manga_preview
Boruto TBV 07

Madara a Hashirama – Legendy Konohy opět spolu, část 16. Odlišné cesty osudu

„Tobirama-sama, musíte jít se mnou,“ ozvalo se Tobiho zády.
„A co se děje?“ zajímal se Tobi.
„Řeknu vám to cestou, ale teď již rychle!“ řekl naléhavě posel a Sarutobi musel jít také.

Nakonec se ukázalo, že to byla hádka mezi klany Senju a Uchiha. Opět to stejné, chtěli znát konečně výsledek bitvy.
„Bitva ještě neskončila, ale jsou si vyrovnáni,“ snažil se hádku utišit Tobi.
„To není možné, Madara-sama je přece neporazitelný!“ „Hashirama-sama musí vyhrát!“ hned se ozvalo z obou zúčastněných stran.
„Uklidněte se a jakmile se dozvím něco nového bude tady Sarutobi a řekne vám výsledek.“ Řekl Tobi jak to bude probíhat, ale to netušil, že se právě bitva chýlí ke svému hořkému konci…

Na místě souboje, se skutečně odehrával závěr bitvy, kdy Madara poslal Amaterasu na Hashiho, ale ten se mu vyhnul s lehkostí pantera a Hashi si nachystal rodinný meč ze speciálního materiálu a jedním přesným zásahem sekl Madaru do pravé části těla a následně ho opět zasáhl svým Mokutonem do pravého boku…

Madara byl v šoku, že byl dvakrát zasažen a síla v podobě krve ho začala opouštět, ale říkal si v duchu: Nesmím tady zemřít musím být naživu a splnit dané úkoly. Já tady nezemřu! Volala jeho mysl.
Slyšel říkat Hashiho: „Je mi tě líto, dávný příteli, ale takhle to asi mělo skončit a doufám, že si uvědomíš, co jsi provedl a já ti vše odpouštím, protože jsem tě nikdy nepřestal považovat za přítele, kterého jsem měl a vlastně ty jsi byl jediný…“
Madara se jen uchechtl a řekl slabým hlasem: „Sice jsme byli přátele, ale byla chyba se s tebou spřátelit. Ovšem ty si neuvědomuješ, že jsi stejný jako já!“ A měl pravdu!
Hashi si to uvědomil, až teď když to viděl. Šel tvrdě za svými cíly a na ostatní se neohlížel a udělal by proto cokoli, aby těch cílů dosáhl.
„Tak vidíš,“ z posledních sil se usmál a zavřel oči.
Hashi si myslel, že Madara zemřel a poslední chakrou vytvořil Mokuton a pohřbil Madaru na místě, kterému se za pár let bude říkat Údolí konce…

Kakuzu nepočítal s takovým zvratem, tak se vypařil a musel vymyslet jiný plán, aby dostal jeho srdce, cítil, že již to co měl dlouho nevydrží…
Náhle mu v mysli proběhl dávný boj, kdy bojoval s Hashim jako s mladíkem, i když on sám nedosáhl ještě ani patnácti…
„Dostanu tě!“ řekl si pro sebe Kakuzu.

Hashi při pohřbívání plakal, ale kdyby věděl, že smutek není na místě, ale už se nikdy nedozvěděl, že Madara to přežil…

Hashi se z posledních sil dovlekl do vesnice, kde se okamžitě strhla vřava. „Kde je Madara-sama?!“ „Co jste mu udělal?“
Na Hashiho to bylo moc a omdlel.
„Až se můj bratr zotaví, tak učiní prohlášení.“ Zahřměl Tobi, aby ho bylo slyšet. Hashi byl přenesen do nemocnice a večer se probudil a plakal nad ztraceným přátelstvím i přítelem, kterého nikdy nezavrhl a doufal, že jednoho dne „procitne“ a budou opět přátele, ale doufal marně.
„Hlavně se neobviňuj, ano?“ ozvalo se ode dveří.
„A proč bych neměl?“ řekl ostrým hlasem.
„Nemohl jsi tušit, že to takhle dopadne,“ Tobi to pronesl tak zvláštním hlasem, že Hashi musel souhlasit.
„Díky, bráško,“ a opět usnul a tentokrát se mu zdálo opět o jeho dětství, kde Madara pronesl větu, která tam nepatřila: „Je ti odpuštěno.“
Hashi asi za tři dny učinil prohlášení, kde stanovil všem Uchihům, aby mu do dvou všichni pronesli slib, že mu budou sloužit.
Všichni, tak učinili a někteří již plánovali menší sabotáže a podobně.

Uběhly asi dva roky, kdy Kakuzu nastražil past a poslal vzkaz Hashimu, že prý viděl Madaru na tom místě, kde byl pohřben a Hashi tomu uvěřil a omluvil se, že má neodkladnou záležitost.
Kakuzu na nějž již čekal a Hashi: „Kde je?“
„Nikde, je skutečně mrtvý a já si vezmu tvoje srdce, které mi sliboval!“ řekl výhrůžně Kakuzu.
„Cos to řekl?“ divil se Hashi.
„Ty to vlastně nevíš, ale Madara mi sliboval tvoje srdce,“ prozradil Kakuzu.
„Tak si pro něho pojď!“ vyzval ho Hashi.

Jenže to pro velkého Hashiho skončilo špatně. Kakuzu si vzal jeho srdce a ponechal jeho tělo na místě, i když na jeho osobu byla vypsána velká odměna. Patnáct milionů yenů.
Než Hashi zemřel, tak si myslel, že vidí přeludy, protože spatřil Madaru jak se na něho směje a poslední slova, které slyšel byly tyto: „Jen pojď za mnou už na tebe čekám.“

A opravdu nad jeho tělem se skláněl Madara, který vypadal jako z hororu. Vlasy měl od krve slepené, oblečení potrhané a na těle tolik škrábanců, kousanců od hmyzu, které holdovalo na jeho těle, když byl v podzemí.
Chakru neměl skoro žádnou a jedinou zbraní, kterou vlastnil byl krátký samurajský meč, který získal od mrtvého protivníka.
„Konečně můžu začít s plánem, když už tě mám z cesty…“ řekl vítězoslavně Madara, ale to netušil, že ho k pomstě bude vést ještě hodně dlouhá cesta…
Když zjistil pravý stav věcí, tak se rozhodl, že odejde a najde si útočiště a až nastane správná doba, tak začne jednat.

Jeho útočištěm se stalo u Kyuubiho, který z toho nebyl nadšený, ale přesto měl z Madary jako jediného člověka respekt, protože mu věnoval část temné chakry a on s ní naložil více než dobře.
„Už jsi tu zas?“ nádaval Kyuubi.
„Ano, ale tentokrát tu s tebou po budu delší čas.“ Přiznal se Madara.
„Na to zapomeň!“ čertil se Kyuubi.
„Nemám kam jít a ty jsi jediný, který mě nezabije na první pohled,“ i když tím bych si nebyla, tak jistá Eye-wink
„Tak dobře, ale až nastane tvůj čas, tak chci tu vesnici Konohu!“ už to tu bylo zase.
„Jasně! I já se chci pomstít a zklamu tě Hashirama je mrtvý.“ Oznámil unavený Madara.
„Sákra, a já ho chtěl oddělat! No nic, ale alespoň je tu od toho zmetka pokoj!“
„Souhlas!“ Tak bylo dohodnuto.

Naproti tomu tělo Hashiho našli až po měsíci hledání. Bez srdce.
Konal se královský pohřeb a Uchihové sotva byl Hashi pohřben, tak chtěli, aby se jejich nový vůdce ujal vedení vesnice, ale Radní obdrželi od Tobiho poslední vůli Hashiho, který ji měl sepsanou pro tuto chvíli, i když nepočítal, že k tomuto dojde, tak brzy.

V testamentu stálo:

Vážení Radní, milý bratře,

když tohle budete číst, tak jsem mrtvý a tímto testamentem jsem jen chtěl předjít zbytečným dohadům, kdo má být můj nástupce. Já bych si přál, aby to byl můj bratr, který si to zaslouží, protože byl skvělým bratrem a mě oporou a také bych chtěl vzpomenout na mou vnučku Tsunade, které odkazuji můj náhrdelník a bratrovi svou funkci a já vím, že si vy Vážení radní uvědomíte, že moje žádost je nehorázná, ale tohle si přeji a tohle cítím v tuto chvíli, kdy píšu svůj testament.
Doufám, že mi bude splněno tohle přání a s vědomím, že zajistím vesnici zkušeného vůdce, tak je Tobi.

Váš Senju Hashirama

P.S. Mám tě rád bratře a doufám, že jsem na Tebe nevložil velké břemeno, takhle jsem to nechtěl. Nechtěl jsem na Tebe naložit to stejné břemeno, které jsem musel nést já. Promiň, bratře.

S láskou Hashi.

Když si to přečetl, tak mu po tváři stékaly slzy a slíbil: „Bratře, udělám vše proto, abys na mě mohl být pyšný!“
A tak se také stalo, že Senju Tobirama se stal Nidaime hokage a když skládal slib, tak v duchu si myslel: „Nikdy nebudu dobrý jako ty.“
Sarutobi byl rád, že se hokagem stal právě Tobirama.
Dal si za cíl být Sandaimem a jít ve stopách Shodaimeho.
Dalším, kterým smrt Hashiho otřásla byla jeho vnučka Tsunade, i když jí bylo pět, tak byla na svůj věk velmi vyspělá a věděla, že dědeček byl skvělý shinobi a náhodně vyslechla hovor mezi Tobim a Sarutobim, že dědečka někdo zabil, vyrval mu zaživa srdce z těla!

Uchihové pořád dělali samé naschvály, protože jejich slib daný Hashimu vypršel, tak si začali opět dělat, to co chtěli.
Tobi to zarazil v právě včas, zajistil pro mě vedení a řízení policie Konohy a tím je de facto odsunul na druhou kolej.
Jednoho dne se přehraboval v bratrových papírech a našel tam plánek na výstavbu Akademie. Tobi se pustil do jejího zrealizování a tak byla založena škola pro malé kluky a holky, kteří byli posláni svými rodiči, aby se naučili jak být správným ninjou a dostali základy…
Těchto pár let patřilo k těm šťastným.

Mezitím se Madara připravoval na svůj návrat a díky Kyuubim získal informace o Bijuu a rozhodl se, že by je mohl získat pro sebe. Jenže k tomu musel mít silné spojence a tak se rozhodl založit si organizaci, těch nejhledanějších nukeninů a kteří samozřejmě museli oplývat vzácnými schopnosti…

Jak roky plynuly, tak se také stalo, že Sarutobi dostal svůj tým a studenty nebyli nikdo jiní než Jiraiya, který pořád nadbíhal Tsunade, zamlklý génius Orochimaru a vnučka Hashiho Tsunade.
Při zkoušce byl ke kůlu přivázán Jiraiya a jakmile osaměli, tak se mu Sarutobi svěřil: „Takhle jsem také dopadl a podívej dneska, ale jen kdybys se choval více jako Orochimaru, byl by jsi na tom mnohem lépe.“
„To je pořád Orochimaru sem Orochimaru tam a co já? Ještě nikdy mě nechytli při sbírce dat!“ ohradil se Jiraiya.
Sarutobi se mírně začervenal a řekl: „Tak to mi musíš předvést!“ také předvedl a výhled stál za to.
Pak přišla další rána, a to ta, že zemřel za záhadných okolností Nidaime a teď proti sobě nestáli věční rivalové Senju a Uchiha, ale docela jiní soupeři: Sarutobi a Danzou.
Vyhrál Sarutobi a stal se tak Sandaimem.

Jak jistě víte co se dělo dál ještě mi dovolte poznamenat pár maličkostí, o které mi celou dobu šlo.
Z početných klanů Uchihů, Senju a Hyuuga se pouze Hyuuga zachoval více jak jednoho nebo tři členy.
Klan Senju jeden z nejmocnějších klanů upadl v zapomnění… i přesto, že v jeho řadách byli Shodaime i Nidaime… Klan již přežívá díky Tsunade…
Oproti tomu klan Uchihů byl vyvražděn a naživu zůstali pouze Uchiha Itachi, Sasuke a Madara… ten, který by měl být mrtvý…
Nakonec příběh dvou přátelů skončil, tak jak začal a jejich konečné osudy zcela odlišné…
Jeden, který žil poctivě, úpřímně, snažil se aby lidi kolem něho žili pokojně byl zákeřně zabit…
Druhý, který sice od počátku sledoval cestu Prvního sešel z cesty a dal se na temnou stranu, ze které není úniku… a stále žije a pořád ubližuje svými činy druhým o co horší vlastním příbuzným… ano mluvím o Itachim a Sasukem… snad je to jen mé zdání, ale myslím si, že vše co dělal Madara bylo aby ho Hashi uznával jako sobě rovného což se mu povedlo na konci jejich společné cesty, i když se rozdvojila…
Tak končí jejich osudová cesta, která byla prošita snad všemi emocemi, které existují a jak se říká potkala je odlišná cesta zvaná osud…

Poznámky: 

Já vím, že měl být ještě jeden, ale řekla jsem si, že tyto poslední dva dílky dám dohromady a doufám, že jste tento příběh užili a stejně jako já a teď mě přepadá nostalgie, když jsem psala první díl a teď je konec a já mám smíšené pocity, ale jako narozeninový dílek se mi povedl…

4.857145
Průměr: 4.9 (14 hlasů)

Kategorie:

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Kisák
Vložil Kisák, Čt, 2010-01-21 22:37 | Ninja už: 5425 dní, Příspěvků: 522 | Autor je: Pěstitel rýže

smutny pribeh uchihu a senju:( nadherne napsane a hodne dojemne

Obrázek uživatele akai
Vložil akai, Ne, 2010-01-03 18:43 | Ninja už: 5627 dní, Příspěvků: 1219 | Autor je: Asumův zapalovač

wow Laughing out loudLaughing out loud ty jsi mne dohnala až k slzám Smiling
Dlouho jsem si říkala, že se na tuto sérii musísm podívat a rozhodně to nebyla ztráta času Smiling

you wanetd it; chtěla jsi to… tak si sakra nestěžuj!
Tanabata je svátek přání. A tak se ho pokouší najít; třeba i na dně flašky saké.

„What a world we live in, to see such unique idiots…?”

Obrázek uživatele Yuki Kaze-san
Vložil Yuki Kaze-san, Pá, 2010-01-22 15:11 | Ninja už: 5686 dní, Příspěvků: 7877 | Autor je: Moderátor, Vydavatel Icha Icha

akai: To jsem nechtěla... Tak to jsem ráda, protože se mi psala hodně dobře a možná, že něco podobného napíšu do budoucna... Eye-wink Laughing out loud

Kisak: Těší mě, že se líbí a ukončila jsem to, jak jsem považovala za nejlepší... chtěla jsem se myšlenkově ponořit do té jejich doby a myslím, že mě to obohailo o zkušenost, kterou jsem znala, že minulost nás dožene a chyby, které uděláme se někde projeví...

„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska

Obrázek uživatele naruto - kun
Vložil naruto - kun, Pá, 2009-11-27 16:31 | Ninja už: 5502 dní, Příspěvků: 687 | Autor je: Prostý občan

SUGOIII!!! krasne napisane a nadherne sa to cita

Obrázek uživatele Zrůda Asuka-san
Vložil Zrůda Asuka-san, So, 2009-09-05 12:11 | Ninja už: 5706 dní, Příspěvků: 1410 | Autor je: Prostý občan

úžasný Kaze,ten příběh byl fakt moc povedený Kakashi YES

Obrázek uživatele Yuki Kaze-san
Vložil Yuki Kaze-san, Pá, 2009-11-27 21:14 | Ninja už: 5686 dní, Příspěvků: 7877 | Autor je: Moderátor, Vydavatel Icha Icha

Zrůda Asuka-san: To jsem ráda, že se líbil a od tebe mi ti těší dvakrát tolik...

naruto - kun: Jsem poctěna a ráda, že se líbí... Eye-wink

„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska

Obrázek uživatele helgast
Vložil helgast, Po, 2009-08-24 11:47 | Ninja už: 6121 dní, Příspěvků: 388 | Autor je: Prostý občan

famozni ukončeni serie.. jsem prekvapen.

Obrázek uživatele Yuki Kaze-san
Vložil Yuki Kaze-san, Po, 2009-08-24 15:12 | Ninja už: 5686 dní, Příspěvků: 7877 | Autor je: Moderátor, Vydavatel Icha Icha

hegast: Tak to jsem ráda, že se povídka líbila a taky jsem byla překvapena, že jsem dala úplně jiný konec než jsem chtěla, ale mám z něho dobrý pocit...

„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska

Obrázek uživatele helgast
Vložil helgast, St, 2009-08-26 23:57 | Ninja už: 6121 dní, Příspěvků: 388 | Autor je: Prostý občan

no a jaky byl tvuj druhy konec? .) nebylo by spatne napsat druhy možna jeste lepsi konec nez je tento Smiling

Obrázek uživatele Yuki Kaze-san
Vložil Yuki Kaze-san, Čt, 2009-08-27 16:09 | Ninja už: 5686 dní, Příspěvků: 7877 | Autor je: Moderátor, Vydavatel Icha Icha

helgast: Tak neměl být tak popisový... měl být takový, že prostě boj ukončím a k tomu napíšu poznámky a konec, ale pak jsem si uvědomila, že bych spoustu věcí nechala nedořešených a tohle vzniklo... a jak jsem již psala, že z tohoto konce mám lepší a lepší pocit...

„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska