manga_preview
Boruto TBV 07

Kdyby

Kdyby

Hodil surově do vody další kámen. Jeho černé oči se zdály ještě prázdnější. Zavřel je a cítil, jak v něm plane hněv...
Kdybych byl rychlejší, nikdy by se to nestalo. Stačilo otevřít dveře... Možná by je nezabil. Nic by jim neudělal... Nebo by mě zabil s nimi... Jenže ne. Já stále žiju... Stále... sám...
Skousl ret. Za nedlouho v puse ucítil tu kovovou pachuť.
Kdyby se nenarodil, nikdy by nežil, celá má rodina, celý můj klan... Oni všichni, mí rodiče, příbuzní... Stále by tu byli.
Kdybych byl silnější... silnější a lepší... dávno bych je pomstil, dávno bych ho zabil...

Zatnul dlaň v pěst. Brzy ji však znovu povolil...
Jenže já...

Pohlédla do toho kovově chladně lesknoucího se zrcadla. Koutky se však nezvedly do úsměvu. Zůstaly svěšené. Tiché, jako vždy... A přitom se jí tolik chtělo křičet.
Kdybych byla jiná... Jiná, odvážnější, sebevědomější, možná by byl spokojený... Nebyla bych zátěž. Byl by na mě hrdý...
Šedýma nevýraznýma očima sledovala ponurý odraz v zrcadle...
Kdybych se narodila jako chlapec, měl by to, co si vždy přál. Dědice, kterého chtěl, po kterém toužil. Splňovala bych jeho očekávání...
Cítila, jak jí po tváři stékají první slzy zoufalství. Rychle je utřela hřbetem ruky.
Jak moc lituju, že se narodil jako první...
Kdyby se narodil jako druhý... ON by nikdy netrpěl... kdyby...
Necíla bych ten strašný pocit viny...

Kdyby...

Odložil knížku na postel. Neměl chuť dál číst. Posadil se a tím jediným, unaveným okem vyhlédl ven. Hořkou slinu na jazyku se marně pokoušel polknout. Marně se snažil přehlušit hlas v hlavě...
Kdybych tehdy nebyl tak neústupný. Přijmul bych jeho plán... Šel bych s ním.
Kdybych si tehdy uvědomoval, co je nejdůležitější...Kašlal bych na předpisy! Záchránil bych ho... Ji bych zachránil společně s ním. Nikdy by se to nestalo...

Na chviličku obrátil zrak k místnosti, v níž převládalo šero. Z kouhoutku dopadla další kapička do kovového dřezu, aby se roztříštila na mnoho jiných a menších. Znovu se obrtil k oknu...
Kdyby mě nechtěl zachránit. Vykašlal se na mě, tak jak měl... Stále by žil, zůstal by tu...
Ano, kdybychom se přestali tak dohadovat... Uvědomil bych si přtelství dřív...

Mlčky zíral kamsi do prázdna...
Jenže...

Sklopila hlavu. Zaposlouchala se do zvuků, jak si vítr hrál s listím. Vysoký strom bránil posledním paprskům, aby dopadly na oprýskanou lavičku. Očima probodávala zem...
Kdybych nebyla tehdy tak... namyšlená. Možná by jsme byly stále kamarádky. Nikdy by se to nevyvíjelo takhle...
Z čela si odhrnula světlý pramen vlasů.
Kdyby ten chlapec nikdy nežil tady, nechodil na stejnou školu... Kdyby se aspoň jeda z nás netopila v té lacinné sobecké lásce... V té odporné soupeřivosti. Možná bychom tu teď seděly a smály se tekovým ubožačkám...
V ruce sevřela červenou stuhu. Měla tendenci se ušklíbnout, ale byl by to jenom ubohý a hraný úšklebek.
Kdybych neuměla jenom být vždycky "ta vůdčí"...
Modré oči stále zkoumaly drobné květiny, rostoucí mezi rozpraskanými dláždicemi...
Kdybych jí to tehdy vyvrátila... Když tu spolu seděly a ona se jí zeptala, tak by...
Tak...

Kopnul do prázdné plechovky. Ta se s řinčením odrazila od kamenů a nakonec spadla kamsi pryč dolů, do hlubokého srázu pod těmi tolik známými sochami...
Kdyby ten parchant stvůru nevyvolal... Nenapadla by vesnici. Nikoho by neohrozila. Nic by se nestalo...
Zamhouřil oči. Vesnice před ním pomalu usínala pokojným spánkem.
Měl by...? Měl bych rodinu... Lidé by si na mě neukazovali jako na odpad, příšeru... zrůdu.
Kdyby mě moji rodiče dost milovali... nikdy by to nedovolili.... Stále by žili... žili v jedné rodině.
Kdyby Čtvrtý nezapečetil Kyuubiho do mě... Nebyl bych tak osamělý. Nebyl bych odstrčovaný, nenáviděný...

Bez jakýchkoliv zábran si sednul na okraj skály, dnes však nekýval radostně nohama. Seděl zaražený, jeho výraz zůstával neproniknutelný....

Jak strašně to slovo nenávidím. Nesnáším ho, už jenom jak zní.
„Kdyby...“
Dává nám znát jinou možnost, že věci, kterých litujeme, mohly být jinak. Ukazuje nám, co by se nemuselo stát, nebo jaké jiné by mohly být následky. Uvrhuje nás do toho odporného pocitu hořkosti...
Říká, jak by to mohlo být a přitom nás vystavuje kontrastům představ a reality...
Nesnáším to kruté slovo...
Protože...
Kdyby Čtvrtý nezapečetil Kyuubiho do mě...
Trpěl by někdo jiný...
A já bych nebyl stejný. Možná bych patřil k těm, jenž opovrhovali mnou, co já vím...
Hodně už jsem ve svém životě zkusil... A jaký bych tedy byl, kdybych to nikdy nepoznal...?
A nikdy tu samotu nepřekonal, nikdy jí neporozuměl...?
Měl bych tu víru v sebe samotného...? Dokázal bych pochopit někoho, jako jsem teď já... Nebo bych byl jako něktří, jenž žijí ten svůj zidealizovaný svět...?!
Ne, nechci říkat „kdyby“, protože já jsem teď a tady a jiná možnost není. Neexistuje jiná verze, jiná paraela... Já jsem já... Já teď činím, já teď rozhoduji...
A nechci dál říkat slova lítosti nad tím co se stalo.
Ano, litujeme. I když se snažíme dělat věci tak, aby to nebylo třeba... Ale nesmíme tím žít...

Konečně se mu podařilo zahnaty ty chmury... Zvedl blonďatou hlavu. Na tváři se mu rýsoval téměř neznatelný úsměv. Vztáhl ruku se zaťatou pěstí směrem ke slunci, jehož srpek zmizel již téměř celý za obzorem.
Teď a tady... A ne jinak...

Poznámky: 

Já to slovo fakt nesnáším... A nechci ho ani říkat, ale potom člověku začně hlodat v hlavě ten červík "co kdyby..."

4.90909
Průměr: 4.9 (11 hlasů)

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Akumakirei
Vložil Akumakirei, Po, 2009-02-02 13:27 | Ninja už: 5620 dní, Příspěvků: 2346 | Autor je: Editor všeho, Editor FF, Prostý občan

hezký, dobrej nápad a zvláštně zpracovanej, fakt se mi to líbilo

.Seznam FF, Poslední FF: Šampioni těžké váhy | Na kočku a na myš | Rozkaz zněl jasně | Bohům padají z talířů drobky
. • V noci jsou všechny kočky černé.
.Some days, some nights...

Obrázek uživatele Katotoka
Vložil Katotoka, Po, 2009-02-02 19:28 | Ninja už: 5840 dní, Příspěvků: 1137 | Autor je: Prostý občan

To jsem ráda Laughing out loud

Obrázek uživatele nettiex
Vložil nettiex, Čt, 2008-10-30 19:15 | Ninja už: 5877 dní, Příspěvků: 3653 | Autor je: Editor všeho, Kankurova kosmetička

Jak jsem viděla v tom seznamu tvoje jméno, nešlo nekliknout Smiling
A nelituji Smiling Skvělá povídka, Katy Smiling

Obrázek uživatele Yamata no Orochi
Vložil Yamata no Orochi, St, 2008-10-29 20:27 | Ninja už: 5889 dní, Příspěvků: 3064 | Autor je: Prostý občan

Hvězdičko, já jsem tak ráda, že zase píšeš Laughing out loud

FFkaři, prosím, čtěte Pravidla FF sekce!!! Evil

Kdo umí číst a psát, je gramotný. Kdo umí pouze psát, stává se spamerem!

Obrázek uživatele Katotoka
Vložil Katotoka, St, 2008-10-29 21:42 | Ninja už: 5840 dní, Příspěvků: 1137 | Autor je: Prostý občan

No, já bych to spíš nazvala výkřiky ze sna, stále se snažím nějak vzbráborat Eye-wink

Obrázek uživatele Ryuuka
Vložil Ryuuka, St, 2008-10-29 20:09 | Ninja už: 5921 dní, Příspěvků: 757 | Autor je: Prostý občan

ano, kdybych se ještě teď utápěla v depresích, přečetla bych si tohle dílko? doufám, že i v té beta verzi ano, protože kdyby ne, byla bych hrozně hloupá...

ostatně od katotoky-sama se ani nic, než geniální ff, čekat nedá... Smiling výborně... jen tak dál

Obrázek uživatele Katotoka
Vložil Katotoka, St, 2008-10-29 21:41 | Ninja už: 5840 dní, Příspěvků: 1137 | Autor je: Prostý občan

Katotoka-sama? To snad ne... Já jsem Katotoka-chan XD... "-sama" je na mě moc vzndešený Laughing out loud
*já, takový pasáček Ton-tonů :D*

Obrázek uživatele Ryuuka
Vložil Ryuuka, St, 2008-10-29 21:55 | Ninja už: 5921 dní, Příspěvků: 757 | Autor je: Prostý občan

ále, jaký pasáček tontonů Laughing out loud já takhle oslovuji všechny mé oblíbené autory, ke kterým vzhlížím Eye-wink

Obrázek uživatele Katotoka
Vložil Katotoka, St, 2008-10-29 22:14 | Ninja už: 5840 dní, Příspěvků: 1137 | Autor je: Prostý občan

-*červená se*-
-*červená se*-
-*červená se*-
-*červená se*-
-*červená se, trumfla Hinatu*-