Několik zimních dnů Akatsuki 1

Takže toto je moje další humorná povídka na Akatsuki . Opakuji: Humorná. Není to parodie. U téhle povídky se buď můžete válet smíchy pod stolem nebo se jenom pousmát. A nebo se sám sebe ptát co to chtěl básník říct. Záleží na vkusu
Obsah: Co se stane, když se sejde celá Akatsuki v zimě v sídle? Přečkají to celé ve zdraví?
P.S.: Užijte si to

No to je fakt skvělý, pomyslel si Itachi, když vycházel z místnosti, kde se telepaticky spojil s Vůdcem. On a Kisame byli v sídle Akatsuki na kraji lesa, s rybníkem a s horami v povzdálí a s nedalekou vesnicí.
„Hej, Kisame!“ zakřičel na celé sídlo. Nic. Podíval se do kuchyně, do Kisameho pokoje, do knihovny, do obýváku, podíval se všude a nic. Kde jen ta přerostlá ryba může být? Nebo spíš malý žralok? Zatímco tak uvažoval, vyšel ven a hned se chytil za hlavu. Že mě to dřív nenapadlo. Kde jinde by Kisame mohl být. Pomalu se vydal směr rybník. Kisame stál po pás ve vodě a vůbec mu nevadilo, že voda je naprosto ledová.
„Lybicky!!“ šišlal „Pojďte ke mně! Puťa puťa naaa!!! Puťa puťa!!!“ lákal je Kisame. „Kisame, puťa puťa se dělá na slepice“ poučil ho Itachi s nevěřícným výrazem.
„To nevadí, ty ryby na to slyšej taky“ odpověděl Kisame.
„Ryby nemají uši“ snažil se Itachi nedat najevo podráždění.
„Ale asi mě slyšej, vždyť na to reagujou“ nedal se Kisame.
Klid, Itachi, uklidňoval se v duchu. Hlavně klid. Je to ryba. Toho ve vodě neutopíš.
„Máme úkol,“ řekl nahlas. „Protože během několika dnů má přijít zima, máme zkontrolovat zásoby v celém domě, a nakoupit dostatek všeho na několik dnů, asi tak na týden, pro 9 lidí.“ vyložil Kisamemu plán na příštích několik dnů.
„Pro 9 lidí?“ Proč pro 9? My budeme mít hosty?“ divil se Kisame.
„Ne, ale sejde se tady celá Akatsuki.“
„Proč“
„Co proč?“
„No ptám se, proč?“
„Jo proč“… došlo Itachimu na co se Kisame ptal. Byl už myšlenkami úplně jinde. Jestliže mají přijít všichni, tak to přijde určitě i Konan… „Vůdce si myslí, že když už bojujeme za stejný cíl, tak by bylo dobře se navzájem pořádně poznat a zvýšit tak soudružnost Akatsuki. A protože teď bude zima a v zimě žádný akce nemáme, využijeme toho takhle.“ dokončil Itachi svůj výklad. „A pokavaď jsi ještě nezmrzl, tak koukej vylézt. Pustíme se do práce.“ zakončil Itachi debatu.
Kisame samozřejmě zmrzl. Itachi ho musel vytáhnout ven a nějak dostat do sídla před krb, ve kterém plál oheň. Při pohledu na krb si vzpomněl, jak tu loni málem vyhořeli. Trochu to přehnal s Goukakyuu no Jutsu. Ale co, nakonec nevyhořeli, ale byli vytopeni. Kisame to pro změnu přehnal se svou vodní technikou, když se snažil oheň uhasit. Nechal Kisameho před krbem a šel zkontrolovat zásoby. V lednici toho moc nebylo. Sešel dolů do sklepa, kde byla velká místnost se spoustou mrazáků a jiných přihrádek na jídlo. Tam toho taky moc nebylo. No nic, budou muset nakoupit sakumprásk všechno. Vrátil se zpátky a zjistil, že Kisame už sice rozmrzl, ale zároveň usnul. Chvíli trvalo, než se mu ho povedlo probudit a přesvědčit, že není žádná Hanako. Po malé chvíli, kterou strávili hledáním Itachiho pláště a Kisameho klobouku, se vydali na cestu. Ještě oba usoudili, že by bylo dobré to trochu uklidit.
Z nákupu se vrátili po několika hodinách úplně vyřízení. Protože ani jeden z nich neměli ani páru o tom, kolik toho asi tak 9 lidí během týdne sní a vypije, nebo vůbec kolik toho 9 lidí na týden potřebuje k životu, rozhodli se koupit všechno, co jim přišlo pod ruku a co jim padlo do oka. To se ovšem neobešlo bez hlasitých protestů vesničanů. Stačilo ale párkrát podívat se zle Sharinganem a několik výhružných poznámek o useknutých částech těla a dostali všechno co chtěli. Akorát řezník dělal problémy. Avšak po Kisameho poznámce, že mají přítele, kterému je jedno, jestli to, co má na talíři je noha vepře nebo člověka a že by jim dokonce ještě poděkoval došel řezník k názoru, že bude lepší, když jim dá úplně všechno a navrch slíbil, že do konce týdne zase objedná speciální objednávku jenom pro ně. Samozřejmě za slušnou cenu. Po příchodu do sídla ani jeden z nich neměl náladu na nějaký úklid. Akorát rozdělili jídlo tam, kam patřilo a šli oba zalehnout. Druhý den už čekali první členy Akatsuki a nástup zimy.