Shledání I. Kushinin návrat, část 6.

O deset let později.

Teď to věděla jistě Madaru nikdy neporazí. Je moc silný a nikdy není sám. Tušila, že bude potřebovat něčí pomoc. Jinak nemá šanci.
Vzpomněla si na svého syna. Určitě už absolvoval Ninjí Akademii. Koho má za senseie? Kéž by to byl Kakashi. Na něho je spoleh. Narutovi je už dvanáct. Tolik ho chtěla vidět, obejmout a říct mu celou pravdu. Ale je na to ještě brzy. Neví ty hlavní informace. Co zamýšlejí s těmi Bijuu. A proč se zrovna tihle dali dohromady.
Byla zvědavá jaký ninja z Naruta vyrostl. Jestli je geniální jako Minato nebo hyperaktivní jako ona, když byla malá a měla důvod se smát a užívat života. Teď už těžko by se vrátila do normálního života.
O Madarovi měla poměrně dobré informace a ví kde se pohybuje. Mohla za pochodu vymýšlet strategii jak ho s definitivní platností zabít.
„Ach, Minato, tolik mi chybíš, má lásko je to bez tebe tak těžké. Když tu se mnou nejsi připadám si jako tělo bez duše. Slíbila jsem ti, že ochráním našeho syna v to jsem zklamala, protože jsem ho opustila. Alespoň je pod dohledem Sandaimeho a Kakashiho.“
Po tomto projevu, který si říkala snad už po stý. Se opět vydala na cestu.

O dalších sedm let později.

Kushina stála před branami Konohy. Když uviděla známé prostředí ve kterém byla tak šťastná, tak jí ukápla jediná slza. Stékala ji po tváři. Utřela ji a šla dál. Uvítala ji dvojice ninjů, které pochopitelně neznala.
„Kdo jste?“ zeptal hnědovlasý ninja.
„Na tom nesejde, jsem známá Tsunade-sama. Mohli byste jí vyřídit, že přišla Kushina, ona už bude vědět.“
„Kotetsu, běž to vyřídit. Já ji pohlídám,“ ,i když nepřipadá mi jako zlý člověk,´ dumal si v duchu Izumo.
„Tak dobře,“ a zmizel.

Vsuvka: Události, které Kushina nemohla vědět a slyšet.

„Tsunade-sama, u brány čeká nějaká žena jménem Kushina a chce vás vidět. Mám ji pozvat dál?“
„Jakže se jmenuje?“ zeptala se Tsunade se zájmem.
„Kushina, Tsunade-sama.“
„Uveď ji okamžitě dál. Ty jeden...“ Nedořekla, protože ,ten jeden´ zmizel.

„Shizune!“ Zavolala svoji společnici Tsunade.
„Ano, madam, přejete si?“
„To neuhodneš, kdo se vrátil.“
„Ne, jak já to mám vědět?“ odpověděla Shizune.
„Je to Narutova matka, Uzumaki Kushina.“
Shizune protáhla obličej....

Zatímco probíhaly tyto události v kanceláři, tak Kotetsu právě oznamoval Kushině, že Hokage-sama ji příjme.
„Mám vás doprovodit?“ otázal se Izumo.
„Není potřeba. Vyznám se tady i bez vaší pomoci, mladíku.“
Izumo se trošku začervenal. Mladíku mu ještě nikdo neřekl, teda kromě mámy.

„Vstupte!“ Řekla Tsunade na zaklepání.
„Dobrý den, vám přeji.“
„Jsi to ty, když mi řekli, že jsi tady nemohla jsem tomu věřit ani Shizune.“
„Je to možná překvapení, ale musím svého syna varovat před Akatsuki a hlavně před Madarou a nějakým Peinem, kterého neznám, tak dobře jako Madaru.“
„O té hrozbě víme, protože Akatsuki unesli Kazekageho, Gaaru. Ale překvapuje mě, že o tom víš.“
„To víte já toho vím, že někdy bych ráda, abych to zapomněla.“
„Proč si se vrátila?“
„Za prvé, abych Narutovi konečně sdělila pravdu, i když mám strach jak zareaguje. Za druhé, musím Naruta varovat, že až ho někde nějaký člen Akatsuki jenom zahlédne má dát okamžité echo Madarovi.“
„O Naruta bych se nebála, protože tě pochopí a uvítá tě s otevřenou náručí. Jsem si tím jistá. A musím to říct, že Naruto dokončil Rasengan. Minato by na něj by byl pyšný, že dokázal dokončit jutsu, které on stvořil.“
Kushina se dmula pýchou na Naruta.
,Vidíš Minato, tak přeci Rasengan, někdo zvládl. Víc než zvládl. Jsem na svého syna, tak hrdá.´ Řekla si v duchu Kushina.
„Máš šanci si s ním promluvit. Už jde sem skrz misi. Zapomněl, že mají volno.“ Odešla, aby nepřekážela.
Kushina se podívala tím směrem, kterým se dívala Tsunade. A nemohla věřit svým očím. Naruto byl mladší kopie Minata...

„No a zbytek už znáš.“