manga_preview
Boruto TBV 07

Vzhůru nohama 1

…tma, všude kolem mě…bolest mi proniká dále do těla…křičím…rozléhá se to celou temnotou…tma, po doznění křiku ustupuje…bolest také…kde to jsem, jak jsem se sem dostala a kdo vlastně jsem?!...honí se mi hlavou otázky, na které neznám odpověď…beznadějně se koukám okolo sebe a do očí se mi hrnou slzy…co mám dělat?...schloulila jsem se do klubíčka……
…Sakuro!... Sakuro, prober se…cítím, jak mnou někdo třepe…slyším neustále: „Sakurooo, prober se!... (pořád tentýž klučičí hlas)…nech jí být, ty idiote (ozve se druhý o něco hlubší hlas), je v bezvědomí, nemůže se hned probudit, radši jí odneseme někam pryč, za chvíli by mohli přijít další…začínám trochu procitat…připadám si jako když letím, a pak z velké výšky jakoby dopadnu na něco tvrdého a zasténám…první hlas se zase ozval: „Slyšel si to?“ a druhý ten hlubší na to: „Hmmmm, ne, co bych měl slyšet?“ „ To byla určitě Sakura, zasténala bolestí, když si jí tam tak hodil na zem!“…slyším nějaké plesknutí…do očí se mi zalévají paprsky světla, snažím se je otevřít a pomalu si sednout, ovšem jak se opírám o ruce s bolestí dopadnu na zem a otevřu uslzené oči…chvíli moc nevidím ale pak začnu rozeznávat stromy okolo mě…pokusím se znovu posadit, jenomže bolest mi to opět nedovolí, znovu se bolestě nadechnu a pak pomalu vydechnu se vzdechnutím…otočím se na bok…uvidím vcelku hezkého, vysokého, modrovlasého kluka s černýma očima a kamenným výrazem…když trochu zaostřím, vidím, že pozoruje se zvednutým obočím dalšího kluka, který na něj řve. Má blond vlasy a modré oči. Je o něco nižší než ten modrovlasý. S naštvaným výrazem se ohýbá a zavazuje si tkaničku u boty a otočí se směrem na mě…
…„Sakurooo, ty žiješ,“ volá na nějakou holku a přitom kouká na mě. Nadšeně se ke mně rozběhne. Málem to nevybral a spadl na mě… ještě vidím, jak ten druhý jen pohrdavě vrtí hlavou a šibalsky se usmívá… „ Sakuro, já se o tebe tak bál, ale jak si bojovala s tim ninjou to bylo úžasný, co to bylo za tech-“přeruším ho: „ Jak jsi mi to řekl? A kdo vlastně jsi a kdo jsem já?“ kouknu na něj a pak na toho druhého jak se blíží k nám… „Ty si na nás nepamatuješ? Ani na své jméno?“ ptá se mě udiveně ten blonďák. „ Ne vůbec na nic si nepamatuju,“ odpovídám a snažím se opět naivně posadit, když tu jsem ucítila, jak mi v jedné ruce něco křuplo a já jen bolestně vykřikla…s rukou už jsem nemohla vůbec pohnout a to nejen kvůli bolesti, ale prostě to nešlo…mezitím k nám došel ten modrovlasý a blonďák se ho ptá: „Hej Sasuke, co s ní budeme dělat? Ona je úplně mimo!“ …když jsem se na něj podívala, okamžitě můj pohled zaregistroval a při opětovném pohledu řekl: „Kdybych to věděl, tak bych s tím už něco udělal, nemyslíš Naruto?!“…cítila jsem, že rudnu. Radši jsem uhla pohledem. Naruto mezitím jakoby potichu zopakoval, co právě slyšel a přidal k tomu ještě neidentifikovatelný xicht. Usmála jsem se a ohla si pravou ruku na klín se slovy: „Hele, co takhle vyrazit někam zpět,“nevím sice kam, ale očividně je to zajímalo a tak se oba se zájmem odtrhli od vzájemné hádky a poslouchali, co ze mě vypadne, „ a mohli mi nějak vysvětlit, co se stalo, kdo jsem, kdo jste vy, co tu děláme a tak!“ „Dobrý nápad,“ usmál se křečovitě Naruto a pomohl mi vstát…
…po dlouhém vypravování jsem vše, no tak přibližně pochopila, akorát že jsem si tedy nepamatovala žádné techniky. Naruto se Sasukem se mi představili a vysvětlili mi, že když jsem bojovala s jedním nepřítelem, omráčil mě a já ležela asi půl hodiny v bezvědomí. Prý se jmenuji Sakura a jsem genin z vesnice skryté v listí (Konohy)…když to tak vezmu přijít o paměť je docela VOPRUZ, ale co se dá dělat…
…po příchodu do Konohy jsem šla spolu s Narutem do nemocnice, aby mi uzdravili ruku a popřípadě (jestli to půjde) vrátili paměť…medikové usoudili, že je zlomená a možná i vykloubená, proto s ní prý nemůžu hýbat…dali se do léčení…když jsem viděla, jak mi jí relativně rychle uzdravili, ptala jsem se užasle: „Jak jste to udělal?“ Lékař jen udiveně zíral a Naruto naštěstí dodal, že jsem přišla o paměť. „Hm, to je špatné, pamatuješ si alespoň něco?“ptá se mě lékař. „Ne,“odpovídám, „bohužel“…pozitivní bylo, že jsem kupodivu uměla číst a psát ale to bylo asi vše. Večer jsem konečně našla svůj byt (nebýt Naruta byla bych bezdomovec)…
…utahaná po dnešku jsem se šla vysprchovat a pak téměř okamžitě usnula. Zdál se mi velmi zvláštní sen. Stála jsem na mýtině, na které jsem předtím ležela a vedle mě stál Naruto a Sasuke. Najednou se na nás vyřítili ze zadu nějací lidé a Naruto zařval: „ Pozor, za námi.“a já úplně klidná na to: „To vidím, Sasuke, za tebou!“ jak jsem koukala na Sasukeho, ucítila jsem strašlivou bolest. Do ruky se mi zaryl kunai. Nemůžu dělat žádné pečetní znaky…co teď?!...rozhodla jsem vyzkoušet co mě právě napadlo…začala jsem si vytahovat nůž s ohbí ruky. Bolestí se mi oči zaplnily slzami. Začala jsem nejprve soustředit veškerou chakru do ruky a pak do ostří nože…naštvaně jsem vyběhla proti útočníkovi…ten zcela klidně vytáhl svou katanu se slovy: „Taková malá holčička se svým nožíčkem,“ seknul po mně katanou a já jí odrazila svým „nožíčkem“ a v místě střetu sem jí přetnula. „Cože?!“ vykřikl ninja, „ to není možný!“ „ Tak to vypadá, že můj „nožíček“ není zas tak bezmocný,“ vychutnávám si svou pomstychtivou odpověď a škodolibě se usměju. „To ti nedaruju,“ řve na mě vytočeně ninja, otočil se nalevo a jakoby kývnul hlavou a přede mě přiletěl další kunai nyní s papírovou bombou. Už jsem jen viděla, jak začíná hořet a pak následoval výbuch, který mě odhodil někam pryč a záplava bílého světla…
…s trhnutím se probudím a hlasitě dodýchávám…vytáhla jsem kunai z pouzdra vedle postele a snažila se nějakou tu chakru soustředit do nože jak jsem viděla ve snu. Nešlo mi to. Lehla jsem si zpět do postele, ale ne a ne usnout. Oblékla jsem se tedy a šla se projít po vesnici s domněním, že mě to unaví…všude tma…šla jsem okolo jednoho starého domu…silně zchátralého…v jednom kupodivu zaskleném okně se svítilo, nejdřív mě napadlo, ho prozkoumat, ale když se v jednom okně mihla nějaká postava, radši jsem popoběhla pryč. Nedaleko jsem našla na zemi, prostě jen tak tam leželi dvě katany, nu co můžou se hodit. Dala jsem si je na záda a šla dál až za hranice Konohy. Chvíli jsem šla okolo zdi a pak jsem odbočila na jakousi louku s obrovským kamenem uprostřed. Bylo na něm něco vyryto, ale to jsem neřešila a sedla jsem si na něj. Chvíli jsem jen pozorovala hvězdy a pak přemýšlela o snu…nedalo mi to a zase jsem zkusila to s tou chakrou. Po dlouhém soustředění jsem se trochu uvolnila a hle, v ruce se mi objevil jakoby malý modrý plamínek, ale ihned zmizel. Ahá, říkám si. Nesmím násilím, ale být uvolněná a pouze nad tím přemýšlet. Na druhý pokus se mi to podařilo a v ruce jsem držela modrý plamen. Po pár pokusech jsem plamen zcela ovládala a ten byl větší a větší. Pak jsem zkusila jen tak udeřit do stromu rukou v plamenu chakry. A co bych nečekala. Strom se úplně rozpadnul jak pyramida z karet. Začala jsem se udýchaně smát…
„A teď to s tím mečem,“ říkám si nahlas… „Co s mečem?“ ptá se mě někdo za mnou. Otočím se a užasle i naštvaně zároveň vykřiknu: „TY?!“…po šíleném boji jsem se už jen bezmocně válela na zemi a on do mě neurvale kopal, pak jsem si vzpomněla na katanu. Rychle jsem se k nim doplazila a snažila se soustředit svou chakru. Do rukou nebyl problém, ale do ostří už to bylo horší…už se ke mně řítil…už napřahoval meč…už…v duchu se mi vybavil sen a Naruto se Sasukem, právě když jsem je znovu poznala to má skončit?!...proč?!...co jsem udělala špatně?!...chakra se přesunula do ostří a já sekla…kapky krve mi dopadli na obličej. Zděšeně jsem vykřila. U mých nohou ležel nedávno živý ninja bez ruky, ramene a kusu hrudi. Rozklepaně jsem držela meč…pomalu z něj stékala krev…tak tomuhle se říká minuta mezi životem a smrtí, pomyslím si. Nevím proč, ale něco mi říkalo, abych mu prohledala bundu. Našla jsem v ní nějaký svitek, byly na něm zakresleny nějaké, jakoby čáry které se spojovali v jednom velkém chumlu, něco jako bludiště. Vzala jsem ho k sobě a dala si oba meče na záda. Vydala jsem se k domovu. Šla jsem opět okolo velkého zchátralého domu. Jediný co jsem postřehla, bylo, že už tam není žádné rozsvícené okno…
…co tu Sakura dělá v 5 hodin ráno, s dvěma katanama na zádech a celá od krve, říká si Sasuke. Rychle na sebe hodil oblečení a pospíchal za mnou. „Co tím zamýšlíš?!“šeptl si pro sebe. Ospale otevřu dveře od svého bytu a rychle vlezu dovnitř. Položím meče v pokoji a jdu se vysprchovat. Smívám ze sebe zaschlou krev a jen cítím řezavou bolest z ran, které vymývám vodou. Inteligentně jsem si namočila ručník (do háje) a úplně mokrá jsem si běžela do pokoje pro nový. Utřela jsem se, oblékla do pyžamových kraťásků a tílka stejné barvy…
…vešla do baráku, hm, možná jsem moc podezíravý, říká si v hlavě špehující Sasuke, sedící na střeše domu naproti. Díky naprosto černému oblečení jsou mu vidět jen obličej a ruce. Oči mu svítí krvavě rudou barvou a pozorují mě, jak unaveně jdu z pokoje jinam. Hm, asi už půjdu, zeptám se jí na to zítra, říká si. Už se připravoval k seskoku z domu, když tu jsem se mihla pokojem. Sasuke zčervenal, ale rázem ho rozpaky přešly, když uviděl množství řezných i jiných ran na mém těle…
…rychle jsem našla desinfekci a začala si ošetřovat rány, když jsem se vrátila do pokoje, zatajil se mi dech. Měla jsem pod krkem svou katanu. Začalo mi rychle bušit srdce. Se strachem jsem se otočila na osobu, držící meč. „ Sasuke?!“

4.61905
Průměr: 4.6 (21 hlasů)

Kategorie:

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Satake
Vložil Satake, Ne, 2008-03-09 20:53 | Ninja už: 5994 dní, Příspěvků: 945 | Autor je: Prostý občan

musim teda fakt uznat, ze to mas hodne dobry. napad je neotrely a originalni... a to je na povidkach to nejlepsi

Obrázek uživatele Haruko Hime
Vložil Haruko Hime, Po, 2008-02-04 20:32 | Ninja už: 6171 dní, Příspěvků: 961 | Autor je: Prostý občan

Moc se mi to líbí Smiling

Obrázek uživatele LeiaKashi
Vložil LeiaKashi, So, 2008-01-26 12:45 | Ninja už: 5980 dní, Příspěvků: 102 | Autor je: Prostý občan

moc dobre!!!

Obrázek uživatele Ryuuka
Vložil Ryuuka, So, 2008-01-26 13:11 | Ninja už: 5922 dní, Příspěvků: 757 | Autor je: Prostý občan

diky ale ty tvoje sou lepší

Obrázek uživatele l.e.n.u.l.i.n.k.a13
Vložil l.e.n.u.l.i.n.k.a13, Pá, 2008-01-18 19:08 | Ninja už: 5941 dní, Příspěvků: 69 | Autor je: Prostý občan

náhodou je to krásné už se těším na pokračování:)

Obrázek uživatele Ryuuka
Vložil Ryuuka, Pá, 2008-01-18 19:35 | Ninja už: 5922 dní, Příspěvků: 757 | Autor je: Prostý občan

diky moc...jo pokračování už je na cestě

Obrázek uživatele Mikoto
Vložil Mikoto, Pá, 2008-01-18 19:04 | Ninja už: 5943 dní, Příspěvků: 124 | Autor je: Prostý občan

Mě se to mooc líbí

Obrázek uživatele Ryuuka
Vložil Ryuuka, Čt, 2008-01-17 19:24 | Ninja už: 5922 dní, Příspěvků: 757 | Autor je: Prostý občan

sorráč lidi je to upa blbost ale prostě sem to sem musela dát