manga_preview
Boruto TBV 07

Cesta za štěstím - 01 - Pojďme domů


Konoha byla vesnice známá svým sakém, pěknými dívkami, silnými ninji a také jedinečnou a také ehm, no zkrátka, naší známou Pátou Hokage. Pro Naruta, asi dvaadvacetiletého blonďatého muže znamenal jeho domov víc, než jeho život. Proto byl nepříjemně překvapen, když zjistil, že se mu domů ani trochu nechce. A čím blíže k jeho vesnici skryté v listí byli, tím víc se obával, jaké budou následky jeho činu.
„Zlato, děje se něco?“ ozvala se starostlivě černovlasá dívka zhruba v Narutově věku. Měla jemné a velmi ženské rysy. Z jejích očí sálala láska a něha, úsměv něžný jako letní vánek od moře. Byla tak upřímná, tak otevřená… Byla prostě dokonalá. A Naruto nesnášel, když jí musel lhát.
„Ne, Hin, nic se neděje.“ Řekl a doufal, že ji jeho úsměv přesvědčí. Zdálo se však, že ano.
„Hej, vy tam vzadu!“ křikla na ně asi půl metru vysoká liška, která skákala před nimi po boku vysokého černovlasého mladíka a netvářila se zrovna nadšeně. „Neříkejte mi, že tahle rychlost je největší, jakou zvládáte!“
Ale než se blonďáček stačil ohradit, Sasuke Uchiha, ten známý černovlasý mladík se ušklíbl a tiše pošeptal Kyuubimu do ucha: „Divíš se? Vždyť víš, že se přece ani pořádně nevyspí…“ zamumlal a oba dva si vyměnili spiklenecké pohledy a zvrhlé chechtání.
„Hej! Já to slyšel!“
Odpovědí mu byl jen smích. Hinata ho chytla za ruku a Naruto přimhouřil blaženě oči. Bylo to sice trochu nebezpečné, vzhledem k tomu, že se pohybovaly rychlostí téměř čtyřicet kilometrů za hodinu po větvích stromů, ale on si nemohl pomoci. Vítr k němu dovál její vůni lučního kvítí. Zatetelil se štěstím a podíval se na lásku svého života. Proud vzduchu jí rozehnal dlouhé temně modré vlasy, které za ní vlály jako závoj, a odhalil tak její ladný krk a šíji. Jeho paměť si uchovala vzpomínku na její hebkou pokožku, i vůni a způsobovala mu jen čiré potěšení… a mučivý pocit touhy, který nadělal paseku v jeho myšlenkách.
Miloval ji tak, že kdyby si měl vybrat mezi ní, a jeho domovem, zvolil by si ji. A když to řekl on, hrdina Konohy, už to něco znamenalo.
„Co se na mě tak díváš?“ zeptala se a Naruto věděl, že se snaží hrát naštvanou, ale jiskřičky v jejích očích ji, stejně jako koutky jejích plných rtů pozvednutých vzhůru, prozradily.
„Dívám se, s jakou příšerou jsem se to rozhodl žít.“ Řekl a nasadil ublížený výraz. Hinata tušila, že ji jen škádlí, proto s radostí přistoupila na jeho hru.
„Ty můj malý chudáčku.“ Zatvářila se na oko lítostivě a přitom ho pohladila po tváři.
„Já vím, potřeboval bych to vynahradit…“ Jeho prosebný pohled jí vždycky rozesmál a Narutovi to připomnělo, jak moc jí miluje. Byl si jistý, že žádná dívka se usmívá tak jako ona. Tak upřímně a přitom hrdě. Miloval na ni všechno, každý milimetr jejího těla, každou rýhu, prohlubeň. Miloval její úsměv, vlasy, oči. Miloval, když se smála, toužil po tom ji navždy sevřít v náručí a cítit její přítomnost. Chtěl ji chránit, i kdyby to znamenalo, že se proto bude muset vzdát všeho, na čem mu kdy záleželo. Pro ni by se vzdal i vlastního života, kdyby to bylo potřeba.
„Miluju tě,“ řekl a natáhl se pro jeden hluboký polibek.
„Taky tě miluju,“ usmála se a rozproudila mu tak krev v žilách. Když jsi uvědomoval její přítomnost tak zblízka, cítil v ní ženu. Krásnou, hrdou, milující ženu, tu, jež nechtěl nikdy ztratit nebo opustit. Bál se však, že bude muset, že se ty noční můry, které ho trápí celou cestu zpět, jednou stanou skutečností.
„Hej vy dva! Nechte si to na noc a hejbněte kostrou! Chtěl bych se návratu z téhle hloupé mise ještě dožít!“ zahulákal Kyuubi a něco zabručel.
„A není v tom náhodou něco jiného?“ zeptal se Sasuke a dělalo mu velké problémy se neusmívat.
„Máš snad na mysli něco určitého?“ výhružně zabručel jeho nový spojenec.
„Ne, vůbec ne. Měl bych snad mít něco určitého na mysli?“ Nevinně se na něj podíval. Kyuubi zase něco zamručel. A Sasukemu jako by se náhle rozsvítilo: „Á, myslíš nějakou pěknou dvouocasatou démonku?“
„Sasuke,“ procedil skrz tesáky. Uchiha na něj překvapeně zamrkal. „Copak, řekl jsem snad něco, co jsem neměl?“
Kyuubi mezi tím téměř rudl vzteky, ale nebylo to moc poznat, protože jeho rezavá srst měla spíš také rudý nádech než oranžový. „Když už jsi to zmínil, nechvátáš ty náhodou za nějakou sexy růžovovlasou zrůdičkou?“
„Nechápu, o čem to mluvíš,“ zavrtěl nad ním Sasuke hlavou a založil ruce. Kyuubimu se pomstychtivě zaleskly oči, přestože se tvářil velmi vyrovnaně.
„Ne?“ zamrkal. „Ale to je zajímavé. Já bych přísahal, že jsem její jméno už někde slyšel… Nejmenovala se náhodou Sakura?“ Sasuke značně pobledl.
„To bude asi omyl.“
„Ano, asi ano.“ Odmlčel se Kyuubi a dělal, že usilovně o něčem přemýšlí. „Že bych jí teda řekl, že Saskue Uchiha ji považuje za omyl?“
„Kyuubi!“ varovně zavrčel černovlásek, který teď připomínal bílý mramor. Jeho obličej však zaclonila nervozita, která mu na perfektně hladkém čele vyhloubila vrásky.
„Ah. Já zapomněl! Ty jsi vlastně sadista, takže mi jen poděkuješ, až tě ta tvoje vyvolená zmlátí.“
„A nezapomeň na to, až ho bude léčit těma příšerně chutnajícíma bobulema vlastní výroby,“ neodpustil si poznámku Naruto.
„Ano, ano, přesně tak.“ Důležitě přikývl lišák. Hinata už to nevydržela a vyprskla smíchy.
„Hele, tohle není vůbec vtipný,“ rozhodil uraženě rukama Uchiha.
„Ty, Kyuubi, nezdá se ti, že náš slavný mstitel nějak rudne?“
„Vskutku,“ přitakal Kyuubi a natáhl se blíž k Sasukeho obličeji, aby ho mohl prozkoumat z blízka.
„Že by se nám náš Cool Uchiha-san zamiloval?“ nadhodil Naruto a zašklebil se.
„No tak, kluci, nechce toho,“ mírnila je stále ještě se smějící Hinata. „Ona ho Sakura potrestá sama.“
„Máš fakt,“ souhlasil Naruto.
„Jasná věc,“ přidal se Kyuubi.
„Jo, takže mi do toho laskavě přestaňte kecat,“ usadil je konečně Sasuke, šťastný, že jim to všechno může vrátit.
„No jak myslíš, tak mi ti teda neřekneme, jak se proti ní bránit…“
„Klidně mi to neříkejte! Já to stejně nepotřebuju.“ Naruto s Kyuubim si vyměnily podivné pohledy a pak s pokrčením ramen opět vyrazili vpřed. Chvíli byli všichni zticha. Naruto a Kyuubi se snažili tvářit lhostejně, ale přitom se oba dva velmi bavili Sasukeho výrazem. Bylo skoro až vidět, jak mu v hlavě kolečka cvakají – cik, cvak, cik, cvak… A Hinata měla co dělat, aby s nimi po tom záchvatu smíchu udržela krok. Trvalo nějakou dobu, než se Sasuke ozval váhavým hlasem: „Kluci? Jak moc velkou má Sakura sílu?“
Naruto i Kyuubi skryli vedoucí potutelný úsměv a nasadili vážnou, téměř až tragickou tvář.
„No, to se vezme podle toho, jak moc se předtím nají.“
„Jak to myslíš?“ zamumlal Sasuke zděšeně.
„No,“ ozval se teď Kyuubi, „nesmíš jí dát rybu, jinak tě roztrhne vejpůl.“
„Jo, a taky jí nesmíš dát rámen, nebo si tě splete se mnou a pak ti pomůže jen led a klid na lůžku.“ Přisadil Naruto a nasadil svou bolestivou grimasu, kterou měl živě vyzkoušenou vlastními zkušenostmi.
„Máš pravdu,“ přikývl Kyuubi. „Ale víš, co je nejhorší?“
„Co?“ pípl Sasuke vyděšeně. Naruto mu prstem naznačil, aby šel blíž.
„Je to tajemství,“ zašeptal, „ale abys viděl, že jsem kámoš, povím ti to. Sakura totiž nemá žádná prsa.“
„Cože? A co to má společného s tím, jak se nají?“ vyjekl Sasuke rozčileně.
„Počkej, počkej, to se dozvíš,“ uklidňoval ho Naruto. „Ona totiž snědla moc těch svých pilulek a neodhadla vedlejší účinky…“
„A prostě se z ní stal napůl chlap.“ Zakončil to Kyuubi. „Takže se nesmíš, prostě nesmíš dívat na její hrudník.“
„Jo. Jinak tě zabije na místě, uškvaří a sní tě.“
„Přesně tak.“
Sasuke byl ve tváři téměř zelený. „O tom si se mi nezmínil, když jsi mi vyprávěl, jak moc zesílila.“
„Víš,“ řekl Naruto a přátelsky ho poplácal po rameni, „nechtěl jsem tě vyděsit hned ze začátku, ale řekl jsem si, že bys to asi měl vědět, příteli.“
„Díky, Naruto, fakt si toho vážím,“ zamumlal tiše a s nepřítomným výrazem se otočil směrem ke Konoze. Naruto s Kyuubim se mezitím skoro dusili svým smíchem.
„Bože, jestli tomuhle uvěří, tak mu osobně předám svou korunu blbosti,“ pošeptal Kyuubimu Naruto a pak se raději vrátil zpět k Hinatě a vyžádal si od ní polibek. Kyuubi nad tím jen protočil panenky a následoval Sasukeho příkladu. Takhle cesta ho pomaličku ale jistě přestávala bavit.

„Ty, Kyuubi,“ oslovil svého chlupatého spojence Sasuke a dloubl do něj prstem, aby se probral k životu. Kyuubi z toho nebyl vůbec nadšený, protože doufal, že by už zítra mohli být v Konoze, jenže to by je kolem páté hodiny nesměla zastihnout nečekaná bouře. Díky téhle nevítané „pomoci“ shora, se jejich cesta opět protáhne alespoň o půl dne, ne-li o víc.
„Co je,“ zabručel podrážděně.
„Nezdá se ti, že se Narutovi do Konohy moc nechce?“
Kyuubi se přinutil otevřít jedno oko a svislá zornička si Sasukeho přeměřila zkoumavým pohledem. „Jak to myslíš?“
„No… Prostě… Nezdá se ti, že se jde tak pomalu schválně?“
„Proč by šel tak pomalu schválně?“ zeptal se Kyuubi, který teď na Sasukeho zíral už oběma očima.
„Nevím, ale myslím, že v tom bude Hinata,“ vyslovil svou domněnku polohlasem.
„Hm,“ zamručel, „víš co? Nech tyhle složité úvahy na ráno a radši pojď spát.“
„Tak jo.“
Nato se Kyuubi opět stočil do klubíčka a chvíli nebylo slyšet nic, jen pleskání kapek a vzdálené hromy.
„Kyuubi,“ protáhl černovlásek šeptem, „spíš?“
„Jo,“ odpověděl naštvaně a v duchu si přísahal, že za tohle nevyspání se Sasukemu jednou pořádně pomstí.
„Hahahaha, moc vtipný.“
„Že jo, já jsem si to myslel,“ zabručel Kyuubi spokojeně a trochu tak z něj opadlo jeho podráždění. Nezapomněl však na to, že Sasuke ho nebudí, pokud něco nepotřebuje a tak šel rovnou k věci. „Tak co zase chceš?“
I ve tmě viděl jeho široký úsměv.
„Prohodíš si se mnou strany?“
Kyuubi se posadil a přeměřil si Sasukeho podezřívavým pohledem. Cítil zradu. „Proč?“
„No tak mě napadlo, že ty stejně když spíš, tak si zakryješ uši ocasem, takže neuslyšíš věci, které slyšet nemáš.“
„Co to zase-“ pak si uvědomil, jakým směrem je stan Naruta a Hinaty a protočil oči vsloup. „No budiž,“ souhlasil nepříliš nadšeně a přikryl si obě uši packou, aby se k němu náhodou přes hřmění a burácení nedostalo i něco jiného, o co rozhodně nestál.

V tu samou chvíli Naruto ležel s otevřenýma očima ve stanu a vískal Hinatu ve vlasech. Sám nedokázal usnout a trochu jí to záviděl. Venku zuřila už pět hodin bouře.
„Naruto-kun,“ zavrtěla se a rozespale na něj zamžourala očima, „ty ještě nespíš?“
„Neboj se, Hin, hned jdu spát,“ usmál se na ni. Hinata chvíli váhala, jako by v jeho očích hledala stopy po neupřímnosti, ale nakonec přikývla. „Tak dobře, no,“ a znovu se k němu přitulila. Naruta při pohledu na její tvář bodlo u srdce. Už podruhé za tenhle den jí lhal.
Přetočil se na bok a pozoroval ji. Pár pramenu temně modrých vlasů jí spadalo do tváře. Něžně je odhrnul dvěma prsty. Stále nevěřil tomu, že ho tak úžasná dívka miluje. Byl to pro něj skoro něco jako zázrak.
Hinata se trochu zavrtěla a vykouzlila tak na Narutově tváři úsměv. Vypadala skutečně roztomile a on neodolal pokušení a přejel prsty po její tváři, až dorazil k jejím vláčným rtům. Vidět ji bylo něco úplně jiného než ji cítit. Když jeho prsty přejely po její hebké pokožce, cítil její teplo a jemnou vůni mnohem intenzivněji, než když ji pozoroval očima. Jakoby najednou oči nebyly dominantním smyslem. Snažil si zapamatovat každou prohlubeň, každou linii. Nevěděl proč, ale bál se. Hrozně se bál, že ji bude muset opustit, že ji ztratí, a jenom ta představa ho týrala jako ten nejhorší mučící nástroj.
„Hinato, kdyby si tak věděla, jak moc tě miluju,“ zašeptal a dál ji pozoroval dlouho do noci, až usnul lehkým neklidným spánkem.

„Dobré!“ zaječel zřejmě jako jediný skvěle vyspaný potomek klanu Uchiha.
„Bré,“ unaveně zazíval Naruto a protáhl se. Kyuubi jeho příkladu následoval. Bylo chladno a vzduch voněl svěžestí. Hustý porost stromů začínal připomínat okolí Konohy a i Hinata, která už vařila snídani, jim mohla potvrdit, že jejich domov je nanejvýš den odsud.
„Páni, to krásně voní,“ zasnil se Uchiha a nechal svůj nos, aby ho dovedl až k vařícímu se kotlíku nad ohněm.
„Dobré ráno, spáči.“ Pozdravila je s úsměvem a miskou dobrého vývaru Hinata. Sasuke neváhal a ihned se do něj pustil. Ve chvíli, kdy Naruto s Kyuubim teprve dobalovali stany, měl v sobě náš mstitel už třetí misku. Blonďáček to neviděl rád. Přestože věděl, že Sasuke by mu Hinatu určitě nepřebral, ani trochu se mu nelíbilo, že je tam s ní sám. A pak dostal přímo skvostný nápad: „Hele, co kdybys nám šel pomoct?“
Nato se Sasuke zvedl hlavu a v opdověď zakřičel: „Velmi rád, ale obávám se, že nemohu nechat Hinatu bez mé milé společnosti, pánové!“
Naruto se naštvaně otočil a pustil přitom Kyuubimu těžký kovový kolík na packu. Jeho kňučení ale nepostřehl.
„Cos to řek?“ zaburácel. „Okamžitě se zvedej, nebo to na tebe řeknu Sakuře!“
Sasukeho vrchovatá lžíce polévky se zastavila napůl cesty k jeho ústům.
„Myslím to vážně!“
„No tak dobrá, dobrá,“ zamrmlal a nepříliš nadšeně odložil misku na své místo. Pak si prohrábl vlasy a zakřičel: „Yosh, hrdina vás jde spasit!“ Narutův obličej každou sekundou víc a víc nabíral barvu Sasukeho oblíbené rajčatové omáčky.
„Dělej a neměl!“
Sasuke se taktak vyhnul letícímu sandálu z Narutových nohou. Jen zamával rukou před nosem.
„Teda Naruto, měl by sis je-“
„SASUKE!“
„No jo, no jo, vždyť už běžím!“ vyjekl a v tu chvíli už u nich stál, aby jim pomohl.
Hinata to všechno sledovala s pobaveným úsměvem a po dlouhé době si připadala šťastná. Stačila jen zvednout do ruky naběračku, když jí Kyuubi přerušil:
„Teda, to vážně voní skvěle,“ pochvaloval si a za okamžik po něm se vynořil i Naruto.
„Nojo, moje Hinata je skvělá kuchařka,“ pochválil jí a s úsměvem jí vtiskl jemný polibek.
„Jen, abys mě nepřechválil,“ zasmála se, když Naruto polibek ukončil.
„To nehrozí,“ ujistil ji a znovu se natáhl k jejím rtům.
„Bóže, nechte si toho jo?“ otráveně podotkl Kyuubi, „jeden se tu chce v klidu najíst.“
Naruto s Hinatou se zasmáli a Hinata svému drahému nabrala vrchovatou mísu. Když však do ruky vzala Sasukeho nedojedenou, došlo jí, že Sasuke s nimi nepřišel.
„Kde jste nechali Uchihu?“ zpozorněla najednou a přeměřila si oba dva varovným pohledem. Naruto se na ní nevinně usmál. „Víš, Sasuke měl právě namáhavou práci a byl tak hodný, že se nabídl, že za nás udělá i tu naší…“
„JÁ SE NENABÍDL!“ Ozvalo se náhle z dálky. Hinata se zamračila. „Kluci? Nechcete mi takhle něco říct?“
Naruto s Kyuubim se po sobě podívali. „Ne, ani ne,“ odpověděli dvojhlasně.
„Jo? Tak to je zajímavé, protože já si myslím, že chcete.“
„Že si to teda neuvědomuju,“ zamyslel se Kyuubi.
„NARUTO! KYUUBI! Vy neřádi!“ ozvalo se Sasukeho pískotem. Oslovení se zahuhňali a Hinata protočila oči vsloup.
„No?“ zeptala se. „Vysvětlíte mi ten hlas, nebo tu jen tak budete sedět?“
„Budeme sedět,“ rozhodli se oba dva najednou a zářivě se na Hinatu usmáli.
„Já bych ale řekla, že ne.“
„Tak mi si teda stoupneme, no, když na to trváš,“ řekl Naruto otráveně a ležérně se opřel o blízký strom.
„UZUMAKI NARUTO-kun!“ Vykřikla Hinata a bleskově byla na nohách. Naruto ani nestačil mrknout a jeho drahá polovička s vražedným pohledem už stála u něj.
„Hinatko, přece se nebudeme hádat kvůli nějaké hlouposti,“ nervózně se usmál blonďáček, protože ačkoliv by to nikdy nepřiznal, Hinata se dokázala tvářit tak, že z ní šel opravdu strach.
„Máš pravdu, nebudeme, protože ty to teď otočíš a půjdeš Sasukeho zachránit z té bryndy, kam jsi ho dostal.“ Kyuubi se Narutovi zachechtal. „A Kyuubi bude tak hodný, že ti pomůže, že ano, Kyuubi?“ usmála se na něj sladce Hinata a to stačilo na to, aby devítiocasý démon horlivě souhlasil.
„Hodní kluci,“ pochválila je Hinata a než by řekla Uzumaki Naruto, oba dva utíkali na pomoc Sasukemu. Trvalo jen chvilku, než se všichni tři vrátili a zatímco Sasuke nesl jen lahev vody, Naruto s Kyuubim téměř plazili jazyky až na zem.
„Mám pocit, že nám tam dal pár šutrů navíc,“ postěžoval si Naruto Kyuubimu, který se zmohl jen na přikývnutí.
„Och, Hinato, jak ti mám poděkovat jinak než hubičkou?“ zarecitoval Sasuke sebevědomě a naklonil se k Hinatě. Jaké však bylo jeho překvapení, když místo Hinaty políbil vzduch.
A následně zem.
„Třeba tak, že vyndáš ty šutry z batohů mého miláčka. Nezapomínej, Sasuke, že pořád jsem Narutova holka.“
„Ach, no jistě,“ zamrmlal Sasuke otráveně a krátce se zasmál. „Proč mě to nenapadlo dřív?“
„Protože jsi blbéj!“
Sasukeho nafouklé tváře připomínaly kachnu. „Kdo to řek?!“
„Já!“ Zazubil se Naruto.
„Ty…!“ hrozba v jeho hlase se nadala přehlédnout.
„No tak, kluci, nechte si to na doma. Sasuke, ty vyndej ty kameny a Naruto ty se mu omluv.“
„Promiň, Sasuke, že jsem urazil tvoji blbost.“
„Omluva se přijímá,“ spokojeně se usmál Uchiha a Kyuubi se zachechtal. Sasuke se chvíli zmateně rozhlížel a pak zrudnul vzteky. „Teda, nepřijmá! Naruto, ty, ty…“
„Ano?“ zašklebil se Naruto a vyplázl na něj jazyk. Sasuke si uvědomil, že je vůči němu bezmocný a obrátil se proto na tu jedinou, která nad Narutem měla moc.
„Hinato!“ zaskučel na to Sasuke, „Naruto mě uráží!“
„No a co já s tím mám dělat?“ zeptala se Hinata otráveně.
„No řekni mu přece něco!“
„Naruto?“ Oslovený se na ni otočil. „Něco. Tak Sasuke, spokojený?“
„Ale, ale, ale… TO NENÍ FÉR!“
„No a co já s tím mám dělat. Život není fér, tak zvedni ten svůj zadek a pohni.“
Sasuke se teatrálně rozbrečel.
„DĚLEJ!“
„No jo, no jo, vždyť už jdu,“ zamumlal nakonec.
A tak naše skupinka konečně mohla vyrazit na poslední kus jejich cesty k návratu do Konohy.

Poznámky: 

Takže, co vy na to drazí čtenáři? Smiling ^^

4.772725
Průměr: 4.8 (22 hlasů)

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Kutulumototo
Vložil Kutulumototo, So, 2017-02-11 09:40 | Ninja už: 2683 dní, Příspěvků: 582 | Autor je: Student Akademie

Mise V2: Oooo, tak tohle je hodně zajímavé. Kdo jen mohl dát tuhle čtveřici do jednoho týmu Laughing out loud bavilo mě neustále pošťuchování mezi všemi přítomnými. A jsem napnutá, co sakra Naruto skrývá? Vrhám se na další díl Laughing out loud

Seznam FF

Tady Laughing out loud

Obrázek uživatele Katema
Vložil Katema, So, 2014-04-26 17:07 | Ninja už: 3787 dní, Příspěvků: 1382 | Autor je: Student Akademie

Laughing out loud Laughing out loud Laughing out loud Laughing out loud Tááák som sa smiala, bolo to neskutočne zlaté!! :3 Zo Sasukeho som zdechýňala, on je úžasný! Aaaach, neviem ešte ako vyjadriť ako sa mi táto poviedka páči, ale ide do obľúbených, 5* a neviem sa dočkať ďalšieho dielu Laughing out loud Laughing out loud

Obrázek uživatele Camelia
Vložil Camelia, Ne, 2014-04-27 08:57 | Ninja už: 4687 dní, Příspěvků: 1469 | Autor je: Pěstitel rýže

Naozaj? Laughing out loud Laughing out loud Laughing out loud Tak to som rada! Áno, Sasuke a Kyuubi jsou prostě... Umhc... Jsou prostě jedineční xD Jsem moc ráda, že se líbilo Smiling Další díl pošlu ke schválení asi v pondělí Smiling Moc děkuju za komentář!

Naruhinafanfiction: Děkuji ^^

Nana-onee-san: Laughing out loud

Ach ten sentiment...

Obrázek uživatele naruhinafanfiction
Vložil naruhinafanfiction, So, 2014-04-26 15:56 | Ninja už: 3799 dní, Příspěvků: 5 | Autor je: Pěstitel rýže

Zlaté Eye-wink

Obrázek uživatele Nana-onee-san
Vložil Nana-onee-san, So, 2014-04-26 11:53 | Ninja už: 3628 dní, Příspěvků: 4 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Sasan a Kyuubi jsou tady i v předchozí sérii nejlepší Laughing out loud


Nikdy neberu svá slova zpět! To je moje cesta ninji...

Obrázek uživatele Nanami-onee-chan
Vložil Nanami-onee-chan, Pá, 2014-04-25 18:35 | Ninja už: 3628 dní, Příspěvků: 5 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Moc se to povedlo, vtipný a kyuubi je sladouš Laughing out loud

Obrázek uživatele Camelia
Vložil Camelia, Pá, 2014-04-25 20:50 | Ninja už: 4687 dní, Příspěvků: 1469 | Autor je: Pěstitel rýže

Áno :3 Na Kyuubim jsem si v téhle povídce dala obzvláště záležet :3 Děkuji za koment! ^^

Ach ten sentiment...

Obrázek uživatele NarutoKunHinataSan
Vložil NarutoKunHinataSan, Pá, 2014-04-25 15:48 | Ninja už: 3864 dní, Příspěvků: 34 | Autor je: Recepční v lázních

Haa už jsem to komentovala na blogu tak to udělám znova Eye-wink Hezký Laughing out loud

Obrázek uživatele Camelia
Vložil Camelia, Pá, 2014-04-25 17:16 | Ninja už: 4687 dní, Příspěvků: 1469 | Autor je: Pěstitel rýže

Děkuji :3 Jsem ráda, že to po dvou letech ještě někdo čte Laughing out loud Takže ještě jedno velké díky, vám oběma Smiling

Ach ten sentiment...

Obrázek uživatele Haineko
Vložil Haineko, Pá, 2014-04-25 14:20 | Ninja už: 3711 dní, Příspěvků: 79 | Autor je: Prodavač v květinářství Yamanaka

Ha dobrý Eye-wink

“ I used to always cry and give up… I made many wrong turns… But you… You helped me find the right path… I always chased after you… I wanted to catch up to you… I wanted to walk beside you all the time… I just wanted to be with you… You changed me! Your smile is what saved me! That is why I'm not afraid to die protecting you! Because… I love you… ”

—Hinata Hyūga

“ Hinata… Remember back in the Academy, when we were asked, "who we'd want to spend our last day on Earth with?" I couldn't write anyone's name down. I didn't know my parents, and I didn't have any friends. But now, I know exactly whom I'd choose. I want to be with you. Now and forever, until I die. I want to be with you, and only you, Hinata! ”

—Naruto Uzumaki