Kaeri 15 - uzavřená do sebe

„Tak Ino?!“ Podívala se na Ino nechápavě Sakura a i zbytek obyvatel pokoje.
„Tvoje, dcera, Niki má v sobě…“

„Kdo jsi???“
„Otoč se.“
„Mikon?!“ Rozzářila se bloncka jako by uviděla ohromnou nadílku pod vánočním stromkem. „Co tady děláš?“ Mikon se kolem sebe rozhlídla.
„Jsem tu uzavřená!“ zatvářila se až hrozivě.
„To je mi líto.“ Podívala se Niki na podivný povrch, na kterým stáli obě 2.
„Mě ne.“ Nasadila Mikon úsměv na své rty.
„Vážně?“ Podivila se Niki. „Jsi uzavřená v mé mysli. To ti nevadí??“
„Ne, pořád je to jako bych žila.“ Usmála se. „Vím co se kolem děje, mám svoje pocity a také vím co cítíš ty. Pořád vlastně žiji, jen né ve svém těle.“ Usmála se. Niki ale vypadala zklamaně.
„Je mi líto že to muselo takhle dopadnout.“ Poklesla na kolena a začala brečet.
„Neber si to tak.“ Přišla k ní Mikon a chytnula jí za rameno. „Co se stalo, stalo se. Hlavně si to neber na svůj krk.“
„Ale, kdys tam neskočila, umřela bych já, jak si to nemam brát na sebe??“ Řekla smutně.
„To máš pravdu, ale kdybych nechtěla skočit, tak bych tam neskočila.“
„Ale…“
„Já sem chtěla, mám tě ráda, jsi moje nejlepší kamarádka, udělala bych to pro tebe klidně znovu.“ Usmála se na Niki, té se pomalu začala vracet dobrá nálada.
„Neboj, já tě pomstím.“ Řekla bloncka odhodlaně.
„O tom nepochybuju.“ Usmála se Mikon

Mezitím v nemocnici.
„Jak je to možné?!“ Zařvala Sakura na celej areál. „To přeci není možný.“
„Pečeť.“ Problesklo Anshinovi hlavou.
„Anshine, nevíš o tom něco??“ Podíval se blonďák na genina.
„Z toho by mohla mít Itai problémy.“ Pomyslel si. „Ne sensei.“ Usmál se.
„No a co je na tom vlastně špatného??“ Usmál se Naruto na Sakuru.
„Co? Že pokud by byla Mikon dost silná, klidně může ovládnout Nikinu mysl!“ Řekl se zděšením.
„To by Mikon neudělala ale myslím že by se to dalo využít!“ Usmál se Naruto.
„Cože?“ Udivila se Sakura s Anshinem.
„Eh…nechte to plavat.“ Usmál se.

„ A jakto že jsem o tobě nevěděla??“ Podivila se Niki a vstala ze země.
„Protože ještě nikdy od té doby co jsem zemřela, nebyla tvoje mysl napadnuta někým z venku.“ Usmála se Mikon.
„Jak to myslíš??“
„Ino použila techniku přenosu mysli aby se sem ke mně dostala.“
„To vím.“
„Vypráskala sem jí kožich.“ Rozesmála se Mikon.
„Vážně?“ Řekla Niki s podivem.
„Jo, tady není místo pro více jak 3 mysli.“ Usmála se dívka.
„3?? Jsme tu jen 2.“ Podivila se Niki.
„Jsme tu 3.“ Ozval se zpoza děvčat hlas. Niki se vyděšeně otočila, Mikon byla klidná.
„Růžová liška??“ Řekla nechápavě.
„Dlouho jsme se neslyšeli.“ Ozval se hlas z místa kde stálo růžové stvoření.
„Už vím proč sem tak na palici.“ Usmála se Niki a zbylí dva v její mysli se rozesmáli též.
„Ach ty geny.“ Přidala liška.
„A opravdu tě nemrzí že musíš trčet tady?“ Podívala se Niki na Mikon tázavě.
„Né, a navíc tu nejsem sama.“ Řekla a přitom ukázala na malou lištičku opodál.
„Mám jen 2 ocasy ale až vyrostu tak jih budu mít 9.“ Vtrhla do rozhovoru.
„A můžu tě vidět dřív než mou mysl někdo napadne??“ Tázala se Niki.
„Bariéra byla porušena.“ Usmála se Mikon, Niki na ní nechápavě koukala a liška si povzdechla.
„Tím že se sem Ino dostala, dovolila abychom se mohli vidět, nevím čím přesně to je ale až budeš při vědomí budeš schopná mě slyšet a pokud mi to dovolíš tak za tebe budu moc i mluvit nebo tě ovládat.“
„Fíha, to mě přivádí k otázce jak se odsud dostat.“
„Tak to fakt nevím.“
„Mimo to, já tě taky můžu ovládat.“ Zašklebila se liška.
„To mě fakt těší.“ Hodila Niki znechucený pohled po stvoření.
„Jo to nevím.“ Rozhodila Mikon ruce.
„S tím bych mohla pomoc, když se ke mně nebudeš chovat jak k nepotřebnému stvoření.“ Ozvala se opět liška.
„Ok.“ Pokývla Niki.
„Mimo to, jmenuji se Hija.“ Přikývla liška obrátila se na Mikon. Ta se jen znechuceně ušklíbla.
„Co po mě chceš??“
„Vraž jí jednu!“
„Cože??“ Řekli obě
„Prostě jí vraž.“
„Sory Niki.“
„Cože….néé….“ zařvala Niki a už jí měla.

Blondýna otevřela oči a porozhlídla se kolem sebe. Uviděla Naruta, Sakuru a Anshina okolo postele Ino. Sakura zrovna říkala.
„To je úplná hovadina, to co mi tady vykládáte.“
„Mami?“ Ozvala se Niki, všichni 4 se na ní otočili.
„Niki.“ Zařvala Sakura. „Řekni že v sobě nemáš Mikon.“ Řekla se zděšením.
„Mám.“ Usmála se Niki a se Sakurou to v tu chvíli šlehlo. Ino, Naruto Anshin a i Niki se nad ležící Sakurou skláněli. Ta za chvíli přišla k sobě.
„To je ještě horší zpráva než když mi řekli že sem alergická na ledovou tříšť.“ Nadhodila a celej pokoj se rozesmál. Toho dne večer Niki i Ino propustili a obě se vrátili domů. Anshinovi utkvěla v hlavě otázka, zda má Niki v hlavě opravdu Mikon, nebo je to jen výmysl. Sakura celej večer chodila po ložnici a přemýšlela, Naruto měl zkaženej večer, protože plánoval něco úplně jiného .