Soudci

Lesní pěšinku lemovaly statné stromy, jejichž listí skýtalo chladný stín před spalujícím sluncem. Drobná dívka, zahalená v zeleném plášti, cupitala po zaprášené cestě a kopala do malého černého pytle.
„Víš jak se musím držet?“ zamumlal muž, jenž pomalu kráčel za dívkou. „Je to nesnesitelné.“
Dívka znovu nakopla černý pytlík a na špičce se otočila ke svému ochránci. Hnědé vlasy jí padaly do očí. Semkla své úzké rty do úsměvu a naznačila polibek.
Blonďák, který kráčel za ní byl o dvě hlavy vyšší, vlasy rozcuchané, modré průzračné oči.
„Myslíš, že si to Raikage zasloužil?“ muž se chtěl zbavit všech pochybností. Dívka přikývla a naposledy kopla do váčku, kterému povolila uvázaná smyčka a umožnila tak vypadnutí Raikageho useknuté hlavy.

Morino Ibiki stál před branou do Konohy a uděloval rozkazy jednotce Anbu. V dálce viděl přicházet dvě postavy, tak chtěl vydat poslední příkazy k nadcházející misi.
„Většina okolních vesnic s námi přestala udržovat spojení, takže musíme zjistit co se děje,“ nastiňoval situaci. „Jakmile zjistíte důvod…“ v tom za sebou uslyšel hluk. „Okamžitě podáte zprávu a navrátíte se do vesnice,“ uzavřel poslední rozkazy. Dvojice cizinců, kterou viděl před patnácti vteřinami na půl míli daleko stála právě před ním.
„Kdo jste?“ zahřměl Ibiki.
„Ahoj,“ zvedl blonďák ruku a vztyčil ukazováček s prostředníčkem a vytvořil tak v.
Morino za sebou uslyšel chrapot a tupé nárazy do země. Jakmile se ohlédl spatřil celou Anbu jednotku na zemi s podřezanými krky.
Modrooký cizinec položil svoji levou ruku na rameno dívky a druhou lehce mávl do vzduchu. Ibikiho ruka právě dopadla na zem.
„Morino Ibiki,“ promluvil blonďák. „tvoje metody vyslýchání jsou proslulé a často velmi brutální. Nezasloužíš si žít.“
„Teď k Hokage?“ zeptal se modrooký svojí partnerky, která přikývla. Ibikiho hlava se mezitím skutálela do škarpy.

„Ještě jedno kolo! Vyber si v čem!“ naléhal Maito.
„Eh,“ vzdechl Kakashi a natáhl ruku sevřenou v pěsti. V druhé ruce držel knížku z které nespustil očko.
„Hatake Kakashi,“ rozkřikl se modrooký cizinec. „jakožto učitel mladých nevinných dětí, který si čte velmi nemravnou literaturu s tebou dnes skoncuji. Je jenom otázkou času, pokud se tak již nestalo, kdy začneš svoje nemravné představy vykonávat na dětech!“
„Co?“ Hatake zaklapl knihu.
„Dnes zemřeš,“ pronesl chladně blonďák. „Maito Gai, proti tobě nic nemám. Jdi dál svým příkladem, avšak jestliže budeš odporovat spravedlnosti…“
Maito se naklonil ke Kakashimu: „Někdo zabil Ibikiho a jednu jednotku Anbu. Dva cizinci vnikli do vesnice.“
Kakashi si pomalu vyhrnul čelenku, aby mohl použít sharingan. Maito jedním klepnutím pat o sebe shodil ze svých nohou závaží. Ozvala se velká rána a zvedlo se mračno prachu.
Blonďák přivřel oči, kvůli dýmu vůbec neviděl. Zelená šmouha rázem prolétla kolem něj. V tom dívka zvedla ruku: „Time!“ Vše, celý svět byl rázem ponořen do světle hnědé barvy.
Hnědovlasá dívka přiskočila ke svému strážci a vzala jej za ruku.
„Z-zvládnul bych to!“ vykoktal ze sebe blonďák. Gaivo pěst se zastavila milimetr před jeho nosem.
„Nezvládl, Juki,“ pronesla dívka melodickým hlasem, který byl sotva slyšitelný.
„Takže, jak mám tohoto odpůrce spravedlnosti zabít?“ rozhodoval se blonďák.
Dívka si prohlížela nebe, bylo také hnědé, vše bylo hnědé, až na jednu věc.
„Sharingan?“ hlesla dívka. Kakashi nemohl pohnout ani jedním článkem prstu, ale díky svému oku viděl vše co se právě odehrávalo.
Dívka zatahala muže za ruku: „Zabij ho.“
Hatakeho sharingan právě přešel do Mangekyou módu. Prostor začal být deformován pod nepřirozenou silou.
„Ne!“ zařval Juki.
Hnědá barva pominul a svět dostal zpět svoje barvy.
„To bylo těsný,“ blonďák zhluboka oddechoval. Ukazováček pravé ruky měl zabořený v Kakashiho očním důlku. „Myslel jsem, že…“ otočil hlavu na svoji chráněnku. Ta jej obdařila zamračeným pohledem.
„Raději nic,“ sklopil modrooký hlavu a podíval se na mrtvolu Gaie, jehož tělo bylo přímo rozřezáno.

„Vidím zde samý hřích. Vše je naoko provázáno pravidly, které každý porušuje. Všude samé výjimky. Jsem zhnusen,“ plivl Juki na zem.
Dívka jej zatahala za rukáv a ukázala na budovu Hokage.
„Chceš vědět co právě dělá?“ zeptal se blonďák a zakryl si pravé oko rukou. „Každého Kage brání dva silní bojovníci, kteří stojí na stráži před místností ve které právě pobývá. Jenom Hokage chrání dva zajíčci,“ Juki si protřel rukou oko a zamrkal, aby si přivykl na světlo. „Dyť jí je přes padesát!“

Dveře od pracovny rozrazilo bezvládně tělo Tsunadiny podřízené Shizune. Drobná dívka tanečním krokem proskákala kolem rozbitých dveří a těla a vyhodila do vzduchu vepříka TonTona.
„Zdravíčko,“ vstoupil do místnosti blonďák a namířil prst na prase. To se rozprsklo na všechny strany a pokrylo Hokage a její dva strážce krví a vnitřnostmi.
„My jsme soudci,“ Juki udělal mírnou poklonu a namířil ruce na Izumiho s Kotetsuem. „rozsudek: smrt!“
Než dvojice stačila jakkoliv zareagovat neviditelné ostří je přeseklo na hrudi a odhodilo na zad.
„Tsunade, za všechny svoje hříchy budeš dnes souzena a popravena,“ pronesl Juki.
„Už teď jste mrtvý!“ Hokage rozkopla stůl ve dví.
„Time!“ špitla dívka a zastavila čas.
„Tak silní a přitom tak slabí,“ zakroutil Juki hlavou a zlomil Hokage vaz.
„Zabijeme nositele Devítiocasého. Liška se postará o zbytek vesnice,“ hlesla dívka a vytáhla ze záhybu pláště balíček cigaret. Hbitě vytáhla dvě a obě zapálila: „Slast,“ vydechla obláček kouře.
„Taky jsi to mohla zastavit předtím, než roztřískala stůl,“ promluvil blonďák a přešel k dívce, která jej držela za ruku. Ta mu v odpověď foukla dým do tváře.
„Jsi zlá,“ přejel brunetce prstem po krku a políbil ji: „Konečně se nemusím držet na uzdě.“
„Proto jsi chtěl stůl?“ zeptala se dívka, když s ní lehl na zem. „Víš, že tím porušuješ vlastní pravidla?“
„Pravidla jsou od toho, abych je mohl porušovat,“

V dálce Kyuubi pustošil Konohu, která hořela v moři plamenů.
Dvojice pokračovala po cestě lemované stromy, dívka kopala do černého pytlíku.
„Teď do Písečné?“ zeptal se blonďák. Dívka s úsměvem přikývla.