Ohnivá vůle se nevzdává! Návrat a přesun, část 8.

Konoha

Kushina obdržela dopis od jedné hodně staré známé, lépe řečeno od Rin, která se po třiceti letech vrací do Konohy. Kushina samozřejmě hned běžela za Kakashim, aby mu sdělila tu dobrou zprávu.
Jakmile ji vyslechl, tak se opět v něm rozvířil příval vzpomínek na minulé události a myslel si, že už k Rin nic necítí, tak jeho láska náhle ožila, ale čest mu nedovolovala opustit manželku a děti, i když Ayame miloval, tak Rin miloval mnohem déle.
Čekal, že už bude mít klid, ale to se spletl. Jeho nové dobrodružství začalo…

Hinata přivítala Rin velice přátelsky a Rin ji nemohla říct to co chtěla povědět Kakashimu.
„Myslím, že tě uvidí velice rád,“ řekla Hinata.
„No uvidíme, ale už je to taková doba, co jsme se viděli naposled.“
Někdo zaklepal na dveře a Hinata dovolila dotyčnému vstoupit. Nebyl to nikdo jiný než Kakashi.
„Ahoj,“ pozdravila Rin a Kakashi nebyl mocen slova, protože Rin se jen málo změnila a vypadala pořád na dvacet.
„Co je?“ divila se smutným hlasem Rin.
„Nic jenom to, že jsi se vůbec nezměnila,“ vypotil ze sebe Kakashi.
„Ale ty taky ne, ale teď na to není čas, jsem strážkyně Kinirono no Tsurugi prvního meče a z něho jsou odvozeny – a vlastně i vytvořeny – všechny meče, které kdy byly vyrobeny. Musím se dostat a to co nejrychleji jak k Hokunagi, tak Hokanagi, jinak se stane katastrofa!“

Ame

Suigetsu se vyhýbal Konan jak jen mohl, ale nějak mu to nešlo. Juugo si zatím s Karin vychutnávali očekávání na svého potomka. Ovšem, kdo tam nemohl chybět byl Jiraiya, protože tam měl zrovna misi a dal se Suigetsem do menšího průzkumu a zase se jim to nevyplatilo. Někdo je předešel a Suigetsu s Jiraiyou běhali kolem Ame jak šílení před davem rozhorlených dívek a žen, to Konan je práskla a společně slibovali pomstu: „Neboj, Konan, na tebe taky dojde a už mě nebaví běhat po celé Ame!“

Cesta do Suny

Shimaru a Shimaki neustále zaostávali. Miharu se spřátelila s Ivari a Inoshi byl rád, že se skamarádily.
„Už jsme skoro tam,“ oznámil Shimaki a hodil očkem po Ivari, kterou měl pořád rád a nelíbilo se mu, že je tu i Inoshi, kterého nesnášel už jen z toho důvodu, že chodí s Ivari.
Ale nebyla to tak zcela pravda, protože už na ně čekalo jiné dobrodružství.
Náhle spatřili podivný fialový kruh o velikosti malého dítěte.
„Vidíte to taky?“ ptala se Miharu.
„Jistě a co to je?“ zajímalo Inoshiho a něco ho lákalo se toho dotknout. Tak poslechl a stalo se něco podivného celé místo ozářila oranžová záře a poslala všechny do velmi povědomého světa, ale nebylo to jejich místo ani čas.
„Už na vás čekám,“ ozvalo se za nimi a nestačili zírat kdo, že to před nimi stojí.
„A vy jste?“ osmělila se Miharu.
„Já? Mé jméno jest Nari Neyou,“ představil se.
„Nejste náhodou syn Nariho Shitary?“ zkoušel své štěstí Shimaki.
„Ano a teď k vašemu úkolu. Musíme zabránit mému strýci, aby mu padl do rukou bájný Kinirono no Tsurugi, který při kontaktu s jiným mečem uvolní Uzavření a probudí jeho sílu.“
„Zase ten strejda, to si nemůže odpustit?“ čertila se Miharu, protože ona sama do této rodiny patřila.
„Vidím a cítím, že je tady jedna osoba, která patří do rodiny,“ pronesl Neyou.
„Ano, jsem to já,“ přihlásila se Miharu.
„Tak jsem se přeci jenom nemýlil,“ potvrdil si svá slova.
„A můžete nám říct co tady děláme?“ zeptal se Inoshi.
„Jistě jste tu na zvláštní povolení mého otce, který již podnikl vše co mohl a zbytek nechá na nás!“

Moře – loď Aka

„Tak a budeme je sledovat?“ zeptala se Kaze.
„Ano, ale po svých,“ vysvětlil Naruto.
„Chodit po vodě?“ ujišťoval se Gaara.
„Ano,“ odpověděl Sasuke místo Naruta.
„Jdeme na to!“ zavelel Nagato.

Moře – loď Hoshi

„Taky jsem na něco přišel,“ znovu měl eso v rukávu.
„Jak ty to děláš, že ti to dojde dřív a nám až to řekneš?“ stěžovala si Lina.
„Nevím, jako bych to vše znal, ale vůbec nemám páru,“ pronesl Itachi.
„No jo, ale stejně je to nespravedlivé,“ postěžoval si Yahiko.
„Nebudeme zdržovat a já vám to vše vysvětlím,“ ovšem než se mohl dát do pořádného vyprávění, tak se Minato zvedl a šel společně s Hokunagi pryč. Nic neudělali, protože věděli, že se vrátí a také se vrátil asi za půl hodiny.
Nikdo nepočítal s takovou velkou a nečekanou návštěvou. Ve dveřích totiž stáli: Naruto, Gaara, Nagato, Sasuke a Kaze.
„Co tady všichni děláte?“ divil se Yahiko.
„Ty to nevíš?“ pokusil se nasměrovat svého syna.
„Vím, ale expert je tady Itachi, ten vám vše řekne a budete překvapeni co jsme zjistili,“ řekl Yahiko.
Itachi se teda ujal slova: „Nejdřív k Minatovi, ten je jak Keichi – a prosil bych nepřerušovat, pro tebe to platí taky, tati – pod vlivem Hokunagi, dvojčete Hokanagi. Toto zlé dvojče je velice zákeřné změní člověka v nemyslící bytost a přemění ji ke svému obrazu a aby jste se v tom orientovali, tak začnu od začátku…“
Když skončil ani jeden z přítomných nebyl schopen slova.
Kaze se dívala na svoji lásku a chtěla ho zachránit, ale nevěděla jak a tak aniž by to nějak plánovala se s ním opět spojila v jeho zatím uchované mysli.

„Minato! Poslouchej můj hlas a jdi za ním!“ volala za ním Kaze a Minato se k ní otočil, ale bez odezvy. „Miluji tě a jestli chceš, tak pro tebe i zemřu,“ dál ho přesvědčovala Minata a na malý okamžik ji vnímal…
Pak promluvil: „Já tě znám, ale nemohu si tě vybavit a myslím, že tě také miluji, ale vím, že nejsi jen přelud,“ to bylo vše co řekl.

„A co teda s tou poslední?“ Gaara byl ze všeho úplně vyděšený, tohle nečekal.
„Ano, k té se dostanu, jenom potřebuji od strýčka Naruta meč, abych si něco ověřil,“ řekl Itachi a Naruto mu Hokanagi podal a tím si Itachi potvrdil svou teorii.
„A co to teda je?“ zajímal se Nagato.
AS Itachi jim to řekl.