manga_preview
Boruto TBV 07

In mystical world 04 – Dlouhá cesta do Airanu

„To neva. My si poradíme,“ usmál se Naruto a dal si batoh na záda.
„Hodně štěstí,“ popřála Mina odcházejícím vyvoleným.
Doufala, že se jim podaří to, co ona sama nedokázala.

„Já se na to vykašlu!“ zařval asi posté Naruto, když znova zakopl.
Právě byli na cestě do města Airan a přecházeli hory Kazui. Cesta byla neschůdná a zatím jenom Sakura uměla používat kouzla. Naštěstí byla férová a nepoužila žádné kouzlo, aby si usnadnila cestu. Jen Yukia mohla letět, aby ostatní nezdržovala.
„Už se takhle vláčíme dva dny a hory nekončí. Yukio, jak dlouho ještě přes tyhle hory půjdeme?“ zeptala se Hinata.
„Nevím. Nikdy jsem v horách Kazui nebyla, a tak nevím, kdy z nich sejdeme,“ pokrčila rameny Yukia.
„Podívejte, ta stezka se svažuje dolů,“ ukázala Hanabi.
„Hurá!“ zakřičel Naruto a utíkal dolů.
„Naruto, počkej!“ snažila se blonďáka zbrzdit Sakura.
„Pozdě,“ usmál se Kiba.
„Zřítil se dolů,“ poznamenal Akamaru.
„Ta stezka je moc prudká na to, abyste to sešli pěšky,“ oznámila jim Yukia.
„Sakuro, nemůžeš použít nějaké kouzlo?“ zeptala se Hinata.
Sakura přikývla a soustředila se.
„Levitation!“
Sakura se vznesla do vzduchu a chytila Hinatu za ruce. Yukia si vyzvedla od Kiby Hanabi a pevně jí sevřela ruce.
„Vy dva tu chvíli počkáte. Nevadí?“ usmála se omluvně Sakura a slétala dolů podél stezky. Hned za ní letěla Yukia.
Stezka byla opravdu hodně příkrá. Po deseti minutách si Sakura s Yukiou mohly oddechnout. Hanabi i Hinata byl bez nehody přeneseny z hor Kazui.
„Naruto!“
Hinata spatřila Naruta ležet opodál. Rozeběhla se k němu a ujišťovala se, že mu nic není.
„Takže opravdu sletěl až dolů,“ zachichotala se Sakura a letěla zpátky pro Kibu s Akamaru.
„Počkej na mně!“ vzlétla Yukia a dohnala svou společnici.
Když opět vylétly až nahoru, Kiba přivítal dost nevrle.
„Konečně. Kde ste byly tak dlouho?“
„Trochu to trvá, než slétneme dolů s další osobou,“ odsekla Yukia.
„Promiňte. Už tak jsem unavený z týhle cesty. Kdo mě veme?“
„Asi Sakura. Já bych tě neunesla,“ usmála se Yukia a popadla Akamaru.
Sakura jen rezignovaně pokrčila rameny a pevně chytila Kibu za zápěstí.
„Drž se pevně, ať neslítneš,“ varovala ho a letěla dolů.
„Tak můžeme jít dál?“ zeptala se Hinata, když Sakura stoupla na pevnou zem.
„Jo. Máš tu mapu, Kibo?“
Kiba z kapsy vyndal starou zašlou mapu a rozložil jí na zemi.
„Momentálně jsme tady,“ ukázal na místo, kde stáli. „Pokud máme přejít řeku Rana-yu, tak musíme tímto směrem.“
Kiba ukázal na jihozápad.
„Za jak dlouho se k tý řece dostaneme?“ zajímala se Hanabi.
„Dojdeme k ní ještě dneska. Odtud je to asi tak pět kilometrů.“
„Tak jdeme,“ zavelela Sakura a všichni se vydali k další překážce a tou je řeka Rana-yu.

„Tohle, že má být řeka? Tohle je rozbouřený moře vtěsnaný do koryta řeky!“ zděsila se Sakura.
„Jak to přejdem?“ zeptala se zbytečně Hinata.
„Most tu nikde není, jen támhle jsou ty kameny,“ ukázala na neidentifikované tečky Yukia.
„Půjdeme tam?“ otázal se Naruto.
„Co jiného nám zbývá?“ povzdechla si Sakura a vydala se ke kamenům.
Po půl hodině k nim opravdu došli.
„Hm… Pokud bychom je měli přeskočit, tak jeden kámen stačí jen pro jednoho člověka,“ podotkla Hanabi.
„To je nebezpečný,“ děsil se Naruto.
„Od kdy se zrovna TY bojíš nebezpečí, Naruto?“ podivil se Akamaru.
„Kdo tu říká, že se bojím? Nikdo!“ nafoukl se Naruto.
„Nechte toho,“ stoupl si mezi ně Kiba.
„Ten mech na těch kamenech nám udělá dost problémů,“ přemýšlela Sakura o vhodném přestoupení na druhý břeh.
„Nemůžeme to zase přeletět?“ zeptala se Hinata.
„Ne. Já už nemám dost síly na to, abych vás zase s Yukiou přenášela. Musíme si vystačit postaru.“
„Jak na druhou stranu dostaneme ty batohy? Bude dost nebezpečné skákat s po kamenech s nimi na zádech,“ uvažoval Kiba.
„Tak je přehodíme,“ navrhl Naruto. „A protože je řeka hodně široká, jeden z nás si stoupne na druhý kámen a přehodí batohy na druhou stranu.“
„Na to, že si to ty, Naruto, je to dobrý nápad,“ uznala Sakura.
„Ale co když někdo spadne?“ strachovala se Hanabi.
„Ty batohy můžu dát na druhý břeh já,“ nabídla se Yukia. „Přece jen nemám křídla pro nic za nic.“
„Tak jo,“ souhlasila Sakura a sundala si ze zad svůj batoh, který dostala od Miny.
Ostatní si taky sundali své batohy a postupně podávaly Yukie. Ta je v bezpečí přenesla na druhý břeh rozbouřené řeky.
„Tak kdo půjde první?“ zeptal se Kiba.
„První půjdu já,“ ozvala se Hinata.
„Dobře, ale hlavně nespadni. Ten mech je nasáklý vodou a já nechci, aby se někdo zranil,“ souhlasila Sakura.
Hinata se soustředila a skočila na první kámen. Trochu na kluzkém mechu zakolísala, ale ihned našla rovnováhu. Skočila na druhý kámen, na třetí, zdolala čtvrtý…
„Poslední.“
Hinata se úlevně usmála, skočila na poslední kámen a pak ihned na břeh řeky.
„Zvládla to!“ zajásal Naruto.
„Tak jo. Viděli jste ukázku dokonalých přeskoků. Kdo jde další?“ zeptala se Sakura.
Kiba beze slova přistoupil ke kraji břehu a bez nehody doskákal na druhý břeh. Akamaru samozřejmě skákal hned za ním. Po Kibovi překážku zdatně absolvovala Hanabi. Teď přišel na řadu Naruto.
„Tak jdu na to. Tohle zvládnu-ttebayo!“
Naruto se rychle rozeběhl a zdolával úspěšně jeden kámen za druhým, když v tom Narutovi po kluzkém povrchu podjela noha a Naruto skončil v rozbouřené řece.
„Naruto!“
Sakura na nic nečekala a rozeběhla se po směru proudu řeky. Hledala něco dlouhého, čeho by se mohl Naruto chytit. Ostatní na druhém břehu dělali to samé. Všichni pátrali po pusté krajině a hledali něco vhodného pro záchranu Naruta.
„Lidi, pomóc!“ křičel Naruto z plných plic a snažil se nespolykat moc kalné vody.
„Potřebujeme dlouhou tyč,“ přemýšlela Sakura.
„Hele, támhle je něco,“ rozeběhla se rychle Hanabi pro dlouhou větev.
„To nestihne!“ plašila Hinata.
„Kde je Yukia?“ hledal vílu Kiba.
„Támhle,“ ukázal packou Akamaru na vílu, která letěla přesně nad Narutem.
Sletěla níž a snažila se Naruta chytit za zápěstí.
„Chyť se!“
Naruto se s velkým úsilím rychle chytil Yukiných paží.
„Pozor!“ zakřičela Sakura a vyčerpaně se chytila za bok.
„Co?“ nechápala Yukia, zaneprázdněná zachraňováním Naruta.
„Vodopád!“ vřísknul Kiba.
„Aha.“
Yukia konečně vytáhla Naruta z vody a bylo to těsně. Ještě chvíli a Naruto by i s Yukiou letěl vodopádem dolů.
„Jsi těžkej,“ stěžovala si Yukia a přenášela ho k Hinatě.
Sakura se pomalu doploužila ke kamenům a pomalu přeskákala na druhý břeh.
Jakmile všichni k Sakuře došli, všimli si, že má rozloženou mapu. Sakura odlepila oči od mapy a postavila se. Pomalu přešla k Narutovi a všichni si domyslíte, co udělala.
„Naruto, ty idiote!“
Zmáčený Naruto se skácel na zem.
„Kibo, prosím tě, urči kam půjdeme. Já se v tom nevyznám,“ poprosila Kibu Sakura.
Kiba se na mapu zadíval a po chvilce určil směr.
„Budeme muset jít na jih, ale stejně musíme najít úkryt. Naruto je promočený a stmívá se. Nemůžeme jít celou noc.“
„Tak jdeme,“ zavelela Sakura a celá skupina se vydala na jih.

„Sakuro, přece nemůžeš celou noc hlídat sama,“ protestoval, již suchý, Naruto.
„Ale můžu. Za prvý: nikdo z vás nic neumíte a za druhý: jsem tu jediná, která není unavená a navíc, bude se mnou Akamaru. Tak sklapni a jdi si lehnout,“ uzemnila ho Sakura a viditelně dala Narutovi najevo, že o tom dále nehodlá bavit.
„Ráno stejně půjdeme dál a kouzlo bdělosti tohle všechno vyřeší.“
Sakura se pohodlněji opřela o skálu a zapálila si oheň, aby odplašila divokou zvěř.
Ráno opravdu ihned po snídani pokračovali dál, protože je čekala dlouhá cesta na jih.

„Už vidím Airan!“ zakřičela Yukia, která určovala další směr. „Za tímhle kopcem ho uvidíte taky.“
A opravdu. Všichni poprvé spatřili město Airan. Konečně měli na dosah město, kde se Hanabi měla naučit sým schopnostem. Přidali tedy všichni do kroku a do západu slunce skutečně překročili bránu Airanu. Procházeli bezradně městem a nevěděli, kde Mininu sestru najdou.
„Tak zajdeme nejdřív na jídlo, ne?“ začal slintat Akamaru.
„Dobře. V hospodě se na ní také můžeme zeptat,“ souhlasil Kiba.
Vešli do hostince U tří magiků a objednali si. Problém nastal, když měli platit. Úplně zapomněli na to, že nemají jejich peníze.
„Tak co budeme dělat?“ zeptala se bezradně Hanabi.
„Mám pro vás návrh,“ usmála se na hostinského Sakura. „Můžeme si to tu odpracovat, zatímco se tady naše kamarádka bude učit.“
„To není špatný nápad. Ubytuji vás tady,“ přijal návrh hostinský.
„Mohl byste nám poradit?“ zastavila ho Hinata. „Hledáme jednu dívku, asi tak v mém věku, ale nevíme jak se jmenuje. Je to sestra Miny Slay. Neznáte jí?“
„Sestra Miny Slay? Samozřejmě, že jí znám. Také se snažila o záchranu našeho světa, ale neuspěla stejně tak jako její sestra. Chcete jí vidět?“
Všichni zuřivě kývali hlavami, a tak hostinsky poslal svojí dceru s našimi dobrodruhy k sídlu Mininy sestry.
„Tak tady to je,“ usmála se copatá dívka a odběhla pryč.
Velká brána se otevřela a oni mohli vstoupit.
„Hledáte někoho?“ zeptal se strážný u brány.
„Ano. Sestru Miny Slay. Je tady?“ zeptala se Yukia.
„Hned vás k ní dovedu.“
Strážný je propustil dál do domu a služka je přivedla do salonu.
„Počkejte tady. Za chvilku přijde.“
Pětice vyvolených a víla čekali jen krátkou chvíli. Mistryně bílé magie se jim po pár minutách ukázala.
„Vítám vás. Moje sestra mi už o vás řekla. Jmenuji se Luna Slay. Jestli chcete, můžete se ubytovat tady,“ přivítala je milá dívka ve věku šestnácti let.
„No my máme problém. Nemáme zdejší peníze a úplně jsme na to zapomněli. V hostinci jsme si objednali a nemohli jsme zaplatit, takže teď tam musíme vypomáhat,“ usmála se omluvně Sakura.
„Není třeba. Já to zaplatím,“ mávla rukou Luna. „Jak se jmenujete?“
„Já jsem Kiba, ten pes se jmenuje Akamaru, tohle jsou Hinata a Hanabi, ten blonďák se jmenuje Naruto a tohle je Sakura,“ představil své kamarády až moc ochotně Kiba. „Jo a tohle je Yukia.“
„Pokud jsem dobře informovaná, tak Sakura byla vyučena u mé sestry černé magii a já mám naučit tady Hanabi bílé magii. Ale sestra se vám zapomněla o něčem důležitém zmínit. A to, že pokud převezmete tyto schopnosti, můžete ztratit svojí osobnost. Ale jak vidím, tady se to nejspíš nestane. A ještě něco: Sakuru přiučím něco z bílé magie a Hanabi něco z černé. To je takový bonus. Jinak… Chovejte se tu jako doma.“
Luna odešla a nechala je samotné. Služky je zavedly do pokojů a daly jim nové šaty. Přece jen by nebylo slušné pohybovat se po menším paláci v otrhaných a špinavých šatech.
Jakmile nastal čas večeře, všichni zmírnili své divoké chování, protože Luna měla velmi vzácnou návštěvu.

U stolu na místě po čestné hosty seděl mladý muž se špičatýma ušima.
„Jdete právě včas. Tohle Licott, vyslanec za národ elfů,“ představila hosta Luna.
„Rád vás poznávám. Vy musíte být ti vyvolení, o kterých hlásá legenda, že?“
„Ano, jsme,“ přisvědčil Kiba.
„Tak se najíme, ne?“ navrhla Luna a sloužící okamžitě přinesli večeři.
Po večeři se všichni ještě dlouho bavili.
„Končíme zábavu,“ zívla Luna. „Hanabi zítra čeká první trénink a potřebuje se vyspat. My všichni si musíme odpočinout.“
„Kde se sejdeme?“ zëptala se Hanabi.
„V sále č. 5, přesně v deset hodin ráno. Lea tě tam dovede,“ usmála se Luna a odkráčela do svého pokoje.

Poznámky: 

Tak je tu další dílek Smiling Tu cestu bych sama osobně nechtěla zažít Smiling Snad se to líbilo...

4.785715
Průměr: 4.8 (14 hlasů)

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele gelika
Vložil gelika, Pá, 2009-03-27 18:46 | Ninja už: 5500 dní, Příspěvků: 299 | Autor je: Prostý občan

Jop nádherná Laughing out loud.

Obrázek uživatele maklmape
Vložil maklmape, Pá, 2009-03-20 19:59 | Ninja už: 5580 dní, Příspěvků: 382 | Autor je: Recepční v lázních

Já už nevim jak tě chválit! Laughing out loud Laughing out loud Moooc se mi to líbí a rozhodně tahle sériovka patří k mým nejoblíbenějším, dost řečí, du na další dílek Laughing out loud

Obrázek uživatele Kaori n_n
Vložil Kaori n_n, St, 2008-12-03 18:47 | Ninja už: 5712 dní, Příspěvků: 641 | Autor je: Prostý občan

Tak ten díl byl dobrej. Ta cesta byla hodně povedená, četlo se to absollutně sama! n_-
_________________
Jsem hrdým členem FC Naruta, FC Sasoríííka n_n, FC Minata a FC Kobylky v pyžámku
FC Kishimoto Masashi xD

Free userbars
Free userbars
Free userbars
Free userbars
Free userbars

Motta: Nejdříve skoč, potom přemýšlej, co dělat. xD
Smrt je jen vykoupení do nového života...
Tím se řídím já!!

Smeťák s mými FeFes xDD

Obrázek uživatele Tomon
Vložil Tomon, Út, 2008-12-02 21:49 | Ninja už: 5736 dní, Příspěvků: 1689 | Autor je: Editor ve výslužbě, Pěstitel rýže

Velice dobře pokračuješ, no a mi jsme stále napnutí jaké budou další schopnosti Smiling

Obrázek uživatele Thanan
Vložil Thanan, Út, 2008-12-02 18:29 | Ninja už: 5613 dní, Příspěvků: 117 | Autor je: Prostý občan

je to zajímavé jen tak dál Smiling