In mystical world Next grade 04 – Incredibly! Ta bytost je…

„Myslím, že jsme tu bytost našli,“ usmál se trochu nuceně Shinken.
„Vážně? Tak to je skvělý!“ zahalekal Naruto.
Shinken jen nevěřícně zakroutil hlavou a podíval se zpět do místnosti.
Druhá skupina je za malou chvilku doběhla.
Podívali se stejným směrem a doslova zkameněli. Šokem se nemohli hnout a ústa měli pootevřená zděšením.
„To je…“

„To je…“ nadechl se Kiba a Yoso ho doplnila.
„…Teyori!“ vydechla překvapením.
Ostatní nevěděli, zda mají věřit svým očím nebo uším. Přesto museli uvěřit oboum smyslům. Teyori byla uvězněná v jakési zlatavé cele, která s vznášel vysoko nad zemí.
„Je v bezvědomí, pronesl chytře Shinken.
Všichni si jí zaujatě prohlíželi.
Měla dlouhé hnědé vlasy, byla docela vysoká a její oblečení vypadalo jako zbroj z antického Řecka. Velká bílá křídla měla složená pod sebou.
„Jak jí dostaneme ven?“ zeptala se Hanabi.
“To neviem ani já,“ pokrčila rameny Chiisai.
„Ale jak nám mohla Teyori posílat vzkazy a mluvit s námi?“
„Nejspíš má nějakou zvláštní sílu,“ pronesla Chiisai znova.
„To je jediné vysvětlení,“ souhlasila Rika.
Asi hodinu tam jen tak stáli a dumali, jak Teyori dostat z té nazlátlé cely.
„A co kdybychom zkusili se Sakurou, Narutem, Hanabi a Hinatou sílu Vyvolených?“ navrhl Kiba, který už to ticho nemohl vydržet.
„Jo to můžeme,“ souhlasila Sakura a stoupla si pod Teyori.
Ostatní Naruťáci udělali přesně to samé a vytvořili pěticípou hvězdu. Spojili své ruce a Sakura začala vyslovovat jakési zaklínadlo.
„Ve jméně Kisaki Issai a Teishu Tetsu, vyvolávám tebe, sílo nejmocnější ze všech, přijď z Temných moří sem k nám a pomoc nám s touto nesnadnou úlohou. Znič tu bariéru, kterou máme nad sebou!“
Právě ze středu pěticípé hvězdy, z dlaní pěti Vyvolených, vytrysklo zlatavočerné světlo a narazilo do té cely. Chvíli jen obalovalo celou tu celu do jakési bubliny a teprve potom, co se bublina zpevnila, nastalo to, co se od toho vyvolaného kouzla očekávalo. Bublina se začala smršťovat až narazila na stěny a ty praskly. Teyori letěla vzduchem na zem a byla by dopadla pěkně tvrdě, pokud by Alea se Shinkenem nezareagovali rychle a nechytili ji.
„To bylo těsně,“ odfoukla si vlasy z obličeje Alea, když padajícího anděla zachytili.
Přesto ale oba klesli v kolenou tak, že dopadli tvrdě na zem místo Teyori.
„To bolelo,“ zaskučel Shinken.
Yoso se ihned ujala hledat nějakou ložnici a nehledala dlouho, za chvíli nějakou našla.
„Pojďte za mnou,“ vyzvala ostatní.
Kiba anděla nešikovně vzal do náručí a šel za vílou.
Rika a Akumakirei pomohly zachráncům vstát a pospíchaly za ostatními.
Kiba mezitím položil do postele a pozoroval Hinatu jak se se svou sestrou snaží Teyori probrat.
Alea byla čím dál nervóznější, Chiisai byla čím dál chytřejší, Shinken s Narutem čím dál znuděnější a Rika s Akumakirei byly čím dál víc ukecanější.
Po nějaké době se to sestrám z podařilo a Teyori se začala probírat.
Nejdříve se jen tak zmateně rozhlížela kolem a když pochopila, kde je, prudce se na posteli posadila. Avšak… Projela jí tělem ukrutná bolest.
Obličej se jí stáhl do bolestivé grimasy. Lehla si pomalu na postel a podívala se na Sakuru.
„Díky, že jste mě z toho dostaly.“
„Ani nemáš za co, dlužíš nám hodně odpovědí,“ usmála se růžovláska.
„To je fakt,“ uznala Teyori a usmála se. „Tak co chcete vědět?“
„Proč jsme tu právě my?“ zeptala se Hinata.
„Protože jenom v jste mohli získat moc poloviny Vyvolených.“
„Ale těch lidí sem přišlo víc nebo ne?“ namítl Kiba.
„To sice ano, ale neobstáli ve zkoušce.“
Nastalo ticho, které ukrádalo drahocenné minuty strávené s Teyori, protože se za několik okamžiků měl nastat problém. Vše se sehrálo tak rychle…
„Co to bouchlo?!“ nadskočila Alea.
„Neviem, ale nebude to nic príjamného,“ pokrčila čelo Chiisai.
„Nejsi ty nějaká chytrá? Žes nepomohla s hádankou,“ dotázala se Hanabi.
„Nebudem na to plítvať časom,“ odsekla Chiisai.
„Nehádejte se!“ okřikl obě dívky Kiba. „Měli bychom zjistit zdroj toho hluku.“
„Hai,“ přikývly obě a všichni se naráz zvedli.
„Někdo by měl zůstat tady,“ namítl Shinken.
„Tak tady zůstanu já,“ nabídl se Naruto a díval se, jak ostatní mizí v chodbě.
„Tady to je!“ zakřičela Akumakirei.
Všichni za dívkou přiběhli.
Akumakirei stála před troskami střechy, která se rozpadla jak domeček z karet.
„H..Hele,“ ukázala na trosky Hinata.
Podívali se směrem, který modrovláska ukazovala.
Z trosek se sápali jakýsi týpci, kteří nevypadali, že si jdou poklábosit. Nakonec se z nich vyklubali zastánci Kerrpiho.
„Všichni, co tu jste, zemřete!“ prohlásil ten hnědovlasý.
„A vy jste kdo?“ zeptal se Kiba.
„Temní rytíři,“ odpověděl druhý.
„Pokud máme zemřít, tak to nebude bez boje,“ usmála se Sakura. „Rozprchněte se na všechny strany!“
Všichni udělali otočku vzad a bezmyšlenkovitě se rozeběhli pryč.
„Vypadá to, že si budeme muset s nimi hrát na schovávanou,“ ušklíbl se ten hnědovlasý a vyskočil do vzduchu.
Bělovlasý ihned provedl to samé.
Výhodou pro Temné rytíře bylo, že i když patřili mezi rasu lidí, tak měli plné síly jako kterákoli jiná mystická bytost.
Rozletěli se tedy směrem, kam se Vyvolení rozprchli.

„Už se víc nepřibližuj!“ zaječela hystericky Alea.
Stála v kuchyni a snažila se vyhýbat útokům hnědovlasého Temného rytíře.
„Abys věděla, není zrovna slušné, aby oběť nevěděla jméno svého lovce, proto ti ho řeknu.“
Ale jen uhnula opětovnému útoku.
„Jmenuji se Arzen a bude mi potěšením zabít dívku jako jsi ty,“ usmál se a z jeho meče vytrysklo opět našedlé světlo.
Bylo by Aleu trefilo, kdyby se neschovala za plechový stůl, za kterým zrovna stála.
Arzen přiletěl až těsně k tomu stolu a naklonil se přes něj tak, že byl asi pět centimetrů od Aleina obličeje.
Ozvala se rána a Arzen se praštil do hlavy o jedno ze světel.
Při tom si držel načervenalou tvář.
„Proč zrovna facka? Proč ne pěst?“ zoufala si Alea v duchu a utíkala až na kraj kuchyně. Arzen se i po takovémto zásahu přibližoval čím dál víc a dívka za chvíli narazila zády na zeď.
V čirém zoufalství začal šmátrat rukou po zdi a nahmatala pověšené pánve a různé sběračky. Pouze odhadem sebrala jednu pánev, podle tíhy to byla asi ta nejtěžší, a velkou silou jí mrštila přímo do Arzenova obličeje.
Byla slyšet dutá rána a Alea věděla, že má jedinečnou šanci utéct. Sebrala se tedy a proběhla kolem bezvládného nosem zakrváceného Temného rytíře. Pak si to po paměti zamířila do ložnice, kde ležela Teyori.

„Ice spear!“
Namodralá záře ozářila celou místnost.
„Sakra! Minula jsem!“ zaklela dívka a rychle se schovala za křeslo.
„Mladá dámo, zmražená sklenice na nikoho dojem neudělá,“ ušklíbl se druhý z Temných rytířů.
„Co mám dělat? Co má do háje dělat?!“
Temný rytíř se blížil čím dál blíž.
„Uteč!“ ozval se tichý, leč rozhodný hlas.
„Ale…“
„Hned!“
To bylo poprvé, co modrovláska zvedla na svou sestru hlas.
„Hai, onee-chan!“
Hanabi se zvedla a rychle se rozeběhla ke dveřím. Hinata si mezitím připravila světelný luk. Jakmile byla Hanabi na dosahu Temnému rytíři, napnula tětivu a vystřelila šíp.
Světelný pruh se zašpičatělým koncem se zabodl přímo do ruky a přišpendlil Temného rytíře ke zdi.
Modrovláska přišla blíž a zadívala se mu do očí.
„Kde je Kerrpi?“
„Neřeknu!“
„Tak mi řekni alespoň tvoje jméno!“ vpálila mu do obličeje. „Dělej!“
„Narmien,“ ucedil Temný rytíř a zasykl, když Hinata šíp přitlačila více ke zdi.
„Skoncuje to s tebou někdo jiný, já na to nemám moc,“ ucedila mezi zuby vztekle modrovláska a rozeběhla se za svou sestrou.

„Tak co? Ty se nebudeš bránit?“ ušklíbl se Arzen a zasmál se nad bezmocností Yukii.
Víla ležela na zemi a snažila se nevnímat bolest, která jí projela tělem při každém pohybu.
Arzen byl silnější než ona a on to moc dobře věděl.
„Zemři!“
Arzen se napřáhl a snažil se jí zasáhnout mečem. Povedlo se mu to. Yukia se nemohla hýbat, byla po hodinovém boji vyčerpaná. Zatmělo se jí před očima a upadla to temnoty.
„Jeden je mimo, osm jich zbývá.“
Arzen se jistým krokem vydal pryč. Byl si jist, že je víla mrtvá.

Rychlé kroky se ozývaly chodbou. Dívka s dlouhými vlasy běžela, co jí nohy dovolily. Pořád se otáčela, jestli je za ní jeden z temných rytířů – Narmien.
„Stůj!“ zakřičel na ní.
„Jako bych ho poslechla,“ ušklíbla se Akumakirei a ještě zrychlila.
„Já tě stejně zabiju!“ zaječel za ní Narmien a snažil se, aby ta výhružka zněla vražedně.
„Už se bojím,“ poznamenala sarkasticky dívka a vyhnula se brnění, které jí překáželo v cestě.
Narmien už takové štěstí neměl. Narazil do brnění plnou rychlostí, až se mu před očima zobrazilo několik hvězdiček.
„Stejně tě dostanu,“ zamumlal, ještě než se sesunul podél zdi na zem.
„To sotva, když si v limbu,“ usmála se Akumakirei a rozeběhla se zpátky do ložnice Teyori.

„Ste dva a to není fér!“ zaječela dívka na oba temní rytíře.
„Ale ono to je fér, Rika. My sme tiež dvě,“ podívala se na svojí kamarádku Chiisai.
„To je fakt, ale my nemáme žádnou moc, zatímco oni jo,“ namítla Rika.
„Dávaj pozor, Rika!“ skočila před ní Chiisai a pěkně to schytala.
Odnesl to její kotník, na který při tom skoku blbě došlápla.
„Jashin, tohleto je naozaj trapné,“ zrudla Chiisai a snažila se nespadnout na Riku.
Ta jí stejně zachytila tak, aby obě mohly jakž takž utíkat.
„Běžte proboha pryč!“ zakřičel hnědovlasý chlapce. „Běžte zpátky!“
Obě dívky pochopily, co po nich chlapec chce.
„Ďakujeme, Kiba,“ usmála se trpce Chiisai a snažila se na Riku nepřenést celou váhu.
Rika se s námahou rozeběhla a po nějaké chvilce se dostaly na místo, kam měly doběhnout.

„Aka Term!“ zaznělo další kouzlo a oba Temní rytíři již po několikáté padli na zem.
Přesto však dokázali Kibovi vzdorovat a praštit ho tak, že omdlel.
„Měli bychom najít ostatní,“ usoudil Arzen a oba se opět rozdělili.

Potichu oba procházeli chodbou na jejíž podlaze byl červený koberec.
„Myslíš, že nás objeví?“ zašeptal chlapec.
„Nevím, ale snad ne,“ odpověděla mu také šeptem růžovláska.
„Pozdě, našel jsem vás,“ ozval se za nimi vražedný smích.
„Shinkene, utíkej!“ zakřičela dívka a trochu do chlapce strčila.
„Zůstanu tady!“ začal odporovat Shinken.
„Neblbni a zdrhej!“ praštila ho „jemně“ Sakura.
Shinken se tedy radši rozeběhl a pospíchal do ložnice za Teyori.
„Asi jste si to měli prohodit, protože i tam na něj čeká překvapení,“ ušklíbl se Narmien.
„Tak to je problém,“ ušklíbla se Sakura.
Na boj neměla čas, ale tenhle jí to znemožňoval.
„Dragon anger!“
„Tohle na mě jaksi nepůsobí,“ rozesmál se Narmien a záhadným způsobem praštil Sakuru po hlavě tak, že upadla a praštila se o roh rámu jednoho obrazu.
Ucítila jak jí stéká po tváři teplý pramínek a krve a zatmělo se jí před očima.

„Pozor!“ zaječel Shinken a skočil na Riku, která na sobě vláčela Chiisai.
Arzen totiž dostal bouchací náladu a házel po nich jakési malé bomby.
„No tak dík,“ zamumlala uraženě Rika, která se už po několikáté ocitla na zemi.
„Nemožem najíť Azrena,“ upozornila Chiisai.
„To je průšvih,“ zaklel Shinken a nechal Riku, ať si poradí sama.
Utíkal do ložnice, ale přiběhl pozdě. Naskytl se mu hrozivý obraz.
Všichni byli nějak zranění nebo už dávno omdleli. Tušil, že i on dlouho nevydrží.
Na mále měla i Teyori, která na tom ještě nebyla nejlépe.
„Všichni zemřete!“ zachechtal se ďábelsky Arzen a ložnici zaplnilo smrtící kouzlo. Přesto mělo účinky jen na jednu jedinou osobu.
„Teyori!“ zavřeštěl Shinken, div si nevyřval hlasivky.
„Pozdě, tu neprobereš,“ ušklíbl se Narmien.
„Vy…. Vrahové!“
V shinkenova se probudila zlost a v tu chvíli se stalo něco nečekaného.
Po celém hradě se rozlilo zlatavé světlo a Shinken se začal přeměňovat.
Jakmile světlo ubralo na intenzitě, všichni ti, kdo nebyli v limbu, spatřili obrovského Zlatého draka.
„Za její smrt budete platit,“ prohlásil drak/Shinken a mocným ocasem oba Temné rytíře jedním mocným máchnutím poslal na oběžnou dráhu.
„Vypadá to, že u Shinkena se moc Vyvoleného už objevila,“ poznamenala trpce Rika.
„Hin, měla by si jít léčit,“ pobídl modrovlásku znaveně Shinken.
Hinata pouze přikývla a začala běhat po hradě. Nakonec vyléčila i Yukiu, která měla na mále.

Teyori je tedy mrtvá, jen Naruto, díky tomu, že tam s ní byl celou dobu, věděl, co je po nich ještě žádáno. Vydali se radši na další cestu, aby byli co nejdál od Duhového zámku.