manga_preview
Boruto TBV 09

Ovládán Temnotou – Smrtící hra „Kočka a myš“ – část 1.; 06

naruto_and_kurama_by_s_a18-d4qpi8j_2.jpg

Upozornění povídka může obsahovat scény nevhodné pro slabší povahy!!

Ztemnělá Konoha nabízela jen jeden pohled, možná více, pokud byste se lépe podívali. Což skoro nikdo nedělá. Koukáte jen na povrch. Do hloubky jde málokdo. Všude byla tma, klid a mír, ani vítr nešelestil s listovím. Jakoby sama příroda věděla, co se dnešní noci stane, společně s měsícem a hvězdami. Skryly své zraky za mraky, aby se nemusely dívat na tu hrůzu. Jakou ptáte se? To již brzy bude vyzvěděno.
Všichni spali, dokonce i Hokage a všechny hlídací jednotky ANBU a ostatní. Proč? Asi měli pocit, že jim nehrozí nebezpečí, také, kdo by se zdravým rozumem zaútočil na jednu z nejmocnějších vesnic? Blázen. Zatím měli pravdu, spali spánkem spravedlivých, jenže se to mělo brzy změnit. Už velmi brzy… se mělo rozpoutat učiněné peklo!

Možná, že všichni spali, ale vzhůru zůstali pouze tři muži.
Jeden díky tomu, že měl kancelář těsně pod zemí, nevydával proto žádné světlo. Zůstal proto v bezpečí. Druhý se toulal zamyšleně po vesnici a třetí hledal svou Konožskou oběť…
Uvnitř místnosti prvního z mužů byl slyšet tikot hodin a škrabot pera na svitek. Docela objemný. Také podával hlášení z mise, kterou úspěšně vyřešil, i když ho to stálo vše jeho umění, málem však sám skončil s podříznutým hrdlem.
Jeho kancelář působila strohým, až spartánským dojmem, protože mnoho nábytku zde nebylo, jen uprostřed menší dubový stůl, na kterém se nacházel kalamář, sada per, zápisník a onen svitek. Jinak stůl toho mnoho neobsahoval jen různé papírky se všemi možnými náčrty a úvahami nad různými případy.
Dvě židle, napravo od dveří byla mini kuchyňka, pokud se to tak dalo nazvat. V podstatě se jednalo o dřez s poličkou s jednou sadou na čaj, hrnkem a sklenicí, vedle toho odpadkový koš. Nalevo od dveří se nacházel věšák s botníčkem, nad ním hodiny. Za stolem byla stěna se spisy všech případů, co kdy řešil nebo se na nich podílel jen jako konzultant a důkazní materiál, který se měnil od případů, teď zde nebyly žádné. Osvětlení naštěstí dobré a jasné. Muselo být.
Prozatím si od psaní odpočinul. Zbývalo mu napsat tu nejpodstatnější část. Vstal ze židle, protáhl ztuhlé kosti. Smutně se svýma hnědýma očima se začínajícími vráskami podíval na hodiny.
Půl třetí.
Povzdychl si, promnul si unavené oči a udělal pár kroků. Tím došel ke kohoutku, natočil si sklenku s vodou, kterou naráz vypil, nalil si další, tu již umístil na stůl. Poté si na chodbu došel na toaletu. Po několika minutách se vrátil. Párkrát si obešel kancelář.
Ještě jednou se protáhl, usedl znovu na židli, zdrceně se zadíval na řádky, vypovídající o děsu, nenávisti a chorobné touze vraždit ženy. Vzal naposledy pero a dokončil zprávu o případu. Musel být detailní.
Případ se odehrál nějak takto.

Hokage dostala urgentní žádost od Kazekageho, že již tři dívky skončily s podřezaným hrdlem a vždy jim byla brutálně vyříznuta děloha. Naštěstí pro ty nešťastnice se to stalo, až po jejich smrti. A nikdo z jejich vesnice neměl s tímto zkušenost.
Zbývali tudíž Morino Ibiki, specialista, který dokázal řešit takovéto případy, jenže v ty dny plnil infiltraci.
A pak náš člověk. Kirisaki „Maou“ Jakkuro. Expert na hrdelní zločiny. V některých ohledech předčil samého Ibikiho. Dokázal něco, co uměl jen on. Dokonale se vžil do role pachatele. Proto mu kolegové v žertu a hlavně s úctou dali titul „Maou“. Král démonů, což možná i byl, jelikož nic jiného se nedalo dělat, když chtěl poznat proti komu stojí. I to byl faktor podepsaný na vzhledu. Nehledě na to jaký měl smysl pro humor. Zkrátka veselá kopa. Jenže práci měl spíše depresivní, takže humor šel stranou.
Hnědé krátké vlasy již započaly svou stříbřitou pouť, tělo měl stále ještě štíhlé, připravené k akci, také na něm dřel, i přestože mu táhlo na čtyřicet. Pořád měl své mladické kouzlo. Tváři dominovaly plné rty, orlí nos, tvrdá brada zvýrazňovala vlídnou povahu. Zkrátka fešák. Díky svému postavení si mohl nosit co chtěl. Nosil obyčejná trika a padnoucí kalhoty černé barvy a kabát, podobný tomu Ibikimu. Boty spíše do terénu než do kanceláře. Taktéž se neobešel bez své brašny, nesoucí různé předměty.
Než případ vyřešil, vrah dostal další dvě dívky. Byly to bohužel Matsuri a Temari. Obě se dobrovolně staly návnadou, k oběma se dostal příliš pozdě. Možná, že ne tak pozdě. Díky tomu mu vše zapadlo na ty správná místa. Přesto, že měl tušení jak to celé bylo. Musel si to potvrdit.
Matsuri už bohužel byla mrtvá, vrah změnil narychlo plány…
K Temari se dostal, až ve chvíli, kdy ji chtěl vrah, ještě zaživa vyříznout dělohu, cítil jak spěchá, protože on byl tak blizoučko… Zahnal ho, chtěl ho pronásledovat, ale Temari ho chytila za nohu a chrčivě se mu smažila něco říct. Život z ní rychle a neodvratně vyprchával s každou další kapkou vzácné krve. Zašeptala pouze tři slova.
„Syn feudálního pána.“
Poté zemřela. Jakkuro na nic nečekal a zběsile rychle se vydal stíhat vraha. V Suně se vyznal bravurně. Mapu měl vrytou do paměti. Po několika minutách ho dohnal. Zkratky jsou holt zkratky.
Jakkuro ho chytil za límec, smýkl s ním o zem, chtěl ho spoutat, ale zločinec využil chvilku nepozornosti, dostal se ze sevření, ohnal se po něm nožem, o pár centimetrů a byl by Kirisaki skončil jako ty nebohé ženy. Díky bohům to nic nebylo. Jen škrábnutí, které pálilo, ovšem neohrožovalo na životě. Další rána měla vyřídit vraha, nestalo se tak. Vrah se přikrčil, vyskočil s půl otočkou ho kopl do hrudníku. Kopanec odhodil Jakkura na protější zeď. Vyrazilo mu to dech. Toho využil a sprostě utekl spravedlnosti.
Jakkurovi zbývaly dvě věci. Smutná zpráva a definitivní dopadení vraha. Teď už nikoho nezabije. Laicky si ošetřil ránu, vydal se směr budova Kazekageho.
Gaara i Kankura zdrtila smrt jejich sestry, posmutněli, ovšem se hned nato Kankurou hnal, aby toho bastarda dostal. Gaara mu to rozmluvil. Soudy mu určí trest.
Zatčení tak vysoce postavené osoby se neobešlo bez kliček v systému. Při společenské návštěvě se Jakkuro dozvěděl více o vrahovi. Feudální pán, Kaneko, věděl o nenávisti jeho syna, Wataru, jelikož jeho maceha, Miaki, ho všemožně ztrapňovala, ponižovala, bila ho, aby mu upevnila charakter, tím stvořila ďábla. Proto vraždil ženy, chorobně toužil po jejich smrti. Děloha už byla jen jakási trofej, důkaz o tom, jak dokázal nad nimi vyhrát. Vzdorovat jim.
V synově pokoji hrůzy, jinak se nazvat ani nedal.
Na stěně visely přibité kunaiem dělohy pěti žen, co tak brutálně zabil. Několikráte probodnuté. Druhou stěnu hyzdily fotky žen, roztrhané na malé kousky. Všude možně byly krvavé nápisy o nenávisti, o touze zabít každou ženu do poslední… Jinak zde nic jiného nebylo, jen tohle. Nábytek zcela chyběl.
A uprostřed? Za krk visel Wataru, pod ním ležel dopis, kde vysvětloval jak a proč. I tak to stačilo. Feudální pán se zhroutil a jeho žena zešílela z toho pohledu…
Nyní se mohl vrátit zpátky do Konohy. Nečekal žádné pocty, jelikož za takovou práci pocty nelze očekávat. Jen pocit vyřešeného případu s pachutí hořkosti za zmařené životy.

Sotva dopsal svou zprávu pro Hokage, někdo zaklepal na dveře.
„Ano?“ řekl Jakkuro znatelně unaveným hlasem.
„Tady Shiranui Genma, mohu vstoupit?“ zněla tlumená slova.
„Ale jistě, promiňte, jen dál.“ Opravdu zapomněl na slušné chování.
„V pořádku. Nerad vás ruším v tak brzkou hodinu,“ podíval se na hodiny, hlásaly skoro pět. „Miratashi Anko-san si žádá vaši okamžitou spolupráci, jde o něco vážného.“ Drmolil Genma, nacházel se stále v šoku. To on našel oběť…
„Proč mě? Dnes mám volno a proč to nepřebere Ibiki-chan?“ zeptal se zcela logicky Jakkuro, který si až nyní všiml Genmova podivného chování. Celý se potil, ruce si neustále mnul, nevěděl kam s očima, rychle dýchal… jakoby se snažil na něco zapomenout. Na něco děsivě odporného.
Ještě než Genma promluvil, tušil co řekne. Mysl mu zase začala pracovat. Načež se v jeho intuici rozblikaly snad všechny „systémy“ červeně. Hodně zlé znamení.
„To je právě ten problém, Kirisaki-sama, nevím, jak to mám říct. Morino Ibiki byl bestiálně zabit…“ Vypustil se zebe Genma a skoro omdlel při představě v jakém stavu se tělo dotyčného momentálně nacházelo.
„Vydrž chvíli, napij se vody, posaď se, za minutku jsem tady.“ Sdělil Kirisaki, odběhl do vedlejší místnosti, popadl černou brašnu, zamkl a s Gemnou se vydali na ono místo.
Dokonce i pro něj to bylo silné kafe. Možná až příliš. Zatím si nedokázal utvořit celistvý obrázek dotyčného vraha. Obrnil se, nasadil si své rukavice, kvůli případné kontaminaci rukou a začal ohledávat to, co zbylo z Morina Ibikiho… moc toho tedy nebylo.

Mnohem dříve v noci

Morino Ibiki skončil v práci hodně pozdě. Musel vyslechnout posledního přeživšího z jeho předešlé mise. Bránil se zuby nehty, ale pak se vesele přiznal, že to byl on, kdo plánoval zabití Raikageho.
Zapsal krátkou výpověď.
Než se nadál byla jedna hodina ráno. Nechtělo se mu spát, tak si udělal zcela nepovinnou procházku, zacvičil si na hřišti. Pořádně protáhl ztuhlé tělo.
Byl už skoro opět u sebe v kanceláři, když za zády uslyšel sérii kroků. Pro jistotu si připravil kunai, který nosil u sebe v kabátě. Nebylo ho třeba. Návštěvník se ukázal… sám.
Bleskově se otočil, nestačil však zírat na osobu před sebou. V životě ho nenapadlo, že by se ON mohl plížit vesnicí. Uvolnil ruku od kunaie, dal si ji do kapsy.
„Co bys rád? A není na tebe trochu pozdě?“ zeptal se ještě překvapený Ibiki.
„Nic… tedy vlastně jsem se přišel zeptat na pár věcí,“ zaznělo z úst mladého shinobi.
Ibikimu na něm něco nesedělo, začínal mít neblahé tušení. „Na copak?“
„Co všechno víte o mém hostu?“ Kyuubi se rozhodl, že začne po Konoze „vyslýchat“ lidi, kteří by něco mohli vědět o něm samém, aby nikdo nepojal podezření, že něco udělal. Opět totiž zatoužil po další oběti, dostal takový hlad, až se mu zatmívalo před očima. Dávalo mu zabrat tu touhu skrývat, nedat ji plně na vědomí. A co hůř, vysilovalo ho ovládat Naruta tak, aby na nic nepřišel. Stále ještě nebyl v kondici, uběhly teprve tři dny od té nešťastné události v Edoki.
„To, co jsem sám zažil…“ pověděl mu celý příběh o útoku na Konohu a pak řekl něco, co Kyuubiho velmi, ale velmi zaujalo. „ … a pak jsem to zapsal do svitku a přidal k ostatním. Teď jsou všechny svitky v archivu. Toť vše. Víc nevím.“
Sám Ibiki byl v šoku, že tak lehce dokázal povídat o události, co má zůstat i nadále utajena. Věděl ještě jednu věc, ovšem tu nehodlal nikomu říct, ani jemu.
Kyuubi to podvědomě vycítil, ale bylo mu to jedno. Stejně zemře, tak co. Jakýpak crcání s ním. Užuž chtěl na něj vystartovat, když se náhle Ibiki dal do pohybu. Šel si sednout na lavičku vzdálenou jen asi dva metry od místa, kde původně stál Morino, jen tím oddálil nevyhnutelné. Snad cítil co se blíží…
Naruto/Kyuubi si k němu přisedl a vypadal opravdu smutně, povzdychl si. Nemohl déle čekat, nešlo to. Zatínal pěsti do stehen, pokoušel se myslet na něco jiného. Nemožné! Touha po krvi a mase se stávala nesnesitelnou. V duchu šíleně úpěl, podobně jako vlk vyjící na měsíc. Byl jako upír, mající před sebou hostinu. A ne jen tak ledajakou. Odvrátil hlavu, rozevřel nepřirozeně čelisti a jedním plynulým skoro nepostřehnutelným pohybem se zakousl Ibikimu do hrdla, okamžitě rozdrtil hlasivky, aby nemohl volat o pomoc, přeťal tepny a lačně chlemtal krev proudící z jeho těla. Vrněl blahem. Dával si pozor, aby ani kapička nepřišla nazmar. Pár se jich našlo!
Neskutečné! Hrůzné! Děsivé! Ibiki stále žil, i přes fakt, že v těle neměl ani kapku krve, jen vůle přežít byla silnější. Ne však na dlouho.
Stačilo další hryznutí a lebka se pod tíhou čelistí rozlomila na několik úlomků. To už Morino nevěděl. Zemřel v ten moment, kdy mu vlastní lebka proťala míchu a „zakousla“ se do mozku.
Pak už zbytek byl jen otázkou času. Oblečení doslova serval, tkanina mu nešmakovala. Vyjedl chutný mozek, všechny vnitřnosti, masité části trupu a končetin. Hostina se blížila do konce, vytrhal obě ruce a z kostí, které zpřelámal vycucal výtečný a vysoce ceněný morek. Ruce pohodil vedle těla, ujedl ještě kousek masa z lýtek.
Výsledek?
Skoro na kost ohlodaná mrtvola, všude kolem cáry oblečení, sem tam kapička krve, až nyní si uvědomil, že to přehnal, neměl se nechat unést, takhle to bude vypadat na velkou šelmu. Jeho! A co sliny? Podle nich by mohli poznat, kdo je vrahem! Proto sežehl vše, čeho se jen nepatrně dotkl. Oheň používá kdekdo. Uklízením si nevšiml jedné kapičky ukrytou pod patou oběti… zázrakem přeživší oheň.
Uff, dobře jsem to nafingoval, teď spát, běželo hlavou Kyuubimu, když si uvědomil jednu věc. Naruto se začal probouzet! Tou hostinou se oslabilo pouto, které držel Naruta v šachu. Musel jednat rychle… jinak se může jít rovnou přiznat!

Poznámky: 

Omlouvám se, že díl trval tak dlouho, ale musela jsem jisté věci pozměnit od původního originálu, tak snad jsem udělala dobře. Smiling

5
Průměr: 5 (5 hlasů)

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele hinata666
Vložil hinata666, Ne, 2019-02-24 11:03 | Ninja už: 5834 dní, Příspěvků: 628 | Autor je: Genin

Verím že aj táto krvilačná poviedka bude mať šťastný koniec a ostanú na žive aspoň niektoré postavy.

Obrázek uživatele Kutulumototo
Vložil Kutulumototo, Po, 2017-05-08 18:11 | Ninja už: 2710 dní, Příspěvků: 582 | Autor je: Student Akademie

Jeee já jsem tak ráda, že zase píšeš Laughing out loud Těším se na pkračování tvých dalších sérií Eye-wink Já jsem tak trochu sadista, takžo tohle je něco pro mě. Ale Ibiki, ne ty jsi ho zabila Sad mého oblíbence. Nicméně i přes to je to brilantní pokračoání, napínavé a hlavně skvěle napsané a mě se moc líbí a těším se na pokračování.

Seznam FF

Tady Laughing out loud

Obrázek uživatele Yuki Kaze-san
Vložil Yuki Kaze-san, Po, 2017-05-08 20:21 | Ninja už: 5713 dní, Příspěvků: 7877 | Autor je: Moderátor, Vydavatel Icha Icha

Kutulumototo: Já taky, teď už budou díly pravidelně přibývat a snad si držím tempo vražd, protože to chci rozjet ve velkým. Eye-wink Můj taky oblíbenec, ale musel zemřít kvůli tomu co věděl. Jinak bych ho nechala žít... moc děkuji za přečtení a milý komentář. Smiling

„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska

Obrázek uživatele Senpai-sama
Vložil Senpai-sama, Čt, 2017-05-04 23:56 | Ninja už: 2685 dní, Příspěvků: 3010 | Autor je: ONLINE, Metař Gaarova písku

Urýchlene som prečítala predchádzajúce diely, lebo skleróza ma začína zmáhať ako Kurama/Kyuubi chudáka Naruta Laughing out loud Túto sériu chápem ako experiment pohrať sa so zlom, ktoré je skryté v každom z nás. Vidím širšie súvislosti a Kurama/Kyuubi je zlomok zverstiev, ktoré sa dejú na tomto svete. Tie vytrhané maternice synom feudálneho pána, sú realitou iných tzv. pánov. Radšej spomeniem dávny masaker v My Lai, aby som na seba neuvalila neblahú pozornosť temných síl. Démoni v ľudských telách tu veselo pobiehajú krytí pod rôznymi vlajkami a heslami. Veľmi ma zaujala postava Jakkura. Uzumaki boli úžasný klan, teraz ostali len Naruto a Karin. Som zvedavá, kto odhalí tú skrytú svätyňu v dome nebohého starostu a ako vyriešiš situáciu, lebo Kyuubi slabne a Naruto silnie. Zaujímavé, že ešte neovalil drzú Sakuru Laughing out loud

Obrázek uživatele Akhara
Vložil Akhara, Čt, 2017-05-04 23:21 | Ninja už: 2654 dní, Příspěvků: 1369 | Autor je: Manga tým, Leeho závaží

Teda fujtajbl, naturalistické žně Laughing out loud Myslím, že popis se ti povedl výborně.
Bohužel jsem nečetla předchozí díly, takže mi určitě uteklo plno věcí, i tak ti ale můžu říct, že to má fakt silnou atmosféru. Forma, kterou jsi zvolila, ta strohost a zaměření na detail, výborně dokresluje obsah. Výsledek je fakt efektní. Rozhodně je to působivý. I když chvílema fakt fujtajbl. Laughing out loud
Ty jsi normální stylovej chameleon, neskutečný, kolik zvládneš obsáhnout poloh.
Některý úseky jsou trošku zmatený (hlavně v části s Kyuubim), ale paradoxně to spíš ještě napomáhá celkovýmu dojmu. Jenom mi přijde, že čas od času trochu vystoupíš z toho "hlavního" stylu někam jinam. (Třeba ta věta s tím crcaním. Laughing out loud ) A pak se zase vrátíš, jako by nic.
No, každopádně to byla docela síla, žánrově úplně super (to bych asi nenapsala). Děkuji za (ne)příjemný zážitek.
A chudák Ibiki. Laughing out loud

Obrázek uživatele Yuki Kaze-san
Vložil Yuki Kaze-san, Pá, 2017-05-05 10:18 | Ninja už: 5713 dní, Příspěvků: 7877 | Autor je: Moderátor, Vydavatel Icha Icha

Akhara: Děkuji mnohokrát, jak jsem psala Kakari tak teď jsem vtažena do světa Nekroskopa od Briana Lumleye, kde ty popisy jsou také detailní, čímž mě inspiroval pro tuto povídku. Smiling
To je takový můj způsob jak trochu odlehčit celkový popis příběhu, možná to bije do očí, ale jinak to neumím.
Líbí se mi tvůj pohled na moji povídku, za tyto komentáře jsem hrozně ráda. Děkuji ještě jednou.

Senpai-sama: Tak i by se to dalo vzít. Chtěla jsem to pojat netradičně, je to taková výzva, zdali zvládnu tenhle žánr a zdali se trefím do atmosféry a dokážu popsat scény, které jsou. Opravdu jsi to vystihla jakobys mi viděla do hlavy. Snad nezklamu a udržím si standard.
Jakkuro je už moje hodně stará postava, ale až teď nadešel čas, aby byl použit. Tahle povídka si o něho přímo říkala.
Děkuji za přečtení. Smiling

„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska

Obrázek uživatele Akhara
Vložil Akhara, Po, 2017-05-08 12:36 | Ninja už: 2654 dní, Příspěvků: 1369 | Autor je: Manga tým, Leeho závaží

Já jsem si myslela, že je to kvůli tomu.
Na jednu stranu jsem za to fakt ráda, protože je to vtipný a jako "útlocitný" (haha) čtenář docela vítám zředění tý hutný atmosféry, na druhou stranu mi ale právě to naředění přijde jako obrovská škoda, když už umíš něco tak koncentrovanýho vytvořit. Smiling
Každopádně ještě jednou děkuju za takový zážitek. Snad někde seberu čas a odvahu a přečtu i ten zbytek (jo, stydím se). Laughing out loud

Obrázek uživatele Yuki Kaze-san
Vložil Yuki Kaze-san, Po, 2017-05-08 14:37 | Ninja už: 5713 dní, Příspěvků: 7877 | Autor je: Moderátor, Vydavatel Icha Icha

Do příště se toho pokusím vyvarovat, aby to tolik nekazilo dojem a atmosféru... i když budu v pokušení tam něco nedát. Eye-wink
Tak ten zbytek je vlastně takový před prolog k událostem, které teď přijdou.
Já také děkuji za komentář. Smiling

„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska

Obrázek uživatele Kakari
Vložil Kakari, Čt, 2017-05-04 20:00 | Ninja už: 5328 dní, Příspěvků: 2061 | Autor je: Ošetřovatelka Kakashiho smečky - specialistka na Pakkuna

To varování rozhodně nebylo od věci. Rozsápání Ibikiho jsi popsala velmi živě. Genmův žaludek to málem nezvládl...

Život je legrace! Pokud ovšem sdílíte jeho smysl pro humor.
FF

Obrázek uživatele Havraní princezna
Vložil Havraní princezna, Čt, 2017-05-04 20:53 | Ninja už: 2654 dní, Příspěvků: 458 | Autor je: Odborník na Icha Icha

No, můj žaludek si může jít podat ruku s Genmovým... Laughing out loud

Aktuální povídka: Už zase rostou - Napsaná v březnu 2021
Aktuální série: Doba, kdy kvetou nejhezčí květy - psané v roce 2021
Seznam všech FF: Zde
Můj blog

Obrázek uživatele Yuki Kaze-san
Vložil Yuki Kaze-san, Čt, 2017-05-04 20:59 | Ninja už: 5713 dní, Příspěvků: 7877 | Autor je: Moderátor, Vydavatel Icha Icha

Kakari: Tak radši pro jistotu. Oh, díky, tak teď jsem pohlcena Nekroskopem od Briana Lumleye, že jsem si ten popis nemohla nechat ujít a chtěla jsem zkusit, zdali mi to půjde. Eye-wink Děkuji za komentář.

L Arpet: Až tak? Eye-wink

„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska

Obrázek uživatele Havraní princezna
Vložil Havraní princezna, Čt, 2017-05-04 22:03 | Ninja už: 2654 dní, Příspěvků: 458 | Autor je: Odborník na Icha Icha

Přiznám se, že vím přesně jak se Genma mohl cítit, mám "schopnost" se docela dobře vcítit do jakékoliv situace, což není vždy úplně výhra Laughing out loud Dost dobře jsi to popsala... Smiling

Aktuální povídka: Už zase rostou - Napsaná v březnu 2021
Aktuální série: Doba, kdy kvetou nejhezčí květy - psané v roce 2021
Seznam všech FF: Zde
Můj blog

Obrázek uživatele Yuki Kaze-san
Vložil Yuki Kaze-san, Pá, 2017-05-05 10:00 | Ninja už: 5713 dní, Příspěvků: 7877 | Autor je: Moderátor, Vydavatel Icha Icha

Tak to jsem poctěna, že jsem to vystihla tak detailně. Pokusím se tuto lajnu udržet.

„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska