnosti a šla hledat sensei.
"Sensei! On vás pomlouval a byl zlej!" začala hulákat na Mikayo. Zastavila se u ní a hleděla jí do očí.
http://www.zabavnetesty.sk/quizzes/user/351405 <-- testíky :3
Masaru Yuki
Loď
Muž se začal smát a nebyl to vůbec pěkný smích. Čišela z něj ironie a pohrdání. Trvalo asi minutu, než se uklidnil a teatrálně si utřel slzu.
„A jak dlouho Mikayo znáš, panenko? Měsíc? Dva? Já jí znam dvacet let. Taky si mě takhle pěkně omotala kolem prstu.“ Jeho ledově modré oči se zakously do dívčiných černých. Masaru se zvedl a došel až k ní, čímž definitivně zničil všechny její snahy být vyšší. Tyčil se nad ní jako stožár. „Ale je to na tobě,“ sdělil jí rádoby mile a poplácal ji po hlavě. „Měj si představy, ale pak se nediv, až poznáš krutou realitu, kunoichi.“
Nechal ruku klesnout podél boku a opustil kajutu. Neměl náladu bavit se s hloupým naivním dítětem a navíc měl hlad. Šel zkontrolovat kuchyň.
Tenshi Wakiya, tým A, loď
"Ííík! Když to nebylo skoro slyšet! Jste snad nějaká kočka, která všechno slyší?!" zhluboka se nadechla. Musela tenhle šok vydýchat. Poslechla si vyprávění modrovláska. Na čele ji vyrašila žilka.
"T...to by sensei nikdy neudělala! To by určitě neudělala!" sledovala ho jako kdyby byl nějaká kořist. Byla ne něj naštvaná, že jí urazil někoho komu věřila.
"Jste zlej! Kazíte mi moje představy!" obvinila ho, když nevěděla, co ještě říct. Začala panikařit, ale nechtěla to dát najevo. Narovnala se pořádně, aby ze svou malou výškou vypadala o něco vyšší.
http://www.zabavnetesty.sk/quizzes/user/351405 <-- testíky :3
Masaru Yuki
Loď
„Seš ninja, ty trauma,“ neopustil si Masaru a založil si ruce na prsou. Jeho obočí vyletělo k výšinám. „Tak úžasná, jo? Je vidět, že jí pořádně neznáš. Ona by se tě nezeptala, jak ti je, protože už nejste v nebezpečí a tvé zranění by ji nebrzdilo. Takhle je vona úžasná,“ oznámil jí. „Všechno bere chladnou logikou. Když se stará, tak kvůli tomu, aby zraněný nebrzdil misi. Nemá koule na to, někoho nechat umřít, takže se stará. Ale kdyby sis zlomila nohu někde na ulici v Kirigakure, odnesla by tě do nemocnice jen kvůli tomu, že jednou můžeš bejt teoreticky užitečná. To je mrcha, co?“
Tenshi Wakiya, tým A, loď
"Omlouvám se...ale taky by ste mohl být milejší, když jsem si zrovna prodělala menší psychický trauma." druhou část věty řekla spíše si pro sebe a celkem i potichu. Vyslechla si odpověď. Z části byla ráda, ale z té druhé ani ne. Něco ji pořád trápilo.
"Náhodou Mikayo-sensei je úžasná!" zkřížila si ruce na hrudi a odfrkla si. Chtěla mu ještě něco říct, ale to by asi trochu přepískla.
"A omlouvám se, že jsem se zeptala vás. Sensei by se určitě zeptala jak mi je a...a to já vážně nechcu..." popotáhla párkrát a oči se ji zalily slzami. Otřela si oči rukávem a jen tak tam stála.
http://www.zabavnetesty.sk/quizzes/user/351405 <-- testíky :3
Masaru Yuki
Loď
Masaru ležel na posteli ve své kajutě a hleděl do stropu. Z civění ho vyrušila klika. „Nevíš, že se klepe?“ obořil se na dívku a posadil se. „Zejtra dopoledne,“ odpověděl následně na otázku a nehezky se ušklíbnul. „Ses mohla zeptat tý svojí úžasný sensei, ne? A nebo,“ zamyslel se, „tě sem poslala, aby ses za ni přimluvila? I když to asi ne, to by mě fakt zklamala.“
Věnoval Tenshi podezřívavý pohled a povytáhnul obočí.
Hitsugaya Hyuuga
nie je vsetko zlato co sa leskne
Nech stihol akokolvek zareagovat, Naomi ho strhla za ruku prec. Trochu ho tym vyviedla z koncetracie a tak tak sa vyhol ohnivému tigrovi. Naomi sa tym zjavne nezaoberala a utocila proti vodnému ninjovi. Hitsugayovi zostal na starosti ohnivy a trochu bol nastvany z tohto rozdelenia, ale musel ho zvladnut. Znova sa vyhol ohnivému tigrovi a utocil na ninju. Tiger ale uz bol spat a Hitsugaya sa mu musel vyhnut a tym zas stratil vzdialenost. Prudko ho preskocil a na chrbte zacitil horucavu posobiacu z tigra a trielil smerom k ninjovi. Za chrbtom ho mal ale znova preto nazhromazdil do ruk chakru a vypustil: ,,Hakke kuushu''. vedel ze tym tigra neznici ale musel ho dostat od seba tlakom chakry. Dalej si ho nevsimal a uz bol na dosah ninju. S nicim sa nerozpakoval a zacal so sériou uderov. ,,Shoshitsu'' a v rychlosti mu zautocil na zaludok. ,,Tokken'' a z celej sily ho udrel laktom. ,,Hosho'' a tentokrat plochou dlanou do stredu tela, do ktorej pridal este trochu chakry aby mu zablkoval chakra body. Na rade bol dvojity utok Shōgekishō a Asshō, ktorym supera vyhodil do vzduchu a pribil k zemi o sekundu neskor. ,,Gankeki'' a snazil sa ho dorazit. Po tomto slede odskocil dozadu a s poslednym nasliapnutim na nohu povedal: ,,Rakanken Ryuu''
Tenshi Wakiya, tým A, okraj lesa -> loď
Při odpovědi sensei se Tenshi zadívala do kamsi do lesa doufajíc, že se někdo z nich vynoří a bude v pořádku. Jenže to byla jen její představa a sama nějak tušila, že už je neuvidí. Z jejího přemýšlení ji kdosi vyrušil, když oslovil sensei. Otočila se a přeměřila si ho a to bylo jediné, co udělala. Sledovala ty dva mlčky. Jakmile zaslechla o tom, že poplují domů, více či méně se usmála. Následovala je do lodi.
Pluli už pár hodin. Tenshi celou dobu sledovala vzdalující břeh a myslela na zbytek týmu. Když ji nějaký medik vyléčil, rozhodla se, že prozkoumá loď. Nějakým způsobem se dostala až do kajuty. Tam byl ten modrovlásek, kterého potkaly v lese.
"Ehm,...zdravím." pronesla s pokusem se usmát.
"Můžu se zeptat za jak dlouho asi budem v Kiri?" namířila na něj své černé oči.
http://www.zabavnetesty.sk/quizzes/user/351405 <-- testíky :3
Mikayo Yuki
Les poblíž přístavu, loď
Nad les se začínala snášet tma a vzduch se ochladil. Mikayo připevnila konec obvazu a vzhlédla, aby si prohlédla svou žačku. Tvrdila, že má jen modřiny, a žena si chtěla být jistá. Opravdu vypadala v pořádku. A starala se o ostatní.
Modrovláska se zapřela o strom, postavila se a zavrtěla hlavou. „Nemyslim,“ byla odpověď.
Listí nepřirozeně zašumělo a kunoichi zpozorněla. Bylo klidně možné, že si jich někdo všiml a sledoval je. Náhle se před oběma objevila vysoká postava. Na čele však měla čelenku Kirigakure. Mikayo okamžitě poznala, o koho jde. Tsk, tak to bych klidně radši bojovala s Konožákama, než abych se zahazovala s timhle.
„Koukam, Mikayo, že se ti to krapet nepovedlo,“ sdělil muž a jeho modré vlasy zavlály ve větru. Pohled mu sjel k jejímu kotníku. „Ale né, my máme bolístku?“
Žena se ušklíbla. „Je fakt snadný, kopat do zraněnýho, co? Nečeká tě moc nebezpečí. Jak odvážný, Masaru,“ odsekla mu ledově a narovnala se. Přenesla váhu i na zraněnou nohu a přes výstřel bolesti si zachovala naprosto kamenný výraz. „Ale dost hašteření. Mam tu studentku a odmítam jí zatahovat do rodinejch neshod.“
Masaru jí ušklíbnutí oplatil. „Dobrej nápad. Stejnak na to nemam čas. Jsme tu s lodí a odvezem vás do Kirigakure. Fakt sem si to kopání moh vodpustit. Vona si tě mizukage-sama skope sama.“
Mikayo si odpustila další rýpnutí, deroucí se jí na jazyk. Už několikrát si řekla, že jí za to Masaru nestojí. Ignorujíc ho tedy kývla na Tenshi a společně se vydali se k menší lodi skryté pod skalním převisem. Modrovlásek několikrát s úsměškem nabídl ženě, že ji podepře, ale ona ho dál ignorovala. Daleko víc ji štvalo, že opouštějí Minamizuki jako vetřelci, schovaní a pod záštitou mlhy.
Pluli už několik hodin. Nějaký medik Mikayo vyléčil kotník a Tenshi modřiny.
Nyní modrovlasá kunoichi stála opřená o zábradlí a zírala do vody s nic neříkajícím výrazem.
Tenshi Wakiya, tým A
Dívenka jen pokývala hlavičkou a byla zticha, což u ní nebylo moc zvykem. Teď by klidně ještě bojovala, kdyby se nebála o svůj život, dokonce by i přístav stál. Bylo jí to všechno moc líto. Chtěla vyhrát, chtěla ukázat, ž i když není nějak extra dlouho genin, dokáže velký věci, ale ono nic. Dřepěla tam tak v koutě, odkud sensei nenašla dveře. Vydaly se obě ven ze stavby a namířily si to rovnou k lesu. Tam se sensei sesunula k zemi, kvůli ošetření kotníku. Tenshi tam prostě jen stála a dívala se na zem. Při otázce zvedla ruce tak, aby na ně viděla.
"Jen asi nějaké modřinky a odřeninky..." pronesla potichounku.
"Sensei, myslíte, že najdem ostatní?" pohlédla na ni černýma očima.
http://www.zabavnetesty.sk/quizzes/user/351405 <-- testíky :3
Mikayo Yuki
Sensei týmu A
Přístav
Tenshi upřela na Mikayo tázavý pohled a žena zopakovala gesto, kterým jasně dávala najevo, aby byla dívka zticha. Schovávala se opatrně, nicméně přesto pár střípků zacinkalo. Dva muži, teď už to modrovláska věděla dobře, byli však tolik zabráni do rozhovoru, že si nepatrného zvuku nevšimli. Paprsek svítící do sklepa na chvilku zastínili dvě postavy, které naštěstí šli dál. Ty ho**da z Konohy si už myslí, že jim to tady patří, zanadávala v duchu a pustila Tenshi. „Ticho,“ poručila jí znovu a našla dveře. Budova byla naštěstí opuštěná a nenalézal se zde nikdo, kdo by je mohl prozradit. Obě kunoichi se ze stavby vymotali a opatrně se dostali až k lesu, kde zmizeli mezi stromy. Tam se Mikayo opřela o kmen a s bolestným výrazem po něm sjela na zem. „Strpeníčko, madam,“ řekla dívce. „Jenom si obvážu bolístku.“ Nápad, že by takhle pokračovala dál, zavrhla. Neudělala by už ani krok. Musela se ošetřit. A rychle. Z kapsičky na pásku vytáhla obvaz a zula si botu. Rychlými a zkušenými pohyby si stahovala zraněný kotník. Začínal být řádně nateklý. „Co ty, Tenshi? Nejseš někde raněná?“
Tenshi Wakiya, tým A
Pořád mlčela a sledovala sensei, která k ní doskočila. Vypadala, že má něco s kotníkem. Tenshi by ji nějak pomohla, ale v těchhle věcech nebyla expert. Jakmile sensei zavelela, vydala se drobná dívka za ní. Všude možně koukala kolem sebe, kdyby náhodou z čista jasna zbytek týmu objevil, a nebo nějaký nebo nějaký nepřítel, nebo aspoň nějaká stopa po nich. Sensei našla Katsui foukačku, načež i kus zbroje Mai. Tenshi se začala obávat, že se jim určitě něco hrozného stalo a pomaličku začala vyšilovat.
"S-sen...." nedořekla svoji myšlenku, jelikož ji sensei připlácla ruku na pusu. Něco jen nesrozumitelně domumlala do ruky. Když ji vzala, připadala si dívenka jako panenka se kterou může manipulovat každý. Jakmile se někde usadily, koukla na sensei výrazem a lá co se děje? Byla totiž lehce zmatená a chtěla být už odsud pryč.
http://www.zabavnetesty.sk/quizzes/user/351405 <-- testíky :3
Mikayo Yuki
Přístav
Ani Tenshi nic nevěděla. Mikayo stiskla pěsti a tiše zaklela několik nezopakovatelných slov. Použila chakru v chodidlech a se syknutím doskočila k dívce, kde se zapotácela. Jejímu kotníku se skok rozhodně nelíbil. Žena ovládla bolestivou grimasu ve tváři a přebila ji zamračeným výrazem. „Dem je najít.“
Zatnula zuby a rychlochůzí zamířila k přístavu. Museli se tam dostat dříve než posily z Konohagakure. Naneštěstí, ať hledali, jak chtěli, ani Katsui, ani Mai nebyli k nalezení. Na jednom místě však našli poničenou zbroj a na jiném zase foukačku.
Mikayo poklekla k foukačce a sevřela ji v ruce. Přesně takovou zahlédla u jejího žáka. Rozhlédla se po okolí, kde rozeznala známky boje. Moc krve zde však nebylo, stejně jako na místě, kde našli kus Maiiny zbroje. Z přemýšlení ženu vytrhly blížící se kroky a hlasy.
„Pff, oni si tu bojují a úklid nechaj na jiných?“ pravil nějaký muž.
Modrovlásčiny zorničky se zúžili do teček. Bleskově vstala a připlácla Tenshi ruku na ústa. Zkušeným pohledem zaloudila v uličce a našla rozbité okno. Pevně svoji žačku sevřela v náručí a prolezla dovnitř. Dopadla tiše jako myška a v sedu se opřela o zeď s Tenshi na klíně. Prstem na rtech naznačila, ať mlčí. Sama měla co dělat, aby neskučela bolestí. Kotník bolel jako čert.
Tenshi Wakiya, tým A
Hledala sensei, ale spíš sensei našla ji. Tenshi chtěla skoro brečet, když ji viděla, byla totiž šťastná, že vůbec našla někoho z týmu.
"Sensei! Já nevím, kde jsou ostatní! Oni mě od nich oddělili!" vyhrkla na ni, přičemž se jí začaly lesknout oči.
"Určitě se jim něco stalo! Co si myslíte sensei?!" začala si muchlat spodní lem sukně. Oči ji směřovaly k zemi. Opravdu se bála o ostatní. Popotáhla, pořád se snažila zadržet slzy.
"Omlouvám se, že jsem je nedokázala zastavit, ale ta holka šla na mě z blízka a já jsem na dálku a já-já jsem se jí nedokázala nějak..." zakončila svůj proslov mlčením. Nevěděla, co by mohla říct.
http://www.zabavnetesty.sk/quizzes/user/351405 <-- testíky :3
Mikayo Yuki
Přístav
Mikayo se opřela o kolena a vydýchávajíc probodávala pohledem ženu před sebou. Byla sakra dobrá. Modrovláska její schopnosti pocítila na vlastním těle.
„Ooki ni,“ zazubila se nebezpečně. „Ty taky ne!“ Ačkoliv se vybavovala, celou dobu sledovala pohyby své soupeřky i toho jejího hafana. Přemítala, jaký bude její další krok a co by mohla udělat žena z Konohy.
Několik hlasitých explozí ji však vytrhlo ze zamyšlení. Překvapeně se podívala stranou na potápějící se lodě. Do prd**e
S hrknutím se vzpamatovala a střelila pohledem po své sokyni. Vlk po jejím boku pootevřel tlamu a začal vít. Modrovláska si okamžitě připlácla ruce na uši a jako důsledek nepodmíněného obraného reflexu zavřela i oči. Rychle je zase otevřela, chtěla na Moriko vidět. Místo hnědovlásky nespatřila nic víc, než bílé světlo.
Leknutím vykřikla.
Vití začalo ustávat a Mikayo si konečně mohla odkrýt uši. Složila první pečeť techniky, ale zarazila se. Kdyby ji Moriko chtěla zabít, nedala by jí možnost použít ruce. Bíla postupně nabírala tvary, které se pomalu vybarvovaly. Modrovláska se rozhlédla. Kunoichi ze Země ohně zmizela. „Kusoo!“ zanadávala hlasitě, rozkopla vodu pod sebou a znovu obhlédla zničený přístav. Někde tam byli její žáci.
Vykročila, aby je našla, ale koutkem oka zahlédla pohyb. Stále toho moc neslyšela, protože jí pískalo v uších. Otočila se tedy a zamračila se. „Tenshi?“ oslovila malou dívku na břehu. „Kde sou vostatní?“
Moriko Inuzuka
Přístav
Vodní hladina poblíž přístavu se za tu chvíli výrazně změnila. Nyní ji místy pokrývaly zmrzlé plochy a plovoucí kusy ledu, jako kdyby někdo vytrhl kus chladných ledových pustin a přenesl ho nějakou časoprostorovou technikou až sem.
Nic takového se ale nestalo. Takhle to tam vypadalo kvůli souboji dvou kunoichi.
Na jedné straně stála na hladině hnědovláska s čelenkou Listové kolem čela a svým vlčím společníkem po boku, a na druhé modrovláska původem z Mlžné.
Moriko byla zadýchaná a ošlehaná soubojem. Místy měla omrzliny od technik své sokyně. Kamimaru nevypadal o moc líp.
„Chmvrr! Nejseš tak marná, modrásku!“ zavrčela s úsměvem Moriko na účet své sokyně.
Jejich souboj by pravděpodobně ještě chvilku pokračoval, než by se rozhodlo o vítězkyni, jenže právě tehdy se z přístavu ozvalo několik explozí, načež se začalo několik lodí potápět a maják hroutit.
Moriko střelila za zvukem pohledem, a když spatřila, že byl její tým pravděpodobně úspěšný, obrátila se s vítězoslavným úšklebkem zpátky na Mikayo.
„Vypadá to, že ste prohráli, gruehe!“ vycenila na ženu svůj chrap, načež mrkla po Kamimarovi.
Ten pochopil, nadechl se, a spustil. Z vlčí mordy se začalo rozléhat vytí tak silné, že si musela Mikayo bezpochyby okamžitě zacpat uši.
Toho Moriko i Kamimaru využili k odpálení flashbangu, načež se stáhli.
Za normálních okolností by Moriko z boje jen tak neutekla, ale teď to bylo jiné. Měla na starost vlastní tým, a o ten se teď musela postarat.
Netrvalo dlouho a všechny je vyčmuchala.
Hamitsu ani Tsume s Kurokami na tom nebyli nejlépe, ale žili, a to bylo to nejdůležitější. Odoroki stála jako jediná ještě na vlastních nohách, a k tomu se ještě vláčela s dvojicí z klanu Inuzuka.
Moriko ji našla hned po Hamitsu, kterou nesl za oblečení v tlamě Kamimaru.
„Odoroki!“ doskočila před dívku Moriko s Kamimarem, načež k ní hnědovláska okamžitě přispěchala a Tsumeho s Kurokami si od ní převzala.
„Dobrá práce! Jsem na vás hrdá!“ usmála se na dívku Moriko, načež ji krátce stiskla v náruči. Byla ráda že uspěli, ale z čeho měla mnohem větší radost bylo, že z téhle operace vyvázl její tým celý.
„Pojď, vezmu tě na záda. A žádné odmlouvání!“ chytla hnědovláska chlapce s jeho psem každého do jednoho podpaží, načež nastavila blondýnce svůj hřbet. Když se na něj Odoroki vyšplhala, dal se tým 4 na cestu zpět.
Misa byla splněna, ba co víc, bez ztrát!
Riu Hinamure - tým C
Vesnice ukkrytá v baźinách
Nakoniec aj Suyuki povedala čo sa dozvedela, znelo to všetko ako s nejakej detektívky a Riu trochu mrzelo že musela preležať v chatke a nemohla pomôcť vo vyšetrovaní, rada by priložila ruku k dielu.
"Tak dnes v noci by sa mala Hikari zmeniť na tu istú osobu a nalákať únoscov, mi by sme boli niekde obďaleč a pozorovali ju a keď pôjdu po nej tak mi chytíme jedného s únoscov a vytiahneme s neho informácie. Len by sme sa na to mali dobre pripraviť určiť miesto kde by sa to malo stať kde bude Hikari a kde mi a pri akom signále zaútočíme" prednesie Riu svoj navrch a s očakávaním sa pozrie na Suyuky a potom na Hikari a Hisagiho čo jej na to povedia
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Odoroki Hyuuga
Tým 19
mise
Odoroki se zasmála při ublíženém tónu Tenshi, když jí oslovila mrňousem.
"Sayonada, Tenshi-chan!" Uvolněně zamávala a čekala až bude Tenshi z dohledu. Odfrkla si. Většina toho co řekla v posledních 20 minutách byla obrovská snůška lží. Neměla jedinou techniku kterou by Tenshi mohla ublížit. Ušklíbla se. Taky musí zesílit. Usmála se. Nakonec to zvládla docela dobře.
Porozhlédla se po Tsumem a Kurokami. Oba leželi na zemi po výbuchu lístku u stromu kde předtím byla Tenshi. Ušklíbla se. Tsume měl lehké popáleniny a spoustu podlitin a z obou trčely třísky. Zbavila se těch největších, vzala si zbytek výzbroje i od Tsumeho a přehodila si ho přes rameno. Kurokami vzala pod ruku a rozběhla se k přístavu. Tam složila do stínu stromu svůj náklad a zamířila k lodím.
Na jednu vyskočila a porozhlédla se po ní.
Jakmile dopadla na palubu lodi, najednou se jí udělalo strašně špatně. Tak tak zastavila nenadálou chuť zvracet a opřela se o zábradlí lodi. Celá zezelenala a nakonec hodila šavli přes zábradlí.
V životě, už mě sem nikdo nedostane. Úpěla v duchu. Chtěla si postěžovat a zanadávat i hlasitě, ale jakmile otevřela pusu, nabrala nový odstín zelené a znovu ji přepadla chuť zvracet. Potácivě se dostala dál až ke schůdkům do podpalubí. Skoro se doplazila do lodního skladu, kde popadla náhodný kyblík a... no udělala, co udělat musela. V tuhle chvíli nenáviděla a proklínala své kolegy a sensei, dokonce i toho praštěnýho hokageho, že ji v tom nechali samotnou. Nabrala nový odstín zelené, lehce limetkové, s nádechem citronu a po pár útrpných chvílích konečně našla to co hledala. Malé soudky se střelným prachem. Vytáhla je a umístila na loď tak, aby jedna rána stačila a udělala v lodi díru tak, aby se potopila a pojistila to soudkem navíc. Nalepila na ně lístek.
Tohle si zopakovala ještě třikrát a její obličej mezitím prostřídal snad na padesát odstínů zelené. Nakonec jí zbyly soudky které dala na molo a do strategických míst budovy. Připevnila lístky a došla si pro Kurokami a Tsumeho.
Celá zelená si přehodila Tsumeho přes rameno a Kurokami si opět vzala pod ruku. Vydala se najít sensei a uvolnila lístky. Za zády se jí ozvala ohlušující výbuch a ve vodě se pomalu potápěly lodě a třísky z mola. Z budovy se stala ruina a Odoroki se jen se spokojeným úsměvem vydala na cestu, načež jí oba kamarádi málem spadli, když se jí zase zachtělo zvracet. Její obličej nabral další zelenou a ona se vydala hledat sensei.
Žrouti všech žroutů, spojte se!
Jsem hrdou členkou Spolku Žroutů knih! Naše závislost na knížkách a jejich rychlé čtení je přímo legendární. Přesto se nemusíte obávat, že jste o nás ještě neslyšeli... Spolek založen 12.3.2009 Kdo fandí knížkám, ať se přidá! ^ω^
Co se týče hraní - je jednoduché poznat jestli mluvím o postavě nebo o sobě - já jsem Yami, postava Yamy
Tenshi Wakiya, tým A, mise
Odfrkla si, když Odoroki mluvila o očích. Vážně nevěděla, které jsou lepší, jestli bílé nebo černé. Obě barvy mají hezkou nevýhodu. Luk si hodila na záda a šíp uložila do toulce.
"Neměli by být." usmála se jakoby ani nestála proti nepříteli a před chvilkou ji nešlo o život, pokud by se nevzdala. Prostě všechno negativní bylo ta tam. Jakmile ji Odoroki rozcuchala vlasy, krátce na to cvrnkla do čela a završila to slovem mrňous, Tenshi naběhla žilka.
"Já nejsem žádný mrňous! To ty jsi jen velká! A neboj, příště až se potkáme ti to pořádně nandám!" zapřísáhla ji. Složila si ruce na hrudi a odfrkla si.
"Pa pá Odoroki-chan!" zamávala nově poznané a seskočila na zem. Pokusila se nenápadně kouknout na nepřítele, jestli náhodou po ní nejde a až pak se rozeběhla. Mezitím co hledala Mikayo-sensei, se pořád otáčela. Nevěřila totiž, že Odoroki za ní nepůjde.
http://www.zabavnetesty.sk/quizzes/user/351405 <-- testíky :3
Kenta Sarutobi Tím 26
Už spolu s klonom prečesával hustý les asi pätnásť minút a začala sa ho zmocňovať panika. Čo ak príde neskoro? V hlave sa mu vynárali nepríjemné spomienky z podobných situácii z minulosti, no snažil sa ich aspoň na chvíľu udržať na uzde a nepodľahnúť stresu.
A vtedy konečne zbadal menšiu kotlinu, možno práve tú ktorú spomínal Shin. Srdce mu poskočilo radosťou aj strachom zároveň a náhlivo začal zostupovať nižšie. Možno si to nechcel priznať, ale bolesť bola každým metrom horšia a horšia.
O sekundu už v šere videl obrysy postavy. Nepochybne Tokune. Náhlivo sa k nemu sklonil a tiež mu skontroloval pulz. Bol tam, ale slabučký. Zopakoval rovnaký postup ako pri Shinovi a začal sa Tokunemu prihovárať s vyschnutým hrdlom.
"Tokune, Tokune!"