Boj proti Osudu 38

V Nejim to vřelo.
"Co myslíš, že právě děláš, Nishine?" zavrčel a chytl svého žáka za límec mikiny. Zvedl ho do vzduchu a nechal tak mladého genina bezmocně sebou máchat.
"Co to… pusťte mě, sensei!" bránil se dotyčný, přičemž se snažil zasáhnout svého učitele jedním z chaoticky zamířených kopů.
Bezvýsledně.
Neji po chvíli uvolnil pevné sevření, Nishin to ale nečekal a skončil zadkem na zemi. Nasupeně vstal a vrhl na svého senseie naštvaný pohled. Hnědovlasý ale už svého žáka nevnímal, rozhodl se ho ignorovat a radši se soustředit na Tsuchikageho, který se jako první vzpamatoval z trapné scény, jíž Nishin nastolil, a zalovil rukou pro další dvě jména přítomných geninů.
Vytáhl první papírek a nechal proktora přečíst jméno prvního z protivníků: "Watanabe Mina."
Hnědovlasý sensei zaregistroval koutkem oka pohyb, jak se dívka stojící nalevo od nich odpoutala od zábradlí a vydala se po schodech do arény. Všiml si i přátelského poplácání od kluka, který stál hned vedle ní.
"Je to snad Osud, že mám v týmu takový sobce?"
Jeho myšlenky byly ale přerušeny zazněním druhého jména, které proktor vyvolal.
"Nakayama Nishin."
Mladý genin se napřímil, byl překvapen z toho, že bylo jeho jméno vyvoláno ve chvíli, kdy to nečekal. Rázem se mu ale na obličeji rozprostřel potěšený úsměv, když si všiml dívky stojící na placu pod ním.
"Tohle bude snadný," ušklíbl se v duchu. Obešel svého sensei a vydal se po stejných schodech, po kterých před chvílí kráčela Mina. Došel na místo boje a postavil se naproti blonďaté dívce. Její vlasy byly vyčesány do vysokého copu, konečky dosahovaly k bokům. Vypadala jako sportovní typ; kraťase, tílko a potítka na obou předloktích. Čelenku se znakem své vesnice měla uvázanou kolem krku. Přeměřovala si Nishina zkoumavým pohledem, jako by se snažila předem odhadnout, jakou sílu bude její protivník mít.
Černovlasý se nad jejím chováním jen ušklíbl.
"Nečum, nepomůže ti to," prolomil ticho, které se usídlilo v aréně, když do ní oba vstoupili.
Trhla s sebou.
S překvapeným pohledem se mu podívala do očí, poté přejela přes tvrdé rysy lící až po zkroucené rty. Nakonec se vrátila opět k neproniknutelným černým panenkám. Odfrkla si.
"Seš odpornej."
Tentokrát to byl Nishin kdo s sebou cukl.
"Ty…" Nedopověděl, jeho věta zanikla v proktorově zvolání.
"Začněte!" zavelel a ustoupil o pár kroků, aby dal bojující dvojici víc prostoru.
Nishin hbitě vytáhl kunai z kapsy na levém stehně a vyrazil proti Mině. Ta zopakovala jeho pohyb a vykryla svým kunaiem ten jeho.
Pohybovali se rychle, vždycky když chtěl jeden zasáhnout toho druhého, vyblokovali útoky svými kunaii.
Jako první se k ostřejšímu útoku odhodlal Nishin.
"Suiton: Mizu rappa!" křikl a vypustil ze svých úst proud vody. Ten zasáhl Minu a odhodil ji tak z jejího původního kurzu. Dívka soustředila chakru do nohou, aby zbrzdila nečekané couvání.
Nishin využil toho, že byl jeho protivník znevýhodněn, a hbitě se za něj přemístil. Dřív, než ho stačila Mina vyblokovat, ji sekl kunaiem do lýtka.
Blondýnka sykla, jak jí řezavá bolest projela nohou. Zapackala a odlehčila zraněnou končetinu. Tohle nepůjde tak lehce, jak si prvně myslela.
Utrhla si z topu jeho spodní část a jednoduchým pohybem si ovázala zraněné lýtko. S laickým ošetřením pak znovu pevně sevřela kunai a soustředila se na svého nepřítele. Stál pár metrů od ní, na tváři měl ten sebevědomý výraz, jeho rty roztažené do téměř až šíleného úšklebku.
"Ten kluk je pošuk…," zamrmlala pro sebe.
"Budeš tam jenom tupě stát, nebo se taky o něco pokusíš, slaboško?" uslyšela pobaveně. Zvedla hlavu a vrhla na svého protivníka nenávistný pohled.
"Debile," prskla. Rázem na to ale musela vykrýt kunai, který jí mířil přímo na hlavu. Zatnula zuby a odskočila o pár metrů do zadu. Kvůli jejímu zranění jí šlo uhýbání podstatně hůř a Nishin si toho všiml.
Vystartoval proti ní, za letu hodil dva shurikeny, aby ji přinutil změnit směr. Už viděl, jak se její nohy namáčí do kaluže, stejně, jako to udělal Nentou ve svém boji. Stačilo jenom doběhnout k ní a…
Zarazil se.
Překvapeně sledoval dívku, jak dopadla dva metry od kaluže, která tam zůstala po jeho první Mizu Rappa. Kapky krve dopadaly na zem z míst, kde se jí do těla zakously shurikeny.
Zúžil obě oči a zamračil se.
"Ta dě*ka…"
"Nejsem blbá, idiote," ušklíbla se a vytáhla si hvězdice z těla ven. S cinknutím dopadly na zem a obalily se prachem, který na sebe lepila krev na jejich povrchu. "Nemyslela jsem si sice, že budeš tak ubohej, abys použil stejnou techniku, jako ten kluk před tebou, ale když ses k tomu snížil, nemohla jsem tě nechat to dotáhnout do konce. Už jen kvůli tomu že seš odpornej. A k tomu ještě neoriginální."
Nishin zatnul obě pěsti. Tahle pitomá blondýna z Travnaté mu přece nebude nadávat do ubožáků. A navíc ho srovnávat s tím ňoumou Nentouem. "Tak co? Došla ti slova?" ozvala se nyní pobaveně Mina.
Černovlasý jen zatnul zuby, přece ho nevydeptá nějaká slabá holka.
Ve svém vnitřním monologu si ale nevšiml toho, že se Mina pohnula. Když to zaregistroval, bylo pro něj příliš pozdě.
Udělala klamný výpad doleva, potom ale odskočila vpravo a zmizela Nishinovi z dohledu.
Ohlížel se na všechny strany, nikde ji ovšem neviděl. Chtěl poskočit na jiné místo, v případě, že by plánovala útok ze zálohy, jeho noha byla ale pevně chycená v něčem tekutém.
"Eh?" podivil se a vrhl pohled ke svým chodidlům. Zorničky se mu rozšířily, když uviděl kámen měnit se v písek.
"Dotton: Mugoragakure no jutsu," ozvalo se za ním. Otočil hlavu a podíval se na Minu, která soustředěně svírala pečeť vola. Začal se propadat, zem pod ním se drolila a on byl vtahován pískem do útrob země.
"Kuso!" zaklel, snažíc se vyprostit ven. Kdyby použil vodu, která by normálně písek rozmočila, vůbec by si nepomohl vzhledem k tomu, že se cílená hmota nacházela pod jeho nohama. Kdyby měl ale možnost ten písek od sebe odstředivou sílou odehnat…
Ušklíbl se.
"Seš slabá," otočil se směrem k Mině a dravým pohledem se jí zapil do modrých očí.
Cukla s sebou.
"To on se propadá, ne já. Jaký má právo říkat mi, že jsem slabá?"
Jen na chvíli upustila od svého soustředění. A právě to bylo to, co Nishin potřeboval.
Hbitě zakmital rukama: "Suiton: Mizu no Tatsumaki!"
Voda v okolí se náhle stáhla k němu a začala kolem něj vířit ve velkém vodním tornádu. Nishin stál uprostřed a čekal, než ho síla víru dostane z písečného sevření. Jakmile byly jeho kotníky volné, začal se pohybovat ve stejném rytmu jako tornádo, jehož byl nyní součástí. Hnal se směrem k Mině, která jen s vypoulenýma očima stála, nebyla z šoku schopna reagovat. Napral to do ní plnou silou, až ji odhodil na druhou stranu arény, kde dívka prudce narazila na zeď.
Zrušil své jutsu a s hlavou zdviženou se podíval na svoji soupeřku. Mohl vidět pramínek krve vytékající jí z úst dřív, než se její hlava schovala mezi ramena a dívčino tělo se sesunulo k zemi.
Vyhrál.

Neji se soustředěním sledoval svého posledního žáka, jak vyhrává svůj důležitý souboj. Překvapila ho technika, kterou černovlasý genin použil. Připomínala mu Kaiten, bylo ale vyloučené, že by ho mohl Nishin odkoukat a následně to použít v Suiton: Mizu no Tatsumaki. Musela to být Taiova práce.
Při té myšlence se podíval na protější hrazení, kde stál zástupce jeho sestry. Tai, stejně jako před chvílí Neji, sledoval Nishina se zájmem. Pravděpodobně ho také překvapilo jutsu, které genin použil.
Když hnědovlasý sledoval svého soka, jak ho v žárlivých myšlenkách nazýval, vybavila se mu i dívka, kvůli které byl oné žárlivosti schopen.
Chyběla mu, její úsměv, její smích, její jemné pohlazení.
Povzdechl si a zavřel oči.
Nebezpečně rychle se blížila doba, kdy se má to malé vyklubat na svět. Byl z toho pořád celý nesvůj. O tématu dítěte s Hinatou od oné rozepře nemluvili, své vnitřní monology o malém ale vedl neustále. A pořád si jeho existenci dával za vinu.
Ošil se.
Představa nevinného miminka, které bude s největší pravděpodobností postižené, ho strašila po nocích. Posledních pár týdnů se budil celý zpocený, jeho klidný spánek a jasné sny nahrazovaly noční můry o "největší chybě jeho života", jak to on sám nazýval.
Z nepříjemných myšlenek ho vytrhl zvuk bot štrachajících po betonové podlaze.
Otočil se a podíval se na šklebícího se Nishina, který na něj vrhal svůj povýšenecký pohled.
Neji se zamračil.
"Tohle opravdu musí být hříčka Osudu."