Milostný trojúhelník ep.3

„Jo jasně, pojď dál. Dáš si něco k pití?“
„Ne – ne díky. Chtěla bych ti něco říct, něco moc důležitého.“
„Tak povídej, poslouchám.“
„No já, já – já bych ti chtěla, no víš já …“
„No tak mluv, co se děje, stalo se snad něco?“
„Ne neboj nic se neděje. Já jen, tak dobře Mamterada.“
„Co? nerozuměl jsem ti, můžeš to zopakovat?“
„Já – já … mám tě ráda. A ještě něco.“
„Co?“
„Někteří lidé o tobě říkají divné věci a…“

Karin to nestačila doříct. Sasuke k ní přistoupil.

„Ah Karin, nesmíš je poslouchat. Vždyť já tě mám taky rád. To co říkají ostatní je lež a ty to víš že? Věříš mi snad. Nebo ne?“

Sasuke ji chytil kolem pasu a objal ji.

„Já vím, věřím ti, jen jsem měla pochybnosti.“

Sasuke se podíval do jejich krásných očí a pohladil ji po tváři.

„Já to chápu, ale vážně je neposlouchej, oni mě neznají.“

Přitiskl ji k sobě a něžně ji políbil. Karin se vytrhla z jeho náručí, ustoupila o krok zpět a podívala se mu do jeho černých, tajemstvím obklopených krásných očí.

„Co to děláš, to přeci nemůžeš.“

Napůl vyděšeně, napůl překvapeně s pohledem vyčkávající vysvětlení čekala na odpověď.

„Já to tak nemyslel, omlouvám se, neovládl jsem se.“
„V pořádku já ….“
„Nic neříkej, já asi vím co chceš říct.“
„Ne nevíš já, … , já už budu muset jít už domů.“
„OK, tak se měj, Já se ti zítra ozvu, jestli tedy chceš?“
„Ano to budu ráda, tak zatím ze měj, pá.“

Karin otevřela dveře svého bytu a vešla dovnitř.Přišla k posteli a lehla si na ni. Začala přemýšlet o tom co jí Sasuke řekl.

Je pravda co říkal Sasuke? Co myslel tím polibkem? Chce snad se mnou chodit? A chci to já? Asi ano, jinak bych mu to neřekla a je pravda, že je hodně hezkej a ty jeho oči. A jak mě políbil. Možná jsem se neměla vytrhnout. Když on tak něžně líbal.

Najednou ji z přemýšlení vytrhlo zvonění telefonu.

„Kdo to může být v tuhle noční hodinu. A co asi chce? Že by to byl Sasuke?
Prosím?“
„Ahoj tady Kakashi, jen jsem se chtěl ujistit, že jsi přišla v pořádku domů.“
„Jo, neměj strach a to je vše?“
„Ne, taky jsem chtěl vědět jak dopadl ten váš rozhovor.“

Karin nevěděla co mu má říct.

„Ale jo, šlo to.“
„Co, udělal ti snad něco? Nebo se ti snad něco stalo?“
„Ne nic. A co právě teď děláš?“
„Ležím na posteli a mluvím s tebou. Ale předtím jsem se nudil a chtěl jsem vědět jak to dopadlo, a ty?“
„Já sedím na gauči a přemýšlím o rozhovoru se Sasukem.“
„Nemysli už na to. A co zítra podnikáš? Nechtěla bys půjčit nějaký film a udělali bychom si náš filmový večer.“
„To zní dobře, tak já přijdu kolem osmé. Ale nedonesu horor, je ti to jasné, asi půjčím nějaký psychologický thriller.“
„Dobře, co mám s tebou dělat, tak pá zítra.“