Než se rozhodnete jakékoliv z níže uvedených míst navštívit, napište o svém úmyslu adminovi místnosti. Ne každé místo je tím, čím se jeví být, a tudíž budete nejprve potřebovat nějaké info, než se tam vydáte.
Tsuiraku Heki
Padající slza je vodopád na území země Ptáků, kde před léty zemřela Toki, feudální paní země Ptáků, při politickém atentátu. Říká se, že když je bezměsíčná noc, často ta je vidět jak její duch tančí na hladině. Ať už je to pravda nebo ne, toto místo se stalo symbolem pro ty, co věří, že v lidech existuje dobro a naděje.
Údolí zúčtování
Toto stinné údolí je zahaleno v mlze, která prakticky nikdy nemizí. Tato mlha je tak hustá, že je prakticky nemožné v ní bez nějaké oční techniky jako je Byakugan nebo Sharingan cokoliv vidět. Údolí zúčtování je proslulé nejen bylinou zvanou Rostlina oční léčby, která prý dokáže zázraky, jde-li o léčbu nemocí či zranění, týkajících se očí, ale také legendou, dle které je toto údolí útočištěm bytostí, připomínajících lidi, které prý nemají oči a chodí po čtyřech jako zvířata.
Kinumichi
Tato cesta je nejrychlejší spojnicí mezi Kumogakure, Konohagakure a Sunagakure no sato. Ikdyž není příliš pohodlná, je zdaleka nejrychlejší, ovšem je také oblíbeným tábořištěm banditů a pro uspěchané obchodníky často i smrtelně nebezpečná, proto se stala oblíbeným letoviskem všech silnějších ninjů s vražednými choutkami, kteří se sem chodí zabavit vražděním mnohdy nezkušených banditů, kteří sídlí podél cesty.
Karigoya
Karigoya je malé sídlo v jendom z bočních údolí Země démonů. Tamní půda je velice úrodná, což dokazují divoké lesy v údolí. Dlouhou dobu bylo toto sídlo, původně vytvořené jako letní sídlo kněžky, nepoužívané. Znovu obydleno bylo až před několika málo lety, kým, to však není známé.
Akagahara
Jedná se o palouček obehnaný skalisky, plný pastí a nástrah, který se kdysi využíval namísto chuuninské zkoušky. Každý, kdo se odtud vrátil živý, byl uznán chuuninem. V centru se nachází malá soška, které když se člověk dotkne či s ní pohne, spustí mechanismus, který aktivuje dřevěné loutky, které vylezou z úkrytů ve zdech a vrhnou se na dotyčného. Loutek je zde neznámé množství, takže je velice těžké se jich zbavit. Lze je však deaktivovat vrácením sošky na její místo.
Sora-ku
Zdánlivě opuštěné město. Ve skutečnosti zde ale kvete černý trh se zakázanými zbraněmi a technikami díky obchodníkům, kteří zde žijí a skrývají se před autoritami. Pocestní, co sem zavítají, buď dobře vědí, do čeho jdou, a nebo se obvykle nedožijí rána.
Díra
Jedná se o jakousi oázu kdesi na hranicích Země ohně, uprostřed jinak neúrodné pustiny. V jejím centru se kdysi nacházela vesnice Tonika. Podle legend byla Díra kdysi dávno svatyní s mnoha poklady. Někteří dokonce tvrdí že se v ní nachází mocný zdroj nadpřirozené energie. Dnes je však toto místo naprosto opuštěné. Lovci pokladů odtud už ukradli vše, co šlo, a víc se sem nikdo nevrátil.
Hora Katsuragi
Na vrcholku této hory se nachází malé sídlo bývalého klanu Tsuchigumo, který zde kdysi dávno střežil mocné kinjutsu, schopné srovnat se zemí plocho několik kilometrů velkou. Bariéra, která toto místo kdysi chránila, drží dodnes, a přesto, že je dávno známé, že ono kinjutsu již neexistuje, mají zdejší evidentně stále co chránit.
Stanice odměn v Zemi ohně
Tajné místo černého trhu, kde si námezdní lovci vyzvedávají odměny za své úlovky, tvářící se navenek jako pouhý obchod s občerstvením pro pocestné, dohlížející zároveň na chod zdejšího vedení vysokého napětí. Za jedním z pisoárů se ale nachází tajná místnost, kde probíhají všechny ilegální transakce a výkupy těl.
Ostrov přivolání
Ostrov na východ od Země ohně a na jih od Země blesků. V dávné minulosti zde skupina vědců experimentovala se všemi možnými živočichy ve snaze stvořit ultimátního tvora pro Kuchiyose no Jutsu, což se jim i podařilo. Jejích výtvor se jim ale vymkl a všechny je povraždil, načež byl později sám zabit skupinkou ninjů z Konohy. Od té doby je tento ostrov opuštěný. Kdo ví ale, kolik nezdařených experimentů se zde zabydlelo?
Údolí mraků a blesků
Údolí mraků a blesků se nachází na území bývalé Země blesků. Pahorek tu střídá pahorek, mezi nimiž se rozléhá rozsáhlá vodní plocha. Vzhledem k nadmořské výšce se zde také často tvoří mraky přímo u země.
Město Shukuba
Shukuba se nachází na území Země ohně, nedaleko Konohy. Toto město se zaměřuje prakticky jen a pouze na „turismus“. Nachází se zde nespočet motelů, veřejných domů, kasín a lázní. Kvůli blízkosti Konohy zde ale podsvětí moc nekvete. Pro ninju je zde nebezpečí v podobě peněz, alkoholu a žen však na každém rohu.
Ostrov Nanaku
Další ostrov na východ od Země ohně a na jih od bývalé Země blesků. Tento ostrov je proslulý bohatými zásobami léčivých bylin, ale také jedovatých rostlin. Ráj pro každého medika či traviče.
Bufet Kari života
Tato malá restaurace, ležící v Zemi řek, je rájem pro masochisty či milovníky opravdu pálivých jídel. Recept na proslulé Kari života se zde dědí a ani v současnosti nepřestává ničit chuťové pohárky hostů, co sem zavítají.
Sedmá fronta
Bývalé bojiště Čtvrté velké války ninjů. Pustina s podivnou, růžovou půdou, koncentrovanou poblíž jezera, kterému vévodí ocelová socha, připomínající odpočívajícího bůžka. Hrubé zacházení či prudký pohyb se zde nevyplácí. Ze země se totiž může zvednout mračno růžového prachu, který je jedovatý.
Ocelová socha je dutá, plná různých místností a chodeb, díky čemuž je často využívána lidmi na útěku či pašeráky.
Hrad Kazahana
Dnes již pouze trosky kvůli požáru, který před mnoho lety hrad Kazahana zachvátil. Říká se, že je v této zřícenině v Země sněhu ukryt poklad, ale málokdo tomu věří.
Tréninková jeskyně
Opuštěné sídlo neznámého šlechtice, které dnes již neslouží nikomu, leda náhodilým pocestním či těm, co hledají klid na sebezdokonalování. Většina prostor je vyhloubena ve skále a dřevěný zbytek je relativně zachovaný, skýtající celkem pohodlné bydlení i po tolika letech, za což může možná to, kolik dočasných majitelů se zde vystřídalo a komplex používalo.
Stanice odměn v Zemi země
Tato věž, působící navenek jako poutní místo, plní stejý účel, jako stanice v Zemi větru. Běžný poutník si zde může odpočinout a posilnit se, ti zasvěcenější si přijít na nemalý peníz.
Rouran
Z kdysi majestnátního království v Zemi větru velikosti města dnes zbyly jen trosky. Podle legend se zde nachází brána do minulosti.
Les Jofuku
Les rozléhající se na stejnojmenné hoře na hranicích Země ohně. Povídá se, že je prokletý. Co se ale ví jistě, je, že zde roste bylina Jofuku, která prý dokáže divy, jde-li o výrobu léčiv na šlachy, vazy, svaly a kosti.
Východní, velká, písečná duna
Opuštěná duna kdesi v Zemi větru, které dominuje obrovský, plochý kámen, který byl kdysi dávno využíván Orochimarem jako jeden z jeho úkrytů. V ne tak daleké minulosti se zde ukrývala banda nukeninů, když unesli feudálního pána Země větru, než byli zlikvidování ninji ze Sunagakure.
Ostrov Mokuzu
Ostrov ve tvaru měsíce, kde si cestovatelé doplňují zbraně a zásoby. Je sídlem podsvětí a černého obchodu. Lapkové si zde rádi smlsnou na jakémkoliv neopatrném mořeplavci, který sem zabloudí, aniž by věděl, co za ostrov to je. Kdo při příjezdu nedá tajný signál, riskuje být potopen a oloupen.
Akira Yakuza
Akira udělal asi tak 10 kroků a hned si všiml jak Toshihiro vybíhá za ním."No sem zvědav co v něm bude,na to že nikdy o chakre nevěděl to zvládnul docela rychle.No co uvidíme,už se těším k vodopádu"Dodal si sám pro sebe Akira do chůze.Slunce zrovna svítili naplno a na obloze byl asi 1 mráček."Není takovéhle počasí krásné?"Zeptal se Akira.Bylo okolo 10 raní proto byl slyšet jen občasné šumění listů a málo kdy na téhle cestě chodil nějaký civilista,jelikož cesta k vodopádu je asi nejmíň frekventovaná cesta v okolí.
*
Toshihiro Ameyuri
Měl chuť Akirovi odpovedět, ale neměl čas protože se rychle musel polít vodou kterou měl v batohu, protože staršně páchnul a potom se celý oblékl. Na další Akirovu větu už odpoveděl "pravda nohy mě celkem bolí, ale oproti včerejším bolestem ruky to nic není" pronesl s úsměvěm a podíval se na své obvázené ruce a přitom si vzpoměl na včrejšek."Jdu s vámi sensei" řekl protože ikdyby tady mohl zůstat, tak by už nikdy nemusel najít nikoho kdo by ho učil."Kam teď jdeme ?" zeptal se ještě Akiry a doufal že mu odpoví.
Akira Yakuza
"Tak konečně si poznal co se učí na akademii ve vesnicích.Pocítil jsi první setinku sílý,která je v každém" Řekl Akira na Toshihirova slova."Pojď vem si všechny věci a vyrážíme.Možná tě teď budou bolet trochu nohy"Zabalil si svoji knihu a zabalil si ji do tašky.Znovu si vytáhl mapu podíval se na jeden bod na mapě asi 5 kilomtrů severo východně od vesnice,kde byl vyznačený malý vodopád."Tak jó kamaráde já vycházím.Máš poslední rozhodnutí jestli chceš vyrazit se mnou a nebo zůstat tu."Řekl Akira zvedl se ze země a namířil si to přesně podle mapy ven z vesnice a se zakloněnou hlavou dozadu sledoval mraky a čekal na Toshihirovo rozhodnutí
Shin Makahira
(Lovci)
Ninja svitek v něm jen probudil podobnou nechuť jako v jeho učiteli,aspoň někdo tu získával sympatie. Pravda jen na chvíli, neb zase chtěl vidět co v nich je. To snad chtěl vidět střeva nebo co? Nemůže přece ukázat co v něm je co se týká do schopností bez boje nebo nutnosti přežít někde.
" Co v nás je? A na čem?"
protáhl se a jen tak mimoděk se začal procházet kolem "senseie"
nebojme se temnoty neboť i za tou největší tmou čeká úsvit.Otázkou je zda se ho dočkáme celí."
[hide=Skrytý obsah]Toshihiro Ameyuri
Když k němu Akira mluvil, tak přemýšlel jak by to mohl udělat a najednou ho napadlo soustředit chakru do noh, ale první chtěl skusit jestli dokáže aspoň jeden kontejner, který dal Akira na šířku přeskočit bez použití chakry a dokázal to, přece jen když skákal poprvé bez chakry skočil ke konci, a tak přeskočit jeden kontejner na šířku nebyl problém, jelikož se nerad zdržoval a Akira dal limit dvě hodiny, tak hned po prvním pokusu si opět konrtejner do původní polohy. Ještě dřívě, než chtěl začít skákat taksi sundal batoh, plášť a triko, aby nebyl celý špinavý, poté co si to sundal tak začal soustředit chakru do noh, ale zjistil že je to hodně jiné, než do rukou, protože když ji nyní soustředil do rukou, tak ji okamžitě měl, ale s nohama to bylo težší a tak začal znova od začátku. Pokusil se prvním pokusem aspoň o brnění, ale to nevyšlo, a tak tedy soustředil chakru znovu, ikdyž brnění dosáhl po chvíli zmizelo a třetí pokus byl veliký uspěch brnění cítil skoro hned po přenášení chakry a trvalo dokud nepřestal chakru soustředit. A tak skusil přeskočit kontejnery znovu, ale jelikož se mu chakra během běhu vybila. Druhý pokus i třetí dopadly stejně jen s tou vyjímkou, že u každého z nich ochutnal něco z plodů smetí, protože padal po hlavě. Chvíli nato pak běhal jen na místě, aby se mu podařilo chakru udržet i za běhu a po několika pokusech mu to vyšlo a tak tedy šel opět na skákání. Čtvrtý pokus donesl zlepšení, protože doskočil skoro na konec kontejneru, což znamenalo sice další ale zlepšení. Páty a šestý pokus přinesli veliký objev, protož čím méně chakry soustředil tím méně doskočil, ale poté si uvědomil že to vlastně ví už ze včerejšího rozbíjení talířků. Jeho postup zabral již celou hodinu a on veděl že ho tlačí čas, a tak tedy opět soustředil chakru do nohou rozběhl se jak nejvíc mohl a přeskočil kontejner a na konci dopad na nohy."To jsem ale frajer žejo ?" zeptal se senseie.
Akira Yakuza
"Ale notak nevzdavej to tak rychle a přeskoč to tak jako sem to přeskočil já"Řekl mu klidnym tonem Akira."Vzpomeň si jak si včera použil chakru na rozbití talířku a přemýšlej nad tím jak by si jí mohl využít teď"Posadil se na zem a vytáhl si svoji oblíbenou knížku.Protože to dělal každé ráno,když neměl co dělat a věděl,že to tu na nějakou chvíli bude."Tak dělej můžeš začít,asi tak za 2 hodiny budeme muset vyrazit. .... ale vlastně počkej"Dodal k tomu zvedl se a odáhl jeden konteiner asi o 3 metry dál a druhý pootočil na bok."Teď to přeskočíš možná i bez využití chakry.Až si budeš myslet že to zvládneš Pootoč si konteiner rovně a zkus to"Prohlásil ještě Akiro,šel zase ke zdi sedl si a opět s epustil do své knihy.
Toshihiro Ameyuri
Akira jej povzbuzoval, a tak Toshihiro přidal, když konečně senseie viděl, tak se podíval co to dělá a poslouchal co mu říká. Když mu Akira řekl, že to navazuje na včerejší trénink, tak mu hlavou probleskla myšlenka, že kontejnery i bednu rozbije, ale hned mu došlo, že krabice by sice byla lehká, ale s kontejnery je to něco jiného, a tak přemýšlel dál. Šel tedy trochu dozadu a znovu se rozběhl a odrazil se od bedny poté zjistil, že to byla největší chyba, protože to znamenalo výlet do popelnice. Jeho sensei se zase začal culit a on moc dobře veděl proč."To mám ty věci rozbít ?" zeptal se Toshihiro, protože v jeho mezích nebyla možnost přeskočit kontejnery.
Akira Yakuza
Běžel směrem na vesnici a všiml si,že Toshihiro už ho jakš takš dohání."Tak poběž něco ti ukážu"Zakřičel na něj a mírnš zrychlil.Když doběhl na začátek vesnice u první budovy vyla položená dřevěná krabice a za ní dvě vedle seebe položené konteinery.Byly na sobe nalepené tak že měřili celkem asi 4 metry do dálky.Akiro rovnou v běhu zamířil k popelniciím odrazil se od bedny a s ladným pohybem lehce přezkočil konteinery.Poté si stoupnul na druhou stranou cesty,opřel se o zeď a pozoroval jak si povede Toshihira."Tak teď to vyzkoušej ty,poradím ti jen tak že to navazuje na náš včerejší tréning.Mělo by ti to dojít"Řekl Akira a z představou co se nejpravděpodobněji stane se trochu uculil.
Toshihiro Ameyuri
Akira na jeho pozdrav odpoveděl a taky mu řekl, že jej dnes naučí něco nového a to v něm vyvolalo vlnu otázek, ale dřív než se stihl vůbec zeptat co to bude jeho sensei vyběhl do lesa. Chvíli mu trvalo než mu došlo, že by měl bežet za ním a tak se jej rychle snažil dohnat. Chvíli mu to trvalom, když byl uprostřed lesa, tak na konci se začala rýsovat silueta jeho senseie, který tam na něj čekal, ale sotva jej Toshihiro doběhl už běželi dál. Toshihiro opět běžel za senseiem a za chvíli viděl vesnici.
Akira Yakuza
Pročítal si asi pět minut knihu,poté si vytáhl mapu a začal zkoumat okolí.Byl na hranici mezi Ohnivou zemí a zemí Zvuku a měl namířeno do země Zvuku.Musel si tam něco vyřítit.Měl v plánu dnes okolo páté hodiny vyrazit.Proštudoval si podrobně cestu a poté si vytáhl zase knihu,četl si ještě asi 5 minut,když v tom ho vyrušilo pozdravení Toshihira."Zdravíčko,doufá že si se dobře vyspal dnes tě chci naučit něco nového.Pojď trochu se rozcvičíme.Řekl Akira a vyběhl od pramene přímo dolesa.Ani se neohlížel jestli hO Toshihira stíhá,spoléhal na to že s tím Toshihiro nebude mít problém.Asi po jedné minutě běhu lesem vyběhl na malou cestičku,která vedla jedním směrem podel hranic Ohnivé a Zvučné země a druhým směrem přímo do vesnice.Chvilku počkal neřž dorazí Toshihiro a poté vyběhl směrem k vesnici.Běžel docela průměrně rychlou rychlostí a asi za dvě minutu už před sebou viděl vesnici
Nishi Yauri
Nishi sa zobudil asi o šiestej ráno. Bol nevyspatý a oči mal ešte celkom zlepené. Hneď ako sa trochu spamätal , vstal z postele a porozhliadol sa po chladnom byte. Prešiel cez 3 miestonsti od kuchynky cez záchod až k jeho izbe. „Nieje to moc veľký byt.“poznamenal“ Ale čo aj môžem čakať zadarmo však?“ Vtom ho niečo napadlo. Vrhol sa smerom k stoličke na ktorej mal prevesené kimono. Bolo už skoro celkom suché ale oto mu nešlo. Včera večer ako ho len tak pohodil si ani neuvedomil aké poklady skrýva , šiahol do vrecka a vytiahol tučnú kapsu.
„Dobre peniaze som nestratil.“ Mrmlal si zatiaľ čo otáčal kimono zo strany na stranu aby našiel vrch. „Nerozbili sa!“ víťazoslávne vykríkol po zistení ,že jeho sada skúmaviek je celá. Hneď sa pustil do jej prerátavania. „Sú všetky , teda aspoň dúfam...“ usmial sa lebo si bol na sto percent istý ,že má všetky.
Obliekol si kimono a sadol si na posteľ. Bolo niečo pred pol šiestou. Rozmýšľal čo sa asi bude diať keď mu zrazu zaškvrkalo v bruchu. „Niečo by som zjedol.“ Povedal a pozrel smerom do kuchyne. Vošiel dnu a pootváral všetky skrinky čo tam boli.
„Ach nič moc.“ Jediné čo našiel bolo zopár konzerieu rôzneho druhu a sušené ovocie. „Sakra, oni asi neradi nakupujú..“ Nemal moc chuť na sušené ovocie ale od hladu by ziedol aj papier , ktorý bol na stole. Vzal si sušené ovocie ,jednu konzervu a pustil sa do hostiny. Jedol niečo cez 10 minút keď vtom niekto zazvonil. „By ma zaujímalo , kto to je.“ poznamenal , papierom si utrel ústa a podišiel k dverám. Spomenul si na včerajšie prekvapenia a aby sa všetkému vyhol rýchlo otvoril dvere. „Ach to si ty...“ obzrel si Luho od hlavy po päty. Nečakal som ťa tak skoro ráno. Už si snáď musel nakŕmiť dráčika alebo vy Vedci vôbec nespíte?“ Poznamenal ironicky.
Naruto Abudai [canceled] open New project >>>
My Last Hope
Shinobi Wars [canceled] open New project >>>
Naruto Shadows [canceled] open New project >>>
Shinobi Generation Unleashed [canceled] open LAST project >>>
Shinobi Risings [Alpha version]
Yuu Seito
Yuu se nepěkně podíval na svitek, ale přikývl. Neměl rád vybavení co používali ninjové. "Naučit se používat chi sám od sebe je velmi těžké. Ale když ho už někdo umí ovládat, dost vám to tím ulehčí." řekl a pokynul jim aby ho následovali. Prošel okolo nich a vydal se zpět po cestě dolů do údolí. Chvíli je vedl po cestě a pak odbočili do lesa až došli na mýtinu. "Tady nás nikdo nebude rušit takže... chci po vás ať ukážete co ve vás je." řekl a čekal jak zareagují.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Lu Yamashi
Lu se pousmál a přitakal "jasně jen si bude chvíli myslet, že jsme blázni, ale to za chvíli pochopí" řekl a když ho Dekiru vyzval aby si sedl, tak se posadil a vzal si čaj "díky" poděkoval a usrkl si. Poslouchal jak Dekiri mluví o zlých čase a oba věděli, že to je pravda "jistě časy sou zlé, ale přece jen jsme velmi nevýrazní a nikoho neohrožujeme, tedy až na ty dovné lovce, ale s těmi si nějak poradíme, ale pravda je taková, že jen já a ty nestačíme a výcvik toho kluka zabere moře času, no uvidíme snad se zase někdo přijde podívat k nám a nebo někoho potkám" řekl Lu a pousmál se, dopil čaj a zvedl se "no díky za čaj, ale už bych měl jít, déšť trochu ustál a musím se na toho kluka připravit" řekl a potřásl si s Dekirem rukou přes stůl "tak dobrou a moc na nás nespěchej" řekl s úsměvem, vzal si své oblečení, přehodil si ho přes rameno a vyšel ven. Hned si to namířil směrem do svého bytu, který byl dost blízko toho od Nishiho, přišel před dveře odemkl a vklouzl dovnitř. Svlékl se a šel si dát horkou sprchu, pak si udělal horký čas a večeři a u té si začal pročítat nějaké svitky a dělal si poznámky. Když uběhly asi 2 hodiny a Lu měl papírování dost, tak si šel lehnout a po chvilce usnul.
Ráno se Lu probudil hodně brzo, tak kolem 5 hodiny ráno a slunce sotva vylézalo. Šel se trochu upravit a dal si lehčí snídani, pak se oblékl do svého oblečení vzal si vše potřebné a vyšel ven směrem k Nishiho domu. Když k jeho domu došel, tak bylo před 6:45 a Lu zazvonil na zvonek a čekal na Nishiho.
Yasushi Maeda
Po odpočinku a ľahkej večeri pokračoval. Stmievalo sa a Yasushi plánoval nájsť miesto na prenocovanie ešte predtým než slnko zapadne. Rozhodol sa preto pre preňho atypickú činnosť. Beh. Vďaka tomu sa dostal do najbližšieho mestečka omnoho rýchlejšie, než by mu zvyčajne trvalo. Aj na úkor jeho zaužívaného pomalého, životného štýlu. Neznášal nočné cestovanie, pretože miloval spánok a ten skutočne potreboval. Osud mu však nečakane hodil zariadil, že si nedokázal nájsť žiadny nocľah. Musel preto prijať krajné riešenie a to prenocovanie vonku. Ako posteľ si vybral hrubý konár stromu, rastúceho kúsok od domčekov, na okraji mestečka. Už tak v minulosti prespával. Bez jediného problému, v zlomku sekundy, sa vyšvihol hore a uložil do pozície aby pri spánku nespadol. Potom privrel oči a zadriemal.
O . o<-->o . O
Toshihiro Ameyuri
Když už na něj letěl další talířek ani se nehnul, ale co jej překvapilo ještě víc bylo to jak jej Akira chytnul, ale měl dostatek síly nato maximálně poděkovat mizejícímu Akirovi. Poté co Akira odešel se Toshihiro náležitě vykoupal, a dokonce si v lázních i zdřímnul. Poté co se překvékl a převázel si ruce obvazy si šel ukrást něco k jídlu, protože neměl peníze. Bylo to snadné když byl prodovač na druhé straně stánku. Poté si našel v malé vesničce krásné místo a zde si položil baroh jako polštář a lehl si nazem, protože toto se pro něj stalo zvykem. Vstanul priližně o půl sedmé a hlavou se mu honila myšlenka, že přijde trochu později, ale hned ji zahodil protože se chtěl učit. Tak tedy vyrazil, poté co se převlékl, tak přesně v sedm hodin vešel k již známému pramenu a na břehu viděl svého senseie zabořeného v knížce."Zdravím" řekl slušně"co se budu učit dnes ?" dodal a čekal na odpoveď.
Akira Yakuza
Akira pozoroval jak Toshihira rozbil talířek.A viděl že konečně dosáhl to co chtěl.Vzal talířek naplnil ho chakrou a vrhl to ještě rychleji.Když byl talířek tak půl metru od Toshihiry tak se před ním objevil a talířek zachytil do dvou prstů."Tak jo pro dnešek končíme.Máš toho už dost.tady máž obvazy"Řekl a hodil mu dva obvazy."Ošetř si to dej si lázeň dej si něco k jídlu a vyspi se zítra v 7 si dáme sraz na tomhle místě."Dořekl Akira a zmizel.Sám si ještě prošel trh ve tmě a zašel si na jídlo.Poté se vydal na pokoj kde zalehl.Další ráno se vzbudil kolem 6 vztal do slunečného počasí,připravil se a vydal se k prameni k prameni dorazil přesně v 6:45.Toshihiro tam ještě nebyl.Proto si sedl na břeh vyndal si malou knížečku a začal si číst.
Toshihiro Ameyuri
"Máte pravdu sensei" řekl, protože sám veděl že život je velice krutý boj."Ještě že jsem se poslednímu talířku vyhnul" pochválil sám sebe Toshihiro, ale to už na něj letěl nový a rychle směřujicí k němu. Tomuhle vy se vyhnout nedokázal a pokud by jej tenhle talířek trefil, tak by mu to mohlo v lepším případě vyrazit dech a v horším udělat nový průchod pro vzduch v jeho hrudníku. Kvůli únavě radši začal do obou rukou shromažďovat chakru a trefil talířek letící přímo na něj, ikdyž pocítil na obou rukou jemný tlak talířek rozbil."Super" řekl si pro sebe, ale stále držel oči na Akirovi, protože veděl že kdykoliv může přijít další.
Akira Yakuza
Zatím co letěl talířek na Thoshihira v klidu se díval na vodu kterou si přeléva z hrstě do vody,až když slyšel povik otočil se a všiml si že se Toshihiro vyhl."Život je boj" Odvětil mu Akira a usmál se."Uvědom si vždy co je po tobě vrženo,i když po tobě hodim keramický talířek stokilometrovou rychlosti tak se bez mé chakry rozbyje i o tvou pěst.Zvládneš to tak to zkus"Řekl zkočil ze sedu na nohy talířek napustil chakrou a a hodil Thoshihirovi směrem na přímo na hruď tak že bylo se vyhnul leda tak ninja na úrovni jounina."
Toshihiro Ameyuri
Přestal do ruky napouštět chakru a radši se soustředil, protože viděl další talířek, ale tenhle už nemínil drtit jen se ohnul a nechal talířek proletět nad sebou, protože jak sám na sobě poznal chakry moc neměl, ale na pár talířků by to mělo stačit."Vám se to říká, možná bych ten talířek zničil napoprvé, ale ty díry mi daly celkem zabrat" řekl ikdyž veděl, že trochu lže, jelikož si chtěl nechat trošku chakry do zásoby, protože očekával něco horšícho a jen doufal, že to nepříjde."Mám si zajít k batohu pro kunaie" říkal si sám sobě, protože už uvažoval co dělat když mu chakra dojde úplně.
Akira Yakuza
Akira pozoroval co se tentokrát a klidně si házel z talířkem,když viděl že se Toshihiro pokouší o to co chtěl skočil na strom blíž k Toshihirovi a hodil po něm další talířek."Je to jednoduchý je to ubohý talířek,do kterého vložim nepatrné množství své chakry,měli by ti dojít jak úplně rozdrtit talířek.To že ti kape trochu krve to ještě zažiješ tolikrát" A zatím si vyndal za zády další dva talířky,odskočil na břeh pramenu sednul si a jednou rukou nabíral vodu a usmíval se.
Toshihiro Ameyuri
"Vím že to nebude procházka růžovým sadem, ale mohl jste mě aspoň uvědomit" řekl již klidným toném, ale to už na něj letěla další kulatá věc, už veděl co to je, byly to talířky. Poslech Akirovu radu a začal rychle shromažďovat chakru do pravé ruky, shormáždil jí co nejvíce to šlo a když byl talířek dost blízko udeřil přímo do něj a doufal, že jej zničí ale bohužel to nevyšlo. Sice Toshihiro zastavil talířek, lehce jej prasknul, ale přitom mu z několika prstů začala kapat krev. Ignoroval ji, protože veděl, že Akira je schopen po něm hodit další talířek zezadu, protože vběhl do lesa, bylo by nebezpečné s k lesu přibližovat, a tak se jen otočil a udržoval si větší vzdálenost a pomalu začal opět shromažďovat v rukou chakru připraven na další útok.
Akira Yakuza
Akira pozoroval Thoshirama jak mu talířek přerazil ruku a jak hned na to začal hulákat.Reakce ho an inijak nepřekvapila."Tréning je tvrdej chlape,jinak se nic nenaučíš.Tváříš se jako kdyby ti měli vyběhnout slzy "zařval na něj s úsměvem Akira skočil asi 10 metrů bokem od Toshihira a hodil další chakrou napuštěný talířek."Vzpomeň si na to cos do teď dělal a nebo.......prostě uhni"Zakřičel na něj Akira odskočil do lesa a schoval se za strom.Za stromem si připravil další talířek,který byl v mžiku schopnej hodit.
Kimura Kaya
Tým Seito
Zamyslene si hrýzla spodnú peru a mierne nadvihla obočie. "Chi," zopakovala po mužovi potichu. Bola zvedavá, ako bude celý tréning vyzerať a samozrejme aj na to, ako bude vyzerať ich boj proti ninjom. Tí budú zrejme riadne prekvapení, keď zistia, že stratili svoje schopnosti. Uškrnula sa.
Keď ich muž vyzval, aby odložili zbrane, zatvárila sa neochotne, ale nakoniec predsalen zhodila z pleca katanu a batoh, z pravej čižmy vytiahla dýku a z pudra, ktoré jej viselo na opasku, vybrala krabičku cigariet a zapaľovač, ktoré si strčila do vrecka kožených nohavíc, a potom celé puzdro hodila k ostatným zbraniam.
Shin Makahira
(Lovci)
"Chi?"
Tenhle pojem neslyšel nikdy a to ho celkem překvapilo. Nicméně myšlenka toho,že ninjové nebudou mít svou čakru ho zaujala.
" Hmm dobře a jak na to Chi? Navíc bez čakry mají stále boj na blízko..."
dodal ,měl obavu o to jestli ty holky vůbec dokáží praštit. Když ho vybídli aby odložil svou zbraň, tak jí neochotně spustil z ramene, stejně tak i celí batoh, jeho ruce ale zůstávali ve střehu.
nebojme se temnoty neboť i za tou největší tmou čeká úsvit.Otázkou je zda se ho dočkáme celí."
[hide=Skrytý obsah]Katsumi Mortewa
Lovci (Tým Seito)
Udělat z shinobiho prostého človíčka. To se jí líbilo. Znělo to dobře, možná že i víc než to. Ale tak trochu nechápala, o čem pak ty boje budou, vždyť jednoduše použijí jakousi techniku, co shinobiho zbaví jeho hlavní zbraně, přesněji řečeno chakry, takže už vlastně bude téměř vyhráno. Nebude to náhodou nuda?
Z přemýšlení ji vytrhla otázka směřovaná k ní. Nejprve se nad tím jen ušklíbla a přemýšlela co na to odpovědět, aby to neznělo drze. Nic kloudného jí v tu chvíli nenapadlo, a proto jen šáhla do kapsy mikiny a vytáhla víceméně malý svitek. Pevně ho stiskla v ruce, kterou pak zvedla téměř do úrovně jeho očí a trochu s ním zakroutila. Své zbraně vyvolávala právě pomocí tohoto svitku, doufala, že mu to dojde, kdyby ne, tak to hold vysvětlí. Ale tohle jí přišlo dostačující, muž nevypadal na to, že by takovéhle šikovné věcičky neznal.
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Toshihiro Ameyuri
Poté co si vyřval vzbuzení Akiry zjistil, že jeho vstávaní bylo opravdu pomalé, ale mu to nevadilo, protože měl možnost aspoň si odpočinout. Akira se šel převléct a Toshihiro si zatím otevřel batoh vzal si z něj pití a napil se."Jak osvěžující" řekl si pro sebe a ještě několikrát se napil s tichým oddechem uspokojení, protože měl opravdu velkou žízeň. Než Akira přišel lehce se pousmál na svým výsledkem, ikdyž veděl že to nebyl extrémní výkon, ale pro někoho kdo nedávno neveděl jak chakra vypadá to je dobrý. Akira se konečně převlékl a začal se hrabat v batohu a vytáhl něco ve tvaru kruhu a odskočil od něj a najednou po tu kulatou věc mrštil obrovskou rychlostí. Netušil co dělat a tak rychle dal levou ruku do dráhy kruhové věci, tak aby ho nezasáhla do hlavy, ale to byla obrovská chyba. Podle křupnutí v ruce poznal, že ji má buď jen naraženou, a nebo zlomenou, ikdyž pro jeho štěstí to byla levá a on byl pravák. Nechtěl křičet ani brečet, protože není slaboch, ale ruka ho strašně bolela."Zbláznil jste se po skoro pětihodinách tréniku po mě něco bez varovaní hodíte a já to mám odrazit, když jsem rád že vůbec stojím" řekl mírně naštvaně Toshihiro, ale byl to jediný způsob jak přestat vnímat bolest, veděl že to byla chyba, ale takhle by reagoval určitě každý.
Dekiru Kagayaku
Po Noshiho odchode sa otočil späť k Luovi. "Myslím že to zvládne." skonštatoval. Z toho chalana cítil potenciál, a to že je trochu vylakaný je normálne. Toto miesto bolo depresívne odjakživa. "Som rád že si prišiel." povedal celkom nečakane a usmial sa. "Na listy odpovedalo minimum ľudí, čo je škoda. Myslel som si, že túto zlú politickú situáciu si uvedomia viacerý." znovu si povzdychol. Sadol si do kresla a Luovi rukou pokynul aby si sadol do náprotivného. Vytiahol termosku a obom nalial čierny čaj. "Je to hrozné. Aj slepec by cítil že sa niečo chystá. Kiri proti Konohe, rozpolcovanie Suny, vznik tých malých usadlostí ktoré nebezpečne rýchlo získavajú moc, a v neposlednom rade Lovci. Táto frakcia mi robí vrásky dlhší čas. Aby sa ľudia obrátili proti Shinobi ? Pred rokmi by mi to pripadalo ako hrozný žart. Ostatne ako ostatné spomínané udalosti." Odpil si z čaju. "Našťastie nie sme bezbranný. Máme teba, tvojho verného dráčika a ešte toho chlapca. Myslím že sme zabezpečený celkom dobre. K tomu ešte aj ja poznám nejaké triky. Ale to nemení fakt na veci že si s výskumom budeme musieť švihnúť. Jedna chyba a začneme odznova." Bol ocítiť že túto možnosť nehodlá dopustiť.
Yuu Seito
Muž s úsměvem přikývl. Teď když se mu upsali se mohli vrhnout na něco praktičtějšího. "Dobrá, tak tedy začneme s tím co se tu bude dít. Proč tu jste víte, ale nevíte jak na to. Budu vás učit jak pracovat s vaším chi. Je to vnitřní energie, která vám dodá sílu čelit jejich trikům. Bude to těžké, ale když se to naučíte, nezbude z nich více než člověk." řekl a přejel je pohledem. Ten kluk byl dobře osvalený, ale chybělo mu to co obě dívky už měly, ladnost. Od pohledu byly jeho pohyby hrubé a nesourodé. Obě dívky naopak vykazovaly pravý opak, potřebovali sílu a ta jedna možná trochu ostříhat aby viděla. Pak se podíval na černovlásku s červenou mikinou. "Učila ses někdy boje se zbraní?" zeptal se jí nakonec, protože už od pohledu bylo jasné že ti dva ano. Hlavně protože sebou zbraně tahaly, ikdyž ten kluk měl zbraň poměrně zvláštní. "Radím vám, prozatím si odložte."
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Akira Yakuza
Pobíhal po konoze se svým synem a dcerou a náramně si užíval den,když v tom ho vzbudil Toshihiro.Probudil se celý spařený z lázně a to ho dovedlo k rozhodnutí že už lázeň ukončí.Vylezl ven oblékl se a šel se podívat na Toshihirovo výsledek.Jen se mírně podíval na Toshihira a pousmá"Dobrá aspoň neco de ti to docela dobře budeme pokračovat v tréningu a to bude pro dnešek poslední tréning uvidíme za jak dlouho to zvládneš.Naučil jsem tě udržet si chakru v ruce.Tak uvidíme jestli to zvládneš aspoň trochu využít"Akira vytáhl ze svého baťohu nepozorovaně keramický talířek,který koupil na tržišti pro dnešní tréning,napustil do něj trochu své čakry,uskočil asi na 10 metrů od toshihira a prudce na něj hodil talířek."Tak uvidíme jestli hned na poprvé se pokusí shromáždit chakru nebo si o tu mojí chakru přerazí ruku"Pomyslel si a při pomyšlení na to mu na tváři naběhl mal úsměv