Shledání I. Naděje?, část 4.

Kushině i po tak dlouhé době stékaly po tvářích slzy. Naruto ji objal. Pevně se k němu přitiskla, protože on je jediný kdo jí zůstal. Memento Minata.
Naruto se napřímil, protože si uvědomil, že zaslechl jedno jméno.
„Maminko, kdo je ten Uchiha Madara. Zní to jako by byl Sasukeho příbuzný.“
Při tom oslovení ,maminko´ se opět rozplakala.
„No, Uchiha Madara je zakladatelem klanu Uchiha a soupeřil s klanem Senju ze kterého povstal Shodaime, Nidaime a vlastně i Godaime.“ Setřela ty otravné slzy.
„Aha. Prosím, pokračuj. Jak to bylo dál.“
„Dobře. Po smrti Minata jsem přikázala, aby Kakashi tenhle incident nikomu neříkal, ale nikomu to neřekl. Jelikož Sandaime uvalil na tuto událost přísné utajení...“

Kushina šla lesem s dítětem v náručí. Když nemohla dál posadila se na pařez, jakoby by tam pro ni vyrostl. A rozplakala se na nanovo.
„Minato, proč, proč si mě musel opustit. Jako moje rodina, která zahynula při útoku Kamenné vesnice. Je to nefér. Vždycky, když si najdu kousek štěstí a klidný život hned o něj přijdu, alespoň mám Naruta, našeho syna. Bude z něj vynikající shinobi jako jeho otec. Vím to. Nikdy na tebe nezapomenu, má lásko. Miluji tě.“ Po posledních slovech se zvedl mírný vítr a něžně ovíval Kushinu s Narutem. Jako by tam byl samotný Minato.
Najednou uviděla v dálce světlo, jako svoji naději, kterou ztratila společně s Minatem.
Na malé pasece stála stará chalupa, která vypadala na spadnutí. Zrovna svítalo. Slunce vítalo nový den. Kushina se ohlédla odkud přišla a viděla, že některé stromy chybí. Z té scenérie jí bolestně píchlo u srdce. Chalupa vypadala za světla víc stabilně než za noci.
Najednou se otevřely dveře a vyšla nějaká stařena, která byla sehnutá stářím.
Na sobě měla prožraný kabát. Na hlavě šátek, zakrývající šedé vlasy.
„Pojď dovnitř, Kushino. A to musí být Naruto. Už na vás čekám.“ Pronesla ta stařena. Usmála se.

„Mami, kdo byla ta stařena. Nejasně si vybavuji nějakou stařenu. Byla to ona, že?“ zeptal se Naruto.
„Ano, byla to ona. A nech mě to konečně dovyprávět. Ať to mám za sebou, protože ti musím říct spoustu věcí. A ty mě taky.“