Proč Naruto? Proč?? 1.díl

„Kakashi-sensei nesmíte! Už jsem ztratil tolik přátel. Kakashi-sensei otevřete oči!“ mluvil chlapec se zářivě žlutými vlasy na tělo bez života. Na tělo pokryté krví .
Jeho slza spadla na Kakashiho obličej, ten se však ani nehnul. Začalo pršet. Chlapcovy slzy se míchali s deštěm.

Od té doby chlapec přestal mluvit, spát, usmívat se. Přestal nás chránit. Přestal být ninjou Listové.
Byl to pro mě horor. Nemohla jsem ho zachránit. Několikrát jsem se Narutovi omluvila, ale nepomohlo to. S nikým neprohodil ani slovo, nikoho nezdravil. Bála jsem se o něj. No sila jsem mu jídlo, skoro nevycházel z bytu. Jeho odhodlanost, Kam ta se poděla? Tohle nebyl ten Naruto Uzumaki kterého znám.

Za bouřlivé noci se stala vražda. Někdo zabil Saie. Nemohla jsem tomu uvěřit. Proč? Když se o tom Naruto dozvěděl, nevypadal, že by ho to zajímalo, měl pořád ten stejný výraz.
Vyšetřování té vraždy probíhalo, vzali nějaké otisky, a pak mi předali tělo do pitevny. Saiovo poranění jsem už někde viděla ale nemohla jsem si vzpomenout kde. O dva dny později se stala další vražda. Tentokrát někdo zabil Shizune.
Tsunade už toho měla dost, byla z toho na prášky. Nevěděla si rady, hledala spojitosti mezi obětmi.

„Sakuro dívej.“ Řekla Tsunade a ukázala na papír z mise na které umřel Kakashi.
„Jo máte pravdu. Shizune a Sai tam byli s mnou a Narutem. A ještě Chouji.“
„Jste v nebezpečí okamžitě pošlu nějakého Ninju aby hlídal Naruta a Choujiho a ty budeš u mě!“
„Dobře, ale musím donést Narutovi jídlo.“
„Půjdu s tebou. Už jsem ho dlouho neviděla.“
Po práci jsme šli za Narutem. Přišli jsme k bytu a tam leže zakrvácený ninja který ho měl hlídat. Snažila jsem se ho ošetřit ale bylo už pozdě. Tsunade začala rychle hledat Naruta ale ten tam nebyl. Jen stopy krve které vedly z okna po střeše. Běžela jsem po stopách krve. Došla jsem až do tmavé uličky a tam na zemi leželi zakrvavené lékařské potřeby.
„Asi se musel ošetřit.“ Řekla jsem a porozhlížela jsem se kolem. Našla jsem čelenku Lístové. Poznala jsem ji patřila Narutovi. Nechápala jsem to nedávalo to smysl.
Další den byl Naruto pořád nezvěstný, hledali ho snad všichni. Ten den se večer stala další vražda. Někdo zabil Chojiho. Po téhle vraždě jsem nemohla spát. Přemýšlela jsem jestli je Naruto na živu. Z obýváku Tsunade jsem zaslechla jak jí jeden ANBU říká že mají podezření že ty vraždy dělá Naruto. Neudržela jsem se.
„Naruto by nic takového neudělal! Je hodný, milí a vždy nás zachránil!“
„Sakura! Uklidni se.“ Křikla na mě Tsunade
„I když mi to je proti srsti, nesmíme tuto možnost vynechat.“
„Tsunade!“ zděsila jsem se a utekla.
„Sakuro! Jsi v nebezpečí! okamžitě se vrať!“ křičela na mě Tsunade. Okamžitě běžel za mnou ANBU. Ale schovala jsem se. O chvilku později jsem zjistila že jsem se ztratila. Šla jsem lesem, tmou. Až jsem uviděla hořet svíčku. Utíkala jsem k tomu světlu a uviděla Naruta jak leží zakrvácený u hrobu Zvrhlého poustevníka. Okamžitě jsem k němu běžela a začala ho léčit.
Naruto otevřel oči a podíval se na mě.
„Hledal jsem tě.“ Řekl Naruto.