Záměna VIII.

Tenhle díl jsem psal ve čtvrtek večer a kdy se tu objeví nemám ve svých rukou . Doufám že je to dřív jak v pondělí . Na net se teď asi moc dobře nedostanu tak to píšu s předstihem . Tak nebudu to zdržovat hurá k dílu

„Hej Naruto nechybí nám něco?“ zeptal se zamyšleně Sasuke.
„Hmm myslím že ne.“ odpověděl Naruto a viděl rámen....všude byl rámen.
Chvíli takhle přemýšleli, teda aspoň Sasuke přemýšlel, když po chvíli vykřikl: „Kakashi a sud!“
„Co?“ zeptal se ho nechápavě Naruto.

„Nikde tu není Kakashi s kárkou, baka!“ Křikl Sasuke na Naruta. Ten ještě pořád myslel na rámen a tak ho musel Sasuke probudit ránou do hlavy.
„Jestli kvůli tobě budu mít plíseň, tak tě zabiju!“ Pomyslel si avanger.
„No, když nad tím tak přemýšlím…“ začal Naruto pomalu uvažovat.
„Noo?“ Podíval se na něho nechápavě Sasuke.
„Tak je tu nějaký ticho.“ Usmál se Naruto.
„Čím to asi bude?“ Řekl ironicky Sasan.
„Od včerejška sem nejedl, takže buď máš scvrklej žaludek, nebo jsem ohluchl.“ Řekl Naruto a dál přemýšlel.
„Baka!“ Křikl na něho opět Sasuke.
„Co zas?“
„Kakashi a ty 2 uřvaný baby tu nejsou!!!“
„Když tak nad tím přemýšlím tak máš pravdu.“ Prohlásil blonďák.
„Konečně!“
„Že by byl Kakashi na 50ti letý babky??“
„Cože?!“ Vykulil oči avanger.
„Hmm a pak ještě na 12ti letý děti?? Že by byl i úchyl??“ Držel se Naruto za Sasukeho bradu. Uchiha nemohl pochopit Narutovo myšlení. Chápat něco co není je taky dost obtížný že .
„Sensei má ale divnej vkus.“ Došel Naruto konečně k závěru
„Ach, jo, jashine, do čehos to duši dal??“ Povzdychl si sasuke. (Jashina sem pochytil tady na konoze, myslim že od nettiex, mam radši boha a ani nevim proč jsem to tam strčil. Doufám že jste happy!).
„Ale kam se poděli?“ Pokračoval Naruto. Sasukemu konečně došlo jak na Naruta. Když neumí blbec myslet jako genius, musí génius myslet jako blbec . Jinak řečeno, když neumí myslet Naruto na Sasukeho úrovní, musí Sasuke myslet na úrovni Naruta.
„Hele Naruto.“ Zašeptal Sasuke jako by nechtěl aby je někdo slyšel, přesto že široko daleko nikdo nebyl.
„Co takhle je jít špehovat.“ Zahihňal se Sasuke.
„Špehovat? Tak jo! A ty víš kde jsou??“
„Konečně!“ Pomyslel si Uchiha. „Dole pod kopce. Kakashi šlohl kárku i s překvapením! Říkal něco o tom že si ten rámen nechá jen pro sebe.“ Usmál se Uchiha.
„Ten hajzl!“ prohlásil Naruto.
„Jo, přesně, musíme je chytit!“ Řekl tajemně. „ Baka.“ Pomyslel si.
„Tak jo!“ Řekl Naruto a rozběhl se dolu z kopce. Sasuke ho následoval. Dole našli Kárku, v ní byla Sakura s Tsunade, obě v pořádku.
„Kde je Kakashi-sensei?“ Podivil se Sasuke když doběhly dolů. Sakura ukázala pod kárku. Chlapci se tam oba naklonili, to co viděli jim zvedlo žaludek.
„Ha ha ha, naletěli!“ Smála se ožralá Sakura.
„Fuj, ble…“ vydávali chlapci nechutný zvuky.
„Tak se nepo*erte, si myslíte že jsem si před jízdou vzala kinedril?“ ušklíbla se Tsunade.
„Kolik toho sakra sežrala.“ Řekl Naruto a běžel vyvrátit obsah Sasukeho žaludku. Avanger, nemusel jelikož Narutův žaludek byl již prázdnej, od předešlého zjištění o salmonele.
„Kde je tedy sensei?“ Řekl Naruto když se vrátil zpět. Sakura ukázala za kámen opodál.
„Naruto jdi tam!“ Řekl Sasuke.
„Proč já? Jdi tam ty! Ty máš prázdnej žaludek.“ Oponoval mi Naruto.
„Ty už taky!“
„Já sem teď blil!“
„A nečeká nás tam zase nějaký překvapení?“ otočil se Sasuke na Sakuru.
„Čeká!“ Usmála se ožralá dívka.
„Tak oba.“ Řekl Naruto a Sasuke přikývl. Když oba zašli za kámen, chytili záchvat smíchu. Kakashi tam ležel, celej bílej, s dírou na kalhotách.
„Já sem říkal že maj tygří vzor.“ Řekl hrdě Naruto a svalil se na zem se záchvatem smíchu. Uchiha ho následoval.

„Kdy už konečně vylezeme ten kopec?“ zeptal se znechuceně Naruto.
„Co furt fňukáš?“ zeptal se ho Sasuke a hodil po něm nechápavý výraz.
„Kolik jim tam zbývá toho saké?“ zeptal se Kakashi.
„Ehm myslím, že tak dvě štamprle.“ konstatoval Sasuke.
„Super, tak to do nich nalejeme teď, oni vystřízlivý a pudou po svých.“ zaradoval se Kakashi.
„No s tím bych moc nesouhlasil.“ řekl Sasuke.
„Proč?“ otočil se na něj Kakashi a heknul.
„Protože sou obě až moc ožralé na to, aby vystřízlivěli do té doby než dojdeme zpět do Konohy. Bude jim to trvat ještě měsíc a potom bude trvat ještě uherký rok než se dostanou z opice.“ vysvětlil netrpělivě Sasuke a už se radoval že mají před sebou poslední metr toho otravného kopce.

„Hurá, my to dokázali, chápete to, my sme to dokázali, dokázali sme ty dvě ožralé ženské vytáhnout na tenhle kopec.“ začal se Naruto radovat a skákat kolem sebe. Ale něco bylo špatně, nikdo kromě něj se neradoval, Sasuke ho chytl za rameno a otočil směrem dopředu.
„Ale nee, to si snad ze mě dělají srandu.“ před zraky všech přítomných, teda až na Sakuru a Tsunade, se jevil kopec, ne ledajaký, byl ještě vyšší než ten co ho teď vyšli.
„Nemá to cenu, celá tahle mise nemá cenu...“ Kakashi se málem rozplakal, když v tu chvíli mu v kapse začalo něco hrát, byla to píseň z Titanicu a Kakashi se rozplakal.
„Co to sakra?“ koukal Sasuke nechápavě na válejícího se Kakashiho, Naruto stále hleděl před sebe na velký kopec. A jak se Kakashi válel a svíjel ve smutku na zemi z kapsy mu vypadla taková malá černá cihlička co blikala a měla tlačítka.
„Co to je?“ Sasuke vzal klacík a dloubl do toho. Cihlička se pohnula.
„Ono, ono se to hýbe!“ vyděsil se Naruto a odkočil o pár metrů od záhadné cihličky. „Dloubni do toho ještě jednou.“ přikázal Naruto Sasukemu.
„Jo a ještě mě to kousne a budu mít nechutnou jizvu nadosmrti, tůůůdle.“ vyplázl Sasuke na Naruta jazyk.
„Pokud tady někdo bude mít jizvu, tak to budu já, protože ty si v mojem těle a ta ruka co drží ten klacík je moje. A jestli ještě budeš odmlouvat, nechám ti na hlavě udělat dready.“ řekl Naruto klidně a s pobavením se koukal na Sasukeho, jak dloube do cihličky. Krabička přestala hrát, Sasuke a Naruto koukali nechápavě, cože se to stalo.
„Kdo? Kdo to vypl?“ zeptal se Kakashi a utíral si z obličeje slzy a prach.
„Hej, Kakashi mluv, slyšíš, haló je tam někdooooo.“ ozvalo se z cihličky a Naruto se Sasukem byli posraní strachy.
„Ale neee.“ řekl s nechutí Kakashi a cihličku si přiložil k hlavě.
„Ano šéfe, co se děje?“ řekl s klidem.
„Kde sakra ste? Máte zpoždění, to si sakra myslíte, že tady na vás budeme čekat do aleluja nebo co?“ začala krabička křičet a Naruto se Sasukem byly zase o krok blíž k infarktu.
„Jo, za chvíli budeme v Konoze.“ Kakashi otráveně cihličku hodil na zem a ta se kutálela a kutálela a kutálela z kopce dolů.
„Prokletá gravitace, prokletý šéfik, prokletý seriál, prokletý život.....“ začal Kakashi nadávat a koukal se za cihličku kutálející se dolů.
„No děcka vyrážíme, nesmíme ztrácet čas, slyšeli ste šefíka, je na nás pěkně nabroušenej.“ dodal Kakashi, vzal kárku, odrazil se a během chvilky byl na kopci. Naruto se Sasukem na něj koukali a nechápali.
„Může být tahle mise ještě víc překvapující?“ zeptal se Sasuke.
„Ehm asi ne no.....víš co mi ale nejde do hlavy?“ zeptal se ho Naruto. Sasuke na něj jenom nechápevě pohlédl.
„Proč tu svou mega turbo sílu nepoužil už na tomhle kopci, víš kolik bysme teď měli energie?“ Sasuke jenom přikyvoval a oba se vydali směr Kakashi a sud.