manga_preview
Boruto TBV 07

NFFORPG - Svět Shinobi


Shinobazu je označení, které vzniklo dávno v minulosti. Kdysi označovalo skupinu nukeninů, kteří opustili své vesnice, aby se mohli hnát za svými vlastními cíli. Stali se tak svými vlastními pány a pracovali jen sami pro sebe, neohlížeje se na následky. Shinobazu byli obávaní a nebezpeční, neboť za sebou zanechávali pouze zkázu a bolest.
Dnes se tak lidově označují skupinky ninjů stejného statusu, čili ti, co nespadají pod žádnou vesnici, i když se nemusí vždy jednat o nebezpečné nukeniny, nýbrž například jen o pouhé poutníky či ex-ninji, co se jen rozhodli pověsit své staré řemeslo na hřebíček.


.

Tým Tamaki

Vypravěč - ichi
Volných míst v týmu - 1
Kde tým hraje - fórum




Tým Shi

Vypravěč - Swreck
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum






Hourousha neboli tuláci. Sem bude vaše postava přidělena hned po schválení, dokud se oficiálně nepřidá k nějakému týmu. Spadají sem rovněž postavy zmražené.


.






Aktuality, sdělení:

5.5.2020 - Doplněno info k týmům zda nabírají nové členy, kdo je jejich vypravěčem, a kde hrají.


Kategorie:

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Reiko-chan
Vložil Reiko-chan, Čt, 2019-02-07 18:50 | Ninja už: 3037 dní, Příspěvků: 59 | Autor je: Pěstitel rýže

Shiori Asakawa
Tým Tamaki
Na cestě po zemi horkých pramenů, město Niki

Podívala se na golema, na kterého bezděčně ukázal Razaki. Sama na vlastní oči viděla, co ta hrouda dovede. Spíš ji zaujala myšlenka co, bude Razaki dělat, když někdo zaměstná golema a jiný půjde zpříma na něho.
Po proslovu Hikari se zakřenila, každý řekl všechno a nic. Následně ji dohnala zbylá slova. Tohle je opravdu nemilé. Shiori zvážněla. Nenadělat moc hluku to bude někdy obtížné, i když to chápala. Styl vyvolat největší paniku a vypařit se musí teda omezit na nulu, pokud bude v okolí Hikari. Ghach sbohem výbušné lístky. Vyvstala, ale jiné palčivější otázka. Jak velký hluk myslela. Do konverzace se zas zapojil Tamaki a Shiori prozatím vše vypustila z hlavy.
No aspoň že tak, potěšeně reagovala na jeho slova. Nebudeme dlouho bloudit a hledat všechno možné. Krajina se rapidně změnila. Se zaujetím si prohlížela okolí. Ty jo, jakoby se tu prohnala nějaká katastrofa. Netušila, zda je to tu takhle normální, ale z postoje Tamakiho pochopila, že ne. Pro jistotu se zařadila blíž k ostatním.

Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, Út, 2019-02-05 16:27 | Ninja už: 5667 dní, Příspěvků: 640 | Autor je: Pěstitel rýže

Yuki Ryuu, Toshiro, potulný pár
tým Kuro
Kinumichi

Ryuu pokývnul na souhlas ve znamení, že má Fujiko pravdu. Poté však natočil tvář směrem k ohni, aby lépe slyšel rozhovor Taichiho se starou ženou.
"Každý má nějaké tajemství," pronesla stařenka na oplátku k Taichimu, když se nedal Jinem předběhnout a natáhla se pro jeho ruku. Položila si hřbet Taichiho dlaně do své a druhou ruku přiložila na ni. Přestože žena působila velmi křehce a na jejích rukách byla již spousta vrásek, dlaně měla příjemně teplé a nečekaně jemné. Pevně mezi nimi Taichiho ruku sevřela a se zavřením očí sklonila tvář. Toshiro nedůvěřivě přimhouřil oči, když se další minutu vůbec nic nedělo.
"Tvé srdce je velké, Taichi..." promluvila žena po dlouhé odmlce nakonec.
"A dívek je na světě opravdu spousty," dodala vzápětí. Pomalu přitom nechala morovláskovu dlaň vyklouznout ze svých rukou a zdvihla k němu tvář, na níž se rýsoval vlídný úsměv. První za celou dobu od chvíle, kdy se k nim dvojice staříků připojila.
"Ale žádná z nich smutek po matce nevyléčí. To dokáže jenom jedna."
"Holka?" vypadlo z Toshira hlasitěji, než rudovlásek původně zamýšlel. Urychleně proto zase zmlknul a stočil pohled do strany, když se k němu stařenčiny slepé oči obrátily. Nic však na jeho otázku neřekla.
"Až přijde čas..." rozmluvila se žena znovu a obrátila se zpět k Taichimu.
"Měl bys poslechnout srdce namísto hlavy. Hlavu máš bystrou, ale srdce upřímné. Bude ti lepším rádcem," dotkla se ukazováčkem jeho hrudi v místě, kde mu tlouklo srdce a nakonec mu položila dlaň do vlasů.
"Budeš opravdu silný, ale jen když začneš poslouchat, co ti říkají druzí," rozcuchala mu mateřským gestem vlasy.

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Út, 2019-02-05 13:18 | Ninja už: 6102 dní, Příspěvků: 2187 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Fujiko Yarui
Tým Kuro
Jeskyně
„Jsme v Zemi horkých pramenů,“ usmála se na ni Fujiko, aby ji trochu uklidnila. Ryuu se zeptal na případný hlad, a než ta chuděra stihla odpovědět, žaludek se ozval za ni a ona se začervenala.
„To je v pořádku,“ chlácholila ji modrovláska. „Určitě jsi dlouho nejedla. Za ten zvuk se nemusíš stydět. Je to přirozené.“ Rychle se zvedla, nabrala do misky jídlo, které zbylo, a vrátila se k dívce, aby jí vše podala. „Hlavně nehltej. Spala jsi dlouho, mohla by ses pozvracet,“ poradila jí a předala jí hůlky. „Zvládneš se najíst sama?“

Tamaki Sakamoto
Náhodný kolemjdoucí bavič
Na cestě po zemi horkých pramenů, město Niki
„Určitě,“ zazubil se a ukázal si na nos. „Docela to tu znám. Jdu na jistotu.“
Pak se podíval na Hikari. „Neboj, já moc hluku při boji nedělám,“ zasmál se. Býval ANBU a při boji byl prakticky neslyšný, když chtěl.
Jak pokračovali dál, krajina se opět změnila. Avšak ne tak, jak mladík předpokládal. Jeho výraz se změnil z uvolněného na zamračený a on přidal do kroku.
Měl proč. Úrodná pole, která znal, se změnila ve vyrabovaná spáleniště a město v dáli vypadalo ještě hůř. „No nazdar, co se tady stalo?!“


Obrázek uživatele Swreck
Vložil Swreck, Ne, 2019-02-03 12:55 | Ninja už: 4839 dní, Příspěvků: 778 | Autor je: Prostý občan

Masamoto Tenno
Tulák
Městečko Hama

Upřel na Gokua oči.
*Ten člověk mi vážně říká, že nejsem dost starý na alkohol? Jak neuvěřitelně malá byla pravděpodobnost, že se tohohle věku vůbec dožije? Tihle shinobi a normální lidi, daleko pryč od světa, ve kterém Tenno žil. Už ti někdy někdo přimíchal jed do jídla, když jsi chodil na akademii?*
Pak se zamyslel. Nechtěl tomu muži lhát. A stejně si potřeboval promyslet další kroky.
"Dokončím trénink, který jsem začal. To zvládnu během cesty. Pak najdu toho chlápka a zabiju ho. Nakonec se zase sejdeme spolu s mým původním týmem a všechno bude jako dřív." Alespoň tak si to Tenno představoval.

Obrázek uživatele ʭSasuke Uchihaʭ
Vložil ʭSasuke Uchihaʭ, Čt, 2019-01-31 19:38 | Ninja už: 4325 dní, Příspěvků: 664 | Autor je: Recepční v lázních

Chika Kokumotsu
Tým Kuro
Les

Jako první k ní přiběhla dívka, která se jí nezdála na pohled vůbec nebezpečná, možná dobře že tak, alespoň Chiku nevyděsila. Ta sice měla nutkání vyskočit a držet se od nich dál, ale naštěstí svému tělu včas zabránila v nějakém větším škubnutí, kterým by si ublížila, při takovém pokusu.
Muž, který ji předtím ošetřil, už tak neškodně nevypadal, avšak kdyby jí chtěl ublížit, udělal by to nejspíš už dávno.
"Já... Možná trochu," odpověděla na jeho otázku, po chvilce váhání.
"Kde to jsem?" Zeptala se v první chvíli trochu neúplně, "myslím geograficky, je poblíž nějaká vesnic? Město?" Nechtěla se úplně narovinu ptát, jak daleko je od Písečné, ale když řekl, že ji berou někam, kde se jí o zranění postarají, bála se, aby to nebylo právě tam. Taky si uvědomila, že potřebuje vědět, co jsou zač, začala se proto rozhlížet, jestli uvidí čelenky, náčinní a cokoli, co by jí mohlo napovědět. Z ničeho nic se ale ozvalo její břicho a Chika celá zrudla.
"P-pardon," pípla, oběma rukama se chytila kolem hrudníku a pohled raději směřovala zpět na svá kolena.

- povídky, fanart, cosplay

Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________

Obrázek uživatele Bl4ckGh0st
Vložil Bl4ckGh0st, Út, 2019-01-29 20:49 | Ninja už: 2847 dní, Příspěvků: 145 | Autor je: Manga tým, Obsluha v Ichiraku

Yuu Haruko
Tým Shi
tajná lokalita

Celé to bylo podezřelé. Nevěřil postavě v masce ani slovo a měl pochybnosti o celé situaci. Tohle není dobré. Musím se z tohohle dostat. "Kdo jsi?," zeptal se znovu, "A kdo jste vy?" Yuu chvíli poslouchal a periferně zkoumal okolí, jestli není poblíž někdo další. Prohlédl si detailněji postavu. Tyhle masky nejsou karnevalové. Co je tohle sakra za spolek?
"Nabídku, říkáš? Jakou?" Vyslechl si, co mu chtěla postava říci, ale stál docela s chladným výrazem. Sice Shiho neznám dlouho, ale nechci, aby ho někdo zabil. To, že mě, Ariho nebo Okami nezapíchl po i tak krátkou dobu, co jsme spolu, něco musí znamenat. Nechci se mu odvděčovat takhle. Co to po mně chceš, králíku potrefenej? Včera jsem králíka dělal k jídlu. Mňam. Cože?! Teď nemyslet na jídlo.
O peníze mu nikdy moc nešlo. Byl založen spíše na žití v přírodě.
"Proč bych to měl dělat, když byste to mohli udělat kdykoliv vy?," řekl postavě chladně, "Sledujete nás už delší dobu, ne?"

Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, Po, 2019-01-28 22:10 | Ninja už: 5667 dní, Příspěvků: 640 | Autor je: Pěstitel rýže

Toriko
Tým Goku
země Čaje, městečko Hama

Toriko pomalu natočila hlavu doleva, přejela pohledem po několika loukách rozestavěných kolem a stejně pomalu otočila hlavu doprava, kde si je prohlédla taky. Nakonec se i otočila, aby viděla na loutky za svými zády a když se obrátila čelem zpět k řežbáři, pokrčila rameny.
"Však jsem už říkala, že potřebuju dřevo. A tenhle plakát tvrdí, že byste ho tu měl mít," vytáhla z opasku kalhot zmuchlaný kus papíru a rozbalila ho Tsubasovi před obličejem.
"Ale tohle je s těma loutkama fakt hustý, dědo! To musí děsit i dospělý!" dodala s nadšeným úsměvem od ucha k uchu, jakmile zpoza plakátu zase v koukla, aby na staříka viděla.

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Ne, 2019-01-27 18:01 | Ninja už: 5882 dní, Příspěvků: 3462 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Taichi Yarui
Tým Kuro
Les
Jejich nově zachráněná neznámá se probudila a začala vyšilovat, což upoutalo Taichiho pozornost. Vzhledem k tomu, že se k ní ale okamžitě seběhli jak Ryuu tak Fujiko, byla jakákoliv šance na romantický rozhovor zazděná a Taichi se jen s úšklebkem otočil zpátky na stařičký pár před sebou.
Jin se měl k „záchraně“ modrovláska, ale ta podle něho nebyla potřeba. Přece jen to byla jen stará babča no ne?
„To je dobrý kámo já přece taky nemam co skrývat ne!?“ uklidnil fialovláska Taichi posunkem dlaní a se sebevědomým úsměvem natáhl ke stařence ruku, aby mu mohla číst z dlaně či co to vlastně chtěla dělat. Na pozoru se trochu měl, to ano, ale nic extra si od toho nesliboval. Ani nebezpečí, ani žádnou závratnou věštbu. Zábavně to ale každopádně znělo a vzrušující to také bylo, protože co kdyby mu řekla něco hustýho, no ne!?

Goku, pan Tsubasa, Shou
Země čaje, Městečko Hama
„Ahá,“ odvětil zamyšleně Goku, sledující Tenna. Snažil se v mladíkově tváři něco vyčíst, ale po pravdě se mu to vůbec nevedlo. Cítil smutek nebo melancholii? A co myslel tím zkoumáním?
Když k němu ale černovlásek přistrčil kalíšek, zazubil se a přiťukl si s ním.
„Kolik že ti je že se tu tak nalejváš, huh?“ zasmál se Goku, než do sebe saké kopl.
„Tak šťastnou cestu teda, no... A co že to deš zkoumat?“ snažil se znít nenuceně. Měl trochu obavy, že se ten kluk vrhne do něčeho, co ho bude stát život. Přeci jen se dostal do křížku se Sakatou Kyouem.
Starý Tsubasa si mezitím prohlížel Toričinu loutkohru, zatímco Shou na to hleděl s pootevřenou pusou.
„Pěkné,“ podrbal se řezbář na bradě a s rukama založenýma za zády se na Toriko pousmál.
„Značně riskantní ale též,“ dodal s bezelstným úsměvem. V tu chvíli se snad všechny hlavy loutek, které byly různě rozestavené po obchodě, otočily přímo na Toriko, aniž by se jich kdokoliv dotknul.
„Jsi celkem daleko od domova, děvče. Copak tě ke mně přivedlo, hm?“ pohlédl na plavovlásku Tsubasa, v jehož pohledu se nebezpečně zablesklo. Svou dědečkovskou auru si ale stařík stále zachovával.

Hikari
Tým Tamaki
Náhorní plošina > Na cestě po Zemi horkých pramenů
Tamaki jí toho o sobě nic moc nového neřekl. Vše co zmínil si domyslela už předtím a tak si Hikari v duchu jen mírně povzdechla. To byl její odhad tak dobrý a nebo se jen neuměl Tamaki pořádně vyjádřit a něco jim nechtěně zamlčel? A nebo chtěně...?
Když se řeči ujala Shiori, stekla černovlásce po hlavě menší, pomyslná kapka. Nakonec se toho od ní ale dozvěděla víc než od Tamakiho.
„Takže raiton na střední vzdálenost se slabinou v boji na blízko...?“
Razaki se vyjádřil tak jako vždy. Zvláštně. Hikari se tak mohla jen domnívat, že bude v boji chlapec nejspíš sázet na golema a sám se zaměřovat na podpůrné techniky a útoky ze zálohy. Ostatně do té kategorie by spadal i ten jeho trik s rukou.
Nakonec byla poslední, kdo o sobě ještě nic neřekl, a tak se krátce odmlčela a nadechla. Bývala by spustila téměř učebnice hodný výklad, ale zarazila se. Ano, něco takového by jim rozhodně pomohlo a zároveň ukázalo, co by mohl každý z nich ještě doplnit, aby se jim spolupracovalo lépe.
„.... Jednoduše řečeno se zaměřuji především na boj zblízka, ale několik útoků na dálku, včetně katonu, také ovládám... Zkuste prosím během boje omezit používání výbušných lístků v mé blízkosti. Hlasité zvuky mi nedělají moc dobře,“ shrnula svůj výklad nakonec jednou větou odměřeně a odmlčela se. Na detaily si budou muset přijít sami, stejně jako ona. Nehodlala se stavět do nevýhodné pozice, natolik jim přeci jen ještě nevěřila. Alespoň ne, dokud nebude mít pocit, že to je nezbytné pro posun k jejímu cíli.


Obrázek uživatele Swreck
Vložil Swreck, Čt, 2019-01-24 09:19 | Ninja už: 4839 dní, Příspěvků: 778 | Autor je: Prostý občan

Masamoto Tenno
Tulák
Městečko Hama

Tázavě zvedl oči ke Gokuově hlavě. Zavrtěl hlavou a ještě naposledy se podíval za mizející dívkou a jejím psem.
*Užijte si cestu!*
"Jo. Je pryč. Všichni jsou pryč. Odešli a svět je zase tak trochu menší," rozhodil Tenno rukama. Nakonec je spojil do prosebného gesta a objednal džbánek saké a dva kalíšky
"Pro mě je asi taky čas vyrazit. Mám spoustu věcí ke zkoumání a nesmím ztrácet čas."
*Pouta netvora nepočkají.*"
Bez otázek nalil do obou kalíšků a jeden z nich posunul ke svému novému příteli. Byl to zvláštní pocit. Najednou bylo všechno tak nějak jedno. Neměl nad sebou ruku senseie, nemusel nikde být včas a nemusel přemýšlet, kam to zase táhnou. I když, toho už se dávno zbavil. Sensei mu většinou neřekl nic moc konkrétního a o jejich cíli se většinou dozvěděl až poté, co tam dorazili.
"Na stará a nová přátelství!" pozvedl ledabyle svůj kalíšek a teatrálně připil.

Razaki Oyasumi
Tým Tamaki
Cesta

Netrvalo dlouho a už šlapali cestou ke své další zastávce. Razakiho cestování vlastně nikdy neomrzelo. Ani se mu nestalo všední. Každé nové místo ho nabíjelo novou energií. Byl rád, že má tuhle možnost. Navíc i společnost byla živá. Ne že by golem nebyl, ale ten toho moc nenamluvil.
Pozorně poslouchal, protože si byl jistý, že se mu informace, které po nich Hikari chtěla, budou hodit.
"No, já jsem zatím vždycky nechal, ať to za mě vyřeší tady kamarád a sám jsem se moc nezapojoval, ale to se jednou změní!" pokrčil rameny. Zbraně používal jen minimálně, občas natáhl ruku, ale to se naučil teprve nedávno. A u dotonových technik se ještě nedostal do situace, kdy by stálo za to je použít.
Při zmínce o zbraních si zase jednou připomněl, jak málo má peněz. A teď se senseiovou přítomností zmizela i možnost si je obstarávat klasickým způsobem. Najednou začal pociťovat nejistotu a jistou stísněnost.

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, Út, 2019-01-22 20:56 | Ninja už: 3487 dní, Příspěvků: 810 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Jin Fu-Kei
Tým Kuro

Kinumichi
"Tak jsem to nemyslel. Chtěl sem tim říct, že pokud znáte to co bude, budete cestovat účelně a omezíte tím náhodná setkání. Proč ste sem teda přišli?"
Optal se poté, co se stařík pokusil odklonit řeč na jeho hubenost. Jinovi nedělalo problém uvěřit v podobné super schopnosti, jemu dělalo problém uvěřit, že by měli lidé i dobré úmysly. Ryuu však vypadal, že si s tím starosti nedělá a Jin se necítil jako pán situace. Proto jen nedůvěřivě hleděl na stařenčinu natáhlou ruku a na Taichiho.
"Tak to vyzkoušejte prvně na mě. Já nemám co skrývat."
Pravil, ochoten se vrhnout před Taichiho, jako štít, kdyby to byla past.

Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, Po, 2019-01-21 21:25 | Ninja už: 5667 dní, Příspěvků: 640 | Autor je: Pěstitel rýže

Yuki Ryuu, Toshiro, potulný pár
tým Kuro
Kinumichi

"Jak jinak taky? Vždyť je tohle náš domov, dá se říct. Známe to tady jako svoje boty," přitakal stařík Jinovi s dobrosrdečným úsměvem. Poté si ale mladíka trochu důkladněji přeměřil pohledem a otočil se vzápětí na Ryuua.
"Ten kluk vypadá, jako by ani nedostal pořádně najíst. Je to samá kost a kůže pomalu. Krmíte ho vůbec, mladíku?"
Ryuu přejel pohledem k fialovláskovi, načež se zadíval zpět na staříka a lehce pokývl hlavou na souhlas.
"Je už takový. Moc toho nesní," odpověděl neurčitě na staříkův dotaz. Muž vševědoucně zakýval hlavou.
"Taky jsem takovýho jednoho znával, ještě z doby, kdy jsem žil tam u nás doma. Vypadal, jako by mu nedal nikdo najíst, a přitom jeho manželka vařila fakt dobře! Ale ať dělala co dělala, byl to pořád takovej hubeňour. Ale síly měl přitom jako kůň!" dal se do líčení, které ovšem přerušilo probuzení hnědovlásky.
"Omluvte mě," zdvihl se Ryuu ihned od ohně. Stařík zakýval hlavou, načež se zadíval na Taichiho s Toshirem. Modrovláskova otázka ho viditelně pobavila, jeho žena však zůstávala stále naprosto klidná a vážná.
"Můžeš tomu tak říkat," přisvědčila Taichimu na odpověď po krátké prodlevě, jež si nechala na rozmyšlenou.
"Chceš to vyzkoušet?" natáhla jeho směrem otevřenou vrásčitou dlaň, jako by jej vybízela k zaplacení.
"Dobře si to rozmysli, mladíku. Vyzradí na tebe i to, co nechceš, aby ostatní věděli," rozesmál se stařík.

Ryuu, který se mezitím připojil k dívce a Fujiko, nejprve překontroloval teplotu a ovázanou nohu, než se příměl k odpovědi na její otázku.
"Teď ještě chodit nemůžeš," odpověděl na její otázku přímo.
"Ale noha se ti zase uzdraví. Jen to bude chtít čas a trochu trpělivosti. Vezmeme tě někam, kde ti pomohou," ujistil ji vzápětí, aby si nedělala starosti.
"Máš hlad?"

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele Reiko-chan
Vložil Reiko-chan, Po, 2019-01-21 00:23 | Ninja už: 3037 dní, Příspěvků: 59 | Autor je: Pěstitel rýže

Shiori Asakawa
Tým Tamaki
Na cestě

Shiori s jeho prohlášením plně souhlasila a velice ji potěšilo, že Tamaki smýšlí stejně. Tohle vlastně dodržovala celou dobu, než se rozhodla oslovit Tamakiho. Docela by mě zajímalo, co se stalo s ostatními. Proč se najednou sebrali a odešli. Ale ať nad tím přemýšlela sebevíc, kloudná odpověď ji nenapadla.
Cesta všem ubíhala v celku příjemně a potichu. Shiori bezmyšlenkovitě kopala do kamínku a docela jí to i zabavilo. Z její chvilkové letargie ji vytrhl až rozhovor. Jo no, bylo by dobré znát, co ostatní umí. Sama se o tom přesvědčila minule. Když budou dobře sehraní navyší se šance na úspěch. Navázala na Tamakiho rozhovor: „Mě jde docela dobře ninjutsu a mám i základy taijutsu.“ I když na tvoji úroveň Hikari fakt nemám. Mrzutě si pro sebe poznamenala. „A na jakou vzdálenost? To je těžké říct. Někdy trošinku zmatkařím.“ Zasmála se a projela si prsty vlasy. Sakra. Nemůžu jim říct, že jsem většinou vše sledovala z povzdálí nebo utekla.
Následně zvedla prst jako to dělal její sensei: „Sensei se nás v týmu snažil synchronizovat, ale nakonec stejně řekl, že k dokonalosti je dlouhá cesta. Hodně práce a dřiny. “ Ghh. Teď fakt zním jak on.
Pak se obrátila na Tamakiho: „Co se týče zbraní. Tak tam nějaký obchod bude ne?“

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Čt, 2019-01-17 20:42 | Ninja už: 6102 dní, Příspěvků: 2187 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Tamaki Sakamoto
Náhodný kolemjdoucí bavič
Náhorní plošina
„Radši si budu myslet, že ano. Vždycky na horší spolíham a lepším se nechávám překvapit. Nikdy obráceně,“ zazubil se na Shiori.
„Zapálený jako vždy,“ okomentoval pak Razakiho nadšení.
Čtveřice se dala na cestu a byla zticha, dokud Hikari nepoložila otázku. Tamaki si založil ruce do kapes. „Když jsem ještě působil v Konoze, zaměřoval jsem se na taijutsu a ninjutsu na blízkou až střední vzdálenost. Ninjutsu jsem dlouho nepoužíval k boji, bavím s ním děti za příspěvky do klobouku.“ Při té zmínce se musel roztržitě podrbat za hlavou. „Ale pořád by to tam mělo být,“ dloubnul se palcem do hrudi. „Taijutsu zvládám pořád a rychlost taky dávám. Jednou bych se chtěl naučit nintaijutsu, ale je to dlouhá cesta. Zatím si budu muset vystačit s tím, co mám. Jinak nemám zbraně. Měl bych si je dokoupit.“

Fujiko Yarui
Tým Kuro
Jeskyně
Fujiko zamrazilo. To, o čem ta paní mluvila a jak mluvila… Ovládala snad nějaký druh techniky? Mohli to být ninjové? Co když to byli ANBU? Třeba se jen za křehké stařečky vydávali. Ale to by k nim nemluvili takhle otevřeně?
Dívka pocítila potřebu schovat se za bratra. I Jin si toho všiml, což ji znepokojovalo ještě víc. Dostal ji až Taichiho dotaz. To si opravdu neuvědomoval nebezpečí, nebo to schválně zahrával do outu? U něj si nikdy nebyla jistá. Byl chytrý, ale také byl puberťák.
A pak se probudila ta dívka.
Modrovláska si k ní hned přisedla. „Jak ti je?“


Obrázek uživatele ʭSasuke Uchihaʭ
Vložil ʭSasuke Uchihaʭ, St, 2019-01-16 15:57 | Ninja už: 4325 dní, Příspěvků: 664 | Autor je: Recepční v lázních

Chika Kokumotsu
Tým Kuro
Les

Začaly ji budit hlasy a vlhký vzduch. První co vnímala bylo, jak nějaký, podle hlasu, starý muž, mluví o nahlížení do budoucnosti. Chvilku trvalo, než si uvědomila, že kolem ní musíbýt opravdu hodně lidí. Pamatovala si medvěda a dva mladíky v lese, soudě podle praskání ohně a chladného vzduchu byla stále někde venku, ale rozhodně tu bylo hrozně moc lidí.
Pomalu otevřela oči a právě když Taichi položil další zvědavou otázku, pokusila se nadzvednout, dokonce se i odvážila podívat na svou nohu, takže pravděpodobně přerušila jejich debatu.
Pátravým pohledem přejela všechny ty lidi kolem sebe, cítila se neuvěřitelně zmatená a vůbec netušila, co by měla říct, takže v první chvíli se zajámala jen o to, jestli můmže chodit. Nemusela to ani zkoušet, okamžitě poznala, že v takovém stavu ještě rozhodně není.
"To... to je zlý, to je moc zlý, přece se mi tu nohu snažil vyléčit..."
"Já- já už nebudu chodit?!" vyhrkla, když zjistila, jak na tom je. Zajímalo jí to teď rozhodně víc, než ucitvý pozdrav a představení se všem těm lidem.
Předtím byla v tak velkém šoku a tak silně vyčerpaná, že si nevybavovala téměř nic konkrétního, co jí kdo řekl. Uvědomovala si jen, že ji ošetřili a nejspíš zachránili a pak...?
"Jak dlouho jsem vůbec spala? Den, dva nebo týden?"
Připadala si celá polámaná a bolavá.

- povídky, fanart, cosplay

Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Čt, 2019-01-10 19:23 | Ninja už: 5882 dní, Příspěvků: 3462 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Taichi Yarui
Tým Kuro
Les
Vysvětlení, které jim starý pár podal, jim toho moc neřekla, alespoň Taichimu ne. Když si vyměnil s Toshirem pohled, pokrčil jen rameny a obrátil se zpátky na stařenku. To, jak se zadívala na Toshira, bylo vážně děsivé a ani modrovlásek se neubránil mrazu, který mu přejel po těle.
Jin poté vyslovil celkem věcnou poznámku a bylo na něm znát, že zpozorněl. Taichi k němu stočil krátce pohled, načež se zadíval opět na staříka s jeho chotí.
„Může to bejt senzibilka?“ povytáhl jedno obočí Taichi zamyšleně, ale nakonec tu domněnku zavrhl. Neměl z těch dvou ani trošku pocit, že by mohli mít byť jen trošku co dočinění s chakrou. To už se spíš přikláněl k druhé možnosti.
„Takže dokážete věštit budoucnost?“ naklonil se v tureckém sedu zaujatě dopředu, opíraje se o kotníky.


Obrázek uživatele Vikitori
Vložil Vikitori, Po, 2019-01-07 11:52 | Ninja už: 2826 dní, Příspěvků: 140 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Ari Shigeru
Tým Shi
nabídka

Ari se mírně otřásl při zmínce deky, ale na to rychle zapomněl, když si všiml, že mu ruka krvácí. Sklonil hlavu nad svou ruku tak, že mu nebylo na chvíli vidět do tváře.
"To jsi mi udělal ty?!" Řekl, ale znělo to, jako by ta věta patřila někomu jinému. Byla na Ariho vyřčena až příliš chladně a vražedně.
V dalším momentě zvedl hlavu, už zase s dětinským výrazem, a chytil se první informace, která ho zajímala. "Lidi k seznámení? To bude určitě sranda. Kde jsou?" Řekl a s nadějí se opět rozhlédl po okolní temnotě.
"Jsem u něj dost blízko? To si myslíš že jsme teda už vážně přátelé? Paráda!" Zajásal Ari, ale jeho tělo jakoby se chovalo jinak než napovídal jeho šťastný výraz ve tváři. Pomalu se zvedl na nohy a čelem k chlapci zaujal obranný postoj.
"Noták! Oni s ním chtějí jen hrát nějakou hru... To přece nikomu neublíží." Řekl, ale hned na to se zamračil, výraz mu stvrdl a přivřenýma očima si měřil chlapce.
"Když jste mě dokázali dostat přímo od něj, proč jste si s ním rovnou neporadili sami?" Řekl Botan pomalým a chladným hlasem.

Falling
down is an
accident.
Staying
down is a
choice.

Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, Ne, 2019-01-06 23:02 | Ninja už: 5667 dní, Příspěvků: 640 | Autor je: Pěstitel rýže

Toriko
Tým Goku
Země čaje, Městečko Hama

"He?" zamrkala plavovláska se zcela nechápavým výrazem ve tváři. Vzápětí spustila ruce zpět podél těla, dlaně položila na pult vedle dokončené loutky a celá se přes něj natáhla k řezbáři. Nejprve se tázavě naklonil vlevo, poté vpravo a nakonec se zamračeně zadívala do jeho tváře.
"Vy jste nedoslýchavej, dědo? Říkala jsem, ať si ji necháte," opáčila na odpověď poté, co jí nabídl loutku k prodeji.
"Nebudu ji přece kupovat, když jsem vám ji dala. A nechci si ji ani odnýst. Já potrebuju jen to dřevo," zagestikulovala rukama v náznaku velkého špalku, jakmile se zase stáhla zpátky za pult. Na chvilku se poté odmlčela a během toho, co si starého řezbáře přeměřovala důrazným pohledem, začala uvažovat nad večeří.
"Ale tak jak chcete, dědo. Ukážu vám tu scénku a vy mi za to dáte to dřevo, co říkáte?" navrhla nakonec a na důraz poklepala prsty o pult. Okamžik na to se loutka rozhýbala.
Téměř jako skutečný živý člověk se dlaní opřela o pult a přes koleno se pomalu zdvihla do vzpřímeného postoje. Uklonila se, hlavu natočila částečně do strany a aniž by zůstal její dřevěný obličej hledět na řezbáře, počala loutka cupitat bokem. Celý její výstup s ráznými pohyby připomínal komediální představení jako ve starém tradičním divadle se skutečnými herci. Když se loutka usadila zpět na své místo a Toriko přestala nesouvisle pohybovat prsty, znovu se zadívala na starého muže.
"Tak co říkáš, dědo?" povytamáhla významně obočí.

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, Ne, 2019-01-06 21:59 | Ninja už: 3487 dní, Příspěvků: 810 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Jin Fu-kei
Tým Kuro

Tábořiště
Jin těkl pohledem k Fujiko, když mu vytkla jeho otázku a vrhl na ní lehce zmatený pohled. Než se však stačil na něco zeptat, stařík se rozmluvil a fialovlásek soustředil svou pozornost k němu. Za celou dobu vyprávění Jin jen tiše seděl a poslouchal. Nevypadal však, že by ho zjištění stařenčiných super schopností nějak vyvedl z míry.
"Takže jste sem došli tou mlhou na jistotu," poznamenal chlapec a v jeho očích se objevilo trochu více opatrnosti. Z ničeho nic chlapec vypadal, jako kdyby očekával útok ze zálohy a byl připraven na něj kdykoliv odpovědět.

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Ne, 2019-01-06 20:33 | Ninja už: 5882 dní, Příspěvků: 3462 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Goku, pan Tsubasa, Shou, Kazuko Inuzuka
Země čaje, Městečko Hama
Po jeho slovech se Kazuko vrátilo do tváře znovu trochu barvy a ona se usmála a přikývla.
„I ty buď opatrný, Tenno-kun. Hodně štěstí,“ popřála i ona černovláskovi zdar, načež pustila Egaa zpět na zem a společně se vydali pryč, kráčející si to dlouhou ulicí ven z městečka.
„Tak co?“ zjevila se chvilku na to Gokuova hlava vzhůru nohama zpoza okraje střechy stánku.
„Viděl sem tu slečnu odejít,“ ukázal pořád visící hlavou dolů ze střechy palcem za Kazuko, aby dal najevo, že to neseděl celou dobu a neposlouchal, ale pouze se příhodně včas vrátil.
„Hmm...“ zamručel zamyšleně starý řezbář, když si dívčinu loutku ze všech stran prohlédl a důkladně prozkoumal detaily Toričina díla.
„Dobrá práce, slečno, a za skvělý čas,“ přikývl nakonec a potáhl ze své dýmky.
„Svůj výtvor si můžete odnést, když mi za něj dáte 750 Ryou,“ rozhodl nakonec řezbář a krátce se odmlčel. Dřív, než se ale mohla Toriko vytasit s penězi a nebo cokoliv namítnout, pokračoval.
„A nebo si ho můžete odnést zadarmo, když mi s tou loutkou předvedete nějakou krátkou scénku,“ prohlásil a vypustil do vzduchu malý mráček kouře.
„Malou scénku!? Ale vždyť ta loutka nemá žádné nitky!“ zamrkal Shou nechápavě.

Hikari
Tým Tamaki
Náhorní plošina
Nad Tamakiho rozpaky jí stekla pomyslná kapka skepse po spánku. Ten mladík byl jako trenér vážně něco...
Na tom, co dovedl, to ale nic neměnilo.
Shiori se zajímala, jestli je ještě někdo pronásleduje. Vlastně se o tom zmínil i Tamaki. Hikari na chvíli bodl osten výčitek, že vystavuje kvůli sobě nebezpečí ostatní, kterých se to přeci vůbec netýkalo. To bylo ale jejich rozhodnutí a ona jejich pomoc, ač si to nerada přiznávala, potřebovala. Byla proto odhodlaná udělat vše proto, aby svého rozhodnutí nelitovali!
Razakiho zápal, podtržený golemovým napodobováním svého pána, vážnost dívčiných pocitů ale celkem úspěšně zmírnil a ona se s úsměvem zvedla.
„Promiňte, že se vás na to ptám, ale na co se v boji zaměřujete?“ zeptala se po delší chvilce ticha Hikari. Se schopnostmi těch tří se už víceméně setkala, když ji zachránili před těmi otrokáři. Shiori pravděpodobně používala raiton. Razaki zase doton, alespoň tolik si odvodila z toho golema, a asi i nějaké divné techniky týkající se jeho těla jako takového. Přemýšlela, do jaké míry bude něco takového asi kinjutsu...
A Tamaki, ten jim kromě své rychlosti předvedl také i katon, nebo alespoň ten ji jako první napadl, když předtím dopekl to maso pomocí chakry.
Ano, dotaz to byl dost osobní, ale teď, když cestovali společně, bylo nezbytné, aby znali své schopnosti a věděli, co mohou jeden od druhého čekat.


Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, Po, 2018-12-31 00:43 | Ninja už: 5667 dní, Příspěvků: 640 | Autor je: Pěstitel rýže

Yuki Ryuu, Toshiro, potulný pár
tým Kuro
Kinumichi

Zatímco se Ryuu k upřímným otázkám Jina a Taichiho nevyjádřil a Fujiko se nad nimi stačila pohoršit, starý muž se upřímně rozesmál.
"Kdepak, mladíku. Nic takového," odpověděl Taichimu se smíchem, který v jeho šedivých očích rozdoutnal už lety zapomenutý, oživlý plamínek. Hřbetem ruky si setřel zbytky polévky z vousů, kde ulpěla a odložil prázdnou misku vedle sebe na zem.
"Má žena je už dlouhé roky slepá, ale díky tomu vidí více, než kterýkoliv obyčejný člověk," obeznámil je se skutečností, která očividně vzbudila zvědavost i v rudovláskovi.
"Vidí víc? Jak?" vypadlo z Toshira dříve, než se stačil zarazit a mlčet.
"To nevím," pokrčil stařík rameny a blahoskloně se pousmál.
"Já tomu říkám vnitřní zrak. Ale co to přesně je nebo jak to funguje... Po tom jsem nikdy nepátral."
Toshiro nechápavě zůstal na staříka hledět, než krátce střelil pohledem k Taichimu aby zjistil, jestli je z jeho slov moudřejší než on.
"Je to dar..." ozvala se poprvé za celou dobu žena sedící vedle může. Její hlas byl křehký a jemný, přesto ve své hloubce nesl překvapivou pevnost.
"Dar, který si na oplátku něco vzal."
"Takže jste přišla o zrak, ale díky tomu předvídate, co se stane?" zeptal se Toshiro pro ujištění. Vlasy na zátylku se mu naježily, když k němu žena zcela nečekaně natočila tvář a upřela svůj slepý pohled přímo do jeho očí,jako by hleděla přímo na něj a tak nějak i... Skrze něj.
"Nevidím slunce vycházet ani zapadat, ale vidím, co bylo, je i bude."
Stařík pokýval souhlasně hlavou.
"Vidí každému až do hloubky duše. Na mou věru nemám tušení, jak to dělá, ale vždycky se trefí," sevřel dlaň své ženy.

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele Swreck
Vložil Swreck, Čt, 2019-01-03 23:30 | Ninja už: 4839 dní, Příspěvků: 778 | Autor je: Prostý občan

Razaki Oyasumi
Tým Tamaki
Náhorní plošina

Jeho rudé oči pozorovaly oblohu. Udělaly jen jednu výjimku. A to v momentě, kdy Hikari navrhla odložení tréninku. Pak se zase vrátily ke svému původnímu cíli. Jen jeho výraz se změnil. Usmíval se. Byl rád, že ho nikdo nebude nutit do fyzického tréninku. Po jídle by to asi taky odnesl.
*Je pravda, že už jsem dlouho nezvracel. Hodně dlouho. Umím to ještě vůbec?*
"Pokud se přiblíží, už se neodplíží!" zaťal ruku v pěst a postavil se do bojového postoje. Jeho společník udělal to samé. A to mu Razaki vlastně ani nevydal rozkaz. Dokonce i jeho to překvapilo. Pravděpodobně to v posledních časech dělal tak často, že se z toho stal reflex a na ty ten golem reagoval.
Radost mu udělal i fakt, že nemusel nějak zdlohavě balit, takže spíš vždycky koukal, jestli náhodou někdo nepotřebuje něco podat a popřípadě pomohl.
"Tak vzhůru do světa!" rozpřáhl ruce při hlášce ze své oblíbené pohádky.

Noční povídání

Masamoto Tenno
Tým Saito
Restaurace

S propletenými prsty pod bradou naslouchal své kolegyni. Nevnímal jí na sto procent, myšlenkami bloudil po světě a hledal svého ztraceného senseie. Věděl, že to je zbytečné. Že pokud bude Saito chtít, v životě ho nenajde. Ale třeba je tohle všechno jen další část tréninku. Další etapa, ve které se má Tenno osamostatnit. To ho nabilo energií a nadějí.
"Udělám to samé. Jen svou cestou a podle tohohle svitku. A až to všechno skončí, pak se znovu setkáme. Do té doby se opatrujte. Z těch všech lidí, kteří se k nám připojili, jste mi nesympatičtější. Nezabalte to moc brzy," usmál se nakonec povzbudivě. Mladá Inuzuka nebyla členem jejich týmu moc dlouho, takže mu k srdci nijak moc nepřirostla, ale chovala se tak, že jí jako součást týmu vážně začal brát.
"Hodně štěstí s přetínáním, Kazuko."

Obrázek uživatele Reiko-chan
Vložil Reiko-chan, Ne, 2018-12-23 20:50 | Ninja už: 3037 dní, Příspěvků: 59 | Autor je: Pěstitel rýže

Shiori Asakawa
Tým Tamaki
Náhorní plošina

To musí být vážně něco, když i takový gurmán jako Tamaki řekne něco takového. Pustila uzdu svému odhodlání. Dobře, jestli budu mít příležitost ochutnat nějakého toho měkkýše, zkusím to a přesvědčím se jak to chutná. V duchu se modlila, aby fakt nebyli tak hnusní.
„Myslíte, že nás tamti stále pronásledují nebo poslali echo dalším,“ zjišťovala se zaujetím Shiori. Na přespání neměla co dodat. Je to dvojsečná zbraň. Mnoho očí může ochránit, ale taky nemusí. Nálada jí klesla až po utvrzení od Tamakiho, že trénovat už nemusí. Ona by klidně pokračovala, nijak zvlášť jí to nevadilo, ale když se nehnul ani Razaki zklamaně si povzdychla. Zvedla se a pomalu šla pro svou tašku: „Tak jo jsem připravená.“

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Pá, 2018-12-21 20:49 | Ninja už: 6102 dní, Příspěvků: 2187 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Tamaki Sakamoto
Náhodný kolemjdoucí bavič
Náhorní plošina
„Jsou pěkně hnusný,“ vysvětlil Shiori, jako kdyby to byla naprostá samozřejmost. „Nakoupíme potraviny a přes noc si tam odpočineme. Nevíme, jestli ještě po Hikari jdou, ale v hostinci na nás nemůžou. Zejtra ráno pak vyrazíme co nejdřív a vzdálíme se co nejvíc. Zametu stopy.“
Hikari měla velmi věcnou připomínku. „A-aha, jistě, to mě… nenapadlo, hehe,“ podrbal se rozpačitě za hlavou. „Hikari-chan má pravdu. Prostě se teď zvedneme a jdeme,“ zazubil se. Za chvíli měl sbalíno a skupina opět vykročila.

Fujiko Yarui
Tým Kuro
Jeskyně
Dívka si s díky převzala vývar. Ryuu jí dal najevo, že bere její žádost v potaz, ale byla pravda, že by působilo divně, kdyby se teď najednou sebrali a někam odešli. Možná by to Jinovi dokonce přišlo podezřelé.
‚Díky Atsumi?‘ pohlédla na ženu. Vypadala hrozně nepřítomně. Byla snad slepá? Nebo hluchá? A jak to, že se díky ní mohli vyhnout problémům? Nevypadala ani, že reaguje na okolí.
Fialovovlasý mladík však její otázky vyslovil na hlas a ona sebou trhla. Tentokrát mu ale nevynadala. „Jine,“ šeptla k němu s malou radou, „na tohle se lidí nemůžeš jen tak ptát.“ Pak svou trošku přidal její bráška. „T-taichi.“


Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Ne, 2018-12-16 11:20 | Ninja už: 5882 dní, Příspěvků: 3462 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Taichi Yarui
Tým Kuro
Les
„‚Snadno vyhnem‘?“ povytáhl Taichi obočí a po po oplátce žďuchnutí ramenem do Toshira si znovu ženu prohlédl. Vypadala naprosto obyčejně, možná spíš nějak mimo, než extra bystře. Jak se díky ní mohli vyhýbat banditům a dalším nástrahám tohoto kraje? Bylo na ní snad něco výjimečného?
„Jak se těm problémům jako vyhejbáte? Máte v tý nůši nějakej kompas na potíže či tak něco?“ rozhodl se pro upřímnou, dětskou zvědavost Taichi a za usrkávání polévky se prostě ptal dál. S Jinovým dotazem v pořadí už byli ti dva možná trošku drzí a nezdvořilí, ale kdyby se to někomu nelíbilo, třeba Ryuuovi, určitě by to dal najevo. Tedy, ne že by to Taichimu nějak extra vadilo.

Hikari
Tým Tamaki
Náhorní plošina
Nad Razakiho zápalem do jídla stekla Hikari pomyslná kapka po spánku. Přemýšlela, jestli to nějak souviselo s tím, že mu osvětlila, z čeho to jídlo je.
Sama si pak s díky převzala vlastní porci a způsobně se do ní pustila.
Nad Tamakiho návrhem, ať ještě po jídle chvilku trénují, ale nakrčila obočí.
„Nebude vadit, když si další trénink nechám na jindy, Tamaki-san? S plným žaludkem bych ze sebe nedostala maximum,“ optala se, i když tón, jakým to řekla, zněl spíše jako sdělení. Po jídle se přece netrénovalo...


Obrázek uživatele Swreck
Vložil Swreck, Čt, 2018-12-13 15:51 | Ninja už: 4839 dní, Příspěvků: 778 | Autor je: Prostý občan

Razaki Oyasumi
Tým Tamaki
Náhorní plošina

Jídlo do sebe začal házet s opravdovou vervou. Teď, když věděl, co všechno v tom je, mu to chutnalo ještě víc. Ne že by u toho nějak nepříjemně mlaskal, ale neuvěřitelně hltal a vypadalo to, že nevěnuje pozornost ničemu jinému. Z části to byla pravda. Sice poslouchal, ale kdyby mu někdo něco v tu chvíli ukazoval, neměl by o tom nejmenší tušení.
"V tom městě se zdržíme? Budeme tam spát? Nebo opravdu jen projdeme?" vychrlil ze sebe několik otázek, jakmile dožvýkal a polknul poslední sousto. Vypadalo to, že nechce riskovat, že by je zapomněl.
Odložil misku vedle sebe a natáhl se na záda. Poslední, do čeho se mu teď chtělo, byl trénink. Jedna jeho část mu říkala, že by měl trénovat, ale to byla opravdu jen jedna část.
*A ta část ani není moc velká. Mít aspoň polovinu zapálení pro věc, co má Hikari, to by se to trénovalo.*

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, Ne, 2018-12-16 13:14 | Ninja už: 3487 dní, Příspěvků: 810 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Jin Fu-Kei
Tým Kuro

úkryt před deštěm
Největší třes pomalu ustal a chlapec stáhl své ruce zpět. Sám však zůstal nahlý k ohni, aby se prohřál a poslouchal starcovo povídání. Znělo to neuvěřitelně. Potulovat se sám se svou ženou krajinou a sbírat nějaké železo. Bylo velice zajímavé zjišťovat, co jidé vlastně dělají na svobodě. Tohle byla první věc, která se nějak lišila od arén.
"A co za železo nacházíte nejčastěji?" optal se staříka, jako by to byla nejzajímavější věc na světě, načež pohlédl na jeho družku, zamával jí rukou před očima, z jisté vzdálenosti a pozoroval, zda bude reagovat.
"Vy jste slepá, Stařenko?" optal se prostě a v jeho tónu nebylo znát nic jiného, než čirá zvědavost. Na příhodu s polo otevřenou bariérou už dočista zapomněl.

Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, Ne, 2018-12-09 21:30 | Ninja už: 5667 dní, Příspěvků: 640 | Autor je: Pěstitel rýže

Toriko
Tým Goku
Země čaje, Městečko Hama

Plavovláska právě horlivě napichovala bledě zelenkavou lesklou látku jehlou, když jí k nosu dolehla vůně uvařené rýže. Toriko nejprve dlouze natáhla, než otočila hlavu. Očima se zaměřila na misku, poté je zvedla ke starému řezbáři a zeširoka se na něj zazubila.
"Díky, dědo!" poděkovala, jakmile si přitáhla misku do klína a bez rozpaků do sebe začala rýži ládovat. Skutečnost, že je vařicí, zcela opomněla, ale očividně jí to nevadilo. Za pět minut celou misku vyprázdnila, hřbetem ruky si přetřela rty a odložila prázdné nádobí zpátky na zem vedle sebe. Okamžitě přitom sáhla po jehle s nití a pokračovala v horečnatém šití, při kterém máchala rukou s takovou vervou, div někoho z případných kolemjdoucích taky nenapíchla.
Teprve když se slunce přiblížilo k západu a obloha se venku začala pomalu zbarvovat do oranžova, sbalila si poslední věci a s podobně hlasitým zakřupáním jako předešlý den vstala ze země. Nejdřív se dlouze protáhla, zívla a až potom se vítězoslavně otočila k pultu na mladíka.
"Hotovo!" vyhlásila s nadšeným kmitáním obočí nahoru a dolů a na dřevěnou desku naleštěného pultu položila svůj výtvor. Šlo o středně velkou figurku připomínající jednu z těch panenek, které si lidé kupovali jako ozdobu do svých domovů, ale tahle byla plně pohyblivá jako pravá dřevěná loutka. Jen neměla žádné provázky k vedení. Díky hladkým rysům ve tváři, úzkým očím a tenkým rtům nebylo na první pohled patrné, jestli šlo o figurku hezké ženy středního věku nebo o půvabného mladého muže. Vlasy stažené do vysokého, pevného drdolu ani zelenkavé úhledné kimono, jež měla loutka navlečené, rovněž nenapovídalo, zda se jedná o loutku muže nebo ženy. A neprozradil to ani druhý, třetí nebo čtvrtý pohled.
"To je pro vás, dědo. A teď to dřevo za odměnu!" nechala Toriko loutku usazenou na pultu a nedočkavě si založila ruce v bok.

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, Čt, 2018-12-06 19:28 | Ninja už: 5667 dní, Příspěvků: 640 | Autor je: Pěstitel rýže

Yuki Ryuu, Toshiro, potulný pár
tým Kuro
Kinumichi

Ryuu se nad Taichiho nevraživostí sám pro sebe pousmá a dál beze slov míchal polévku. Teprve když se k němu přisunula Fujiko a tiše mu pověděla o své potřebě, natočil k ní tvář a věnoval jí dlouhý, zdánlivě obyčejný pohled. Nakonec ale pouze pokývl hlavou na souhlas a začal rozlévat hotový vývar.
"Kdepak, mladíku," odpověděl s úsměvem muž.
"Pro zdejší nejsme zajímaví. Jediný, co máme, je tenhle můj koš a v tom je akorát hromada starýho kovu," poplácal dlaní na opotřebovanou nůši vedle sebe až zařinčela a druhou rukou jemně sevřel vrásčitou dlaň svojí ženy.
"A díky Atsumi se všem neřádům docela snadno vyhnem," věnoval jí vlídný úsměv s hřejivým pohledem, přestože žena stále hleděla před sebe na jedno místo a za celou dobu se nepohla, ani nepromluvila.
"To je působivé. Pocházíte odsud?" natáhl se k němu Ryuu s miskou plnou vroucí polévky, kterou muž s pokývnutím hlavy na znamení díku vložil ženě do rukou. Toshiro, který se do té doby tvářil jako puchýř a ramenem se přetahoval s Taichim o místo, při jeho otázce nepatrně zpozorněl.
"Děkuju," poděkoval stařík za polévku pro sebe i svou ženu a hřející misku si uložil do klína.
"Jsme. Já se tady narodil a Atsumi jsem sem přivedl ze Země větru už víc než před čtyřiceti lety. To tady bylo ještě dobře a hezky," přisvědčil na černovláskovu otázku.
"Teď už tady ale nic moc pěknýho není kromě pár míst, který zůstaly takový jako kdysi, takže posledních deset let pořád cestujem."

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele Reiko-chan
Vložil Reiko-chan, Po, 2018-12-03 22:43 | Ninja už: 3037 dní, Příspěvků: 59 | Autor je: Pěstitel rýže

Shiori Asakawa
Tým Tamaki
Náhorní plošina


„Měkkýši, hmmm ty jsme nikdy nekupovali, takže netuším, jak chutnají,“
zazubila se Shiori. „A nějak mě to ani neláká vyzkoušet.“ Převzala si misku od Tamakiho a zavětřila nad ní. Páni, fakt to krásně voní. Počkala na ostatní, až dostanou své misky a poděkovala, „Itadakimasu.“ Na to se s chutí vrhla do jídla.
Se zájmem stočila řeč na vesnici. „Půjdeme tam koupit jen potraviny nebo i něco jiného?“ Mezitím dojedla svou misku. Bohatě to stačilo. Pokud měli ještě chvilku trénovat, jak navrhl Tamaki, tak nechtěla, aby se jí zvedl žaludek. Počkala na ostatní a pak se optala Tamakiho zda může nějak pomoct s uklízením. S nabitou energií a vnitřní spokojeností, že se posouvá dál, se těšila na pokračování v tréninku.

Obrázek uživatele Bl4ckGh0st
Vložil Bl4ckGh0st, Pá, 2018-11-30 16:52 | Ninja už: 2847 dní, Příspěvků: 145 | Autor je: Manga tým, Obsluha v Ichiraku

Yuu Haruko
Tým Shi
tajná lokalita

Noc byla velice klidná, párkrát uslyšel nějaké Ariho mumlání, jinak bylo ale vše v pořádku, tedy... Až do chvíle, kdy se začal cítit podivně. Lehce drkotal, byla mu zima. Ale za chvilku to přestalo. Ten pocit ho překvapil. Dlouho nepřetrvával. Ta malá chvilka skončila palčivou bolestí. Zasyčel a promnul si oči. Co se... To děje???? S námahou se zvedl a porozhlédl se okolo. Tohle je divné. Není tu pranic jinýho než tenhle plácek - ale támhle něco stojí. Ve tmě ještě přiliš dobře neviděl, zamžoural a všimhl si podivné skutečnosti (nebo iluze?). Pochodeň? Přišel blíž, s myšlenkami zmatenými, aby se pozorněji podíval. Otočil se. Na plácku opravdu stála jen ta louč - anebo snad...
Yuu se radši podíval, že vážně nic jiného tam není - a nebo snad přeci jen něco? Spatřil vstup do jeskyně. Vypadá to jako nějaký kryt, nějaká jeskyňka. Odvážil se k ní přiblížit. Ale jak se přibližoval, vycítil něco podezřelého, co ho vyvedlo z míry. Uslyšel nějaké zvuky kus za ním. Zpozorněl a sevřel v rukách nenápadně kunai.Co... Je tohle za místo?
Pak na něj ale promluvil hlas. "Jakou práci...?" dotázal se ho chladně. Nebylo zřejmé, co se děje, ani co bude následovat, ale Yuu se otočil a probodl očima místo, ze kterého vycházel šeptavý hlas. "Kdo vůbec jsi?" zeptal se naléhavě.