Nesmazatelné pouto – Nejhorší scénář, část 9.

Opětovné upozornění!!

Tady v mé povídce je minulost trochu jinak podaná. A hledejte za vším něco víc, než vám naznačuji.
Dále bych pak chtěla dodat, ode mě čekejte vše. I to, že Gaara nebude takový jako je v mých ostatních povídkách.

Hiashi stále sbíral odvahu říct své dceři krutou pravdu, kterou stále odkládal.
„Mám ještě čas,“ přesvědčoval sám sebe. vůbec to nepomáhalo, naopak se to ještě zhoršilo. Jediný, kdo si z jeho chování pranic nedělal byla Hinata. Celý svůj volný čas trávila s Narutem. O přívěsku mlčela. Neviděla důvod, proč mu to říkat.
Když byl Hiashi pevně rozhodnut povědět vše, našel jen v kuchyni na stole vzkaz od Hinaty.

Opět ho polil ten známý pocit, že je sledován. Byl to velitel ANBU.
„Vzpomínáš si, co ti nakázala Rada, ne?“ začal zostra Koji.
„Vím, jenže Hinata mi nedává žádný prostor. Dělá si co chce, dokonce už i Hanabi vlčí, Asi jí Kiba nakazil láskou ke zvířatům. Nemluvě o Nejim, co si pořád nemůže najít přítelkyni, přitom je nad slunce jasné, že by chtěl Tenten.“ Výčet jeho starostí.
„Tak jí to přikaž, nebo přemluv Naruta, aby ti s ní pomohl. Z těch málo zvěstí, co se ví, nemá Kazekage rád svéhlavé holky.“ Podotkl jen tak Koji.
„Uvědomuji si to, ovšem pochopil jsem jednu věc,“ řekl Hiashi.
„A jakou prosím tě?“ Koji pod maskou nemohl vypadat překvapenější.
„Zpočátku jsem toho drzého spratka Uzumakiho nemohl vystát. To jeho věčné chlubení, že jeho otec je hrdina, mě vskutku štvalo. Přiznávám.“
„Co tě přimělo změnit názor?“ vyzvídal Koji.
„Jednou zachránil Hinatu, jako srovnání dluhu, či co. Dodneška jsem to nepochopil, pak se začali čím dál častěji scházet. Nevraživost byla tatam. Náklonnost a sympatie jim pomohly překonat počáteční odpor k tomu druhému. Vypadali jako dokonalí přátelé. Jenže pak se Naruto svěřil Nejimu o pravých citech k Hinatě. Zbýval jen malý krůček k jejich vztahu. Otevřeně jsem nesouhlasil. Naruto mi kolikrát dokázal, co je pro něj Hinata. Svolil jsem tedy,“ vyprávěl Hiashi.
„Téda. Co bylo pak?“ zeptal se Koji.
„Pár měsíců takhle spolu chodili, opravdu se tehdy milovali. Nastal nečekaný zvrat. Mise, na které Naruto ztratil paměť a dnes mám jít zase vyjednávat s Radou o Hinatě a sňatku. Ta samozřejmě nechce, aby Byakugan padl do rukou spojenecké Suny. Zbytek znáš,“ víc nebylo třeba dodávat.
„Nezávidím. Před asi týdnem jsem měl dokonce misi společně s Yamatem a novým členem Saiem. Vyslechli jsme si rozhovor mezi dvěma členy Akatsuki, můžu ti říct, že bylo o hubu odtam utéct. Ale k věci. Akatsuki pase po tvém Doujutsu, prý nemůže zapomenout, jak je tvoje dcera doběhla. Plánují krutou pomstu. Cíle pomsty, Jinchuuriki Kyuubi no Youko a samozřejmě Hinata. Víc nevím.“
„Cože? Tušil jsem o jejich dalších krocích, ale tohle? Co budeme dělat?“ Hiashi už nemohl vypadat více utahanější. Problémy se vršily jeden na druhý, nemaje konce.
„Rada už rozhodla, Naruta někam zašít, kam ani Akatsuki nemohou.“
„To se zbláznili? Musí vědět o riziku. Ta země už dávno neexistuje!“ čertil se Hyuuga.
„Na to se spoléhají, že Naruta nebudou hledat v rodišti Kushiny, kolébce celého ninja světa, jak ho dnes známe. Nyní v mrtvé zemi bez života, kde prý samotný Hashirama našel svoji ženu Mito a tím de facto přivedl Uzumaki klan do nově stvořené Konohy. Nezapomínej, to místo má zvláštní moc. Proslýchá se, že v té zemi stvořil Rikudou Sennin devět Bijuu. Nemluvě o zrození tří silných očních technik. Byakuganu, Sharinganu a Rinneganu. Jistě víš, co za techniku vlastníš.“ I Kojimu jeho slova naháněla husí kůži.
„Myslím na to denně. Kdyby se tehdy rozhodlo, že bude zapečetěn Kyuubi do nějakého Hyuugy, spojila by se tak část síly Rikuda. Naneštěstí byl můj předek zabit dříve, než k tomu vůbec došlo. Proto byl vybrán Uzumaki klan, pro jejich zdroj chakry.“
„A víš, vůbec, koho chce Rada na jeho doprovod?“
„Ne. Ovšem nemělo by to být okaté, spíše nenápadné,“ přemýšlel Hyuuga.
„Vedle, chtějí to právě, co neokatější. Doprovod bude tvořit Kazekage, jeho žena, v té době už vdaná Hinata, pak Genma s Raidou a nakonec já.“
„Cože? To jako bude Naruto eskortován jimi? Tohle nedopadne dobře.“ Věštil Hiashi.
„Bude to risk, ale Rada tím chce zamaskovat Naruta, důvod uvádí jako ‚Prohlídka Kazekageho nového území‘. Vůbec se mi to nelíbí.“ Řekl upřímně Koji.
„Naruto nebude jen tak souhlasit.“
Jejich rozhovor byl přerušen poslem se vzkazem od Rady.
„Je to tu…“ povzdychl si Vůdce Hyuuga klanu.

„Takže za dvě hodiny?“ ujišťoval se Naruto.
„Už teď se těším,“ mrkla na něj Hinata.
Naruto spěchal, aby všechny přípravy stihl včas, otočil se, ani nevěděl proč, na Hinatu. Stála tam s úsměvem a mávala mu. Strnul na místě, tohle už jednou prožil! Věděl to! Nejistě ji na oplátku zamával.
„Copak?“ popíchl ho Kurama. Díky tomu se Naruto lekl, až poskočil.
„Neděs mě! Proč mám neblahé tušení? Proč mám sevřené srdce strachem?“ ani Kurama na tyhle otázky nedokázal odpovědět.

Hinata se sotva dostala na práh svého domu, kde na ni už čekalo překvapení. ANBU a jeden ninja, co sloužil Radě.
„Hyuuga Hinata-sama?“ zeptal se ANBU ninja.
„Ano, otec není doma? Zavo-,“ byla přerušena druhým ninjou.
„Není třeba, víme, kde je váš otec. Budete tak laskavá a budete nás následovat?“
„Za jakým účelem? Dneska se mi to zrovna dvakrát nehodí, má-,“ opět přerušení.
„Za účelem vašeho sňatku. To vám jistě Hyuuga Hiashi-sama řádně vysvětlil, jak je váš sňatek důležitý.“ Říkal to tak učitelským hlasem. Hinata měla, co dělat, aby mu jednu nevrazila.
„Cože?“
„Nedivte se a násl-.“ Než to vůbec stačil dopovědět, Hinata se dala na útěk. Něco takového se neočekávalo. Proto měl Radní ninja ANBU člověka, kdyby něco nevyšlo. Což byl tento případ.
Přestože Hinata běžela a unikala, co jí síly stačily, na ANBU neměla.
Když jí doběhl, zkusil to ještě jednou. „Budete tak laskavá a budete nás následovat? Máte dvě možnosti. Po dobrém, nebo po zlém?“
„Po dobrém.“ Rezignovala nešťastně Hinata. Neměla možnost tohle dát Narutovi vědět… ledaže by tohle měl Naruto naplánované? Vždyť to může být on, no ne?
Dále poslouchala vše, co jí bylo řečeno. Pokyvovala hlavou, sama se i ptala.
Pravda byla ovšem jiná. Při její znalosti by se cítila jako klisna, která jde na trh, aby byla prodána za nejvyšší cenu.

Naruto opravdu o ničem nevěděl. Byl už na místě dobrou hodinu. Celý nervózní se ošíval. Koukal na západ slunce, utíral si zpocené ruce. Přecházel z jednoho místa na druhé…
Další hodina a Hinata nikde. Co jí mohlo zdržet? Přemítal v duchu.
Ještě jedna hodina. Hinata stále nikde. Místo ní se na místě zjevil ANBU se zprávou: „Rada si tě přeje vidět. Má pro tebe důležité sdělení. Laskavě mě následuj.“
A co Hinata? Ptal se sám sebe.
„Tak jí tu nech vzkaz.“ Poradil mu Kurama.
„Dobře,“ v rychlosti napsal vzkaz, co nikdy nedostane svého majitele. Svým kunaiem zabodl papírek do země.
Ochotně následoval posla. Jakmile zmizeli, nebe se otevřelo. Začalo vydatně pršet…

„Hinata? Stalo se snad něco?“ Sasuke nemohl vypadat šokovanější.
„Ano, Hinata nám úspěšně utekla. Máme potvrzenou zprávu, že jí zachránil, čili ‚našel‘ Naruto a je zpět v Konoze.“ Osvětlil Kakashi.
Sasuke se rozesmál na celé kolo. „Si umím představit, jak museli Hidan společně s Kakuzem vyvádět.“
„Vyváděli, díky mě, už to ví, i Nagato. Ten zuřil, do toho máme od Zetsu informaci. Hinata si má prý vzít Gaaru. Suna evidentně nepřestane prahnout po Byakuganu,“ přidal se Kabuto.
„Tím náš plán je k ničemu. Víš, co nám Jiraiya-dono říkal? Nesmíte se chytit do vlastních lží. To nebylo od tebe Sasuke hezké, žes Hinatě pomohl. Chuděra si musí myslet, že unikla díky své síle,“ dál provokoval Kabuto.
„To je mi fuk, hlavně, že je v bezpečí,“ dodal už tišeji Uchiha.
„Co poslední instrukce? Mám takový pocit, že Deidara a Kakuzu začali tušit naši zradu. Kdo by řekl, že dva bratři budou plnit stejně tajný úkol,“ Kabuto nechtěl přestat.
Kakashi se už do rozhovoru nezapojil. Dál si četl při světle svíčky.
„Jiraiya nechal vzkaz, že Konoha má něco v plánu. Asi přemístit Naruta, co nejdál od nás. Teď, když jim Nagato a Obito vyhlásili válku za potupu od Hinaty.“
„Co podnikneme my?“
„My? Tohle…“

Této podívané byla přinucena i Tsunade. Razantně nesouhlasila. Jako obvykle ji Rada neposlechla.
V místnosti to zašumělo, jen co Hinata vkročila. Hiashi byl náhle bledý jako stěna. Tohle opravdu nechtěl, aby se stalo.
„Proč? Hinata tu být nemusí,“ protestoval Hiashi. Ani Hinata si toho nevšimla, ostatní dělali hluché.
„Jsem rád za vaši účast, Hinata-sama,“ přivítal jí ten starý slizoun Danzou.
„Bylo mi potěšením.“
„Usaďte se vedle svého otce,“ nakázal ji „přátelsky“ Danzou.
„Nevím proč je můj sňatek s Narutem tak důležitý, ale…“
„Prosím? Tady jde asi o omyl. Vy si nebudete brát Uzumaki Naruta, ale našeho vznešeného hosta.“ Danzou uhodil svojí holí o podlahu. Znamení.
„Cože? Počkat!“ Jako u Hiashiho, ani tady Rada nedbala na její protesty a do sálu vešel červenovlasý mladík.
Sabaku no Gaara.