manga_preview
Samurai 8 05

Shinobi Superstar 01

Zpěváci z Listové: Kurenaina kabelka

Ráno ve světě Shinobi všichni vyjeveně zírali do letáčků, které se záhadně objevily v jejich poštovních schránkách. Kakashi kráčel vesnicí hluboce zahloubaný do toho svého.
Po chvíli ho ale probral výkřik: „Jdete pozdě!“ Naruto a Sakura už na něj čekali.
„Takže,“ začal Kakashi, „mám pro vás novou speciální misi. Sakura na něj jen znuděně koukla, zato Naruto slavil.
„Vážně?! Speciální mise! Jo! Jo! Jóóó!!! Tu misi splním dokonale! Už se nemůžu dočkat! Co je to za misi?“
„No, je to účast v soutěži Superstar.“ Kakashi začal číst z letáčku: „Shinobi Superstar! Pořádá slečna Tsunade. Dokažte, že kromě boje vynikáte i v oblasti umění! Objevte svůj pěvecký talent!“
Zatímco Naruto skákal, výskal a tancoval indiánský tanec, Sakura začala zpochybňovat mistrovu přednášku.
„Eh, a vy chcete říct, že ta účast v té soutěži má jako být mise?“
Kakashi ztuhnul. Sakura se právě pokoušela zhatit jeho geniální plán, kterak si zazpívat v televizi a ulejt se ze všech misí.
„No, samozřejmě že je to mise, už jsem to říkal. Takže můžete začít trénovat.“
Naruto to vzal do slova a okamžitě se začal rozezpívávat: „Jedem z kopečka, dolů. Jedem nahoru!” a falešně zvedal a snižoval tóninu. „Sakurko, pojeď taky! Nahoru – a dolů. No tak, zpívej!“
Otevřel oči, které měl při zpěvu zavřené, ale stačil jen spatřit Sakuřinu pěst a pak se už propadl do říše snů.
Mezitím Sakura řvala na Kakashiho: „Co to sakra je za misi?! Já neumím zpívat a – nehodlám – se – před – nikým – ztrapňovat!!!“ držíce Kakashiho za límec a cloumaje jím v rytmu své mluvy.
Zmatený Kakashi řekl: „No dobře, Sakuro, dobře, ty tam nemusíš jít…“
Sakura s vítězoslavným úsměvem na rtech odkráčela.

Kakashi-sensei si oddechl a šel vzbudit Naruta. Naruto vyskočil a poděkoval mistrovi, že mu zařídil účast na tak nej-best-super-husté-úžasné misi. Pak se oba mládenci rozloučili a odešli na oběd. Naruto do Ichiraku ramen a Kakashi šel krást zeleninu na Ibikiho zahrádku.

V Ichiraku si Naruto objednal velkou misku ramenu. Jak tak čekal, než mu ji přinesou, přišel do restaurace jeho kamarád Lee.
„Čau, Lee!“ zařval na něj Naruto.
„Jé, ahoj! Já si taky přišel…“
„Slyšel jsi už tu super novinku?“ skočil mu do řeči Naruto. „Tsunade pořádá SUPERSTAR!!! A já se zúčastním!“
Leemu se rozzářily oči. „Vážně? Hokage pořádá pěveckou soutěž! Tam se určitě přihlásím. Síla mládí zvítězí!“
Pak se oba přátelé pustili do zaujaté debaty o notách, tóninách a akordech a zůstali tam sedět až do odpoledne.

Kakashi si to zatím s plnou náručí zeleniny valil vesnicí do svého obydlí. Když vtom, jak přes dlouhé natě mrkve neviděl, do někoho narazil a zelenina se mu rozsypala na chodník. Honem ji začal sbírat, ale pak si všiml, že nesbírá sám – pomáhaly mu ty dvě osoby, do kterých narazil. Byli to Asuma a Kurenai. Kakashiho viditelná část obličeje zčervenala. Právě si uvědomil, koho a při čem vyrušil a snažil se nenápadně vytratit. Ale Asuma ho zadržel.
„Hej, Kakashi! Nezdrhej a posbírej si tu zeleninu. Co si s ní vlastně dělal?“
„No, já… Byl to můj oběd. Zelenina je móóóc zdravá!“ dodal, když se na něj oba divně koukali. „Už jste slyšeli o tom Superstar?“ pokoušel se Kakashi odvést řeč na jiné téma.
Kurenai mu odpověděla: „Jo jasně, že o tom víme. Ty letáčky mají všichni.“ A víc už neřekla nic. Nastalo trapné ticho. Vzhledem k tomu, vedle koho Kakashi šel, se to muselo vyřešit. A tak pokračoval: „No? Co na to říkáte?“
„No coby, babi Tsunade si zase něco usmyslela,“ řekla Kurenai. „Počkat, Kakashi, proč se tak divně ksichtíš? Že ty ses přihlásil?!“
„No a co, proč by se Kakashi neměl přihlašovat?“ ozvalo se.
Všichni se otočili. Za nimi stál Yamato s Jiraiyou po boku.
„My do toho taky jdeme. A víte co? Nebudete tomu věřit, ale viděl jsem i Saie, jak vyplňuje přihlášku. Saie, chápete!“ informoval je Yamato. „Kakashi tam klidně může vystupovat. Je to totiž rozený talent, akorát to nedává najevo!“
Kakashi zase zrudl. Ale vnitřní Kakashi byl radostí bez sebe, že tak elegantně vykličkovat z trapné situace. Jiraiya s Yamatem se pustili do přemlouvání Asumy a Kurenai, aby se do soutěže taky zapsali. Po hodině to vzdali.
„Tak aspoň přihlašte své týmy!“ naléhal Jiraiya na Kurenai.
Asuma: „To je nápad!“
Jiraiya, Yamato a Kurenai: „Cože?!“
Asuma: „Přihlásím tam svoje žáky! Zaslouží si to! To je za to, Chouji, že se vůbec nesnažíš zhubnout. To je za to, Ino, že seš taková fiflenka. To je za to, Shikamaru, že mě nikdy nenecháš vyhrát v shogi! Pomsta bude sladká!”
Asuma Sarutobi s ďábelským výrazem v obličeji odešel.
Kurenai za ním ještě volala: „Ne, to nesmíš! To nemůžeš těm nebohým, ubohým, bezmocným dětem udělat! Stůj!“
Ale Asuma už byl v tahu.
„No nic,“ řekla k Jiraiyovi a Yamatovi, „já se svého týmu nejprve zeptám.“

Další den už Kurenai v doprovodu Asumy nadšeně oznamovala Yamatovi: „Už jsem přihlásila Kibu a Shina! Hinata nechtěla, je taková stydlivá, však ji znáte… Ale zato Kiba! Jak se to dozvěděl, začal samou radostí štěkat a s tím jeho čoklíkem obíhat vesnici kolem dokola. A jak vrtěl ocáskem! Akamaru, ne Kiba. A ten Shino, takový cool týpek, strašně tam chtěl! Tvrdil, že nikdo nezpívá lépe než on. Uvidíme…“
„Tak to bude zajímavý!“ zaradoval se Yamato.
„No, to jo,“ usmála se Kurenai. Tak já jdu odevzdat ty přihlášky, Asumo, jdeš se mnou?“ ¨
„Tak jo,“ souhlasil ochotně tázaný. „Uvidíme se zítra Yamato,“ rozloučil se.
Vykročili směrem k Tsunadinu domu. Při tom si povídali o tom, jaké pěvecké nadání má každý z účastníků.
„I když ten Shino by mohl hezky zpívat,“ uvažovala Kurenai. „To nikdo neví. Skoro nemluví, a když už konečně něco řekne, tak nikdo nic neslyší, protože do toho bzučí ty jeho hmyzáci“, smála se.
„No, ale u toho Kiby nevím nevím…“ zapřemýšlel Asuma. Ten jeho řev je slyšet na celou Konohu, ale do zpěvu to má HÓÓÓDNĚ daleko! Ale na Naruto rozhodně nemá ten…“
„NÉÉÉ! Kabelka! Peníze! Přihlášky!“ zaječela Kurenai.
Asuma vzhlédl. Naskytl se mu pohled na následující: Kurenai s vyděšeným a naštvaným výrazem zároveň zírala za jedoucím černým kabrioletem s neuměle nasprejovanými červenými mráčky na bocích. Z toho kabrioletu vyčnívalo něco ostrého a trojitého. Dále bylo v autě vidět dvě postavy dokonale sladěné s jejich auťákem. Podivná zahalená postava nadskakovala na sedadle s kabelkou v rukou.
„Jupí-juch! Prašule! Prašulky! Prašulečky! Moje!!!“
„Sklapni, Kakuzu,“ řekl řidič v oděvu s ďábelsky udatným výstřihem. „Ještě vypadneš z auta a já tě budu muset sbírat.“
„Ááále prosím tě, Hidane. To si ani nemůžu udělat radost?“ a už se horečně přehrabovat v Kurenaině kabelce. „Kde je peněženka? Ááá, tady je! Peníze, peníze, tady jsou!!! Jóóó!!!“
V tom ale přímo uprostřed vozovky vyrostla ze země kytička - totiž, trochu větší kytka. Hidan prudce zabočil a šlápl na plyn, aby otravné květeně ujel.
„Nééé! Hidane! Okamžetě se vrať!!!“ ječel vyděšený Kakuzu, protože při prudké změně směru peněženka vylétla z auta.
„Rychle pryč!“ říkal si pro sebe Hidan a kolegu vůbec nevnímal. „Nebo mě ten masožravák zase začne poučovat o časovém skluzu.“
Ách jo, budu si muset poradit sám, pomyslel si naštvaný Kakuzu. A tak si odpáral ruku, jak už to tak dělává, a šmátral po peněžence, zatímco kabriolet se řítil dál.
„Rychle, rychle, dokud mi stačí špagátek… Mám ji! - Né!!!“ Past mucholapky se sevřela kolem Kakuzovy ruky a provázek se rychle a jistě odmotával. „Hidane, OKAMŽITĚ zastav – ÁÁÁ!!!“
A milý Kakuzu plachtil vzduchem. Právě mu došel špagátek. Dopadl na zem přesně mezi peníze a Zetsua. Nemusel se rozmýšlet, komu se bude věnovat dřív, natáhl se, popadl peněženku a láskyplně ji k sobě přivinul.
„Máte časový skluz,“ promluvil ke Kakuzovým zádům Zetsu. „Kde je farář?“
Kakuzu mu nemusel odpovídat, neboť farář právě přicházel. Došel ke svému společníkovi, dosud držícímu peněženku, sebral ho ze země a pustil se do nejnudnější práce na světě – do namotávání nití.
„Neříkej – mi – farář!“ burácel při motání Hidan. „Jashin nepotřebuje žádné faráře. Jashin je…“
„Jo, fajn, nepotřebujeme slyšet žádnou předlouhou přednášku o Jashinovi,“ řekl Zetsu.
„Ale mě by to docela zajímalo,“ pravil Zetsu.
„Ne! Žádný přednášky!“ řekl Zetsu.
„Ale já chci nabýt nové vědomosti!“ pravil Zetsu.
„Nééé!!! Náboženství je fůůůj!“ řekl Zetsu.
Kakuzu zacpávající si uši vykřikl: „Dóóóst! Buď zticha! Jedem Hidane!“
„Jo, nasedej!“ pobízel ho Hidan. Ale už bylo pozdě. Zetsu právě oznámil, že pojede s nimi.
Ale nééé, pomysleli si vlastníci kabrioletu.
Když se všichni naskládali do auta, Kakuzu se opět začal přehrabovat v kabelce. Zetsu mu zezadu koukal přes rameno.
„Héééj, tohle se nedělá!“ křičela černá půlka. Bílá půlka ji ale neposlouchala a pořád se koukala Kakuzovi pod ruce. „Komus to šlohnul?“ zajímal se Zetsu.
„Jedný ženský…“ odpověděl stručně Kakuzu.
„To bych se rád dozvěděl, co taková ženská nosí v kabelce. Vidím kapesníky, sluneční brýle, papíry… Počkat – co je na těch papírech… Přihláška na Superstar?!“
Zetsu si vzal papírek do rukou. Po chvíli čtení prohlásil: „Pánové, Hokage pořádá Superstar! Víc o tom nevím, ale to si vygooglíme! No, co na to říkáte? Já se tam určitě přihlásím!“ (Obě půlky se kupodivu shodly.)
„My taky!“ nadšeně souhlasili Kakuzu a Hidan. „A vyhrajeme! A potom založíme Akatsuki band a budeme slavnější než Beatles! Jóóó! A kdy že to je?“
„No, to nevím, je to jen přihláška. Všechny informace si vyhledáme na netu,“ oznámil Zetsu.
„No jo, jenže kde vezmeš internet a počítač?“ zeptal se Kakuzu.
„Tak to bych věděl zase já!” radoval se Hidan. “Hned vás tam odvezu!“

Po půlhodinové jízdě zastavili před moderní vilou. Vystoupili z auta a zazvonili na zvonek. Nic se nedělo. Po velmi dlouhém čekání Hidan ztratil trpělivost a dveře vyrazil. Vstoupili do předsíně a hned uslyšeli zvláštní zvuky – výbuchy…
„A jé je, on zase pokusuje…“ povzdychnul si Hidan a vydal se do Deidarovi laborky. Ta však zela prázdnotou.
„Ach jo, kdybys nebyl nedoslýchavý, Hidane, šel bys po zvuku,“ řekl Kakuzu a zaposlouchal se.
Rány výbuchů ho dovedly do místnosti, kam Deidara chodil, když si chtěl odpočinout od zastaralého světa, kde nemají ani TNT, ani atomovku, a trochu si zapařit. Tam měli také původně namířeno – nacházel se tam POČÍTAČ tři iPody se spoustou apek a her.
„Snad ty svoje výbuchy neprovozuje v téhle místnosti!“ zděsil se Zetsu, který s Hidanem právě doběhl za Kakuzuem.
„To snad ne! Ten počítač potřebu…“ Hidan se zarazil. Právě nahlédl do místnosti. Ne, Deidara opravdu nevyhazoval drahocenný počítač do povětří.
Ležel pohodlně rozvalený na pohovce a zaujatě koukal do počítače. Zpěvácké trojici to nedalo, a tak se nenápadně přikradli k Deidarovi a chvíli se mu koukali přes rameno.
Na obrazovce právě něco vybuchovalo. Jakmile tuto nádhernou scénu shlédli, Deidara si film okamžitě přetočil o kousek zpět a díval se znovu a znovu…
„Hele, na co se to koukáš?“ zeptal se Hidan, kterého už to fakt nebavilo.
„Co-co vy tady děláte? Jo, koukám se na Černobyl! Vážně to neznáte? je to nejlepší seriál všech dob!“ ochotně vysvětloval Deidara, který se z nečekané návštěvy rychle vzpamatoval.
„Hele, kamaráde,“ ujal se slova diplomat Kakuzu. „Děláme tady to, že si chceme půjčit počítač. A vážně to neznáme a nechceme se na to kouknout,“ ukazoval na obrazovku.
Deidara už už otevíral všechny pusy k odpovědi, ale v tom se otevřely dveře. Všichni přítomní se ohlédli. Ve dveřích stáli ostřílení Akaťáci Itachi a Kisame.
„Jako obvykle, že?“ zářivě se na návštěvu usmál Deidara.
„Jasná páka!“ vykřikl Itachi a chmátl po jednom iPodu. Kisame ho napodobil a za chvíli už Itachi pařil Horror eyes a Kisame Hungry shark.
Hidan hned začal na chudáčka Deidaru řvát: „Tak dáš nám ten počítač? Pro ně máš tooolik ochoty! Tak naval naval, chceme hledat!“
„Ale…“ pípnul Deidara a nešťastně se podíval na rozkoukaný film.
„Však to bude jen chvilka,“ ukončil to Hidan a nacpal se k myši. Klikal a hledal a za chvíli už si naši tři zpěváčci zapisovali propozice k soutěži.
„Tak tam jdu taky,“ prohlásil náhle Deidara. Nikdo se nedivil, neboť Sasori už dávno všem napráskal, že si jeho parťák zpívá ve sprše.
Itachi a Kisame byli celou dobu zabraní do her, teď ale vzhlédli.
„O co jde?“ zeptal se Itachi.

A my už víme, kolik Akaťáků se nakonec zúčastnilo soutěže. Ano, bylo jich šest.

Poznámky: 

Tak jsme si se ségrou řekli, že zkusíme napsat sériovku. (Na Konoze hospodaříme společně na jednom účtu)
Vím, že tenhle díl je trochu dost slabší, ale připravuji další a ten by mooožná mohl být trošku lepší.Eye-wink

Další díl bude:
Zpěváci z Písečné: sourozenecká válka

5
Průměr: 5 (2 hlasů)

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Senpai-sama
Vložil Senpai-sama, Čt, 2019-06-13 20:02 | Ninja už: 1006 dní, Příspěvků: 1878 | Autor je: Student Akademie

Pobavili ste ma hihihi Superstar nemôže sklamať a tobôž nie šinobiovská Laughing out loud Ako to, že Sakura nevie spievať, veď tá vie všetko, ovalí Naruta tak, že bude spievať ako zlatý slávik, prinajhoršom urobí zo sály „kůlničku na dříví“ Sakura Teeda, Ibiki pestuje zeleninu a Kakaši sa asi stal vegetarián, keď mu ju chodí kradnúť Kakashi ^_^ Pre Leeho je všetko výzva, určite bude trénovať možno aj Bel canto no džucu Hihi, vše je v pohodě Jémine, celá konohácka elita chce súťažiť Nevím, co jsem si dal, ale bylo to vážně silné! Jamato je aký dobroprajný a uznanlivý. Možno sa Hin prekoná, očarí koloratúrnym sopránom a pohybovú kultúru má v krvi Stydím, stydím, stydím! Šino sa nezdá, ale určite prekvapí Shino Bez Akaťákov nemôže byť žiadna dobre okorenená sranda Nya! Teeda, Kakuzu kradne už aj kabelky Ehh... jasně... hehe... Rozhádaný schizofrenický Zecu je na nezaplatenie, len neviem, načo potrebovali farára. Ooo, objavil prihlášku a hneď je motivovaný, duet sám so sebou, to by bola paráda Božíííííííííííííííííííí Ja sa zjaším, Deidara degradoval na nadšeného diváka katastrofických dokumentárnych filmov, no na nete je ich fúra Mrk Aby toho nebolo málo, tak sa dovalil Itík s Kisamem, vášniví hráči. Páni, to bude súťaž všetkých čias v takom hviezdnom obsadení, a to sme len na začiatku Wow, tak tohle je vážně krutě hustý!! Dobre ste sa rozhodli, námet je vynikajúci a úvod sa vydaril Kakashi YES Trošku by som zvýraznila, ktorý Zecu hovorí, síce sa domyslíme, ale zbytočne sa jeho meno za sebou opakuje v rovnakej podobe. Veru Word je najlepší, aj chyby nejaké vychytá. Sayu upravila text perfektne, radí vždy dobre Kiss! Teším sa na ďalší diel a veľmi oceňujem, že ste sa rozhodli písať Ino ti gratuluje!

Obrázek uživatele Sayoko
Vložil Sayoko, Čt, 2019-06-13 02:25 | Ninja už: 4179 dní, Příspěvků: 1945 | Autor je: Editor všeho, Editor FF, Manga tým, Asistent pošťáka

Á, nové tváře, vítejte ve FF sekci, holky. Smiling

Je super, že hýříte nápady a předvádíte to tak kreativním způsobem, ale mám pár poznámek, které budete muset zlepšit. Smiling

Pište prosím české uvozovky (vypadají jako 99 66, žádná jiná varianta není v češtině správná). V Pravidlech máte napsané, jak se píší, pokud je vám program nepíše sám, tak se do nich prosím podívejte. Pokud máte přímou řeč, vždy ji odentrujte na nový řádek . A nakonec… Oddělujte ten text do odstavců. Jako jeden blok textu se to opravdu špatně čte a není to přehledné. Většinou se odstavce vytvářejí při změně prostředí (příklad si můžete vzít z toho, jak jsem vám to oddělila). Protentokrát jsem vám to upravila, ale dejte si na to prosím příště pozor. Smiling

Přeji mnoho nápadů do psaní Smiling

Obrázek uživatele Ta z Písečné
Vložil Ta z Písečné, Čt, 2019-06-13 14:22 | Ninja už: 146 dní, Příspěvků: 19 | Autor je: Sasukeho gel na vlasy

Díky, na odstavce si příště dám pozor. A příště budu radši psát ve Wordu, proto že Google dokumenty, ve kterých jsem psala, neumí české uvozovky:-P