Proč je den tak krátký...

„Chytím tě Temari!“ křičel vysoký kluk honící o něco menší, žlutovlasou holku.
„Nechytíš, nechytíš Shikamaru!“ posmívala se Temari a běžela co nejrychleji mohla.
„Kagemane no jutsu“ zašeptal.
Temari se najednou zastavila a vůbec se nehýbala.
„Co?! Ty podvádíš!“ křikla pobaveně, avšak hrozivě Temari.
„A prý že tě nechytím“ zachechtal se Shikamaru.
„To si odneseš ty panovačnej blázínku!“ zasmála se Temari.
Shikamaru se jen uchcechtl a popošel k Temari. Ta se nemohla bránit, protože jí držel ve svém stínu, takže se také rozešla. Oba se zastavili pár centimetrů od sebe. Už už Shikamaru chtěl Temari políbit, ale v tu ránu začala odevšad stříkat voda. Shikamaru ztratil kontrolu nad jutsu, protože ta voda byla nesmírně ledová.
„Áááá“ vypískla Temari a utíkala se schovat pod nejbližší strom.
„Pche, nikam se neschováš“ zakřenil se Shikamaru, který si už zvykl na ledovou vodu.
„Budeš mít zápal plic!“ houkla na něj Temari.
„To je otrava, už mě to nebaví, musím jí dát lekci.“ pověděl pro sebe, uchopil hadici ze které stříkala voda a namířil na Temari. Voda vystříkla proudem tak silným, že Temari odhodila na strom, kam narazila a skácela se k zemi.
„Temari!“ zařval Shikamaru a upustil hadici a běžel k bezvládnému tělu Temari.
Když už byl kousek od ní, Temari otevřela oči, přeskočila Shikamara, vzala hadici a postříkala ho vodou.
„Cože?!“ ukvapeně na Temari zíral.
„Nachytala jsem tě!“ pískla a začala jásat.
„Ta holka je tak problematická...“ zívnul Shikamaru a nenápadně se přiblížil k Temari zezadu a chytil jí kolem pasu. Ta se chtěla vykroutit, ale jediné co dokázala bylo že se otočila. Temari se Shikamarovi podívala do očí a ten jí. Potom se dlouze políbili. Oba se od sebe odtrhli a běželi spolu do lesa.
„Hele, tady je nějaká stará vrba, tam nás určitě nebude vidět“ pošeptal Shikamaru a zatáhl tam Temari. Temari se opřela o vrbu a s Shikamarem se začali líbat, později se začali svlékat a milovat se. Temari i Shikamaru nakonec usnuli.

Temari se probudila jako první. Když uviděla spícího, nahého Shikamara, začervenala se a všimla si, že na sobě nemá také žádné oblečení. Tentokrát zrudla jako rajče a rychle na sebe hodila své bílé spodní prádlo, černé šaty, které si ovázala červenou stuhou a nakonec si nasadila boty. Přešla ke svému vějíři a chtěla ho vzít, jenže uklouzla na bahně a vějíř spadl přímo na dosud spícího Shikamara, který se okamžitě probudil a setřásl ze sebe Temariin vějíř. Temari se začala hrozně smát.
„Čemu se směješ?“ zeptal se kysele Shikamaru.
„Tomuhle.“ vyprskla Temari, vzala zrcátko a nastavila ho proti jeho obličeji.
„Tvůj obličej vypadá jako palačinka.“ vykuckala Temari a dostala záchvat smíchu. Shikamaru si znuděně odfrkl, nasadil si své kalhoty, mikinu, vestu , boty a nakonec si uvázal na pravou nohu taštičku na shurikeny. Temari se nabídla, že mu udělá ohon (nevěděla jsem jak to popsat xD). Shikamaru přikývl. Temari si vzala gumičku a snažila se stáhnout Shikamarovy vlasy. Samozřejmě se operace neobešla bez žalostných výkřiků Shikamara, kterému se zdálo, že mu Temari vytrhla všechny vlasy.
„Nemrskej s sebou tak“ trýznila Shikamara Temari.
„Když s sebou budeš tak házet, nediv se že tě to bude tahat.“ napomenula ho Temari a konečně mu to pořádně stáhla.
„Tak a je to“ usmála se Temari a podívala se na své dílo.
„Výborně“ uculila se a sebrala ze země zablácený vějíř.
„Fuj, musim ho opláchnout“ otřepala se Temari a vyrazila k blízkému jezírku. Vzala houbičku, namočila jí ve vodě a znechuceně začala drhnout vějíř.
„Fajn, hotovo“ vzdychla Temari a otřela si pot z čela. Shikamaru se mezitím zvedl a tiše se připlížil za Temari, která si protahovala záda. Připravil se jí strčit, ale Temari, jako by to věděla udělala krok vedle, a místo ní do vody sletěl Shikamaru. Pod tíhou oblečení se ponořil pod hladinu a potápěl se ke dnu, kde se zapletl do řas. Temari se na břehu smála, až jí slzy tekly z očí. Shikamaru se snažil vyplést z řas, protože už modral z nedostatku vzduchu. Nakonec se mu to povedlo a ty řasy, které vyrval odhodil. Otočil se nohama ke dnu a vší silou se odrazil. Vyrazil z vody jako ryba a prudce se nadechl. Temari se pořád smála.
„Počkej, pomůž-“ chtěla si otřít zavřené oči od slz, a když je otevřela a uviděla Shikamara s řasama opletenýma všude možně, zase chytla záchvat smíchu. Shikamaru si jen povzdechl. Když se Temari konečně přestala smát, utřela si slzy, které jí zase při smíchu vytryskly z očí a podala Shikamarovy ruku. Ten jí chytil, ale místo aby se nechal vyhoupnout na břeh, Temari strhl k sobě do vody. Temari vykřikla a ozvalo se veliké šplouchnutí. Tak ve vodě byli oba. Temari se na Shikamara nabuřeně podívala. „A já ti chtěla pomoct.“ nafoukla se a odvrátila hlavu na druhou stranu. To jí však dlouho nevydrželo a místo toho spustila zase smích, s kterým nakazila i Shikamara.
„Měli bysme už vylézt, aby nám stihlo uschnout oblečení.“ poznamenal Shikamaru. „Jo, máš právdu.“ přitakala Temari a začala se brodit ke břehu. Shikamaru jí napodobil. Po chvilce už měli prádlo roztahané po trávě na slunci, a oba byli přikryti dekou. „Dnes bylo nádherně.“ zašeptala Temari. Shikamaru jí pohladil po vlasech. „Ano, bylo. Ale...Proč musí ten den být tak krátký?“

THE END