Slova jsou jen kapky deště...

Pršelo.
Déšť stékal po tvářích ženy.
Po tvářích, už tak smáčených slzami.

Líbil ses mi.
Měla jsem tě ráda.
Možná...

"Proč?" zeptala se.
"Proč jsi mě vzal k sobě, když ti, jak říkáš nejsem k ničemu?"

Slova jsou jen kapky deště...
...slíbils mi všechno...
...nedal nic...
...jen prázdná slova...
...bezvýznamné sliby...

Usmál se.
"Jsi opravdu tak naivní?"
"Co...?"
"Myslela sis, že se někdy naučím lásce?"

Láska...
...jenom další kapka deště...
...jen bezvýznamné slovo...
...alespoň pro tebe...

"Jsi krutý."
Sejmula brýle z očí a utřela uslzenou tvář, navíc zmáčenou deštěm.
"Ne, jsem sám sebou..."
"Proč...? Proč jsi mi lhal...?"

Říkal jsi, že to byla láska...
...dávals mi naději...
...všechna ta prázdná slova...
...kapky deště...
...dopadnou na zem a zendlouho uschnou...
...stejně jako tvá slova...
...nemají význam...

"Vždyť ty víš proč, Karin."
Ušklíbl se.
Stále nechápala.
Potřebovala tu odpověď slyšet.
Jak jinak by tomu mohla uvěřit?
"Proč jsi tenkrát...?"

Polibky...
...stejně prázdné jako ta slova...
...jediný účel snad měly...
...udržet mě v tvé moci...
...a já neviděla...
...nebo odmítala vidět...
...skutečnost.

"Jen jsem tě využil..."
"Jsi krutý...!"

Idealizovala jsem si tě...
...sama sobě namluvila, jak jsi úžasný...
...já hloupá husa...

"Nenávidím tě!" chtěla vykřiknout, ale pouze zašeptala.
"Sama tomu nevěříš. Jsou to jen prázdná slova..."

Prázdná slova...
...kapky deště...
...ten hrozný sebeklam...
...nedokážu tě nenávidět...
...ale ani milovat...
...už ne...

"Odcházím. Stejně jako oni dva."

Říkali mi to...
...byla jsem slepá...
...hluchá...
...bláznivě a marně zamilovaná...
...do prevíta...
...chladného a bezcitného...
...do tebe...

"V tom případě už mi nejsi užitečná."
Napřáhl katanu a probodl její srdce.
Věděla příliš mnoho.
"Sasuke..."
Upřela k němu pohled.
Poslední, před smrtí.

Prázdná slova...
...beze smyslu...
...černá duše...
...tvá duše...
...zabil jsi mě...
...zemři i ty...
...slova...
...co znamenají...?
...co DOOPRAVDY znamenají...?
...co znamenají všechna tvá slova...?
Krutost...
...nic víc...!
Proklínám tě...
...ZEMŘI V RUKOU TVÉHO PŘÍTELE!

"Tvá slova jsou méně než kapky deště..." vydechla a zemřela.

"Támhle je! Na něj!"
Než se Sasuke stačil otočit, proletělo mu hrudníkem několik kunaiů a shurikenů.
Naruto se slonil nad dávným přítelem, kterého dostal za úkol zabít.
"Byl jsi pro mě jako bratr..."
Přiložil mu kunai ke krku.
Nebránil se.
Myslel, že to neudělá.
Doufal...
"Jako bratr, kterého jsem nikdy neměl. Ale teď tě musím zabít..."
Jediná slza stekla Narutovi po tváři.
Za víc mu tenhle "takzvaný přítel" nestál.
Už dávno se ho naučil nenávidět...
"Slova jsou jen kapky deště, Naruto..." řekl Sasuke než mu Uzumaki podřízl krk...

Pršelo další dva dny.
Nikdo se neobtěžoval odklidit ty dvě těla.
Nechali na ně dopadat...
...slova...
...která jsou jen kapkami deště...