Princezna z Konožského mlýna 2.

Kisame se jakoby náhodou zmínil, že je tady na kopci zřícenina, kde prý pobývá jistě nějaká zakletá princezna.
„Tak to je něco pro mě,“ řekl si pro sebe Naruto.
„Jasné že pro takového kořena je to pořádná výzva,“ pochleboval mu Kisame.
„Že váháš, dattebayo!“
Nastal večer a Naruto se vydal na ten kopec, kde by měla být princezna. Ať se rozhlížel jak chtěl, našel akorát dvougenerační vilku s oprýskanou omítkou a propadlou střechou.
„Hm, tohle bude pěkně chudá princezna. Jestli si ji vezmu, tak dostane moje Gama-chan zabrat. No co, hlavně že to bude princezna,“ povzdechl si a kráčel ke dveřím.

„Víš, jak to bylo těžký to od ní získat?“ Upozornil svého kolegu.
„Nevím, ale dělej, ty pako!“ Nadával.
„Jasně ale nejdřív tu uděláme útulno. Chtělo by to pořádné hnízdečko. Tobi má nápad,“ ušklíbl se a začal poskakovat po místnosti.
„Co to děláš?“ Zeptal se po chvíli vodní muž.
„Tady je ukázané, že se takhle vyvolával déšť, tak si Tobi myslel, že tím vyvolá i pěknej byteček,“ pronesl nevinně.
„Baka! Použij genjutsu!“
„Aha, Tobi to vygenjutsuje,“ rozzářil se Uchiha a v mžiku se plesnivá místnost proměnila v ještě zatuchlejší díru.
„Tomu říkáš útulno?“ Nevěřil vlastním očím.
„Tobimu se to líbí,“ s láskou hleděl na každou pavučinu.
„Dej to sem!“ Vytrhl mu z ruky svitek, „Abraka dabra!“ Řekl s vážnou tváří a rázem se ocitli v pokojíku sice vlhkém, ale docela útulném.
„Hm, hm…“ Nespokojeně hleděl Tobi, ale pak se vzpamatoval, „Tak a teď se změň ty!“
„Já? Proč já?“ Podivil se Kisame.
„Máš hezčí nohy.“
„Jak to můžeš pod tím pláštěm vidět?“
„Říkal to Itachi,“ usmíval se Uchiha.
„Toho nemůžeš brát vážně! Vždyť ten simulant je úplně slepej!“ Rozčiloval se.
„No, ale obecně mají ryby krásné nohy,“ nedal se.
„Baka! Ryby nemají nohy!“ Třásl se vzteky.
„Ale kdyby měly, tak by byly určitě tak krásné jako jsou ty tvoje,“ usmál se a zvědavým pohledem se snažil nakouknout pod jeho plášť.
„Úchyle, tak se změníme oba. Ať posoudí Naruto, kdo má hezčí nohy.Tak dělej,“ podával mu zpět svitek.
Tobi do něj chvíli koukal a pak špitl: „Jenže mě Deidara-senpai, nenaučil číst.“
„Cože? A co si s tím svitkem doteď dělal?“
„Prohlížel si obrázky, Hadí královna táák krásně kreslí,“ zasnil se.
„Dej to sem, ty nemehlo,“ Kisame se začetl, „Tady je to podle abecedy. Takže Princezny na hrášku, Princezny na kmínu, Princezny na žampionech, hm, hm, tady to je! Princezny zakletý… Ale to… Vždyť tady chybí text! Chybí tady text!“
„No…“ Červenal se Uchiha.
„Tobi!“
„Když Tobi nemohl nikde najít lopuch…“
„Tobi, ty jeden… Sakra, slyšíš to? Dělej něco! Už jsem jde!“ Nečekaně nahodil hysterický tón.
„No jo! Tobi zase zachrání situaci.“

Naruto chytil za kliku, ale ta mu zůstala v ruce. Povzdechl si a rozkopl dveře. Vstoupil dovnitř a podivil se. Na zemi se plácal žralok, který vypadal, že se dusí a zírala na něj černá kočka, která se mlsně olizovala. Naruto zvedl žraloka a zblblý z Tsunadiných legend nedbal hygienickým návykům a rybu políbil. V tom se ze žraločka stala poněkud divná princezna, která oplzlým gestem naznačila, že má políbit i kočku. Udělal to a byla na světě druhá ještě podivnější princezna…
„Yoruichi?“ Myslel si Naruto, že ji vidí.
„Tobi není Yoruichi!“ Neudržel se.
„Ty pako, co to děláš? Prozrazovat svoji totožnost… Většího blba svět pohádek neviděl,“ postěžoval si Kisame.
„Sestři!“ Ozval se Tobi, aby zachránil situaci.
„Ó, Uchihinko!“ Objal ho Kisame.
„Dvě princezny?“ Podivil se ještě jednou.
„Blonďatý náš hrdino! Děkujeme za záchranu. Tobi je… Eh teda, já jsem Hodninka a tohle je moje setra Šmoulinka,“ obě kreatury se uklonily.
„Těší mě. Tak povězte, která by si mě chtěla vzít?“
„Cože??“ Vyjekly sborově.
„Ty si nás nechtěl jenom vysvobodit?“ Zeptal se Kisame a zamrkal přehnaně dlouhýma řasama až jednu vdechnul.
„Ne, jednu z vás si vezmu a odvedu si ji domů. Jen tak mezi námi, když koukám na tu vaši barabiznu, tak i si polepší.“
„No tak v tom případě si vem ji,“ postrčil Tobi dusícího se Kisameho.
„Ne, moji sestru, ona není věčně mokrá a studená jako Samehadin čumák,“ pokašlával Kisame.
„Ne, jí, protože nemá věčně krvavé oči, které co chvíli mění design a straší tím děti,“ kýval mohutně hlavou Tobi.
Dál to Kisame nemohl vydržet a začal ho škrtit a trhat mu oblečení, čímž se Narutovi naskytl odpudivý pohled, který vám nebudeme popisovat, abychom vás nevyděsili. Prozradíme snad jen, že Uchiha nikdy neslyšel o žiletce.
„Tak takhle je to! A já už myslel,“ pronesl Naruto poprvé tato slova, „že ty jsi ta z jezera! Vy komedianti!“ A odešel.
„Je fuč,“ popotahoval Tobi.

Nazítří se musel Hinatě zpovídat, protože si nedočkavostí okousala nehty do špičky, což ale Naruto ocenil jako důmyslnou zbraň.
„Našel si tu princeznu?“ Zajímala se.
„Ano a hned dvě, ale jedna smrděla rybinou a druhá Sharinganem,“ zasmál se Naruto.
Hiashi poslal Naruta, aby koupil ve městě rámen, protože se jim nějak podivně tenčily zásoby. A sám vyhlížel nápadníky, kteří se měli začít pomalu sjíždět První byli samozřejmně Kisame a Tobi. Pak hrdě vystoupil ze svého kočáru šlechtic Jiraiya a za ním cupital jeho asistent Kakashi, který si něco četl. Nejspíš pokyny od svého pána.
„Drahá Hinato,“ udělal Jiraiya poklonu až se mu jeho běloskvoucí hříva umazala od bahna. Zíral na to s vytřeštěnýma očima.
„Máme Lanzu,“ uklidnil ho jeho sluha, který dále listoval ve své knize.
„Tak kterého si vybereš?“ Hiashimu proti jeho vůli cukaly koutky. Ale Hinata byla fikaná a vymyslela si úkol.
„Mým mužem bude ten, který mi do zítra donese ten nejlepší dar,“ otočila se byla ta tam.
„Dar?“ Jiraiya a Kakashi se mohli přetrhnout, aby nezmeškali výprodej u Paris Hilton, se kterou pravidelně vymetali večírky.
I Kisame s Tobim se hrnuli, aby to stihli.
Naruto přijel k večeru.
„Nakoupil si všechno?“ Nedůvěřivě se ho tázal Hiashi.
„Ano, mám všechny příchutě. A Hinato, pojď jsem. Nastav svoji pacičku a zavři očička, prosím.“ Hinata poslechla a ucítila na ruce tlak a pak otevřela oči. Rozbalila dar a byla to sada instantních rámenů limitované edice.
„Po tom jsem vždycky snila,“ řekla Hinata. „Za to ti jeden udělám.“
„Dneska ne, už jsem se jich přežral ve městě a navíc na mě, sličného a chrabrého kořena čeká ta princezna!“ Kdyby to tak byla Sasanka! Blesklo Narutovi v hlavě.

Tobi opět navštívil svoji hadí královnu Anko.
„Cože? To už jsi tu zase? Sežer ho, Kabuto!“
„Jenže mě se po tobě nestýskalo,“ řekl Tobi.
„To se vám povedlo, princezny, Hodninka a Šmoulinka. Truhlíci a nemehla jste.“
„Tobi je hodný kluk, Tobi byl správná Hodninka. Ale teď si Tobi přišel pro radu.“
„Ty máš ale drzost, v**e,“ rozčílila se Anko.
„Já za to nermůžu, že ji nesnáším, stejně jako tebe.“
„Co říkáš skoro jako mě?“
„Ano, a proto hadí královno…“
„To už tady bylo!“
„Kdyby tě někdo nechtěl požádat o ruku, tak jaký dárek by se ti nejvíc nelíbil?“
„Žádnou krasavici, by neurazilo blyštivý kovový udělátko,“ olízla svůj pozlacený nůž na dopisy.
„Udělátko! Juchů!“
Pekelně se soustředil až se mu maska samým napětím téměř vyrovnala až nakonec vygenjutsuoval sadů kunaiů s rukojetí vykládanou rubíny se vzorem Sharinganu.
„Jé, to je krása! Krása viď?“
„Jo, nejkrásnější,“ začal to shrabovat, „To je pro Hinatu, abys věděla!“
„Ty malej zmetku, potvoro prokletá, Uchihovská!“ Rozběsnila se Anko a házela po něm vším možným i nemožným. Vzduchem letěl i Kabuto.

Opět se sjeli, aby Hinatě odevzdali dary. První byli, jak jinak, Kisame a Tobi. Tentokrát seděli na lavičce a polykali sliny, od toho, že Hiashi jí Hinatiny knedlíčky.
„Dal by sis co?“ Žďuchl do Kisameho Uchiha.
„Neříkej, že ty ne!“
„Ne, já si je dám, až po obřadu, to mi je bude Hinatka vařit každej den!“ A polkl velké množství slin.
„Jo tak, já myslel Hinatu…“ Utrousil zasněně Kisame.
Hinata dodělala poslední várku a dala je otci. „Děkuji, Hinato, ale hostům nabídni.“
Jakmile jim nastavila talíř, hned si začali brát, až na talíři nezbylo nic. A právě v tu dobu se ve dveřích objevil Jiraiya a jeho sluha Kakashi.
„Má Hin,“ udělal úklonu, ale tentokrát měl vlasy v obrovském drdolu.
Tobi si škytl.
„Vidím, že vy dva jste se přišli akorát nažrat, zatím co já jsem si přišel pro Hinatu!“ Myslel, že s posledním modelem jouninské vesty nemůže prohrát. Která žena pohrdne posledním výstřelkem módy?
„No to teda ne,“ a už byli na nohou.
„Jen seďte, já ukážu panně Hinatě dar,“ při slově panně se jeho sluha z neznámých důvodů začervenal a schoval se za svou knihu. Jeho pán si toho ale nevšímal a pokračoval, „odvezu si jí na hrad a vy si tu svoje knedlíky žerte sami!“
„Teď jste jim to nandal!“ Vzpamatoval se Kakashi a začal Hinatě nasazovat vestu. Když jí ji zapínal, nějak podezřele dlouho se zastavil v hrudní oblasti až se mu ještě víc postavily vlasy. Jeho pán si hlasitě odkašlal a sluha od ní odskočil, protože se bál, aby ho Jiraiya zase nenakazil nějakou chřipkou.
„Skvostné, nádherné! Ten hrudník… Eh, teda ta vesta!“ Tleskal Jiraiya.
„A teď se ukažte vy, Akatsucká verbeži,“ šklebil se na ně Kakashi.
„To nic není, ta tvoje vesta, nic neokouzlí Hinatku, jako můj dárek!“ Začal hledat po kapsách, pod pláštěm, ba dokonce i pod maskou, ale nic. Bezradně klesl zpět na lavičku.
„Auuuuu! Tobi si na tom seděl!“ A vytahoval si jeden z kunaiů ze svého pozadí. Letmo ho utřel do Kisameho pláště a spolu se zbylými kousky je slavnostně podával své vyvolené.
„Tss, hmph.“ Jiraiya na něj pohoršeně shlížel.
„To je všechno pro tebe, podívej i s mým rodinným dědictvím,“ dloubal do jednoho ze Sharinganů, „A to je všechno tvoje.“
„A jakým dárkem se pochlubíš ty?“ Otočila se na Kisameho, aby se jí ze špatně otřené krve neudělalo zle.
„Co já jsem ti přinesl? Tss, ten nejvzácnější a nejkrásnější z darů!“ Nadmul se pýchou až mu ustřelil knoflík. Alespoň se nemusel obtěžovat rozepínáním a z pod pláště vytáhl malou rybí šupinu. „Ani nevíte, jak dlouho jsem ji od Samehady páčil. To je úplňková. Kdo ji do vody hodí, může po ní chodit i bez chakry. Takže za mnou, Hinatko, můžeš kdykoliv přijít,“ Spiklenecky na ni mrkl a dal ji na ruku tu šupinku.
Prohlížela si ji proti světlu, když v tom náhle spatřila polonahého Naruta, jak sedí na stavidlu a nechává slunce laskat jeho tělo a broukal si starý šlágr. Dalo ji velkou práci spustit z něj zrak a podívat se zase na ty příšerky co na ni lačně hleděly.
„Je těžké si vybrat z tolika darů, dva úkoly jste splnili, požádali o ruku a přinesli dary. Ale jakápak by to byla pohádka, kdybyste nemuseli splnit ještě třetí úkol? Přece v tom nebudeme dělat zmatky. Takže mi třeba můžete zazpívat nějakou písničku. Máte na to čas do úplňku,“ sdělila jim své další nesmyslné ultimátum.

Poznámky: 

Tak tady Vám přinášíme, druhou část naší pohádky... Tak si jí užijte a třetí díl bude opět za týden...
Ty vtipnější části má na svědomí Kakari...

4.842105
Průměr: 4.8 (19 hlasů)

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Eli-chan
Vložil Eli-chan, So, 2013-01-26 20:15 | Ninja už: 4389 dní, Příspěvků: 444 | Autor je: Recepční v lázních

To je taková kravina až je to boží Laughing out loud

Člověk ani nestačí mrknout a najednou dospěje. A s věkem přichází zkušenosti, ale i mnohem složitější mise. Proto po mnoha letech tak vřele uvítám návrat domů, do Konohy. Kde i z budoucího právníka může být skvělý shinobi nebo alespoň kritik vašich povídek.

Naruto, děkuji Ti za vše. Z lásky

Obrázek uživatele Yuki Kaze-san
Vložil Yuki Kaze-san, Ne, 2013-01-27 11:52 | Ninja už: 4321 dní, Příspěvků: 7553 | Autor je: Moderátor, Danzoův špeh

Ell.Hyuuga: Já si taky říkám. Laughing out loud

„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska

Obrázek uživatele Syrinox
Vložil Syrinox, St, 2010-01-27 16:28 | Ninja už: 3926 dní, Příspěvků: 511 | Autor je: Prostý občan

Kakashi YES

Obrázek uživatele Yuki Kaze-san
Vložil Yuki Kaze-san, St, 2010-01-27 17:29 | Ninja už: 4321 dní, Příspěvků: 7553 | Autor je: Moderátor, Danzoův špeh

Syrinox: Děkujeme...

„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska

Obrázek uživatele tbc99
Vložil tbc99, So, 2009-12-26 23:34 | Ninja už: 4104 dní, Příspěvků: 84 | Autor je: Prostý občan

Hezké to máš.V některých pasážích jsem chytal i záchvaty smíchu. Smiling

Obrázek uživatele jeremi
Vložil jeremi, So, 2009-12-26 21:36 | Ninja už: 3982 dní, Příspěvků: 711 | Autor je: Prostý občan

Narutovo A já už myslel mě dostalo, bezvadné to bylo

we all make mistakes, let's move on

když máš deštník v prd*li, neotvírej ho
dva kuchaři, jeden host
nikdo neměl dost

Naruto timeline - časová osa událostí v Narutovi (snad se to někomu bude hodit Eye-wink)

Obrázek uživatele Yuki Kaze-san
Vložil Yuki Kaze-san, So, 2009-12-26 23:36 | Ninja už: 4321 dní, Příspěvků: 7553 | Autor je: Moderátor, Danzoův špeh

jeremi: No jo holt Naruto a myslet to nejde dohromady!! Laughing out loud Jinak děkujeme, že se líbí Eye-wink

tbc99: Děkuji, ale neděkuj jen mě, ale i Kakari, která se na tom taktéž podílela a mohu říct nemalou měrou...

„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska