Bez ran
Vložil Katotoka, Ne, 2009-11-15 19:11 | Ninja už: 5867 dní, Příspěvků: 1137
Zahloubaní, věčně slepí hrdinové
Zkrvavené šípy jsou vytažené z jejich zad.
Ti, co trpí pod tíhou osudů,
které jsme jim na záda naložili my.
Poslední tváře na bitevním poli,
tváře, zvlhlé slzami odvahy a odhodlání.
Zkrvavené šípy jsou vytažené z jejich zad.
Ti, co trpí pod tíhou osudů,
které jsme jim na záda naložili my.
Poslední tváře na bitevním poli,
tváře, zvlhlé slzami odvahy a odhodlání.
Nemám šanci se s nimi srovnávat,
nemám šanci brečet jejich slzy.
nemám šanci brečet jejich slzy.
Mlčím, jazyk mi zapad kamsi do krku,
očima probodávám zem.
I pouhý nádech mě bolí,
bolí mě každý krok.
Mohu ale jen mlčet.
Jen mlčet a nabírat vzduch.
Nabírat vzduch a jít.
očima probodávám zem.
I pouhý nádech mě bolí,
bolí mě každý krok.
Mohu ale jen mlčet.
Jen mlčet a nabírat vzduch.
Nabírat vzduch a jít.
Nikdo mi šípy z ran nevyndá,
žádné přece nejsou.
A přesto se cítím děravá,
přesto se cítím zraněná.
žádné přece nejsou.
A přesto se cítím děravá,
přesto se cítím zraněná.
Právo lítosti si už vybrala má ubohost.
Jsem jako hloupý Hrdina malého příběhu.
Jsem jako hloupý Hrdina malého příběhu.
„Ale kdo to Hrdina bez ran?!
Kdo je to? To není hrdina…“
Kdo je to? To není hrdina…“
Stojím sama a někde uvnitř vím,
že musím mlčet.
Hrdinové bez ran neexistují.
Nejsem hrdina.
A nemám proč mluvit.
Jak bych mohla?
Nejsem zraněná…
že musím mlčet.
Hrdinové bez ran neexistují.
Nejsem hrdina.
A nemám proč mluvit.
Jak bych mohla?
Nejsem zraněná…
Jen stojím a polykám slova.
Polykám vzlyky.
Ale nejsem hrdina.
Takže jsou to vzlyky pro nic.
Polykám vzlyky.
Ale nejsem hrdina.
Takže jsou to vzlyky pro nic.
Poznámky:
Tak... Po dlouhé době jsem něco napsala. Nebo spíše vydala. Nebo spíše zkusila vydat. Uvidíme.
Protože já píšu docela hodně, ale upřímně, minimum z toho považuji za zveřejnitelné XP. Takže to vypadá, jak to vypadá.
Tak proč zrovna tohle? Zní to jako blbost. Zní to divně. Nonsens?
Nevím.
(12 hlasů)
Překrásné
Jeej, Katotočka je zase späť ^^
Moc rada ťa tu zase vidím.
Tá báseň je skvelá.. Perfektná...
Autori poviedok čítajte Pravidlá FF!!
Inak vaše poviedky skončia na našom externom blogu ^^
A takisto čítajte aj Důležitá sdělení pro spisovatele a čtenáře FanFiction!!!
Ak si nie ste istí písaním, nájdite si nejakú betu - Inzertní FF nástěnka.
----
Čiarka, taká maličkosť, ale dokáže úplne zmeniť význam vety.
Nezabúdajte na to.
No, nevím, jestli úplně zpět XD
Poslední dobou se vždycky přiženu, pípnu, a pak zase zmizím XP
Každopádně moc děkuju ^^
Znám to mlčení... No, nebudu si tu vylévat srdce. Jako blbost to nezní. Je to prostě... poezie. Tak jako mi nedávno jeden pán napsal k mé básni, tak já to napíšu k tvé; jsou to střípky zrcadla autorovy duše. A ty tvoje se nádherně třpytí, Katy
. • V noci jsou všechny kočky černé.
. ♪ Some days, some nights...
Jsem mooooc ráda, děkuju ^^
*šťástná, také na en-tou*
Proč by se to nemělo líbit
Mě se to líní moc, ani mi nevadí, že je to volný rým 
Prostě má to to co správná poezie má mít, a to je jistou myšlenku, pěkně podanou 
děkuju X)
moc krásný, úplně ze života
*místo díků na en-tou* XD
Ale co praštěně, naopak, Katy
Víš, už jsem to psala a píšu to znova - já poezii absolutně nerozumím, takže nějakou kritiku v tomhle směru ode mě člověk nikdy nemůže čekat. Ale myslím, že básně jsou taky od toho, aby se braly citově. A můj cit mi říká, že je nádherná. Pravdivá.
Hrdinové bez ran neexistují... Obvykle si povídky jiných autorů nedávám do oblíbených, ale tady dělám výjimku a vím, že si to ještě mockrát přečtu.
Bože, já ani nevím, co napsat!
Snad na tisíc díků za to, že... no prostě za všechno.
Hvězdičko, udělalas mi velkou radost. Tím, že je tu od tebe zase příspěvek, tím, o čem je... k mé náladě se moc hodí. A je potřeba se vyjádřit. K čemukoliv, když máš pocit, že to něco změní. Nebo alespoň uleví.
Moc děkuju... Zní to sice prostě, ale já opravdu mooooc děkuju.
Děkuju, že jsi na mě nezanevřela po té době, děkuju, že sis to přečetla, moc děkuju, že se ti to líbí!