manga_preview
Boruto TBV 07

Snowflake 09 – Mračna se stahují

Uplynuly dva roky, co Isis navždy odešla pryč. Sasuke se vrátil do Konohy, kde předal vzkaz. Tsunade po vyslechnutí toho všeho její přání respektovala, a i když jí Naruto a Sakura usilovně přemlouvali, nesvolila. Vše bylo opět ve starých kolejích, jako by Isis do vesnice nikdy nepřišla. Avšak, v poslední době se děli divné věci. Bylo jisté, že nastane velký boj. Akatsuki proti Konoze. Vraždění nevinných vesničanů poblíž Konohy nabíralo na síle a Tsunade s tím nemohla nic udělat.
Jenže… Při jedné velmi důležité schůzi chuuninů a jouninů padlo i jméno Isis.
„Tsunade-sama, uvažte, že ona je démon. Bude nám velmi prospěšná,“ přemlouval Godaime Asuma.
„Ale vždyť ani nevíme, kde bychom jí měli najít!“ začala se Pátá rozčilovat. „Víme jen, že šla do Yuki no Kuni, to je vše!“
„Vyšleme dva týmy, jeden bude jako záloha, kdyby se něco stalo,“ navrhl Gai.
„Jsme v nouzové situaci. Pokud nechceme, aby se něco stalo Narutovi, musíme ho vyslat pryč,“ tlačil dál na pilu Asuma.
„Tak dobře… Zavolejte mi sem Tým 7 a Tým 8!“
„Hai!“ ozvali se Kakashi s Kurenai najednou a zmizeli v oblaku dýmu.
Schůze byla rozpuštěna a Tsunade nezbývalo nic jiného, než vyčkávat.

Kanceláří Godaime se rozlehlo zaťukání.
„Dále!“ vyzvala příchozí a odsunula papíry stranou.
Příchozí se seřadili před stolem a vyčkávali na instrukce.
„Všichni máte dohromady misi…“
„Jo a jaká to je mise?“ začal hned poskakovat Naruto.
„Nějak nepozorovaně se dostat bez boje přes Akatsuki a dojít rychle do Yuki no Kuni. Tam budete muset najít Isis Sachmet z klanu Rin a přimět jí, aby se vrátila s vámi.“
„Ale co když jí nepřinutíme?“ dotázal se Kiba.
„V tom případě budeme muset v boji proti Akatsuki doufat v zázrak,“ povzdechla si Godaime.
„Kdy máme vyrazit?“ zeptal se Sasuke.
„Nejlépe ihned.“
„Hai!“ zaznělo sborem a Tsunade osaměla.

Oba týmy se hnali sněhovou plání. Oči ninjů, které nebyly zvyklé na tu sněhovou nadílku museli přivírat oči.
„To je děsný! Všude samej sníh, zima tu je,“ brblal si pod vousy Naruto.
„Tady bych nemohla žít pořád,“ povzdechla si Sakura. „Ale je fakt, že je tu krásně.“
„To jo,“ přisvědčila Hinata, která se Narutovi raději trochu stranila.
„Kdy tam budem?“ zívl Kiba, který se nesl na Akamarovi.
Shino se zastavil a ostatní následovali jeho příkladu.
„Měli bychom tam být asi za půl hodiny,“ usoudil Shino.
Sasuke se znova dal do běhu, tentokrát však nasadil rychlejší tempo.
„Proč tak zrychluješ?“ dohnal ho po chvilce Kiba.
„Víš, když před jsme se před dvěma roky rozešli, vypadala tak… Nevím, jak bych to popsal, ale vím, že bychom jí měl přimluvit, aby se vrátila.“
Kiba pouze přikývl a zadívala se před sebe.
I on by byl radši, kdyby se vrátila.

„Tohle, že je Yuki no Sato? Spíš to vypadá jako zřícenina,“ ušklíbl se Kiba, když stanuli uprostřed ruin města.
V Sakuřině mysli probleskly vzpomínky na Itachiho vyprávění.
„Takže to přece jen byla pravda,“ zašeptala.
„Co byla pravda?“ podíval se na Sakuru nechápavě Kiba.
„To, že Isis povraždila celou vesnici,“ odpověděl pochmurně Naruto.
Najednou se ruinami prohnala některým známá melodie a neznámá slova písně.
Ona by chtěla být jiná… Chtěla by být milá… Jenže jaký ona úděl má? Mást pocestné, odvádět je z cesty. A snad i ničit sny…
Proč zrovna ona… Proč zrovna ona má tento uděl? Dopadne na zem a puf… Zmizí opět zpátky, opět bude vodou. A z vody se znovu zrodí…Ona děsivá…Sněhová vločka.

„Jde to támhle odtud,“ ukázala směr Hinata.
„Tam bude Isis,“ usmál se Naruto a vydal se tím směrem.
Ostatní následovali jeho příkladu.
Ale místo Isis našli dívku jejího věku, která měla bledě modrou pleť a dlouhé světlounce modré vlasy. Hrála na flétnu z ledu. Slova trylkoval malý modrý ptáček. Dívčiny šaty měly stříbrnou barvu, kde se třpytla zlatavá sněhová vločka.
„Yuki onna?“ zeptal se vyděšeným hlasem Sasuke.
Dívka otevřela oči a zvláštně se na shinobi zadívala. Její oči zlaté barvy dostaly zvláštní lesk.
Všechny při tom pohledu zamrazilo.
„Sasuke, neřekla jsem ti, abyste mě nehledali?“
Od jejích úst se vzneslo pár vloček.
Sasuke sklopil hlavu.
„Isis, to jsi ty?“ zeptala se trochu zdrženlivě Sakura.
Dívka přikývla.
„Ano i ne. Jak si to vezmete.“
„Potřebujeme, aby si se vrátila,“ postavil se před ní Naruto.
„Odmítám! Ještě bych někoho zranila.“
„Nesmysl. Koho zraníš, tak to budou Akatsuki!“ začal přemlouvat i Kiba.
„Prostě ne! To vám nestačí?“
„Ne!“ zatvářil se odhodlaně Naruto.
„V tom případě mi nezbývá nic jiného než…“
Isisiny zlatavé oči dostaly zlověstný výraz a nad krajinou začala zuřit vánice.
„Dobrá, když nechcete Yuki onnu poslechnout, tak vás budu muset nějak zaměstnat!“ zahřměl její hlas.
Skupinka se přimkla k sobě a nezbývalo jim jiného než přečkat vánici.
Když bouře trochu ustávala, spatřila Hinata siluetu nějakého muže.
„Tamhle někdo jde,“ zašeptala vysíleně.
Pro Hinatu to byla nepředstavitelná muka. Stát několik hodin ve sněhové vánici by nikdo z nich nemusel přežít, kdyby se neukázal on…
„Itachi!“ zařval Sasuke, když svého bratra dostatečně v té vánici poznal.
„Pojďte všichni za mnou. Tahle vánice jen tak nepřejde. Když se totiž Isis rozzuří, její síla je nepřekonatelná.“
Itachi vysílené shinobi zavedl do jakéhosi vytopeného úkrytu.
„Vypadá to, že tu jsi docela dlouho,“ rozhlédl se Kiba.
„Ano, to bylo na rozkaz Páté. Jako spojenec jsem měl být nablízku Isis, ale byl v tom problém. Isis totiž byla odhodlaná mě zabít.“
Sakura rychle připravila pro všechny teplý čaj s medem. I když tu nikdy nebyla, docela se v úkrytu vyznala.
„Až bouře přejde, půjdem jí přemluvit. Nemůžeme se bez ní vrátit. To by už Konoha útok Akatsuki nemusela přežít,“ zamračil se Sasuke.
„Ale asi tu budeme muset přečkat noc,“ oznámil Kiba. „Podle těch hodin je totiž krátce před půlnocí.“
Sakura přikývla.
„Měli bychom jít spát hned teď, jinak bychom to zítra nemuseli ustát.“

Následující den byl, jak už to po takových vánicích bývá, sluneční a shinobi z Konohy i s Itachim se mohli vydat na přesvědčovací akci.
Kdyby jen jedna zbloudilá duše narazila na skupinku s Isis, určitě by se zarazila.
Isis totiž neustále vyráběla z ledu ptáčky, kteří zpívali tu samou píseň již všichni předchozí den slyšeli.
„Dobře tedy, půjdu. Ale nezaručuji, že se nic nestane.“
„Dobře… A mohla by jsi na sebe aspoň vzít lidskou podobu? V té démoní jsi totiž taková…“
„Divná?“ pousmála se na Naruta Isis a změnila se do staré podoby.
Protože už sebou měli sněhového démona, překonali sněhové pláně rychleji, než když putovali sami.

Avšak do Konohy přesto přišli pozdě.
Akatsuki již rozpoutali válku. A v čele byl Madara.
Všichni, co se vrátili z mise, byli zasaženi do boje a Itachi nebyl výjimkou.
„Isis, proměň se!“ zařvala na dívku Tsunade, která se snažila zabránit Kisamemu rozpoutat rybičkovou válku.
Najednou se ochladilo, těžká mračna nad Konohou ještě více zčernala a Isis se začínala zvětšovat.
Krajem se rozlehla další slova neznámé písně.
Když slunce zmizí, spouští se z nebes, tiše, neslyšně zabíjí… Když ona dopadne na zem, jedno bití srdce utichne… Ale ona se nesměje… Ona se utápí v slzách… Ze kterých se znovu zrodí… Ona děsivá… Sněhová vločka
Isis vypadala přesně tak, jako když jí poprvé spatřil Sasuke s ostatními v Yuki no Sato.
Yuki onna se vrhla do boje. Zatím se snažila vyhýbat svým ‚kouzlům. I to však netrvalo dlouho a Isis musela svým chladným dechem nejednoho ninju zmrazit.
V té bojové vřavě, která však postupně ustávala, si Isis všimla, že Madara na Tsunade útočí pro ně neznámým jutsu. Avšak Isis tohle jutsu znala. Věděla jaké jsou následky, co se stane, když tohle jutsu někoho zasáhne. Přesto se vrhla do rány.
Oslnivě rudé světlo jako by všechny nepřátele Konohy smetlo. Isis odletěla několik metrů a zarazila se až o neponičenou část hradeb Konohy.
„Takže ty víš, co je tohle za jutsu, ano?“ ušklíbl se Madara.
Isis namáhavě vstala zlatavýma očima mu pohlédla do těch jeho.
„Ano, vím. A co ještě vím je, že dnes tu zemřeš!“
„Ale, ale… To si opravdu myslíš?“ ušklíbl se.
„Ano, protože i když jsem démon, který jen přináší neštěstí, tak můžu vykonat něco, co pomůže.“
Isis zvedla ruku a její bledě modrá pleť kontrastovala s černým nebem.
„Uchiho Madaro!“ zahřměla. „Sám jsi si vynesl rozsudek smrti!“
Malé ledové vločky začaly vířit kolem Madary. Krystalky řezaly kůži, takže i ostatní kolem nich měli škrábance od ledu.
Isis sevřela ruku v pěst a ledové vločky rychlostí blesku Madarovi podřízly krk.
„Je konec,“ zašeptala a zhroutila se.
Bitva byla u konce a Konoha jí vyhrála. Akatsuki byli poraženi a ten kdo z nepřátel přežil, radši prchl.
Přes to všechno zadržovala drsná realita všeobecné veselí.
Isis totiž omdlela a Tsunade ani nevěděla, co to bylo za jutsu, které Madara použil.
Dívka se neprobrala ani po pěti dnech a všichni z toho byli zoufalí.
Kdy se Isis probudí, to nikdo nevěděl…

Poznámky: 

Původně jsem zamýšlela, že to bude poslední díl, ale nakonec jsem se rozhodla, že tohle bude předposlední Laughing out loud Sama se divím, že je to tak dlouhý... No nic, snad to bude takhle i další díl Eye-wink

5
Průměr: 5 (10 hlasů)

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Vllk
Vložil Vllk, Ne, 2009-05-31 19:19 | Ninja už: 5506 dní, Příspěvků: 1219 | Autor je: Prostý občan

pěkný Smiling

92% teenagerů poslouchá hiphop. Pokud patříš mezi zbývajících 8%, přidej si tohle do podpisu.

Obrázek uživatele sakura171
Vložil sakura171, So, 2009-05-30 20:31 | Ninja už: 5631 dní, Příspěvků: 90 | Autor je: Prostý občan

krasny diel