Kacířští Bratři: 3. Chuuninská zkouška

O šest let později
Ve Skryté Listové vesnici bylo rušno. Od akce v Deštné uběhlo již šest let, a během té doby vesnice jen vzkvétala. V posledních několika dnech se ale ve vesnici objevovalo stále více nových tváří.
"Takže zase chuuninská zkouška?" povzdechl si u brány Kotetsu.
"Mohli jsme vyhazovat ty haranty v první části, a místo toho tady hlídáme bránu." řekl znuděně Izumi, a přitom si podpíral bradu, a sledoval geniny, kteří procházeli branou, a ukazovali své přihlášky ostraze, která je pak navedla k budově, kde se měla odehrávat první část zkoušky.
"Tohle je první zkouška po šesti letech, které se může zúčastnit i Deštná, že ano?"
"Slyšel jsem, že se rozhodli na zkoušku někoho vyslat, ale nikdy jsem o těch geninech neslyšel."
"Povídá se, je to tým, který nemá mistra, neboť při jedné z posledních misí zemřel."
"To mají smůlu, shinobi z Deštné mají už takhle těžké postavení, navíc budou ti geninové na zkoušce bez mistra."
"Mluvíš, jako by ti jich bylo líto?"
"Je to sice Deštná, ale pochybuji, že nějací mladí geninové budou mít něco společného s minulostí vesnice."
"Máš pravdu, když jsem si pročítal seznam přihlášených, žádná zvučná jména tam nebyla, ale určitě by v první části byla větší zábava než u brány."
"To jo."

"Tak tohle je ta známá Skrytá Listová vesnice? Je mnohem větší než Deštná, že nii-san?" promluvil desetiletý chlapec na svého o rok staršího bratra, když se z dálky přibližovali k mohutné hradbě, která obklopovala jednu z největších skrytých vesnic na kontinentě.
"Snaž se mluvit trochu tišeji, nechceš přece vyvolávat problémy, a víš snad, že tady každý Deštnou nenávidí?" okřikl ho jeho bratr.
Za nima šla ještě dívka, které mohlo být asi tak čtrnáct, a stejně jako chlapci měla čelenku Skryté Deštné, ale ani jeden z nich si jí příliš nevšímal.
Nedaleko před bránou se na ní otočil starší z nich, a přísným hlasem povídá "Víš, proč tě sem s námi poslali, že? Tvým úkolem je dostat se přes první dvě části zkoušky, potom, tě již nebudeme potřebovat."
"Rozumím Kami-sama." odpověděla zakřiknutě dívka.
"Bratra si příliš nevšímej, on je takový pořád. Ale pro tvé vlastní dobro bys měla po druhé části odstoupit, mohlo by se ti něco přihodit." usmál se na ní mladší z bratrů.
Oba na sobě měli chuuninské vesty, i když to byli ještě geninové, a pod nimi měli černé triko s dlouhými rukávy, a dlouhé kalhoty ve stejné barvě. Ze zadu na vestě a poté z boku na ramenech, kde bývaly znaky klanů, měli oba vyšité rudé kapky. Oba chlapci vypadali v obličeji velmi podobně, pouze do očí jim vidět nebylo, protože neustále nosili černé brýle, starší měl po pas dlouhé rozpuštěné rudé vlasy, mladší měl vlasy kratší, a trčely mu jako ostny směrem dozadu. Konečně prošli všichni tři branou.
"Stůjte! Hm… Deštná, jdete na chuuninskou zkoušku? Protože jestli ne…“ začal na ně rozzlobeně hulákat jeden z těch, kteří měli na starost příchozí geniny.
"Ano, účel naší návštěvy je zúčastnit se chuuninské zkoušky. Zde je naše přihláška." skočil mu do řeči starší z bratrů, a ukázal kus papíru.
Muž si je vzal do ruky, a každý si pozorně pročítal "Ameno Kami a Ameno Gami, to si snad myslíte, že jste nějací bohové, nebo tak něco?" zamračil se na ně, a pak jim vrátil jejich přihlášky.
"Kudy se dostaneme do budovy, kde bude probíhat první část zkoušky?" zeptal se klidně Kami (starší bratr).
"Jste snad elita Skryté Deštné, ne? Nebo snad máte s tak triviálním úkolem problémy? Pokud ano, tak nemáte tady na chuuninské zkoušce co pohledávat! Ha ha ha!" začal se jim posmívat muž.
Všichni tři tedy prošli kolem něj, a pokračovali dále do centra vesnice.
"Kami-sama, Gami-sama, vy víte ve kterém domě chuuninská zkouška probíhá? Protože pokud ne, tak by…“
"Za koho nás máš? Není žádný důvod, abychom se snižovali k prosbě o pomoc. Navíc tohle je poslední vesnice, která by nám nějakou pomoc poskytla." okřikl ji Kami.
"Pojď za námi, a do toho domu se dostaneš. Ten buran nemá nejmenší ponětí, na jaké jsme úrovni. Něco, jako vyhledat budovu, kde se shromáždilo plno geninů, pro nás není žádný problém." usmál se na ní zase Gami.
"Chuuninská zkouška začíná o půl čtvrté…“ Gami se podíval na slunce "...takže máme ještě asi tak dvacet minut. To znamená, že nemusíme nikam spěchat, že nii-san?"
"Dneska jsi nějak upovídaný."
"To víš, jsem vzrušený z toho, že jsme konečně na chuuninské zkoušce, už se nemůžu dočkat, až to začne, podle toho, co říkali Zetsu a Karin to vypadá na velikou zábavu."
"Sklapni! Máš vůbec ponětí, co by se stalo, kdyby tě někdo slyšel vyslovit ta jména? Kdyby zjistili naše skutečné identity, okamžitě by nás zabili. Až do konce zkoušky jsme Kami a Gami, sirotci z Deštné, jejichž rodiče zemřeli během Čtvrté světové války a od té doby se o nás stará vesnice."
"Promiň, nii-san." sklopil hlavu Gami.
"Podívej, támhle je ta budova." Kami kývnul hlavou na rudě natřenou budovu, na jejichž dveřích byla cedule s nápisem "CHUUNINSKÁ ZKOUŠKA - MÍSTNOST 215".
"Tak na co ještě čekáš?" rozešel se Gami první.
"Taky pořád musíš někam spěchat." kroutil hlavou kami "Ty, pojď." otočil se ještě na dívku stojící za ním.
"Nejsem "ty". Mám jméno." odpověděla mu podrážděně dívka, což chlapce zarazilo.
"A jak zní?"
"Uteki."
"Doufej, že si to zapamatuji. Tak tedy pojď, Uteki."
Dívka se pousmála, a následovala Kamiho do budovy.

Najít místnost 215 nebylo vůbec žádný problém, ty nastaly až po vstupu do ní. Jakmile vstoupil tým z Deštné do místnosti, všichni geninové, kteří tam už byli, se na ně otočili a zmlkli.
"Je tady nějaký klid nii-san."
"To jsem si všiml i bez tebe."
"Co budeme dělat? Všichni na nás zírají, jak na kus žvance. Jen se na něj vrhnout." olízl se Gami.
"Nemají žádné právo nás před začátkem zkoušky napadnout, sedneme si do rohu, a počkáme na začátek."
"Máš recht."
Tým z Deštné se tedy přesunul do rohu místnosti, Kami se opřel o zeď, a i když měl brýle, tak to vypadalo, že se dívá do země, a nad něčím dumá, Gami si sedl, a také se opřel o zeď, ten se zase díval skrz okno na oblohu, Uteki byla z celého týmu asi nejrozpačitější, a nervózně sledovala geniny z ostatních vesnic, kteří na ně vrhali vražedné pohledy. Po několika minutách to vypadalo, že se atmosféra začínala uvolňovat, do místnosti přicházeli stále další a další geninové a hrobové ticho konečně opadlo. Náhle vstal jeden z geninů z Konohy, a i přes viditelné protesty svých týmových kolegů si to zamířil rychlým krokem přímo ke skupině z Deštné. Oči celého sálu se na něj teď dívaly, jediní, kdo si ho nevšímal, byli Kami a Gami, jenže on mířil přímo ke Kamimu.
"Slyšíš mě, ty jeden zas*anej prcku z Deštný?" po těchto slovech zvedl Kami konečně hlavu, i přes brýle bylo jasné, že se dívá geninovi z Konohy přímo do očí.
"Myslím, že mluvím za všechny v téhle místnosti, když řeknu, že vás tady nikdo nechce, takže byste nechtěli přijít k úrazu, tak vám radím otočit ty vaše pr*ele, a vystřelit odsud nejrychleji, jak to jen dokážete." pokračoval rázně genin, co už upoutalo i Gamiho, který též na nezvaného příchozího upřel pohled.
"Typuji, že ti může být tak patnáct, což znamená, že jsi asi o čtyři roky starší než já. To tě ovšem neopravňuje se mnou mluvit tak hrubě, a co se týče zkoušky, nemáš žádné právo mě odsud vyhodit, neboť jsem na zkoušku přihlášený stejně jako ty."
"Ty jeden malej… nejen, že jste z Deštné, že nosíte chuuninskou vestu, i když jste jen geninové, ale ty jseš navíc ještě drzý ke svému senpaiovi." na geninovi bylo vidět, jak se v něm vaří krev, ovšem Kami se ani nehnul.
Genin z Konohy to už nevydržel, a rozmáchl se, aby Kamiho udeřil pěstí, ovšem těsně před jeho obličejem se pěst zastavila. Celá místnost opět utichla. Genina náhle něco odmrštilo několik metrů zpět.
"Co to sakra bylo?" na jeho tváři se objevily kapičky potu.
Sebral ale odvahu, vytáhl kunaie, a hodil je po Kamim, ale ty se před ním zastavily, a spadly na zem.
"Co je to krucinál za techniku?" divil se genin.
Kami se k němu pomalými kroky rozešel. Jak se k němu blížil, všichni kolem ustupovali, a genin z Konohy se na něj ustrašeně díval.
"Máš ještě nějaký problém s mým věkem, a s tím, co nosím na sobě?" zeptal se klidně.
Genin ustrašeně zakroutil hlavou.
"To jsem rád." Kami se otočil a vrátil se zpět do rohu místnosti.
"Tohle bylo fakt cool nii-san, ale neříkal jsi, abychom zde neukazovali své schopnosti, že pokud by si toho všimnul nějaký výše postavený shinobi z Konohy, mohli by nás zajmout?"
"To je pravda, ale nenechám se buzerovat od těhle slabochů. Je vše připravené?"
"Ano, každý již zaujal své postavení."
"Vše jde tedy zatím podle plánu." usmál se Kami.
Najednou se v přední části místnosti objevil kouř, a když se rozplynul, stálo tam několik chuuninů, a uprostřed jeden muž v bílém plášti.

"Mé jméno je Uchiha Sasuke, a budu váš první zkoušející." muž otevřel oči, a všechny si pečlivě prohlížel sharinganem.
Náhle jeho pohled uvízl na týmu z Deštné "Takže přeci jenom je pravda, že se této zkoušky účastní i Amegakure. Docela mě zajímá, kam až se budou schopni dostat." pomyslel si.
"Chci, aby všichni vzali na vědomí, že během mé části zkoušky nechci žádné problémy ani výtržnosti. Pokud někdo tyto pravidla poruší," sharingan v jeho očích se přetočil na mangekyou sharingan "postarám se, aby se již do konce svého ubohého života nezúčastnil chuuninské zkoušky."
Na většinu místnosti padl děs.
"Tak tohle je ten legendární Uchiha Sasuke, poslední žijící člen klanu Uchiha, jo? Čekal jsem tedy něco strašidelnějšího." ušklíbl se Kami.
"Ale určitě to není vůdce ANBU a velitel mučící a vyslýchací jednotky jen tak pro nic za nic. Pokud bychom se mu během souboje podívali do očí, ani rinnegan by nám proti němu příliš nepomohl, ne nii-san?"
"Druhý nejsilnější shinobi z Konohy, jehož síla se téměř rovná té hokageho. V tuto chvíli bychom proti němu ani spolu neměli žádnou šanci, takže bude lepší se souboji s ním vyhnout."
"Teď všichni mlčte, pravidla řeknu jenom jednou, a nebudu je už více opakovat. Tato zkouška je formou odečítání bodů, začínáte z deseti body, a za každou špatně zodpovězenou otázku vám bude jeden bod stržen. Pokud by vás někdo z chuuninů viděl, jak podvádíte, budou vám za to strženy dva body. O postupu týmu rozhoduje součet bodů všech jeho členů. Pokud bude mít někdo nulu, končí pro něj test, a také celá chuuninská zkouška, stejně ale tak končí i pro další dva členy jeho týmu. Za několik okamžiků si vylosujete číslo, které bude určovat vaše místo, až se rozsadíte, bude vám rozdán test s prvními devíti otázkami, zadání desáté otázku vám řeknu 45 minut po začátku testu. Během testu nebudu odpovídat na žádné dotazy. A poslední věc, kdokoli bude nějak vyrušovat, či jinak dělat problémy, dotyčný bude okamžitě vyloučen. To je vše, můžete si vyzvednout svá čísla." skočil vysvětlování Sasuke.
Všichni účastníci si tedy vylosovali lísteček s příslušným číslem, a šli se rozsadit. Poté dostali zadání testu, ve kterém bylo deset polí, ovšem místo pro zadání desáté otázky bylo prázdné.

"Každý z nás sedí na úplně jiném konci třídy, to ale nevadí. Je to přesně, jak říkali Karin a Zetsu, v téhle zkoušce vůbec nejde o vědomosti, ale o to, jak jsme dobří ve sběru informací. Jak tak koukám na ty otázky, byl bych rád, kdybych byl schopen vymyslet polovinu, ale tady není na vymýšlení čas. Ještě, že jsem se před zkouškou dobře připravil." pomyslel si Gami poté, co si prohlédnul zadání.
Pak chvíli sledoval okolí, aby zjistil, jak si vedou ostatní. Náhle se mu cosi začalo formovat na lavici.
"Vypadá to, že Gami-sama už začal. Mít něco takového je opravdu výhoda. Mikroskopičtí brouci, kteří se živí inkoustem, pouhým okem jsou neviditelní, aby je chuuninové zaregistrovali, musel by mít někdo sharingan nebo byakugan. Žijí ve velikých rojích, a proti predátorům se jsou schopni zformovat do různých tvarů, aby zahnali nepřítele. Přilétnou na inkoust, kterým je napsána odpověď někoho jiného, zapamatují si formaci, a když přilétnou Gamimu-sama na papír, zformují se tak, jak si to zapamatovali." vzpomínala Uteki na informace, které dostala od svého týmového kolegy.
Přestože v celé místnosti byla napjatá atmosféra, Kami seděl klidně na svém místě, a pročítal si otázky.
"Není žádný důvod, abych vymýšlel odpovědi na tyto otázky." pomyslel si, když si všimnul, že shinobi z Konohy, sedící vedle něj, píše odpovědi na všechny otázky, a ani to nevypadá, že by o toho myslel "Karin a Zetsu měli pravdu, mezi námi je několik chuuninů, které mezi nás zkoušející nasadili, abychom od nich mohli získat informace. Mám štěstí, že sedí hned vedle mě."
Kami zavřel oči a začal se soustředit, což ovšem přes černé brýle nešlo vidět. Se svým bratrem hodně trénovali ovládání chakry, a kdyby u sebe měli loutku, mohli by být i loutkáři, takže chakrová vlákna pro ně nebyla vůbec žádný problém. Kami vytvořil chakrové vlákno mezi svou dlaní a sousedem, ovšem musel se dosti soustředit, aby ho udělal dostatečně slabé, aby ho neviděli chuuninové kontrolující účastníky zkoušky. Jakmile se mu to povedlo, pomocí lidské sféry přečetl paměť protivníka a zapamatoval si odpovědi na otázky, které ihned napsal do svého testu. Po asi patnácti minutách to vypadalo, že jeho mladší bratr je už také hotov se sběrem informací, a tak opět vytvořil chakrové vlákno, a pomocí stejně sféry zapůsobil na souseda, který hned poté upadl do bezvědomí. Ovšem nikdo z místnosti tomu nevěnoval příliš pozornosti, neboť to někteří pokládali za nějakou jeho techniku (např. něco jako shintenshin no jutsu).
Asi po čtvrt hodině začaly vypadávat první týmy, a po 45 minutách jich tam zbyla asi polovina. Byl čas na zadání desáté otázky.