Kapitola 434

Aktualizováno Tak tu máme další kapitolu. S pořadovým číslem 434.
Tento díl byl speciálek, tak by možná stálo za to, osvětlit pár zajímavostí, které v sobě nese. (více v celém článku.)

Na tvorbě kapitoly se podíleli:
Kobylka v pyžamu, hAnko, Akasun a Yamata no Orochi.

Kapitolu si můžete přečíst online, přímo tady v tomto článku.
Předchozí kapitoly si můžete pročítat v online čítárně.
Ke stažení kapitoly a informace o vydání další kapitoly zajděte
do sekce Překlad mangy. <=Problém se stažením kapitoly vyřešen. Gome.

Všechen ten povyk je kvůli vydání nového volume. (tzn. Vydání sešitu s několika kapitolami najednou, namísto jen jedné kapitoly v týdenním časopise Shounen jump).

A o to jsme vás nechtěli ochudit a proto vám přinášíme něco, na co kolegové z jiných zemí neměli nervy. Můžete si užít vyčištěný (uff ) obal volume 45, který se doposud nedal sehnat jinak, než jako malá verze upravená ze zadní části Shounen Jumpu. Takže pokoušet se o větší verzi bylo šílenství, ále aspoň je to pro nás takové malé prvenství mezi ostatními překladatelskými skupinami různých světadílů! ^^

Dál jsme přidali ještě obal současného Shounen Jumpu, protože si tam Naruto vybral pro sebe sám celou stránku .

Aáá...aby to nebylo vše, díky vydání volume, jsme se dočkali dalšího plakátu. Když se zpětně podíváte na celé svazky volume, zjistíte, že v každém je jeden takový plakát. (V tomto volume budou dokonce takové plakáty dva, protože měl zrovna Naruto deváté výročí).

Ty plakáty s aktuálním dějem Naruta povětšinou vysloveně nesouvisí. Je to čistě Kishimotův Artwork. Každopádně, jelikož se tentokrát Kishimoto odvolává na tradiční japonskou loutkohru, je možná dobré říci, že se jedná o parafrázi na takzvané Bunraku.

Bunraku je tradiční forma japonského loutkového divadla, kdy jsou loutky voděny po jevišti třemi loutkaři, bez vodících šňůr. Není to ovšem žádné představení pro děti, nýbrž obvykle dosti intenzivní historické drama.
V bunraku vodí loutku tedy vždy tři vodiči, jeden hlavní, který nemá zakrytou tvář, ale po celou dobu je bez výrazu, aby nerušil emoce loutky, a další dva, kteří jsou celí zakrytí v černém. Každý má na starost jinou část těla loutky, kterou ovládají v dokonalé souhře.
Trvá to mnoho let stát se hlavním vodičem, proto jsou k vidění hlavně mužské starší tváře.
Zároveň celou hru doprovází vypravěč, který zastává "všechny role", tedy změnou hlasu namlouvá dialogy i vypráví děj. Je to obdivuhodný výkon, zapamatovat si text ve staré japonštině, odzpívat všechny hlasy a neomdlít. Stát se dobrým vypravěčem trvá asi dvacet let, a naopak on je nosičem emocí předávaných akusticky. (V tomto případě můžeme za „Vypravěče“ považovat Kishimota)

Zdroj (a více informací)