manga_preview
Město beze mne 27

Ravenholm = bludiště strachu

shino_and_tenten__halflife_by_sikarbi-d3kutcp.jpg

Kdyby někdo chtěl tak tady má k tomu zvuky.
_____________________________________________________________________________________________________________________
Noc byla temná. Měsíc byl zahalen závěsem mraků, které propouštěli jen malou zář stříbrného jasu. Hvězdy byli sticha. Jakoby nechtěli vidět, co se stane. Jen jedna jediná se ukázala. Ta hvězda byla silná. Nejsilnější ze všech, proto se mohla dívat a doufat, že ti dva přežijí. Ta temná noc byla cítit zkaženým masem, krví a strachem těh dvou. Tou nocí začala jejich noční můra, která jim setrvá v srdci jako šíp a bude hnít až do konce jejich života. Snažili se. Tak moc se snažili pochopit...
„Musíme být v genjutsu, není možný abychom se ocitli v tomto městě bez svých schopností s těmito stvůrami!“ Řekla Tenten a kopla do mrtvé osoby,která měla místo hlavy podivnou stvůru.
„Ta věc jim musela vzít život.“ Řekl klidný Shino.

Ocitli se tu bez jakýchkoli námitek. Sotva se nadechli a byli před značkou se jménem Ravenholm, která jim napověděla jak se místo jmenuje. Za jejich zády se houpala osoba do rytmu větru. Oba dva přimhouřili oči. Ten, kdo v tomto městě už nechtěl žít, se oběsil. Zbylo z něj jen kus masa, který se jediným živým pohybem houpe.
„Vždyť jsme ještě před chvílí spali v lese. A co Neji? Myslíš, že je tu někde taky? Byl s náma.“ Zeptala se ustrašená Tenten a oba dva najednou uslyšeli hlasitý vzlyk.
„C-co to bylo?“
„Určitě to, co jsme zabili. Vypadá to jako mrtvé město. Nemyslim si, že by tu někdo bydlel, když tu jsou tihle.“ Ukázal na obludu a povzdychl si.
„Skoro nic nevidim a nemáme nic s čím by jsme se chránili. Musíme se nějdřív vybavit.“ Shino se rozhlédl a zamířil k žebříku. Když oba dva vylezli Shino spozornil.
„Vypadá to mnohem hůř, než jsem si myslel.“ Řekl. Celé město bylo tak tiché. Jen vrány, vítr a zvlykot příšer to ticho přerušovalo. Oba dva ale viděli to, co nechtěli.

Toto město nebylo zas až tak mrtvé jak si Shino myslel. Uviděli shrbenou postavu, která měla na hlavě tu samou věc, která bere lidskost. Byla rychlá a blížila se k nim. Shino rychle zareagoval. Jestli nenajdou žádné věci k obraně, je po nich.
Běželi po střeše a po prknech, které někdo musel připravit, aby se mohl pohybovat na bezpečnějším místě. Tak moc to tam smrdělo. Všude byla cítit zatuchlina. Ani vítr ten smrtící zápach neodvál. Vešli do nějaké budovy a zabarigádovali se skříněma.
„Já to vůbec nechápu. Co se to tu děje? A co jsou krucinál ty věci zač?“ Tenten byla na pokraji zhroucení. Měla velký strach. Z těch zvláštních zvuků, z vlastního zrychleného tepu a z potu, které jí teklo po čele. Nikdy nebyla tak vynervovaná.
„Tohle místo...Tohle místo je prokleté.“
„Jo, je.“ Řekl Shino a stále měl svůj neutrální výraz ve své tváři. Za sebou uviděl lékárničku a vzal jí do ruky.
„Tohle už asi nikdo nepotřebuje. Vezmeme si to.“ Vzali do rukou prkna, aby měli alespoň něco v ruce a vyrazili po schodech dolů. Jinudy jít nemohli. Každý krok...Každý krok si dávali pozor.

Poslouchali každý šramot, každý zvuk, každý vzlyk těch oblud.
„Shino...Mám strach.“ Shino se na ní otočil.
„Bude to v pohodě. Půjdem směrem kde je nejvíc světla, tam vychází slunce. Určitě tam někdo bude, kdo by nám pomohl.“
„Doufám.“ Řekla a kapka potu jí pomalu padala na kraj brady kde spadla na zkrvácenou studenou zem.

Běželi z jednoho domu do druhého a hledali nějaké zbraně. Našli...ale málo. Shino našel něco malého do elkovitého tvaru. Nevěděl, co to je. Chvíli bádal. Mezitím Tenten našla na zemi velikou čepel.
„Asi patřila k tomuhle mechanismu, který se má točit do kola. Nevydrželo to u toho a odpadlo to.
No...Teď to budu používat já.“ Tenten hlavou blískla alespoň malá naděje. Když má po ruce něco ostrého, víc si věří. Najednou se ozvala ohlušující rána.
„Co to kruci bylo?“ Shino držel v ruce elkovitou zbraň a nestačil se divit.
„Myslim, že to je střelná zbraň. Taková málem zničila shinobi alianci. S těmito zbraněmi by byl konec všech ninjů.“
„Myslíš, že je dobrý to vlastnit?“ Zeptala se Tenten a skoumala pistoli.
„Myslim, že na tomto místě nemám na výběr. Trochu vim, jak se s tím zachází. Ale když toho najdem víc, budu víc spokojenější.“ Řekl a nabil zbraň.
Oba dva si před východem z budovy povzdychli.
„Musíme se dostat na střechy a směřovat na západ.“ Tenten jen kývla a s celou svou silou držela čepel, kterou našla. Vyšli ven...Neuběhla ani vteřina a už tam byli oni.
S otevřeným hrudníkem a vylezlímy žebry se na ně vrhalo pět příšer.
„Zombie!“ Vykřikla Tenten a odmrštila od sebe jednoho z pomalejších, když v tom ucítila ránu v zádech. Otočila se a uviděla před sebou dvě malé stvoření, které na ní vískalo svou tohou získat její krev a tělo. Jedna z nich vyskočila a mířila na hlavu. Jenže Tenten se rozmáchla mačetou a rozsekla jí vejpůl. Malé tělíčko čtyřnohé mrchy se rozpůlilo tak lehce. Cákance krve dopadli na Tenteninu tvář a ta s úsměvem zabila další monstrum, které se na ní chtělo sápat. Městem se rozléhali výstřeli a agónie smrti stvůr. Po těch jatkách si oba dva oddychli, ale ještě tomu nebyl konec. I tu poslední zář měsíce mezi mraky zakryla noční obloha a na konci ulice byl slyšet vřískající vzlykot mučení. Z poza tmy vyšel shrbený zombie, který měl plná záda malých nestvůr. Rádi by mlsali lidské mozky. Zombie jednu mrštil na Shina, ale ten na ní vystřílel celý zásobník. Oba dva se dali do zběsilého útěku ulicí.
„Musíme nahoru!“ Shino vzal do rukou prázdný barel, který stál u vysoké zdi a položil ho naproti vysklenému oknu.
„Dělej, vylez tam!“ Tenten vylezla do bytu a naproti ní vyskočila černě zbarvená chlupatá nestvůra, která prahla po smrti. Tenten neotálela a namířia na ní čepel tak, že se sama při skoku nabodla. Oba dva udýchaní běželi po schodech směrem nahoru. Tam kde schod chyběl vyskočili. Vzájemě se drželi, no...i to bylo málo.

Tenten na střeše nabírala dech a slzy se jí hrnuly z očí.
„Umřeme tady...“ Shino neodpověděl. Zahleděl se totiž do vchodu, který byl asi přístupem do podzemních chodeb, nebo metra.
„Musíme dolů.“
„Cože? Teď jsme se od těch příšer dostali pryč. Musíme zůstat na střechách!“
„To nám nepomůže. Ty rychlejší sem můžou vylést a mě dochází munice. Támhle je vchod do podzemí a východ je za hranicemi tohoto města.“
„Jak to můžeš vědět?!“ Zakřičela Tenten.
„Támhle vidim východ, krucinál!“ Zakřičel Shino. Takhle ho Tenten nikdy neviděla. Celou tu dobu musel Shino snášet její strach a teď to spadlo i na něj. Dopadá na něj nervozita z té nekonečné tmy. V Ravenholmu jsou možná tak dvě hodiny, ale jim to příjde jako nekonečná věčnost. Lezlo jim to na nervy a docházel čas. Jestli něco nepodniknou, ztratí rozum.
„Jestli to je poslední možnost, tak půjdem.“ Řekla Tenten, ale opravdu se jí do větší tmy, než byla pod noční oblohou, nechtělo. Shino tam taky nechtěl, ale neměl na výběr. Je to přímý východ...Jestli půjdou po střechách a po všech těl uličkách, bude to trvat moc dlouho a to by nikdo z nich nevydržel.
„Je to jediná možnost.“ Shino pohleděl Tenten do očí s tužbou ať vydrží ten tlak. Tenten sklopila hlavu.
„Dobře...“ Vyrazili. Šli po střeše a pomalu scházeli a seskakovali dolů. Co nejrychleji. Co nejrychleji pospíchali ať jsou už pryč. Když seskočili na zem dávali hodně pozor na vzlyky monster.
„Bože.“ Řekl nevěřícně Shino a uviděl polovinu těla, která ležela na pilovém kotouči zabodnutém ve stěně. Okolo mrtvoly poletovala spousta much a očima člověka vypadávali červi. Tenten se chytila za pusu, aby se nepozvracela a přímo před jejíma očima potkala krev. Na její hlavu skočila ta čtyřnohá mrcha a snažila se z ní vymanit život. Udělat z ní další monstrum tohoto ztraceného města. Před očima jí proběhl blesk. Vzala do ruky čepel, která byla spadlá vedle ní a snažila se seknout.
„Ne!“ Uslyšela ztlumeně Shina. Nemohla dýchat, tolik jí bolelo srdce. Měla strach, že umře. Že stratí svou lidskost a zaútočí na Shina.
„Vždyť si usekneš hlavu!“

Ten pocit úlevy byl tak osvobozující. Ucítila vzduch, ne čerstvý, ale prázdné plíce vyplnil neocenitelně. Shino prudce šlápl na to stvoření a ozvalo se šplouchavé křupnutí.
„Jak tohle může existovat?“ Řekl si pro sebe a rozeběhl se za Tenten.
„Jsi v pořádku?“ Zeptal se a měl v očích vážný strach. Dohnal je oba dva. Strach ze smrti, která přivede život nestvůrám.
„Jsem v pohodě.“ Tenten byla obalena těžkým a smradlavým slizem.
„Fuj...!“ Zazvlykala Tenten. Shino jí pomohl na nohy a vydali se do podzemí, kde byl jen začátek klidný.

Byl to tunel, zřejmě stavěný pro užití metra. Jenže lidé z tohoto města ho nestihli dostavět, protože se z nich stali bezcitná krvechtivá monstra. Tunelem se ozývala ozvěna jejich kroků a silná tma s větším tichem vzbuzovala větší strach.
„Au!“ Zavískla Tenten, když do něčeho narazila.
„Promiň.“ Řekl Shino. Oba dva uviděli malé světélko,které ozařovalo výrobní stroje. Zamířili tam a potkali další mrtvá těla. Jedno tělo bylo už v plném rozkladu a z toho druhého zůstala jen kostra.
„Podívej se na ty stopy.“ Řekl Shino a ukázal na hluboké šrámy na kostře.
„Myslíš, že to udělali zombie?“
„Nevim.“ Shino zamířil ke dveřím, ale ty byli zamčené. Zaostřil zrak a uviděl tam krabici s náboji,světlice a kuš.
„Nejde to vyrazit?“
„Nemám chakru, abych to mohl zvládnout. Ten patent je elektrický a vevnitř je spouštěč. Musí tu být někde šachta...“ Oba dva hledali a ne na dlouho. Tenten něco uviděla za barely.
„Tady.“ Řekla ne moc nahlas. Nestojila o další příšery. Hlavně když tu je taková tma okolo a ona je na světle.
„Buď opatrný Shino.“ Hlesla Tenten a doufala, že mu to nebude trvat dlouho. Tenten se schovala za jeden stroj, tak aby viděla na dveře a byla jim poblíž a tak aby mohla s rychlím výpadem zabít jakoukoli stvůru. Asi po deseti minutách, které jí přišli jako minuty věčnosti uslyšela hlasitou ránu a uviděla v místnosti oheň. Vyskočila na nohy a rozeběhla se ke dveřím.
„Shino, jsi v pohodě?“ Po chvíli se otevřeli dveře s jiskřivým zvukem elektřiny a vyšel spocený a popelem špinavý Shino.
„Co se stalo?“
„Byli tu ty rychlé malé potvory a hned vedle nich byli barely s nápisem hořlavé, tak jsem do toho střelil a takhle to dopadlo.“ Tenten vyšla dovnitř a ihned za sebou zavřela. V místnosti byl cítit oheň a spálené maso mrtvých. Tenten vzala do ruky kuši a nabila ji žhnoucími šípy.
„Vypadá to dobře.“ Každý vzal do ruky jednu světlici a zapálili ji. Shino si přebil zbraň.

Tenten se hluboce nadechla a vyrazili rychlým tempem hloubš do tunelu.
Po několika minutách běhu začali vidět světlo, ale uslyšeli křiklavé zvuky zombie a něčeho nepopsatelného. Schovali se za sutiny, které dříve patřily na strop a Tenten se zadívala do hledáčku u kuše.
„Jsou tam nějaký brouci Shino.“ Podala mu kuši.
„Popravdě...Nemám ponětí, co jsou zač. Mám pocit, že tihleti zabily toho muže, kterého jsme viděli u zásob. Pamatuješ? Kostlivec s hlubokýma ranama v kostře. Ale necháme je se rvát, ten kdo přežije poslední, toho musíme zabít, abychom se dostali dál.“ Tenten kývla a oba dva sledovali tu událost do konce.
Ten přerostlý zelený brouk měl tři špičaté a určitě i ostré zuby, kterým přežvykoval maso.Také měl silné pařáty, kterými útočil. Když si Shino změřil situaci a uviděl, že brouk přežil, vyrazil s pistolí v ruce. Dvě střeli zazněli tunelem,netrefil.
„T-ta věc umí lítat!“ Zakřičela Tenten a namířila do vzduchu s úmyslem se trefit do hlavy. Vyšlo jí to. Trefila se a brouk spadl těsně vedle ní. Když v tom najednou se jí něco omotalo kolem krku. Upustila zbraň a začala se bránit. Dusila se. Shino nevěděl, co dělat. Světlice už nemá. Střílel naslepo směrem kam jí to táhlo.V okamžiku, kdy už ztrácel naději zahodil zbraň a vrhl se na Tenteniny nohy. Chtěl tomu zabránit a Tenten už skoro nedýchala, v tom ztraceném okamžiku je oslepilo světlo a divoká ohlušující rána, která zabila tu věc připevněnou na strop. Tenten popadala dech a kuckala se.
„Jste v pohodě?“ Zeptal se.
„Neji?“ Podíval se nevěřícně Shino vzhůru a stál tam pobledlý Neji s obvázanou rukou a nohou.
„Konečně jsem vás našel. Už jsem se bál, že jsem v tomhle zatraceném světě sám.“
„Uh, nejsi sám...“ Zachraptěla Tenten, ale místo chraptění všichni uslyšeli vzlyky zombie, které se hrnuli k nim ze strany světla, ke kterému se tak těšili.
„Musíme se přes ně dostat.“ Řekl už méně vystrašený Shino.
„Právě, že ne! Musíme jít dál tunelem. Na druhé straně nic není, jen smutné ticho a rozkládající se těla.“

Poznámky: 

Jsem tolik závislá a mám tak ráda Half-life 2,že jsem neodolala a napsala na to FF. Doufám, že se bude líbit.
Kdyby někdo nachytal vtíravé chyby ,napište ,opravím :-)

4.714285
Průměr: 4.7 (7 hlasů)

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Yuki Kaze-san
Vložil Yuki Kaze-san, Út, 2016-10-25 15:52 | Ninja už: 4671 dní, Příspěvků: 7800 | Autor je: Moderátor, Ochranka Hokage

Mise H: Pár chybek by se tam našlo, ale přebilas to tím jak si to neskonale dokonale napsala... sakra, úplně jsem cítila ten jejich strach. Bylo to tak sugestivní, až jsem chvílemi ztrácela dech, jak moje fantazie pracovala naplno. Neskutečný zážitek, tento román neznám, ale hodně mi připomíná jinou děsivou sérii od velmi hororového spisovatele. Opravdu jsem si,řádky moc užila. Trochu strachu ještě nikoho nezabily, nebo ano?

„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska

Obrázek uživatele Safira333
Vložil Safira333, Ne, 2014-01-26 13:38 | Ninja už: 2739 dní, Příspěvků: 45 | Autor je: Prostý občan

Já se málem podělala strachy . Bylo to tak živý a děsivý ! Úplně úžasnej byl ten konec , jak zjistily , že musí zase zpátky ... Piš určitě dál , du rozhodně k další povídce !

Obrázek uživatele Oříšek Akiko
Vložil Oříšek Akiko, Po, 2014-01-27 15:55 | Ninja už: 4101 dní, Příspěvků: 1086 | Autor je: Pěstitel rýže

Děkuju, jsem ráda, že se líbí Smiling Určitě budu psát dál. konečně jsem se odhodlala k velkému úkolu a začala i sérii. Laughing out loud Bůh ví, kdy jí dokončím Laughing out loud

Obrázek uživatele Oříšek Akiko
Vložil Oříšek Akiko, Pá, 2013-12-13 19:07 | Ninja už: 4101 dní, Příspěvků: 1086 | Autor je: Pěstitel rýže

Nellynuska= Děkuju za koment, vždy mě to potěší. Popravdě, teď skáču radostí, že jsi to četla se zatajeným dechem a že jsi si to vychutnala. Smiling
karol552= Určitě budu psát víc a víc hororů, nějak jsem v tom našla obrovskou chuť a chci to dotáhnout do toho bodu, že i ten největší borec, který nepotřebuje plenky, je potřebovat bude. Laughing out loud Doufám, že toho jednou dosáhnu . Smiling

Obrázek uživatele karol552
Vložil karol552, Pá, 2013-12-13 17:35 | Ninja už: 3528 dní, Příspěvků: 221 | Autor je: Prostý občan

fu tak na tejto ffke som si zgustol tiez mam rad half 2 Laughing out loud iked ani jenotka neni spatna :Dno ale spat k teme ffka sa my pacila a kludne pokracuj dalej nevidim ziadne vyhrady ktore by ta mali odradit od dlasieho pisania Laughing out loud takze vela stastia pri pisani dalsieho dielu..

Obrázek uživatele Nellynuska
Vložil Nellynuska, Čt, 2013-12-12 22:12 | Ninja už: 4455 dní, Příspěvků: 2288 | Autor je: Propadlý student Akademie

WOW Shocked Asi jediné, čo ma napadlo po dočítaní Laughing out loud Celé som to preletela so zatajeným dychom a každú sekundu čakala, že ich niečo zabije, vážne super nápad. Sticking out tongue Tvoje FF mám prečítané a dúfam, že tak skoro s nimi neskončíš, hlavne tie horory píšeš vážne skvele. ^w^


"Its not like the walls were built to protect people from titans. But to protect titans from Levi."

Levi. Humanity's strongest soldier < 3
Môj FC | NaruHina FF „Jeden z tých momentov“ | Kakashi FA