Iruka vs. čtyřletý Sasuke

Iruka se vracel z úspěšné mise (ano, byla snadná), pohazoval vlasy a cítil se strašně "cool".
Cítil, že je jeho velký den.
Pochodoval Konohou, uctivě se klaněl starým babičkám, vřele zdravil zmatené ninji a pomrkával na dívky, kterým navzdory nové ofince nestál za jediný pohled.

Iruka byl skvělý a věděl to o sobě...

Jak by měl završit dokonalost dne mu bylo jasné hned jak ji uviděl... Vysoká blondýna s dlouhými vlasy v culících, zelené šaty a hluboký výstřih.
Nasadil "osvědčený" výraz a vykročil.
"Tak jak to jde? Asi ti jsem povědomý... Iruka je znám jako skvělý ninja a určitě mě znáš z reklam na ramen..."
Chvíli marně čekal na reakci. "A jak se vlastně jmenuješ, krásko?" Pořád nic.
K dívce přiběhla málá, černovlasá dívka a oslovila ji "madam Tsunade".
Iruka pohotově zareagoval: "Ó, jak božské jméno, anděli!"
Dřív než ho Tsunade stačila praštit to ale udělal někdo jiný. Iruka se otočil, aby viděl, kdo mu dal herdu do zad. K jeho překvapení za ním stál malý černovlasý kluk s nadřazeným výrazem ve tváři a Uchiha znakem na zádech.

"Hele, překážíš mi v cestě, když se chci jít věnovat tvrdému tréninku s shurikeny a ještě trvdšímu tréninku rodinného jutsu, abych byl lepší než Itachi! Tak mi uhni z cesty nebo se mnou bojuj, abych tě porazil, jako včera Itachi porazil toho banditu." Na chvíli se odmlčel... "Chci říct LÍP než včera Itachi porazil toho banditu."

Iruka už už zařval "Táhni zmetku!", ale Tsunade se začala tvářit dychtivě a nadhodila, že "Ta střecha je skvělé místo na boj.".
Iruka se pohotově vrátil ke "cool" výrazu a začal líčit jak má rád děti.
Mezitím ho však už obě dámy tlačily na střechu budovy.

Jak tam tak Iruka stál, díval se na zástupy soupeřových fanynek a toho zmetka, začal se cítit nervózně. Uvědomil si, že tři hodiny před bojem netančil tanec pro štěstí. Na zloměk vteřiny to chtěl dohnat teď a boj nějak zdržet, dokonce už začal kdákat a nakrucovat se, ale touha zalíbit se Tsunade nakonec převýšila pověrčivost. (Nakonec, když má ten váček se sobím trusem, tak se mu nic stát nemůže.)
Zatvářil se tedy jako inteligentní hošík. "Víš, Tsunade, Konoha potřebuje změnu. Musíme se změnit abychom získali prestiž, změna je důležitá, jen změna nám pomůže..."

Přerušila ho rána do zad. Až příliš pozdě si uvědomil, že zmetek Sasuke zahájil boj, aniž by se obtěžoval ho o tom informovat.
Iruka ležel svázaný na zemi a prosil bohy o milost.
Poprvé ho vyslyšeli. Na střechu se totiž přiřítilo nějaké pako, lilo po lidech barvu a zakoplo o Iruku tak šikovně, že přetrhlo provázek.
Teď už bylo pro Iruku dílem okamžiku chytit Sasukemu ruce za zády a říct: "Příště, chlapče. Ale vedl sis skvěle"

Škoda, že už tam Tsunade nebyla. (A peněženky přítomných také ne...)

Když Iruka pokračoval v cestě, říkal si, že by k tomu paku mohl být trošku milý. Třeba to jednou bude Hokage, a pak bude moct říkat, že to on ho objevil...

Iruka šel a cítil se "cool".
Uctivě se klaněl starým babičkám, vřele zdravil zmatené ninji a pomrkával na dívky, kterým se navzdory uměleckému polití červenou barvou nelíbil.

Byl skvělý a dobře to o sobě věděl...