manga_preview
Boruto TBV 07

Učitel má problém

I když byl nervózní, tak se usmíval. Měl radost a těšil se jako malé dítě, jako kdyby on sám měl jít a poprvé usednout do lavice, jako před lety.
Počasí mu moc nepřálo, hustě pršelo, ale ani to mu nezkazilo náladu. Před odchodem si přes sebe hodil pršiplášť. Vykročil pravou nohou pro štěstí a zamířil k akademii.
Dorazil brzy. Ve sborovně už bylo živo. Na poslední chvíli se řešily resty, tiskly se papíry, ale hlavně se povídalo a smálo se.
„Tak tady ho máme!“ zvolal Mizuki.
„Tak tady jsem,“ usmál se Iruka.
„Dáš si kafe?“ ptal se Mizuki a už chystal hrneček a lžičku. Iruka přikývl, našel svůj stůl a posadil se. Vzal si desky, které na stole měl připravené, a pročetl si seznam žáků. Hm, Naruto, samozřejmě v jeho třídě. Ale ani to mu nepokazilo náladu. Vděčně přijal vonící kávu a usrkl. Dnes by mohl být dobrý den, pomyslel si.
„Hned jsem zpátky,“ houknul k Mizukimu a opustil sborovnu. Chtěl si ještě rychle odskočit, aby pak nemusel odejít ze třídy, kdyby to na něj nutně přišlo.
Mizuki vytáhl z kapsy malou šedou kuličku a začal ji drtit mezi dvěma lžičkami. Chtěl si z Iruky vystřelit, tak jako si vystřelili i z ostatních.
„Je to to, co si myslím?“ zeptal se muž s brýlemi.
„Jasně, přímo od medika. Chci si z něj udělat srandu.“
„Vážně mu to chceš dát? Co když z toho budeš mít průser?“
„Ten bude mít Iruka, až vypije to kafe,“ zasmál se a zamíchal rozdrcenou kuličku do kávy. Vše sklidil a jen tak tak se stihnul vzdálit, než se otevřely dveře.
Iruka přešel ke svému stolu, znovu si sedl a s úsměvem na rtech si vychutnával kávu. Měl trochu obavy, že by se mohl ztrapnit hned první den. Co kdyby se přeřekl? Nebo kdyby zapomněl, co chtěl říct?

Počkal, až zazvoní a poté vstoupil s úsměvem do třídy. Odložil si desky na stůl a rozhlédl se. Měl před sebou plnou třídu dětí všech možných charakterů. Od pohledu dokázal rozeznat některé z nich. Tichý kluk, žrout, taková ta pěkná holka, taková ta tichá holka, šprtka, spáč, tak trošku emo u okna, křikloun, blonďatý průserář…
Snažil se vypadat přívětivě, aby je hned zezačátku nevyděsil. Budou se zde učit zabíjet, to už samo o sobě je děsivé, tak proč to hned první den přehánět.
„Já jsem Iruka Umino, váš třídní učitel. Vítám vás na akademii,“ řekl na uvítanou. Zarazil se, jelikož pocítil podivné pohyby ve střevech. Přešlo to, tak to hodil za hlavu.
„Vyučování začíná v osm ráno a končí ve dvě hodiny a deset minut odpoledne. Přestávky…“ Ozvalo se hrozivé zaškrundání vycházející z Irukova břicha. Orosilo se mu čelo. Naruto se hloupě uculoval. Ten skrček určitě něco provedl, pomyslel si.
„Takže přestávky. Pět minut, deset minut, pět minut, dvacet minut na oběd, pět minut a deset minut, poté končí vyučování.“
První vlna křečí dorazila. Byly silné a postaraly se o další várku potu, který se nyní kutálel po zádech učitele. Znovu se ozvalo zaškrundání a Naruto se dál křenil. Střeva se mu převalovala. Tušil, že brzy bude zle.
„Obědy…“ přerušil řeč kvůli křečím v břiše. „Obědy si noste svoje.“ Bál se pohnout. Měl před sebou ještě zkontrolování docházky, než se bude moci odebrat do kruhové pracovny.
„Je vám něco Iruko-sensei?“ optala se taková ta pěkná holka s blond vlasy.
„Jsem v pořádku, děkuji,“ odpověděl. Malý pšouk unikl z jeho sevření a dal o sobě náležitě vědět. Naruto a pár dalších dětí se rozchechtalo. Iruku polila vlna studu a také další vlna potu. Musel co nejrychleji na toaletu. Zkrátil svůj výklad na minimum, poté sebral desky a otevřel je.
„Řeknu jméno a vy se mi ohlásíte, abych mohl zkontrolovat docházku. Naruto Uzumaki.“ Naruto zamával rukou. Nebylo to třeba, už si ho stejně odškrtnul.
„Sasuke Uchiha.“
„Přítomen,“ ohlásil se „trošku emo u okna“. Také už ho měl dávno zaškrtnutého. Pocítil další neštěstí. Sevřel půlky k sobě, ale přesto se ven dostal další pšouk, tentokráte mokrý. Třída se opět rozesmála, ale Irukovi už dávno zmizel úsměv z tváře. Nyní byl naplněn zoufalstvím a obavou z nejhoršího, totiž že by se mohl před celou třídou pěkně zes*at. Zamlžilo se mu před očima při dalším návalu křečí. Polil ho studený pot, cítil v kalhotách teplo. Bylo zle. Hodně zle. Opravdu moc zle.
„Iruko-sensei? Co je vám?“ zeptala se šprtka s růžovými vlasy.
„Nic se neděje, všechno je v nejlepším pořádku,“ odpověděl a snažil se potlačit zoufalství v hlase.
„Prostě se pos*al!“ vykřikl Naruto, čímž vyvolal další salvu smíchu.
„Naruto! Vyjadřuj se slušně!“ pokáral ho a vrátil se k seznamu jmen. „Yamanaka, Izunuka, Hyuuga…“ Už se ani nedíval na své žáky, bleskurychle si odškrtal jména, popřál všem hezký den, upozornil je, že mají přijít na osmou a vystřelil ze třídy. Proběhl chodbou, rozrazil dveře na toalety a zamknul se v kabince. Mizuki na něj za dveřmi toalet pokřikoval: „Průjem no jutsu!“
A potom Iruka vypustil Krakena.

Zpocený, ale konečně s úlevou, dokončil svou činnost a zašmátral rukou tam, kde normálně býval papír. Byla tam jen prázdná rulička s nakresleným mrkajícím smajlíkem. Zabiju Mizukiho, pomyslel si, hodně bolestivě a pomalu. Věděl, že tam nikdo jiný není. Nezbývalo mu nic jiného, než stáhnout spodky a použít je místo papíru. Stejně už byly poznamenané.

Vešel do sborovny. Naštvaně se podíval na Mizukiho. Ten už to nevydržel a vyprsknul smíchy.
„Tak vítej ve sboru, posero!“ smál se.
„To nebylo vtipné,“ řekl uraženě a sedl si ke svému stolu. Mizuki mu na stůl položil novou kávu. Podezřele si ji měřil pohledem.
„V týhle už nic není. Sehnal jsem jenom jednu pilulku. Však víš, tu s rychlým účinkem.“
„Myslím, že si budu kávu dělat sám a rozhodně si ji budu nosit všude s sebou,“ zabručel. Kávu vylil do dřezu, umyl hrneček a vrátil ho do poličky. „A to se s vámi uvidím každý den. To mám fakt radost.“
„No tak, byl to jen vtípek. Už to znovu neudělám.“
„Po tomhle ti mám věřit? Ani náhodou!“
„Můžeš mi to někdy vrátit.“
„Já nejsem takový pitomec jako ty.“

Stále pršelo, když šel domů. Už neměl úsměv na tváři. Byl mrzutý. Byl to strašný den, naprosto hrozný. Takový trapas! Jak si teď měl získat respekt svých žáků? Měl chuť si zalézt do postele, zahrabat se do peřiny a nevytáhnout paty už po zbytek svého života.
„Iruko-sensei?“
Otočil se směrem, odkud slyšel hlas. Byl u květinářství. Ino Yamanaka na něj zamávala a běžela k němu.
„Doufám, že už je vám lépe. Těším se na zítra! Jsem zvědavá, co nám předvedete!“
„To budete koukat,“ usmál se na dívku.
Alespoň kvůli ní měl náladu jít zítra do práce. Však ono se to nějak vsákne.

Poznámky: 

Když má Iruka za kolegu idiota, takto to dopadá.
Omlouvám se všem, kterým je toto téma nepříjemné.

5
Průměr: 5 (4 hlasů)

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Akumakirei
Vložil Akumakirei, Pá, 2016-09-16 00:25 | Ninja už: 5619 dní, Příspěvků: 2346 | Autor je: Editor všeho, Editor FF, Prostý občan

Mizuki, záporák vždy a všude, on se prostě nezmění. Chudák Iruka, a tak se snažil. (U Krakena jsem ale vyprskla smíchy, kaju se, Iruko, že se ti směju xD) Líbí se mi, jak inspirace číhá doslova všude xD

.Seznam FF, Poslední FF: Šampioni těžké váhy | Na kočku a na myš | Rozkaz zněl jasně | Bohům padají z talířů drobky
. • V noci jsou všechny kočky černé.
.Some days, some nights...

Obrázek uživatele Nyssa
Vložil Nyssa, Ne, 2016-09-11 00:03 | Ninja už: 2862 dní, Příspěvků: 320 | Autor je: Ošetřovatel TonTon

Šmarja Laughing out loud úplně jsem s ním cítila Laughing out loud

Lekce bez bolesti nemá žádný význam.
Protože nelze něco získat, aniž by člověk něco obětoval.
Ale když vydrží tu bolest a překoná ji,
získá silné srdce, jakému se žádné jiné nevyrovná.
Ocelové srdce
Kakashi ^_^ Kakashi ^_^
Všechny moje povídky i s popisem najdete tady: Nyssa - povídky
Fanfiction série: Tomoe?!, Pouta, Domov je tam, kde máš kunai
Fanfiction jednorázovky: ...Proč zabíjím..., A to je Ona, Jsou tu všichni?, Ten osudný rok, Ostré nástroje

Obrázek uživatele Palantir
Vložil Palantir, Čt, 2016-09-08 19:11 | Ninja už: 5162 dní, Příspěvků: 6215 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Znalec tisíce technik

Mizuki mohol byť celkom podarený hlavný (hlavnejší) záporák, keby nepadol už v prvej kapitole. Smiling

Nové FF: Ďalšie dieťa, Klietka, CSI KONOHA: Sobášny podvod?, Fajka ; aktuálna séria: Krvavá hmla 01 - 03,
ostatné nájdete aj s popismi na - Poviedky značky PALANTIR Smiling Fan-mangy:
To nestihnem; Dnes neumieraj!; Vlasy...

Obrázek uživatele Kakari
Vložil Kakari, Čt, 2016-09-08 14:41 | Ninja už: 5301 dní, Příspěvků: 2061 | Autor je: Ošetřovatelka Kakashiho smečky - specialistka na Pakkuna

Je vidět, že inspirace číhá opravdu na každém rohu. Velmi živě popsáno, člověk to s chudákem Irukou protrpí až do konce. Mizuki je opravdu, no, přesně jak říkáš.
A Naruto se svou oblibou zkyslého mléka by se mu moc smát neměl... Laughing out loud
Takže bodíky sice už ne, ale vysloužila sis další razítko, tentokrát čuníka Laughing out loud

Život je legrace! Pokud ovšem sdílíte jeho smysl pro humor.
FF