Shigaeshi 3

3. část

,,Naruto, co to tu ksakru děláš? Nemáme čas na takové hlouposti! Zapomněl jsi, že máme misi?!“ Ozval se za Narutovými zády rozčilený Sakuřin hlas. Když se otočil, spatřil vedle ní stát i Saie.
,,Sakuro, Saii, co tady děláte?“ Zeptal se překvapeně, ale ihned se zase soustředil na svého protivníka. ,,Dávejte pozor. Tohle je pěkně zlá a silná holka. Je děsivější než ty Sakuro. Dattebayo!“
,,Narutoooooo!“ Zařvala Sakura a praštila ho po hlavě.
,,To bolelo Sakuro-chan…“ mumlal Naruto a zamačkával si bouli na hlavě.
,,A vy jste kdo?“ Přerušila jejich spor Tasume. Přísně si měřila nové dva příchozí. Podle jejich čelenek to byli taky ninjové. Vypadalo to, že tento boj bude trvat déle než očekávala. Toho kluka by zvládla za chvíli, ale když jsou tři…
,,Jsme ninjové z Listové a máme misi. Bohužel tady Naruto“ Sakura při tom praštila Naruta do zad ,,se vždy dostane do problémů. Ať udělal cokoliv omlouvám se za jeho chování, ale už opravdu musíme jít.“ Sakura se sladce usmála a chystala se vyklidit pole.
,,Jo přesně tak. Jsme ochranka feudálního pána Země Trávy. Nemůžeme se tady s tebou zdržovat. Dattebayo!“ Oznámil hrdě Naruto.
,,Narutoooo….ty kecale!“ Rozčilovala se Sakura, ale už couvala pryč.
,,Počkejte!“ Zavolala na ně Tasume. Všichni tři se překvapeně otočili. ,,Taky nemám čas s vámi bojovat. Mám důležitý úkol. A také mířím do Země Trávy. Vy jste ochranka feudálního pána? Pak já jsem na vaší straně. Půjdu s vámi. Můžete mi pomoct.“ Řekla Tasume jakoby nic. Všichni na ni jen vyjeveně zírali. První se vzpamatovala Sakura.
,,Tomu nerozumím…jak na naší straně? A proč bychom ti měli pomáhat?“
,,No, asi bych měla uvést věci na pravou míru. Jsem bývalá kunoichi z Vesnice skryté v mlze. Před dvěma lety jsem z vesnice odešla, abych našla jistého muže, kterého musím zabít. Podle mích informací je právě teď ve Skryté Travnaté Vesnici a chystá revoluci proti tamnímu feudálnímu pánovi. Právě proto jsem na vaší straně. A vy mi můžete pomoct.“
,,Ale onee-chan, my přece žádnou pomoc nepotřebujeme! A už vůbec ne od nich!“ Vztekal se Katuzo.
,,Tebe jsem se na nic neptala! Jak bys to chtěl asi udělat?! Myslíš, že ho i s jeho muži dokážu porazit sama?! Ty mi stejně nepomůžeš. Jsi ještě dítě! Je mi jedno, co musím udělat proto, abych dosáhla svého cíle! Musím se pomstít!“ Křičela hystericky Tasume. Už vůbec nepůsobila jako ta vyrovnaná silná osoba. Byla k politování.
,,Tasume onee-chan…“ šeptl Katuzo.
,,Copak jsi zapomněl?! Zabil nám rodiče! Ten křivák byl tátův nejlepší přítel a klidně ho zabil! Před našima očima! Už si to nepamatuješ?!“ Oči se jí zalily slzami. Klekla si na zem a hlavu složila do dlaní. Katuzo k ní přiběhl a objal ji. Nikdo nevěděl, co říct nebo udělat. Jako první se ozval Naruto.
,,Já vím jak se asi cítíte. Zabili mi velmi blízkého člověka. Někoho, bez koho bych tady teď nebyl. Někoho, kdo mě dokonce pojmenoval. I já ho jednoho dne pomstím. Ale nemyslím, že by to měl být hlavní smysl života. Měl jsem nejlepšího přítele, pro kterého bych i zemřel. Měl přátele, byl oblíbený a talentovaný. Ale celý svůj život obětoval pomstě. Až nás všechny jednoho dne opustil. Vybral si tu nejhorší možnou cestu k naplnění svého cíle. Pro pomstu obětoval dokonce své tělo člověku, kterého ve skutečnosti nenáviděl. Nechci, abyste i vy zradili pro něco takového své zásady. Nechci, aby další lidé žili v nenávisti. Pomůžeme ti, ale ty na oplátku pomůžeš nám a slíbíš, že se vrátíš do vesnice a budeš žít tak jako dřív. Když už to nechceš udělat pro sebe, udělej to aspoň pro svého brášku.“ Tasume zvedla hlavu a nevěřícně se na Naruta podívala. Nechápala, proč je k ní tak hodný, když ho ještě před chvílí chtěla zabít. Může mu vůbec věřit? Když se mu ale podívala do očí, viděla tam opravdovou lítost, upřímnost a odhodlání. To jí dodalo odvahu. Setřela si slzy a usmála se na něj. Potom vstala a podívala se na Narutovy společníky. Černovlasý kluk (Sai mu říkali?) se tvářil, že se ho to netýká. A růžovovlasá dívka (Sakura?) vypadala, že stále ještě nechápe, co právě její společník řekl. Jen s pootevřenou pusou koukala na Naruta, kterému se v očích zaleskla slza. Ten ji hned setřel a opět se sebejistě usmál.
,,Tak tedy jdeme ne?“ Zvolal optimisticky. Sakura se konečně probrala.
,,Naruto nezbláznil ses? Vždyť ji vůbec neznáš!“ Rozzlobila se. Potom se však usmála. ,,Ale co s tebou nadělám. Ty už jiný nebudeš. Tak jdeme.“ Všech pět se rozeběhlo přímo k zapadajícímu slunci.

Pokračování: http://www.konoha.cz/?q=node/22733