Poslední bitva

Tento příběh se odehrává sedm let po odchodu Sasukeho k Orochimarovi. Toto je poslední bitva mezi Sasukem a Narutem. Ještě chci upozornit, že tento příběh NEMÁ nic společného s dějem mangy nebo anime!

„Vzdej to, Naruto, nemáš šanci,“ řekl Sasuke a uskočil shurikenu. Oba byli vysíleni, ale ani jeden tento souboj nechtěl vzdát. Ani jeden nechtěl ukázat svou slabost. Jeden bojoval pro lásku k nejlepšímu příteli a ten druhý...
...ten chtěl toho prvního obejmout. Jedno obejmutí by mu stačilo. Obejmutí na přivítání a zároveň na rozloučení. Nemohl to vyslovit, jeho pýcha byla až moc velká.
„Řekl jsem, že tě přivedu zpět! Sasuke!“ řekl Naruto a posmutněl. „Kvůli tomu sedm let trénuji. Přivedu tě zpět i za cenu vlastního života. Trpěl jsem vzpomínkama na tebe. Ale ta bolest mi dodávala sílu a odhodlání. Dávala mi naději. Jsi můj nejlepší přítel a jsi pro mě vše. Představuješ pro mě pouto. Pouto lásky k jinému člověku. Já tě nemůžu nechat jít. Já se smrti nebojím. Bez tebe nemá můj život smysl. Měl jsem svůj sen. Sen stát se Hokage. Ale když nejsi po mém boku, tak mě uskutečňování tohoto snu nenaplňuje. Každý den cítím palčivou bolest. Bez tebe nemám budoucnost, sny. Ty jsi celý můj život.“
„Zmlkni! Ty si myslíš, že mě to zajímá?“ zařval Sasuke zuřivě. „Už mi na tobě nezáleží,“ říkal jeho hlas, ale oči říkaly něco jiného. Říkaly lásku.
„Jak? Jak jsi to dokázal, Naruto?“ pomyslel si Sasuke. „Proč se mi vracejí myšlenky na tebe? Proč teď? Ne, vím, co musím udělat.“
„Tajemné obřady meče,“ vykřikl Sasuke a namířil na Naruta vytaženým mečem.
„Nikdy ho neporazím. Můj sen... Těch sedm let... Sasuke, ty jsi pro mě to nejdůležitější. A právě proto to udělám. Už nemám sílu s tebou bojovat. Síla odhodlání, to jsi mi vzal svými slovy. Ale ty nemůžeš na vše zapomenout. Někde uvnitř jsi to pořád ty, Sasuke,“ pomyslel si Naruto a usmál se. Zavřel oči a představoval si staré časy, kdy byl se Sasukem. Kdy byl šťastný. Kdy měl pocit, že konečně našel svou rodinu. Kdy mu na někom záleželo. Potom oči otevřel a díval se, jak se k němu přibližuje Sasuke s napřáhlým mečem. Jak se k němu přibližuje milovaná osoba, pro kterou je odhodlán zemřít.
„Né,“ zařval Sasuke. Ale už bylo pozdě. Meč projel skrz Naruta. „Co jsem to jen udělal? Odpusť, mi Naruto,“ zašeptal Sasuke a sevřel svého přítele do objetí.
„Sa..Sasuke,“ zašeptal Naruto, „Jsem... tak šťastný. My.. zase jsme spolu.“
„Naruto. Naruto,“ zašeptal Sasuke. „Naruto!“ vykřikl s plna plic k nebi. „Co jsem to jen udělal? Já... už vše pochopil. Jsi můj nejlepší přítel. To nejlepší ve mě. Každý den, těch sedm let jsem myslel jen na tebe. Spalovala mě ukrutná bolest, která každým dnem rostla. Mé jediné přání, můj sen celou tu dobu byl znovu tě vidět se smát. V mém srdci už nebylo místo pro nenávist. Protože já tě miloval, jako nikoho. Odpusť mi, příteli, že jsem to nepřiznal dřív. Zemřel jsi mýma rukama. Ty jsi už nechtěl bojovat. Proto jsi se usmíval. Vzpomínal jsi na to krásné, viď? Já... nedokázal jsem to zastavit. A proto můžu udělat jen jediné. Nikdy na tebe nezapomenu.“ Sasuke se zadíval na Naruta, ležícího v jeho náruči a z očí se mu vyhrnuly slzy. Slzy smutku, lásky, ale i štěstí. Konečně spatřil svého nejlepšího přítele se usmívat. Obrátil proti sobě svůj meč a....
Tělo dopadlo vedle Naruta. Ruce se v posledním společném okamžiku chytly. Na tváři se jim objevil radostný úsměv. Právě se jim splnil největší sen - být spolu. Navždy.