Poslední Dračí odkaz - Díl 2: Věci se dávají do pohybu - část 1

Tenten vstala brzy ráno ještě než stačilo vyjít slunce a zamířila na cvičiště, aby ze sebe dostala všechen ten vztek a zlost, kterou měla na Nejiho.
Nachystala si kunaie, shurikeny, jehly a na jeden tréninkový špalek si pověsila obrázek Nejiho, který bude sloužit jako cvičný terč. Odstoupila pět metrů, nadechla se, vydechla a začala vrhat jednu zbraň za druhou představujíce si, že tam stojím ten namyšlený sobec.

*****

Lee se ráno zašel podívat za Tenten, aby se jí zeptal, zdali by si s ním nechtěla zatrénovat.
Když ji nenašel u ní doma, šel se porozhlédnout po vesnici na všechna její oblíbená místa, která znal a od Kotetsua a Izumy, kteří měli dnešní den hlídku u brány se dozvěděl, že je Tenten na cvičišti. Poděkoval jim a rozeběhl se tím směrem.
Našel ji jak trénuje vrhání na cíl, musel uznat, že jí to jde den ode dne lépe, jen byl trošku nervózní z toho proč má jako cíl Nejiho podobiznu.
„Ehm, ahoj, Tenten, jakpak se máš,“ zeptal se opatrně.
„Ahoj, Lee mám se naprosto skvěle, copak to nevidíš,“ a plnou silou mrštila kunaiem, který se zabodl přímo Nejimu do oka, až po rukojeť.
„Ty jsi naštvaná na Nejiho.“
„Ne, nejsem, proč bych jako měla být naštvaná na toho bezcitnýho, sobeckýho, nafrněnýho fracka, kterej nechce od nikoho přijmout pomoc a dělá, že všechno zvládne sám,“ vykřikla celá rudá vzteky. Popadla jeden ze svých svitků, ze kterého vylétlo mračno kunaiů, shurikenů a jehel, které rozcupovaly Nejiho podobiznu na kousky a ze špalku udělaly třísky.
Lee na to s úžasem hleděl a po očku se díval na zuřící Tenten.
„Myslím, že asi budeme potřebovat nový cvičný špalek,“ pronesl vědoucně, udělal pár kroků vzad, aby byl co nejdál od Tenten.
„Promiň jestli jsem tě vyděsila Lee, ale muselo to ze mě ven.“
„No, to koukám ani nechci vědět, co by se stalo kdybys popadla ten svitek kde máš schované výbušné lístky.“
„Povím ti jen to, že by to tu museli začít přestavovat.“
Oba se začali smát a Tenten se cítila už mnohem líp, když vedle sebe měla někoho, kdo jí rozuměl.
„Nechceš mi říct co se stalo. Dost mě vyděsilo, když jsem tě viděl jak tady do té podobizny Nejiho, házíš celé svoje vybavení, které by vystačilo pro menší armádu.“
„Ale to nestojí ani za řeč.“
„Mě by to, ale zajímalo a tobě se potom udělá lépe, když se s tím někomu svěříš. Nejsem sice holka, takže asi všechno nepochopím, ale zase jsem tvůj přítel, parťák, kterému na tobě záleží a kterému se můžeš kdykoli svěřit se svým trápením.“
Tenten se na Leeho usmála, dojatá jeho slovy.
„Tak dobře. Povím ti, co se včera stalo, že mě to tak namýchlo.“
„To je dobře, ale povíš mi to při mém ranním tréninku. Chtěl jsem si trošku zaběhat a tobě to také pomůže, alespoň ze sebe dostaneš to přebytečné napětí.“
„No tak jo, ale ne aby tě zase napadlo běhat pozpátku nebo chodit po rukou, na takové blázniviny opravdu nemám náladu.“
„Neboj, to by mě ani nenapadlo a mimoto tě rozcvička se mnou dostane do formy a pomůže ti shodit ty špeky.“ řekl Lee a začal si pomalu protahovat nohy.
„Jaké špeky? O čem to sakra mluvíš, Lee?“ zeptala se ho udiveně Tenten a začala si bedlivě prohlížet samu sebe.
„No, všimnul jsem si, že jsi trošku přibrala. Zvětšil se ti zadek a břicho. Začínám mít o tebe starost Tenten, abys za chvilku nevypadala jako Choji. Měla bys omezit ty svoje nudle s kuřecím masem, které jsou podle tebe dietní a také by jsi se neměla cpát tolik manjuu (čínské cukroví), jinak za chvilku z tebe bude jen obrovská koule cukru a tuku.“
Tenten začala na čele pomalu naskakovat rudá žíla. Zaskřípala zuby a ze zad si začala pomalu odepínat svůj červený svitek.
„Rock Lee, dávám ti pět vteřin náskok a pak ti předvedu takovou ranní rozcvičku proti, které je chunninská zkouška procházka růžovým sadem.“
Lee se na Tenten nechápavě podíval.
„Řekl jsem snad něco špatného?“ zeptal se udiveně.
„Kromě toho, že mě očumuješ jako nějaký perverzák, sis mi dovolil říct, že jsem tlustá. Já která jsem krásná, silná a inteligentní jako Tsunade-sama, na rozdíl od tebe a Nejiho si mi dovoluješ přímo do očí říct, že jsem tlustá a srovnávat mě k tomu ještě s Choujim?“
„Ale já mám opravdu strach o tvé zdraví, možná si to jen nechceš připustit nebo to nevidíš, ale já to s tebou myslím opravdu dobře a mimoto Tsunade-sama je hodně stará a ta její krásná tvář je jen maska, můžeš mi věřit, Naruto mi to sám řekl. Prej když ji viděl v její pravé podobě tak měl z toho měsíc noční můry.“
„Pět.“
„Co pět, vždyť jsi ani nezačala počítat.“
Lee zmlknul, když se vedle něj do země zabořila těžká železná ostnatá koule. Polknul a začal pomalu couvat směrem k lesu.
„Tenten, neměli bychom si o tom promluvit jako dva rozumní lidé.“
„Já jsem rozumná, až moc rozumná, ale ty jsi právě porušil dvě svatá pravidla, Rock Lee a za to musíš nést následky.“
„Jaká pravidla? Jaké následky? Já jsem tě sem jen přišel rozveselit a rozehnat tvé chmury. Jsme přeci přátelé, nebo ne Tenten?“
„Po následujících pár hodin jsi lovná zvěř a raději koukej utíkat, radím ti dobře.“
„Pravý muž nikdy neutíká,“ pronesl odvážně Lee a zaujal bojový postoj. V ten moment se do země a stromů kolem něj zabodlo dvacet kunaiů s výbušnými lístky. Věděl, že jsou to jen atrapy, Tenten by proti němu nikdy nepoužila opravdové výbušné lístky. Když však uviděl jak začaly hořet, došlo mu, že to Tenten myslí opravdu vážně.
„Pamatuj si Tenten, že tohle není útěk, pravý muž nikdy neutíká jen zvolí taktický ústup,“ pronesl rychle Lee svoji řeč a jako o závod pádil do hlubin lesa. Tenten uhasila lístky, přivolala je zpátky do svitku, hodila si ho opět na záda a tryskem se vydala lovit zelenou šelmu z Listové vesnice.
Vztek v ní přímo vřel, z toho jak si Lee dovolil o ní říct, že je tlustá a ještě víc jí namýchlo když urazil Tsunade-sama, její vzor. Viděla teď rudě, přesně tak rudě jako když se strefovala do Nejiho podobizny. Ten vztek musel ven a Lee byl bezvadný kandidát.
Lee se otočil a zasněně se díval na Tenten. Věděl, co ji trápí a byl rád, že se mu alespoň na chvilku podařilo rozptýlit její starosti, i když tím ze sebe udělal cvičný cíl. Hřálo ho na srdci, když na její tváři viděl ten roztomilý uličnický úsměv. Jen pořád nemohl pochopit proč se na něj zlobí, když to s ní myslí dobře a proč tolik šílí kvůli Tsunade-sama. Vždyť, to co jí řekl, byla všechno pravda. Zahnal tyhle myšlenky a raději zrychlil neb tři Tenteniny ostnaté koule se právě zabodly do kmenů dvou stromů, jen pár centimetrů od něj.

*****

Neji se spolu s Hiashim procházel tím, co zbylo z knihovny Hyuugů. Dívali se na díry ve zdech, podlaze, stropě, ohořelé knihy a svitky, které se válely všude kolem.
„Vypadá to tady jako kdyby tu řádil Deidara,“ poznamenal Neji a sehnul se k jedné z knih, která se mu rozpadla v ruce.
„Kdyby to byl on, tak by tady nezůstal kámen na kameni, tohle udělal někdo jiný Neji, někdo kdo má něco proti Hyuugům.“
„Proč si to myslíte Hiashi-sama?“
„Protože chtěl získat něco důležitého, ale nemohl to tady najít, a proto se rozhodl, že to tady všechno raději zničí než, aby to, co hledal, získal někdo jiný.“
„Vy víte, co by ten útočník mohl hledat, Hiashi-sama?“
„Mám tušení, ale zatím jen vrtkavé.“
„A podělíte se se mnou o svůj názor.“
„Promiň, Neji, ale to nemohu je to důvěrná informace, kterou může znát jen hlava klanu a rada starších.“
„Aha,“ řekl Neji zklamaně a začalo v něm klíčit podezření, jestli to nemá něco společného s jeho sny a se včerejším rozhovorem s Hiashim než se stalo tohle všechno.
Neji tušil, že před ním Hiashi něco skrývá a vůbec se mu to nelíbilo, vlastně byl už divný od jejich včerejšího rozhovoru, kdy mu pověděl o svých podivných snech. Řekl si, že ho zatím bude pozorovat a možná mu Hiashi-sama sám řekne co se to tu začínalo dít.
Dál se procházel po rozlehlé místnosti a hledal nějaké stopy, co mohly způsobit tak silný výbuch.
„Je to, ale strašná ztráta, Hiashi-sama, přijít o tolik knih a svitků, ve kterých se nacházelo tolik vědění,“ řek smutně Neji a prohlížel si jednu polici, ve které byly knihy o historii klanu Hyuuga.
„Tím se nemusíš trápit, Neji. Tohle všechno byly jen kopie, originály jsou v bezpečí uloženy jinde.“
Neji se na Hiashiho nechápavě podíval. Ten se jen usmál a začal mluvit dál.
„Většina knih, co rod Hyuugů vlastní je hodně stará. Proto se s nimi musí zacházet opatrně a musí mít vhodné prostředí a podmínky, aby se vlivem času nerozpadly v prach. Proto generace vůdců klanu, včetně mě, nechali zhotovit kopie knih, které byly přístupné všem a mohli si je tak bez obav půjčovat a učit se z nich.“
„To ale znamená, že ten kdo tohle vše způsobil tím vlastně nic nezískal.“
„To máš pravdu. Některé vzácné knihy tu ani nejsou uložené neb obsahují důvěrné informace nejen o klanu Hyuuga, ale i o ostatních klanech v Listové, kterých by se naši nepřátelé rádi zmocnily. Spolu s nimi jsou uloženy a zapečetěny svitky s popisy zakázaných technik a vzácné relikvie klanu. K takovým předmětům má přístup jen vůdce klanu a rada starších, jak už jsem ti vlastně říkal.“
Neji bedlivě Hiashiho poslouchal. Možná, že odpovědi na otázky ohledně původu jeho podivných snů budou právě mezi těmi knihami.
„A nemohl bych si je třeba někdy prohlédnout, samozřejmě ve vaší přítomnosti Hiashi-sama.“
Hiashi se usmál, neb mu došlo o co se Neji snaží. Věděl, že v těch knihách jsou odpovědi na jeho otázky, zvláště pak v jedné z nich. Nemohl mu ale dovolit, aby ji zatím viděl. On sám musel vše bedlivě prodiskutovat a zvážit společně s radou zjistit, zdali situace je opravdu tak vážná jak se začínala zdát.
„Samozřejmě, že ti ty knihy ukážu Neji, ale až z tebe bude vůdce klanu,“ řekl Hiashi s úsměvem a pomalu odcházel pryč.
Neji vzteky nakopnul jednu z polic, která se zřítila s rachotem na zem a vzedmula mračno prachu, sazí a papírů.
Neji společně s Hiashim se rozkašlali a v očích se jim objevily slzy ze všeho toho prachu.
„Promiňte Hiashi-sama asi jsem se o ní trošku víc opřel a ona prostě nevydržela moji váhu, jak bylo dřevo oslabené ohněm a zřítila se na zem,“ vyhrkl ze sebe rychle Neji a snažil se tvářit jako neviňátko.
Když se prach usadil Neji se díval na místo, kde původně stála police s knihami. Skrze uslzené oči zahlédl něco, co tam dřív nebylo. Ve zdi byl vypálený obraz vlašťovky.
„Strýčku podívej!“ vykřikl rozrušením Neji a prstem ukazoval na svůj objev.
Hiashimu se rozšířily oči údivem a po těle mu přeběhl mráz.
„Zirael,“ zašeptal vyděšeně Hiashi a díval se na vypálený obraz vlašťovky.
„Co se děje, Hiashi-sama, jste bledší než Byakugan.“
Neji si ho bedlivě prohlížel a zdálo se mu, že se celý třese.
„Zirael, Zvěstovatel zkázy, Ničitel vesnic, Vrah klanů,“ šeptal skrze rty Hiashi a byl stále bledší a bledší.
„Hiashi-sama, co se děje?“ zeptal se vážně Neji. V takovém stavu svého strýčka ještě neviděl. Něco ho muselo opravdu rozrušit, když se tenhle klidný a vyrovnaný muž rozklepal jako osika.
„Neji, postarej se o to, aby se sem nikdo nedostal. Jdu pro radu starších a až se vrátím půjdeš se podívat, kde je Hinata a Hanabi.“
„Ale…“
„Žádné ale, prostě uděláš co jsem ti teď nařídil!“
„Ano Hiashi-sama, jak si přejete.“
Díval se za Hiashim jak rychle odchází a hlavou se mu honily otázky na to proč ho tolik vyděsil ten vypálený obraz vlašťovky. Přesunul se k němu a začal si ho bedlivěji prohlížet.
„Zirael,“ řekl si tiše jen pro sebe.
„Proč se toho jména tak strýček bál?“
Hiashi utíkal domem Hyuugů jako by do něj udeřil blesk směrem k sídlu rady starších. V duchu nemohl uvěřit tomu, že situace je až tak moc vážná. Vypadá to, že zapovězenou komnatu bude muset navštívit dřív než čekal.

*****

Gai se ráno probudil a stále nemohl dostat z hlavy události včerejšího dne a noci.
Rozhovor, který tajně vyslechl mezi Nejim a Tenten, jejich podivné sny, které je trápily, podivný nález těl nukeninů, jejichž roztrhaná těla se válela všude kolem místa kde je našli, tyčka s podivným nápisem, kterou měl teď u sebe Neji, a k tomu všemu ten požár v domě Hyuugů včera v noci.
Seděl na posteli a přemýšlel nad tím, vším a dumal jestli tohle všechno nemůže mít nějakou podivnou souvislost s tím příběhem o Teiren a Nayonovi.
Vstal začal se procházet po bytě, aby si utřídil myšlenky. Chtěl zajít za Nejim, ale věděl, že do sídla Hyuugů by ho teď stejně nepustili. Vlastně z toho co zaslechl měl zákaz tam kdokoli vejít, dokonce i Hokage, což už o sobě bylo dost divné. Hyuugové jsou jeden z nejsilnějších, nejváženějších a nejvznešenějších klanů v Listové a jisté jejich zákony musí respektovat i Hokage, pokud si je proti sobě nechce popudit.
Měl také starost o Tenten. Věděl, že je to silná dívka, ale v poslední době na ní toho bylo moc a ty sny jí také zrovna nepřidávaly na náladě. Nechtěl být až moc dotěrný, aby z toho náhodou neusoudila, že ví o jejich včerejším rozhovoru.
Nakonec po dlouhých úvahách se rozhodl zajít za Kakashim, jak už to plánoval včera. Třeba mu dokáže poradit.
Odešel se umýt, oholit, oblékl si svůj úžasný elastický trikot, nasnídal se a vyrazil hledat Kakashiho. Ještě předtím se, ale zastavil u Tsunade-sama, aby podal hlášení ze včerejší mise. Některé podrobnosti si však nechal pro sebe, zvláště pak nález oné podivné tyčky s dračí hlavou.
Tsunade poděkovala a řekla, že se pečlivěji podívá na ta těla nukeninů, protože sama byla zvědavá, co může tak dokonale rozervat lidské tělo na tak malé kousíčky.
Gai se uklonil a na odchodu se jí zeptal jestli by nevěděla kde by mohl být Kakashi, aby si ušetřil práci s jeho hledáním.
„Zkus hádat, kde asi může být náš morous.“
„Neříkejte mi snad Tsunade-sama, že má zase tu svoji náladu.“
„No, řeknu ti to asi takhle Gaii. Sasuke se vydal na lov všech nukeninů, které máme v našich bingo knihách a zatím se mu jich podařilo dostat sto ze dvouset a to během jednoho měsíce, Naruto upevňuje mír mezi vesnicemi a učí nové Jinchuuriki vycházet s jejich Bijuu a Sakura buduje nový systém nemocnic a lékařské péče mezi všemi zeměmi a vesnicemi.“
Gai na ní jen užasle zíral a nemohl uvěřit tomu co slyší.
„Ale to by měl být spíš Kakashi rád, že má takové studenty.“
„To on rád je, jen musíš pochopit, že před lety byl v jejich očích nedostižný mistr a teď není schopen v boji porazit ani Sakuru, aniž by skončil na jednotce intenzivní péče, kam ho sama minulý měsíc donesla.“
„To už ji zase vyzval? Myslel jsem, že mu to minule stačilo.“
„To já také, ale někdo je hold nepoučitelný.“
„Tak já za ním zajdu a zkusím ho trošku rozveselit.“
„Hodně štěstí, Gaii.“
„Moc vám děkuji, Tsunade-sama a krásný den přeji,“ ještě jednou se uklonil a odešel.
Za dveřmi přemítal nad tím na jakém tréninkovém místě by Kakashiho našel a napadlo ho jen jedno jediné místo, kde poslední dobou často trénoval. Údolí hromu, jako ho vesničané trefně pojmenovali. Vydal se tedy do údolí a doufal, že si Kakashi opět neléčí své mindráky, ale když v dálce uviděl jasné modré a bílé záblesky a slyšel hřmění a jiskření blesků došlo mu, že je na omylu.
Zastavil se na okraji prudkého srázu a díval se dolů na Kakashiho. Viděl ho jak medituje a rozhodl se, že ho nebude rušit. Spíš se na přítele bude dívat a sledovat s jakou technikou přijde.
Kolem jeho těla se hromadila čakra, která se postupně měnila na blesky a oheň, který se spojovaly dohromady a ve spirálách kolem něj divoce vířily. Vypadalo to jako by si z nich udělal nějaký ochranný štít. Všiml jak se mu pohnuly rty a vír se rozletěl do všech stran kolem něho a způsobil mohutnou explozi. Gai se rychle stáhl zpátky, aby se s ním neulomil kousek srázu. Když vše utichlo a prach se usadil podíval se znovu dolů. Kakashi seděl na tom samém místě a dál meditoval. Gai nad ním mávnul rukou, opřel se o strom, zavřel oči a vzpomínal na časy kdy tohle místo bylo mnohem klidnější a víc romantické.
Dřív bývalo tohle malé údolí zalesněné, dole v místech kde teď meditoval Kakashi tekl malý potůček, lesní zvěř tam měla své domovy, ptáčci hnízda a byl odtud vidět nejkrásnější západ slunce. Také to bylo místo kam chodili mladí milenci, aby si tu vyznali lásku a kochali se krásami přírody. To vše tu bylo jen do té doby, než přišel Kakashi a začal si tu léčit své mindráky z toho, že jeho žáci jsou mnohem silnější a schopnější než je teď on. Právě tohle dalo vznik jménu Hromové údolí neb Kakashi poupravil jeho romantickou stránku svými technikami, které den ode dne zdokonaloval a snažil se, aby byly co nejsilnější. Proto ptáci a zvěř zmizela, z klidného potůčku se stala dravá řeka a romantické skalní útvary dostaly trošku drsnější a nebezpečnější ráz.
Gaie už to čekání přestávalo bavit a tak se přesunul ke kraji útesu a zavolal na svého přítele.
„Hééééj, Kakashi, měl bys pro mě chviličku?“
Viděl, že se Kakashi vůbec nehýbá, ale chlupy v zadu na krku se mu postavily a ve vzduchu najednou ucítil podivné elektrizující napětí. Zvedl hlavu, s úžasem hleděl na Kakashiho, který se zhmotnil ve vzduchu nad údolím. Jedna jeho ruka plála jasnými oranžovo-červenými plameny a druhá jiskřila modrobílými blesky. Dal ruce k sobě, z nich se zrodil sokol. Majestátně se vznášel ve vzduchu. Ohnivá křídla ohřívala vzduch a bleskové tělo se celé chvělo výboji potlačované energie. Kakashi ho poslal dolů, kde Gai uviděl jeho samotného jak si tam stále v klidu medituje. Oči měl rozšířené zděšeném, a chtěl ho jít zachránit v tom se kolem něj znovu zhmotnil ten podivný vír. Sokol udeřil plnou silou do země, která se zachvěla a explodovala. Kusy kamenní létaly všude kolem a některé se dokonce dostaly i k místu, kde stál Gai, ten rychle ucouvl, aby ho nějaký z nich nezasáhl. Podíval se rychle na místo, kde se vznášel Kakashi, ten se na něj usmíval a rozplynul se v obláčku dýmu. Takže to byl stínový klon a ten dole byl pravý. Došlo Gaiovi. Ale jestli tohle udělal stínový klon, tak co potom umí samotný Kakashi.
„Tak co říkáš mé nové technice, Gaii?“ ozval se hlas za jeho zády.
„Že mě pěkně vyděsila, myslel jsem, jsi mrtvý když jsi na sebe nechal nalétnout toho sokola.“
„Nemusíš se bát, to byla jen jeho slabší verze. Potřeboval jsem si jen vyzkoušet jestli to můj štít dokáže vydržet a jak je vidět tak dokázal.“
„Víš, že se poslední dobou z tebe stává docela dost solidní blázen. A jak jsi se sem tak rychle dostal.“
„O tom bláznovství to nikomu neříkej. Sem jsem se dostal pomocí svého Sharinaganu a teď mi pověz s čím bys potřeboval pomoct, jestli máš na mysli zase další souboj tak ten si budeme muset nechat na jindy, dneska jsem už docela dost vyšťavenej,“ řekl jako by se nic nedělo.
Gai se na něj nevěřícně díval a divil se, že ještě dokáže stát vůbec na nahou. Pří vší té chakře kterou musel spotřebovat, se mu zdálo, že mu ji ještě hodně zbylo a trošku ho i zarazila ta zmínka o Sharinganu, ale řekl si, že se ho na to zeptá později, teď měl hlavu plnou jiných starostí.
„To ne, žádný souboj nechci, přišel jsem si k tobě pro radu, o něčem si promluvit.“
Kakashi se na něj vážně podíval a přemýšlel co by tak Gaie mohlo trápit kromě toho, že poslední dobou má asi co dělat, aby nacpal svůj rostoucí pupek do toho svého elastického trikotu.
„Tak se posaď, a řekni mi co trápí tvoje mladické srdéčko, můžeš se mi klidně vyplakat na rameni pokud ti to pomůže, ale ještě předtím se tě chci zeptat jestli nosíš korzet.“
„Cože?“ řekl udiveně Gai, „co tím máš jako na mysli.“
„No já jen, že musí být asi hodně těžké abys nacpal to svoje panděro do trikotu.“
„Hale nech si ty narážky na moje břicho a mimoto mám konfexní velikost a korzet nosím jen občas, ale pánskej, aby bylo jasno, žádné krajky, volánky a tak podobě.“
„Hmmm a mohl bych ho někdy vidět.“
„Ne to tedy nemohl a přestaň si mě dobírat já ti také neříkám, že tě dokáže porazit i malá holka, tím mám na mysli Sakuru, jak už ti asi stačilo dojít. Po tom minulém fiasku s ní se ti smály všichni chlapy ve vesnici.“
„Hale, tak počkat, to byla nehoda a mimoto jsem nedával pozor!“
„Jo tak ty říkáš nehoda tomu, když někdo uklouzne po banánové slupce, nestačí získat ztracenou rovnováhu a místo toho, aby se raději natáhl na zem tak se dotkne ňader svojí soupeřky, která několikrát prohmatá, což ji natolik rozzuří, že toho dotyčného jedinou ranou mezi oči pošle až na druhý konec vesnice.“
„Noooo, i tak se dá vysvětlit nehoda.“
„Ty by jsi už měl přestat číst ty svoje knížky a konečně si najít ženskou, Kakashi.“
Oba dva mlčeli a dívali se do prázdna. Byla to chvilka trapného ticha.
„Tak s čím si za mnou přišel.“ prolomil mlčení nakonec Kakashi.
Gai se usmál, opřel se o strom a začal Kakashimu vyprávět o svých starostech a neblahých tušeních.
Kakashi ho bedlivě poslouchal a pomalu si začal dávat věci do souvislostí.
„Takže si myslíš, že ty jejich sny vlastně nejsou sny, ale jakési obrazy jejich minulých životů nebo či co.“
„No možná něco takového. Už jen to jak to dokázalo vykolejit Nejiho je hodně divné a k tomu se ještě přidá i Tenten. Nevím co si mám počít. Mám o ty dva starost, jsou jako moje děti.“
Kakashi se zahleděl na modré nebe a přítelova slova ho nenechávala chladnými.
„K tomu všemu ještě ten požár v domě Hyuugů. Sám musíš uznat, že je to divné. Řekni mi kdo by si to chtěl s nimi rozházet leda tak nějaký cvok.“
„O tom požáru jsem také slyšel a přijde mi to divné jako tobě. Nezaslechl jsi nějaké nové zprávy, když jsi šel se m za mnou.“
„Ne, vůbec nic, což mi přijde ještě víc divnější. Většinou požádají o pomoc vesnici, ale teď vše drží v tajnosti za zdmi toho svého honosného sídla. Dokonce ani Tsunade-sama nemá žádné zprávy od Hiashiho nebo od rady starších, když jsem se jí na to ptal.“
„Možná se tvé tušení ukáže pravdivé, Gaii. Pojď půjdeme zpátky do vesnice a poptáme se, třeba už něco vědí a cestou se zastavíme u mě doma, myslím, že bych tam měl mít někde tu knihu s příběhem o Teiren a Nayonovi.“
„To by bylo dobré, třeba by nám pomohla. Jak jsi ji vlastně získal?“
„No půjčil jsem si ji v knihovně Hyuugů a zapomněl ji vrátit, a protože se mi nechtělo platit poplatek tak jsem použil genjutsu a knihu si vypůjčil na dobu neurčitou.“
Oba se začali smát, vstali a vydali se směrem k vesnici.

5
Průměr: 5 (9 hlasů)

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele karol552
Vložil karol552, Čt, 2013-08-15 17:02 | Ninja už: 3178 dní, Příspěvků: 221 | Autor je: Prostý občan

no tato cast ma tusim vsetko dufam ze aj ostatne budu podobne Laughing out loud lebo toto bol myslim vrchol Laughing out loud hlavne niektore vtipky... kakashi . tenten lee .. a proste setko Laughing out loud nechce sa mi teraz rozpisovat takze ti poprajem vela trpezlivosti pri pisani dalsieho dielu 5/5

Obrázek uživatele Kami-chan
Vložil Kami-chan, St, 2013-08-14 21:34 | Ninja už: 2841 dní, Příspěvků: 651 | Autor je: Utírač tabulí na Akademii

Tak jsem rozečtla tuto povídku, neboť jména Yuki a Nildon už něco znamenají.
První díl byl nádherně romantický, bojovný, vtipný a smutný. Teiren a Nayona jsem si okamžitě oblíbila, neboť jejich konverzace byla opravdu na úrovni a jejich vztah byl nádherný.
Další díly byly popsány velmi precizně a stále v nich byl ten nádech do všech směrů. Tento se mi rozhodně zamlouval víc, nebož zde byl naprosto skvělý humor s rozcupovaným Nejim, tlustou TenTen a loveným Leem stejně tak Gaiova korzetu. Objevil se zdě tým 7 a hlavně Kakashi, který je opravdu perverzácký a nehorázně silný, takže další plus. Laughing out loud
Ukočím to názorem, že styl psaní mi připomíná Jamese Rollinse, kterého zbožňuji jako spisovatele - i když v jeho knihách se nikdy neobjevil Naruto nebo Gai v korzetu - ale tak to je, takže se těším na další díl Smiling

*Chňu*
Kakashi&Kami

"Nikdy, nikdy, nikdy, nikdy se nevzdávej." - Winston Churchill
"Láska je jako vězení, taky nevíte jak se dostat pryč." - Ikusei Kusachi
"Jediný azyl, vždy a všude otevřený pro všechny trpící, je příroda." - Suzume Kusachi
"Vše co kvete jednoho dne uvadne." -Orochimaru

Obrázek uživatele Yuki Kaze-san
Vložil Yuki Kaze-san, St, 2013-08-14 21:51 | Ninja už: 4321 dní, Příspěvků: 7553 | Autor je: Moderátor, Danzoův špeh

Kami-chan: Děkujeme a vážíme si tvých slov. Smiling Zde máš odkaz na další pokračování. https://konoha.cz/?q=node/104723 Eye-wink

„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska

Obrázek uživatele Kami-chan
Vložil Kami-chan, St, 2013-08-14 22:02 | Ninja už: 2841 dní, Příspěvků: 651 | Autor je: Utírač tabulí na Akademii

Nemáte zač a moc děkuji. Na povídku jsem narazila včera a nějak jsem předtím nepozorovala, který díl vyšel jako poslední, takže jsem chtěla počkat, jestli se přidá odkaz pod tento díl. Smiling
Moc děkuju Eye-wink a ještě jednou nemáte zač Laughing out loud

*Chňu*
Kakashi&Kami

"Nikdy, nikdy, nikdy, nikdy se nevzdávej." - Winston Churchill
"Láska je jako vězení, taky nevíte jak se dostat pryč." - Ikusei Kusachi
"Jediný azyl, vždy a všude otevřený pro všechny trpící, je příroda." - Suzume Kusachi
"Vše co kvete jednoho dne uvadne." -Orochimaru

Obrázek uživatele bringina
Vložil bringina, So, 2013-08-10 15:15 | Ninja už: 3351 dní, Příspěvků: 125 | Autor je: Recepční v lázních

Kakashi YES

Obrázek uživatele haliena
Vložil haliena, Ne, 2013-07-28 20:38 | Ninja už: 2796 dní, Příspěvků: 405 | Autor je: Pěstitel rýže

Opět jste mi vyrazily dech... Navíc mě hodně pobavila představa Kakasiho a k tomu ten Gai a korzet Laughing out loud Vážně se mi to moc líbí a moc se těším na další díly Smiling

"Nachystejte květináče do Vánoc jsem zpátky."
"A sbaštíme jim kočku" mimozemšťan Alf Laughing out loud


https://www.youtube.com/watch?v=EHSWLY6XZoE Tohle zbožňuju Eye-wink

Obrázek uživatele Yuki Kaze-san
Vložil Yuki Kaze-san, Ne, 2013-07-28 20:44 | Ninja už: 4321 dní, Příspěvků: 7553 | Autor je: Moderátor, Danzoův špeh

haliena: Děkujeme a doufáme v další takové ohlasy. Smiling

„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska