Jak jsem se tu vzala?... 4

jelikož 3 zaktualizovali 5 minut potom co jsem jí tu dala, přidávám i 4!!!:oD pěkné čtení přeju...4 je trošku delší, mno...
...Jak jsem se tu vzala?... 4

,,Vstáááávat! Budíček!“ Řval Tobi po celém Akatsuki sídle a lítal od pokoje k pokoji. Už zbýval jen ten Itachiho, a tak tam vešel jako myška a pozoroval nás. ,,Milenci! Milenci! Jsou to milenci!“ začal zase řvát, já jsem se vzbudila a šlehla jsem mu pěstí po hlavě.
,,Ty malý smrade. Ještě něco o mě řekneš a bude s tebou konec.“vyjela jsem po něm když v tom za Tobim stál Deidara.
,,Cche, už zase jen ve spodním prádle, jo? Ale to by si našemu Itachim dělat neměla. A navíc, Tobi je určitě starši než ty!“
,,Sklapni ty třipusovy demente!“neudržela jsem se a potom jsem třískla dveřmi, což konečně probudilo i Itachiho.
,,Spi ještě, zlato.“řekla jsem mu a lehla si k němu.
,,Co že si mi to řekla?“ zeptal se s širokým úsměvem na tváři.
,,Já? No, no, spi ještě Itachi.“ Zalhala jsem a lehla si k němu. Nebyl skoro vůbec přikrytý a tak jsem ho z nudy začala kousat do břicha.
,,To lechtá, nech toho.“ Řekl a tak-tak přemáhal smích.
,,Copak, tobě se to nelíbí?“ řekla jsem a podívala se do jeho černých očí.
,,Ale to zase netvrdím.“ A s těmito slovy mě převrátil na záda a začal mě líbat na krku.
,,Hele, tohle zase lechtá mě!“zašeptla jsem mu do ucha.
,,Hej vy dva! Nehihňejte se tam tak pitomě a radši nám pojďte pomoct se snídaní.“ Zařval z kuchyně Pein.
,,Jo, vždyť už jdem.“ Řekl v odpověď Itachi a pomalu vstal z postele. ,,Myslím, že by jsme měli jít.“ Řekl a šel se převléknout. Já jsem také vstala a šla si pro tepláky a tílko.

,,S čím mám pomoct?“ zeptala jsem se Peina a ten mi podal talíře.
,,Dej je na stůl, a ty Itachi dojdi pro Zetsua, jinak zase přijde pozdě.“ Dával rozkazy Pein a sám loupal limetky. ,,Konan? Co ti je?“ zeptal se jí Pein.,,Od té doby, co je tady Kyosuko si s ní nepromluvila a všem se vyhýbáš.“
,,Už je to v poho, Peine. Jen jsem se učila nový jutsu a to potřebovalo hodně soustředění.“
,,A jaké jutsu to bylo?“ zeptal se pro změnu Zetsu.
,,Uala! Vidíš? Umím udělat už devět druhů růží, které se mi hodí k vlasům.“odpověděla Konan a všem sklapla čelist až k podlaze.
,,Aha.“zkonstatoval Pein. ,,To je velmi užitečné jutsu!“ mezitím si už všichni posedali ke stolům a začali jíst. Pein s Konan se k nim přidali až jako poslední. Po celou snídani jsme po sobě s Itachim házeli úsměvy a ostatní nás jen bedlivě sledovali. Když jsme dojedli, tak jsme hned vyrazili na dnešní trénink.

,,Dnes konečně začneme s pořádným tréninkem! Naučíš se jak utéct z genjutsu, aby tě nepolapilo. Je na to jednoduchý trik, který oba s Kisamem ho známe a ovládáme, no a myslím, že to ani pro tebe nebude žádnej problém.“
,,Ok, takže co mám udělat?“ nejdřív musíme zjistit jestli i ty máš chakru. Udělej tyto pečetě po mě a potom zakřič “Henge no jutsu!“ a vidíš? Můžeš se proměnit v kohokoli chceš. To je nejsnazší jutsu, tak prosím do toho.“ Řekl Itachi a já se zmohla na pouhé :
,,To jsem byla já?!Proč si napodobil mě?“
,,Protože je nejlehčí napodobit toho kdo je před tebou.“zalhal ji a pokynul ať to opakuje po něm.
,,Dobrá tedy.“udělala jsem pár pečetí a zakřičela ,,Henge!“ najednou tam stál Itachi, a vypadal…no prostě trošku jinak.
,,Ehm, alespoň vidím, že chakru máš a to je dobře.“ Zkonstatoval Itachi.,,Takže já tě teď uvězním v mém genjutsu a ty zkus úplně zastavit tok své chakry. Normálně bychom tímto nezačínali, ale nemáme moc času. Takže se připrav. Mangekyou Sharingan! A teď se mi podívej do očí, neboj nebudu tě mučit.“
,,Jasně.“ Řekla jsem roztřepaným hlasem a podívala se mu do očí.
,,Ahoj! Vítej v mém genjutsu.“ Řekl Itachi, který stál asi deset metrů přede mnou.(*Heh, tak todle dostalo i mě a to jsem to napsala )
,,A to takhle vítáš všechny?“zeptala jsem se a koustky úst mi pomalu cukaly.
,,Ne, nikoho jsem ještě nepřivítal, ale jak jsem řekl, nebudu tě mučit a teď, zastav tok své chakry!“
,,Jo já ani nevím, že nějaký tok mám a hned ho mám zastavovat! Mno dobrá, zkusím to.“ Spojila jsem ruce a snažila jsem se zastavit ten “tok“.
,,Nejde to!“ zařvala jsem po Itachim,když v tom jsem byla přivázaná na kříži.,,Neříkal jsi, že mě nebudeš mučit?“
,,Jo, však já tě ani mučit nejdu.“přišel až ke mně a začal mě … lechtat.
,,Co to děláš? To má být to čím zabíjíš nepřátelé? Ulechtáš je k smrti? Neeee, Itachi nech mě.“ Řekla jsem mu a snažila se vyprostit z kříže, aby mě přestal lechtat.,,Tak dost - to už stačí – Itachiiii - nech toho.“ Řekla jsem přerušovaně mezi smíchem.
,,Hmn, to nic víc nevydržíš?“ zeptal se mě a pustil mě z kříže, dopadla jsem mu do náručí a on zrušil genjutsu.
,,Co jsi ji tam dělal, že se tady chlame jak blázen?“ zeptal se nechápavě Kisame.
,,Nic, jen, ona, no, radši to neřeš.“ Vykoktal nakonec Itachi a já jsem se probudila.
,,Tak jestli tohle je to tvoje pověstné genjutsu, tak já jsem jelen z lesa rodiny Nara.“ Řekla jsem s širokým úsměvem na tváři a přišla k němu. Chvíli jsem po něm pokukávala a najednou jsem se po něm vrhla a začala jsem ho lechtat. Itachi se smál, ale nechtěl se dát, až nakonec vyhrál a přetočil mě.
,,Tak ty bys mě chtěla lechtat jo? Tak to ti nedaruji.“řekl a naklonil se ještě blíž.,,Počkej večer.“
Já jsem se na něj jenom ďábelsky podívala a odešla jsem na malou procházku. Mezitím se Kisame zeptal:
,,Itachi, ty jí máš rád, že jo?“
,,No, víš, já nevím. Je tu jenom chvíli a moc ji neznám….“
,,Takže tobi měl pravdu! Vy jste se včera fakt líbali! A já mu nevěřil. No Itachi, ty teda jedeš.“ Neodpustil si malé porýpnutí Kisame a podíval se na Itachiho. ,,Neboj, já ti to přeju, ale myslím, že by jsme ji měli víc trénovat, přece jenom měsíc není až tak dlouhá doba!“
,,Souhlasím, hned až se vrátí, tak začneme s tréninkem!
,,A mám ještě poslední otázku.“ Začervenal se kisame(z modré na červenou, dobrý ne?)
,,Jakou?“zeptal se Itachi
,,Co jsi ji udělal v tom genjutsu?“
,,Aha, tak to bys chtěl vědět? To je tajný, ale neboj, nejsem zas takové prase.

dalsi dil nandete tady: http://www.konoha.cz/?q=node/23326