Týmová partnerka 2

Tanaka se rychle zvedla a utíkala do svého nového domu. Rychle do něj vletěla a zavřela za sebou všechny dveře. Svalila se do poslele a začala brečet. „Zabijí ji, určitě ji zabijí!“ říkala si v duchu. Najednou slyšela jak se otevřeli dveře. Po té uslyšela dvojí kroky, které se blížily k jejímu pokoji. Tanaka zaječela. Dveře se otevřeli...

A vstoupili dva starší shinobi. Tanako se okamžitě ulevilo, protože si uvědomila, že tohle nemůžou být ta Sakura a Naruto. Jeden z nich měl na sobě zelenou kombinézu a jeho účes vypadal, jako by si ho stříhal podle kastrolu. Druhý měl stříbrné vlasy, joninskou vestu a přes jedno oko pásku Listové.
Oba dva se na ni usmáli a ten se zakrytým okem řekl:
„Ahoj, jmenuji se Kakashi Hatake a jsem sensei týmu Kakashi a jdu tě pozvat na náš první společný tréning.“ Při vyslovení slova týmu Kakashi sebou Tanaka trhla.Zhluboka vydechla a zeptala se:
„D-dobře.A k-kdy že je vlastně ten tréning?“ Kakashi se jen usmál a řekl: „Nač ten roztřesený hlas? Můj tým ti přece neusekne hlavu!“ Pak mu nejspíš došlo, co právě řekl a úsměv se mu úplně vytratil z tváře.
„Tak alespoň né hned,“ zamumlal ještě a Tanako se zježily všechny vlasy na hlavě. Kakashi se poškrábal na hlavě a ten druhý muž se na něj soucitně podíval. Pak řekl:
„Já se jmenuji Maito Gai a jsem ti k službám kdykoliv, kdy budeš něco potřebovat!“ Tanaka se jen smutně usměje a pak potichu zamumlá:
„Spíš, jestli budu vůbec někdy ještě něco potřebovat..“ Těm dvoum patrně došlo, co tím myslím a tak začnou pomalu couvat.Kakashi si na poslední chvíli uvědomí, proč sem vlastně přišel, a pokyne Tanako, ať jde s ním. Tanaka vstane z postele a jdu poslušně za ním. Po chvíli se od nich ten Maito Gai odpojí a oni pokračují sami.
„Sensei,“ odváží se zeptat, „kam to vlastně jdeme?“ Kakashi pokračuje dál v cestě a nevypadá na to, že by mi chtěl nějak odpovědět. Tanaka tedy vzdá svou snahu a pokračuje v cestě stejně mlčky jako Kakashi. Po chvíli dojdou k hloučku lidí, kteří stojí kolem něčeho a šeptají si. Tanako a Kakashimu to nedá a jdou se podívat, kolem čeho stojí. Po tom, co to spatří, se v Tanakině tváři objeví zděšený, v Kakashiho smutný výraz. Na zemi leží mrtvý člověk, s dírou po kataně v hrudi a s useklou hlavou.
„Konohamaru..“ zašeptá potichu Kakashi a Tanaka se na něj překvapeně podívá.
„Vy jste ho znal?“ zeptá se ho.
„Ano,znal jsem ho. Byl to Sakuřin i Narutův přítel. Nechápu proč...“ Kakashi se chytne za pusu,jak kdyby řekl něco, co neměl.
„To je v pořádku sensei.Já už vím, co oni dva dělají. A taky vím, že stejně zavraždili všechny své týmové partnery.“ Tanaka se smutně podívá na mrtvé tělo a představuje si, jak tam zítra ráno takhle leží ona. Kakashi se ní podívá a svěsí hlavu. „Nechápu, co se to s něma stalo. Vždycky byli tak milý a hodní.A teď jsou z nich vraždící zrůdy.“ Kakashi se podívá někde nahoru na střechu a zeptá se Tanaky:
„Víš vůbec,kolik svých týmových partnerů už zabili?“ Tanaka jen němě zavrtí hlavou.
„Bylo jich přesně 18.“ dořekně Kakashi.
„Tolik?!“ zařve Tanaka s vykulenýma očima až se na ně pár lidí podívalo.
„Ano, tolik“ řekne Kakashi. „Obyčejných lidí a ostatních lidí pak zabili ještě o hodně víc. Bohužel se přesně neví kolik. Nebo spíš naštěstí. Už tak si všichni říkají, co jsem to za senseie.“ Kakashi sebou najednou trhne.
„A už dost povídaní. Oba dva na nás už čekají na cvičišti!“ Tanaka zoufale vykřikne a začně brečet.
„Nééééé! Já ze něma nechci! Já se strašně bojím! Prosím, nenuťte mě tam jít!“ Kakashi se na mě sice soucitně ale nesmlouvavě řekl:
„Nařídila to Hokáge-sama, tak ze něma musíš!A co víc, musíte být sehraný tým!“ Pak mnohem tišeji řekl:
„A abys věděla, já se jich taky bojím..“ A protože se Kakashi rozejde, nezbývalo jí nic jiného, než jít za ním.

Mezítím na cvičišti

Sakura s Narutem stojí opřeni u kůlů a dívají se někam do dálky. Oba dva drží v ruce katany od krve. Kolem nich nezavane vítr, nezpívají ptáci ani nepoletuje hmyz. Všichni se bojí krutosti, odrážející se v jejich očí. Po chvíli se Sakura pohne a prolomí ticho svým hlasem:
„Už zase nám dali další trubku do týmu.“ Naruto se dál dívá do dálky, jako by snad nikdo nic neřekl. Po chvíli ale promluvil stejně nelítostným hlasem, jako před chvílí jeho týmová partnerka:
„Ano. To znamená, že budem zase zabíjet.“ Oba dva se zadívali na své krvavé katany a začali se smát. Smáli se neradostným smíchem, při kterým tuhne krev v žilách.